Stalker
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 5. díl >
Ak sú lampy rozsvietené, môže ťa stalker vidieť zvonku, ale ak sú zhasnuté, ty neuvidíš stalkera, ktorý je už vnútri. Na e-mailovú adresu Úradu kriminálnej polície prišlo video. Niekto sa vkradol do záhrady rodinného domu a tajne nakrútil ženu cez okno. Na ďalší deň sa našlo jej telo, zomrela na následky rezných a bodných rán. Polícia dostala ďalšie video, ale neobsahovalo nijaký záchytný bod, podľa ktorého by bolo možné ženu identifikovať. A potom už bolo neskoro. Björn Kern našiel doma surovo zavraždenú manželku Susannu a utrpel takú ťažkú psychickú traumu, že vyupratoval celý dom a mŕtvu uložil do postele. Možno videl nejaký dôležitý detail, ale bol v akútnom šoku a policajti ho nemohli vypočuť. Vyšetrovatelia pri pátraní po sériovom vrahovi povolali na pomoc psychiatra a psychoterapeuta Erika Mariu Barka a ten uviedol Björna do hypnotického stavu. Lenže to, čo mu muž v hlbokom tranze porozprával, spôsobilo, že Erik sa rozhodol polícii klamať.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Stalker, 2014
více info...
Přidat komentář
Pro mě asi nejslabší ze všech 5 knih. Trochu mě to zklamalo. Kniha mohla být klidně i kratší o pár stránek. Ale i tak se to dobře četlo, jako vždy. Kniha přečtená za pár dní.
Hneď po prvej vražde som prišiel na to, že Stalker nie je pre mňa. Nebavilo ma detailné popisovanie mäsiarskych výkonov vraha. Toto naozaj nebolo pre mňa. Napriek tomu som sa zaprel a knihu prečítal. Necítil som takmer žiadne napätie. Posledných asi 70 strán som zhltol, len aby som už bol na konci. Záver ma ani neprekvapil, ani neohúril. Nie že by som uhádol vraha hneď na začiatku, to nie. Ale ani ma to neprekvapilo. Celé to bolo také ..... vlastne nijaké. Určitý čas si budem knihy vyberať sám . Rebríčky predajnosti vlastne nevypovedajú o tom, čo sa mi páči
Tento díl jsem dočetla nedávno a za sebe mohu říct, že super čtení. Knížku jsem přečetla skoro na jeden nádech a ten konec? Prostě mazec!!! Úžasně napínavé až do posledního slova. Za mě 5 hvězdiček. :-)
Joon Linna a jeho příběhy. Od této knihy jsem čekala něco víc. Také jsem měla tendenci přeskakovat stránky (i když jsem to doopravdy nedělala :D ). Nejvíc se mi líbil začátek a konec... konec byl úžasný a napínaví, do poslední chvíle jsem opravdu netušila, kdo je Kazatel ve žluté pláštěnce. Konec mě opravdu bavil, jen asi ta kniha mohla mít opravdu o 100 stránek méně. Celkový dojem - průměrná severská detektivka.
Joona Linna řeší (asi) poslední případ, a musím říct, že jsem opět byl na větvi, nicméně nejvíce se mi z celé série líbila Svědkyně ohně
5. Joona Linna byl dechberoucí. Na scénu ze sklepa, kdy se mi chtělo řvát: "Běž, běž, běž.." nezapomenu.
Takže po určité době zase trocha severského krveprolití . . . Co jsem na tého knize ocenila bylo to, že mezi obětmi nebyly děti, jako tomu bylo u Hypnotyzéra (ale jako kniha za mě byla nejlepší. . ). . každopádně souhlasím s komentáři níže, které tvrdí, že byla tendence přeskakovat stránky
a kdyby jich bylo tak o 150 méně, autoři si mohli ušetřit čas a práci :-). . . Rozhodně ale netvrdím, že kniha nebyla napínává. . (byly pasáže, u ktrerých jsem byla vyloženě ráda, že mám vedle sebe manžela. . , jak jsem již psala, čtu převážně večer před spaním. . ). . . a stejně, i když jsem si při čtení říkala: "Ten kdo bude vypadat na vraha, ten to nebude a kdo by tě ani nenapadl, ten to bude. . .". .tak jsem to neuhádla :-). . .knihu doporučuji a teď vzhůru zase do veselejší, jasnější, tématiky!!!!
Čekala jsem víc napětí. Nebylo to špatné, ale místy jsem měla tendenci text přeskakovat a těšila jsem se, až knížku dočtu. Takže na pět hvězd to za mě není.
Keplera čítam na preskáčku, a je to chyba. Ale nedalo sa inak. Stalker je výborná kniha, napínavá, menej prekombinovaná ako Písečný muž, dej svižne beží a zrazu sú dve hodiny po polnoci. Joona aj Erik sú dobre vymyslené postavy. Našťastie ešte dve mám neprečítané.
Značně smíšené pocity. Konec famózní. Jenže těch 400 stran předtím mě moc nebralo. Joona měl hrozně málo prostoru, Saga tam nebyla vůbec a jak Adam, tak Margot mi byli hrozně protivní. Přijde mi jako holý nesmysl, aby těhule lezla na místo činu, kde před chvíli vrah ubodal oběť, když si vezmu, že v obyčejné chemické laborce mají těhotné zakázáno sáhnout pomalu i na destilku. A navíc těch milion odkazů na to jak a kam nemůže napasovat břicho, jak sotva leze, brrr. Za to fakt jedna hvězda dolů.
Kdybych ji četla jako samostatnou knihu-super. Ale že jsem je četla chronologicky, tak jsem zklamaná, čekala jsem mnohem víc, tahle kniha mi přišla, jak když na ty předchozí ani nenavazuje... Jo, závěr překvapující, ale za mě trošku přitažený za vlasy a (nechci spoilovat) s tímto typem vraha a jeho pohnutkami jsem se setkala už v x thrillerech. Místy byl z Joony takový super hrdina (kdo má rád Harryho Holea, bude se mu to moc líbit, já do této sorty nepatřím). Na Písečného muže to nemá ani omylem, tam mi běhal mráz po zádech a i když to nebylo tak brutální, rozhodně to bylo mnohem víc nervy drásající!
Tak na to nemám slov. Od Hypnotizéra po Stalkera...neměl chybu ani jeden díl...nej nej uplně nej byl Hypnotizér a Stalker. Nemohla jsem knihu kolikrát odrhnout od čtení. Doporučuji.
Od románů jsem zkusila něco jiného, knihu jsem dlouho odkládala,ale když jsem začala číst, nemohla jsem přestat. Děj knihy mě naprosto pohltil od první stránky, strach, napětí, nedočkavost..Perfektní kniha, dávám plný počet hvězd :-)
Temna napinava detektivka. A pro mne jeden novy zazitek: knihu jsem necetl, ale poslouchal jako audioknihu, kterou nacetl Pavel Rimsky. Jeho temny hlas a charakteristicka interpretace knize ohromne slusela a zazitek jeste podtrhla. Davam pet hvezdicek, v tomto priprade i za zpracovani audioknihy.
parádní příběh, ke konci možná trochu happy end, no na paganiniho smlouvu nebo hypnotizéra to fakt nemá, ale i tak jsem se bavila.
Začnu kritikou. Margot a její jídlo mi nesedlo, byla mi vyloženě protivná a její těhotenství pro příběh zbytečné. Chtěla bych víc Joony. Pasáž, kde "pachatel" je na útěku mi přijde nereálná, vždyť na sobě neměl ihned po žádnou krev, ale hlavně, proč už z toho auta nevolal policii, nebo alespoň Margot, ok, Joona to nebral, ale 112ka snad fungovala, ne? A že ho policie nechytla... no dobře, ale....
Na druhou stranu, ta kniha byla skvělá, napínavá, čtu v noci s otevřeným oknem, většinou. Tentokrát bylo okno zavřené, žaluzie 3x zkontrolované...
A jelikož jsem četla komentáře, že vraha těžko uhodnout, tak jsem se od začátku snažila vymýšlet ty nejmíň pravděpodobné, a... nic. Neuhodla.
Další napínavá detektivka s Joonou Linnou. Rozuzlení mě dostalo. A poslední stránka - no, máme se na co těšit.
Štítky knihy
drogy sérioví vrazi psychiatrie hypnóza církev psychické problémy psychická traumata severská krimi stalking švédské detektivky
Autorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
UPOZORNĚNÍ - v textu se vyskytují spoilery, ty jsou uvozeny / --- /
Že je detektivní žánr tím nejpokleslejším potvrzuje směle tato kniha. Již dlouhou dobu, a co do počtu četností, jsem se nad jedinou knihou tolikrát nerozčílil. Předkládám výtky:
- kniha se halí do hávu odbornosti, leckde až vědecké, a přitom na několika místech si autoři pod sebou řežou větev (kupř. hloupacatý či přímo stupidní a především ve skutečnosti v podstatě nemožný přístup těhotné vyšetřovatelky k manželovi první zavražděné)
- výtka související s první, a to míchání žánrů, kdy v "strhujícím" závěru se čtenář dočká prvků hororu, rozuměj sci-fi
- některé aluze byly spíš haluze (kupř. z lesa přilétl havran; před obchodem prošla rodina s kočárkem)
- laciný závěr až běda, míra nepravděpodobnosti přemrštěná /--- několikrát bodnutá pianistka připomínající robocopa, vražedkyně sama je na tom obdobně, když po několika ranách lopatou do hlavy opět "ožívá", inu ženy-terminátorky...---/
- snad nejvíce mě rozčílil přístup autora/ů vypravěče/ů, kteří pochopitelně v detektivce záměrně zamlčují důležitá fakta, (aby přirozeně čtenářovu pozornost a napětí udrželi na vysoké úrovni), avšak záměrné lhaní do ryzí detektivky nepatří /---tuším při třetí vraždě explicitně popisují postavu v pláštěnce jako mužskou (aby zřejmě potvrdily dopad podezření na Rockyho, jenž byl v této fázi knihy nejpravděpodobnějším vrahem); navíc záměrné zamlčení Erikovy zkušenosti probuzení se s porcelánovou hlavičkou v rukách považuji rovněž za nehodnou ---/
Zůstává tak hvězdička za u tohoto žánru "povinnou" čtivost... a druhá, že to čtenář František vůbec dočetl...