-

Děti Arbatu

Děti Arbatu
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35462/bmid_deti-arbatu-gfb-35462.jpg 4 109 109

Děti Arbatu série

1. díl >

Autor byl jedním z arbatských dětí, proto některé postavy nesou autobiografické prvky. Od roku 1966 se snažil Rybakov svůj román uveřejnit, ale neúspěšně, až v roce 1987 byl uveřejněn na stránkách časopisu Družba narodov. Diskuze, která nad románem vznikla, řešila základní otázku: říkat lidem pravdu o minulosti nebo ji ve jménu socialismu utajit? Ta část, která byla zasažena represemi, přijala dialog s nadšením a nadějemi, druhá část, v jejíž paměti převládají hrdé vzpomínky na heroické válečné a pracovní činy, se k románu obrací se skepsí. Ale mladší generace chce znát pravdu. Arbatské děti ukazuje na nesourodou společnost, jíž spojuje jen a mládí a místo, kde žijí. V postavě Saši P. jsou soustředěny všechny epochální rysy sovětské mládeže 30.let - budovatelské nadšení, komunistické nadšení, čistota mravních zásad, víra ve stranu a Stalina. Tato mládež se přihlásila do armády a neváhala nasadit své životy. Právě tyto lidi, chápající své dějinné poslání čestně a opravdově, postihující represe, jako následek atmosféry vytvořené kultem osobnosti, v níž se daří přizpůsobovat kariéristům a demagogům. Někdy i malá patálie posloužila právě těmto lidem za zdroj pro veliký politický proces, které končilo smrtí, či vyhnanstvím na Sibiř. Protilehlým pólem mravního zla je postava Jury Šaroka, který od svého nepřátelského vztahu k sovětské vládě oportunně přechází do jejich služeb a stává se vykonavatelem represe. Publikace obsahuje doslov Miroslava Zahrádky (s. 579 - 586).... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Lidové nakladatelství
Originální název:

Дети Арбата (Děti Arbata), 1987


více info...

Přidat komentář

Marbo
12.10.2014 5 z 5

Mimořádně silný popis 30. let v sovětském Rusku, kdy došlo k definitivní likvidaci leninských kádrů VKS(B) a jejich nahrazení stalinistickou nomenklaturou. Na pozadí těchto událostí se odehrávají všední tragedie a životy prostých lidí.
Kniha rozhodně není antikomunistická, což ji dodává na přesvědčivosti. Snad se mi podaří sehnat druhý díl

Koňadra
14.07.2014 5 z 5

Vždy ma prekvapí, že túto knižôčku kúpite v každom antikvariáte. Asi sa jej ľudia zbavujú. Pritom je to krásna kniha (nadväzuje na ňu Třicátý pátý a další roky), ktorá stojí za prečítanie. Reálie bežného dennodenného sovietskeho života v tridsiatych rokoch dvadsiateho storočia sa z historickej literatúry ťažko preparujú. Tu napríklad zistíte, že v Moskve sa chodilo vo večernej toalete tancovať do Metropolu ... alebo že vo vyhnanstve bolo ťažké nájsť si prácu. A to priznávam, že (hoci malo ísť čiastočne o Rybakovovu autobiografiu) Saša Pankratov mi nebol dvakrát sympatický.


Cella
27.06.2014 4 z 5

Zvláštní, autobiografické, příliš obsáhlé. Toto zdařilé dílo obsahuje mnoho pasáží, které by obsahovat nemuselo (Saša potkal na cestě do vyhnanství asi čtyřicet lidí, což je asi pravděpodobné, ale kdo to má číst). Postavy se vám vryjí do paměti. A to hlavní poselství knihy – my Češi známe třicátá léta jako prvorepublikové období, období klidu před bouří, ale co se tehdy dělo v Rusku... Mělo by se o tom mluvit více. Autor věrohodně zobrazil tu zrůdu Stalina a jeho duševní pochody.

Vojslava
02.03.2014 5 z 5

Knihu už jsem četla poněkolikáté, ale vždycky se k ní ráda vracím. Myslím, že je to jedna z "nejplnokrevnějších" knížek o meziválečném Rusku, se spoustou detailů, které nejlépe vystihne jen ten autor, který je sám prožil, s různorodými postavami, které jsou výborně psychologicky postiženy. Velmi se těším na druhý díl a knihu doporučuji - je to opravdu "dějepis v beletrii".

bubo bubo
01.05.2013

Nahodou jsem se k te knize dostala na gymplu, a i pres nektere nudne pasaze se mi libila. Akorat jsem si vzdy pripadala jako mimozemstan kdyz jsem si o tom pozdeji v zivote chtela s nekym promluvit a nikdy jsem nepotkala osobu ktera by o tom dile aspon vedela, ze existuje.

Jirka73
19.07.2011 4 z 5

Dnes se už asi podobné knihy asi nečtou a je to škoda. Kniha popisující 30 léta v tehdejším Sovětském svazu z pohledu mladého zapáleného komunisty, který postupně ztrácí ideály, je skvělým literárním dílem umožňující zajímavý pohled do kuchyně budování socialismu. Ačkoliv patřím mezi ty, co "bolševika" pamatují, přesto byla kniha pro mě objevná a odpověděla na řadu otázek, které každého člověka o socialistickém Rusku musí napadat. Rozhodně doporučuji přečíst!