Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Veselé vyprávění o životě, povinnostech i hrách dětí ze švédské samoty patří ke klasice dětské literatury. Ilustrováno Helenou Zmatlíkovou. Bullerbyn je malá vesnička, kde jsou tři statky a kromě dospělých tu žije pouze šest dětí, které spolu zažívají spoustu dobrodružství a legrace. Jejich příhody popisuje sedmileté děvčátko.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1995 , Albatros (ČR)Originální název:
Bara rolight i Bullerbyn, Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Nejoblíbenější kniha mého dětství, snad ani nespočítám, kolikrát jsem ji přečetla.
Tentokrát jsem ji četla s odstupem času se svým synem a velmi těžko říct, kdo z nás dvou byl více nadšený :-) .
Návrat do školních lavic. Několik hodin nostalgie, vzpomínání, úsměvů, čisté radosti ze čtení. Vzpomínky, vzpomínky a ještě jednou vzpomínky... To jsou Děti z Bullerbynu.
Tuto dětskou knihu, kterou jsme četli na základní škole, a kterou jsem měla moc ráda, jsem si chtěla přečíst již několik let. Bohužel z toho nakonec vždy sešlo. Letos se poprvé účastním Čtenářské výzvy na Databázi knih, a hned první téma jsem využila k tomu, abych si konečně přečetla srdcovku. A jsem za to tak ráda. Vzpomínky se na mě vyvalily okamžitě. Příběh Lisy, Bosse, Lasse, Anny, Britty a Olleho jsem přečetla během pár hodin, až mě mrzí, že je to už za mnou. Potěšilo mě, kolik si toho z knihy pamatuji.
Rozhodně to není příběh jen pro děti. Já si čtení náramně užila. Tolikrát jsem se rozesmála. Nádhera. Děti z Bullerbynu jsou mojí srdeční záležitostí a už to tak zůstane. Nejmilejší kniha️.
Doporučuji.
Čtenářská výzva 2022: Téma: Kniha (od autora) mého dětství.
Tuto knihu jsem dostala za prospěch ve škole a pamatuji si, jak moc mě bavilo ji číst. Díky čtenářské výzvě se mi dostala znovu do rukou a před spaním jsem ji četla 5-letému synkovi. A bylo to vážně super. Je to veselá kniha o životě dětí na vesnici. Pěkně je představen vztah ke staré generaci, kdy dědeček je "dědečkem" i pro děti, které svého dědečka nemají. Synovi se moc líbila, po dočtení chtěl začít číst hned od začátku. Musím ale říct, že si oblíbí každou knihu, kterou čteme a začínám si myslet, že se mu vlastně líbí ten každodenní rituál.
Klasická dětská četba. Co víc si přát? Příběh "donutí" fantazii pracovat na plné obrátky a to je prostě dobře.
Děti z Bullerbynu jsou jedna z nejlepších knih pro děti. A prázdniny ve Švédsku bych si klidně dal líbit :))).
Tuto knížku jsem v dětství milovala . Četla jsem ji několikrát a vždycky jsem se na dobrodružství a příběhy této party dětį těšila. Teď tuto knihu četla současné i má dcera. Jsem ráda , že díky čtenářské výzvě jsem si mohla tuto knihu znovu přečíst a vrátit se tak do dětských let. A občas nějaké příběhy probrat i s dcerou.
Má povinná četba na prvním stupni, pořád stejně krásná, pořád krásné ilustrace:))
Ale až nyní dokáži patřičně ocenit obsah: nenásilně popsán život na venkově, přátelské vztahy mezi všemi obyvateli Bullerbynu, formou příběhu jsou dětem popsány i mnohé svátky. Skvělé!
Trochu mě překvapuje rozdělení chlapeckého a dívčího světa, vše završeno situací, kdy chlapci jdou lovit zubry - jsou přece kluci! "ženský" mají zůstat doma a zametat. A když se jednomu z chlapců na lov nechtělo: "Tak bys mohl zůstat doma v jeskyni a bít ženy a děti, hlavně abys měl něco na práci". Wtf??
Zavzpomínáno na dětství, kdy jsem ji četla několikrát. Krásně naivní a milé čtení. Ráda se k ní ještě někdy vrátím.
Knížka mi připomíná prázdniny, když jsem jí na verandě předčítala sourozencům, co ještě neuměli číst. Voní po lučních kytkách, co rostly za naší chatou, je vzpomínkou na náš smích nad dětskými příhodami i nad rošťárnami postav. Lingren uměla psát tak, že i jeden někdy zapomněl na koupání v řece a raději četl o zážitcích jiných. Geniální, jak se uměla trefit do dětského světa a jejich duše, podobných autorů moc není. A to víme asi (skoro) všichni.
Nestárnoucí a pořád dobrá literatura, která patří do části našich dětských zážitků.
Vždycky když jsem kluhke knížku dočetla, pustila jsem se do čtení znova. Tohle je prostē klasika. A už se tēším až si ji přečtu znova. Protože jsem ji dlouho nečetla.
Asi nejoblíbenější knížka mého dětství, přečetla jsem jí mnohokrát a teď poprvé i dětem. Vždycky jsem si přála ocitnout se v Bullerbynu a prožívat všechna ta dobrodružství.
Ach ano, knížka mládí ... nebo Kalle Blomqist zasahuje ... knihy z chladné země, která se před více jak 250 lety rozhodla, že už nebude s nikým válčit a bude si žít po svém. A to se jim dařilo, díky tomu, že byla solná i sebevědomá.. Co však z ní bude dál, nevím. Nějak se to tam bourá. Ničí je ta jejich slušnost a korektnost, řekli byste to?
Měl jsem možnost prožít v této zemi několikrát své prázdniny, jako dospělý jsem ji procestoval a ano, ona ta Astrid si nemusela vymýšlet. Bože bože, proč to tak nemůže být všude...
Je mi jasné, kterou knihu budu vedle mumínků číst dětem. Jen mě štvali krkolomné vlastní názvy. Asi ty postavy všechny přejmenuji... A hlavně statky!
Jasná volba pro téma Kniha mého dětství. Šetřila jsem si ji a četla po kouskách a užila jsem si to stejně jako už snad třicetkrát před tím. Kéž by každé dítě mělo tak idylické dětství!
Povinná školní četba, která ve mně vyvolávala zvědavost, jak může chutnat to slavné jalovcové pivo.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětí
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Ani si nevzpomenu, kolikrát jsem knihu četla. Další ze skvělých knih, které mě provázely v dětských létech.