Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64445/bmid_deti-z-bullerbynu-K7I-64445.jpg
5
4723
4723
Kniha vypráví o šesti dětech a jejich zážitcích v malé vesničce Bullerbynu. Sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse společně chodí do školy do vzdálené vesnice, hrají si spolu na Indiány, tráví spolu Vánoce, chodí spolu bruslit. Prožívají společně různá dobrodružství jako například uvíznutí ve sněhové bouři cestou ze školy, hledání ztraceného pokladu, koupání na ostrově, hledání hastrmana u mlýna. Chodí často navštěvovat dědečka Anny a Britty, kterého i ostatní děti považují za dědečka vlastního.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1962 , Albatros (ČR)Originální název:
Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Všechno to bylo tak zábavné a tak ohromně napínavé. A na konci ani nevím, jak mi bylo. Trochu veselo a trochu smutno a pak už jen veselo. Byla jsem malá a chtěla zažívat všechna ta skvělá dobrodružství. Teď, když jsem velká, chtěla bych být v blažené spokojené nevědomosti. No přece nikde jinde nemůžou být tolik šťastné děti, jako u nás v Bullerbynu. Všimli jste si někdo toho děsiveho stínu blížící se války?
Dodnes vzpomínám, když jsem si tuhle knížku jako malý klučina vybral v mém oblíbeném knihkupectví u Labužníka v Havířově a doma jsem se pak začetl do zajímavých příhod šestky. Přečetl jsem tuto skvělou knihu v dětských letech několikrát, samozřejmě mne oslovily i nádherné obrázky od nezapomenutelné Helenky Zmatlíkové, která věru zanechala krásné stopy v české dětské literatuře.
I po letech si vybavuji například obrázek-plánek domků, ve kterých bydlí šestice hlavních hrdinů, ten se mi líbil i prostorovým vyjádřením. Řekl bych, že vyprávění i atmosféra této knihy je natolik povedená, že Děti z Bullerbynu jsou nejlepší z knížek Astrid Lindgren. Škoda, že dnes již děti příliš nečtou, protože tato knížka opravdu stojí za to ! V pozdějších letech se mi knížka přičiněním mladších sourozenců kdesi ztratila, ale před pár lety jsem si ji pořídil přes aukro znovu. Ovšem přiznám se, že jsem ji zatím znovu nečetl a to z obavy, že by mě v dospělém věku již jaksi neoslovila a pocítil bych zklamání. (Viz. některé z níže uvedených komentářů.) Ovšem, mám to promyšlené. Je-li pravda, že staří lidé jsou jako malé děti, počkám si ještě nějakých dvacet let a pak si knížku znovu přečtu. Již se na tu radost těším! :-)
Také jste ji měli tak rádi? Bohužel znovupřečtení mi zkazilo ten nadšený, dětský dojem z knihy. Chápu, proč jsem jako dítě knihu milovala a věřím, že děti ji stále budou milovat. Bohužel teď už mi připadala...nijaká. Ovšem ilustrace Heleny Zmatlíkové jsou stále nadčasové, milé a hřejivé.
Knížka mého dětství a vlastně první, kterou jsem si koupila a ne půjčila v knihovně. Krásné příběhy šesti přátel, kterým jsem upřímně záviděla a přála jsem si zažívat to, co oni. Četla jsem ji svým bráškům, čtu ji i teď svým dětem a pořád je to pro mě nejkrásnější dětská kniha.
Klasika, krásná knížka, četla jsem v dětství a pak i dceři a líbila se mi pořád.
Klasika povinné četby prvního stupně. Pořádně jsem se do ní začetl až někdy na druhém stupni a přišla mi už hodně dětská, tím spíš že kolem mě poletovaly akčnější Mayovky, Verneovky, Foglarovky, KODovky a jim podobné dobrodružné příběhy - 80 %
Četla jsem jí já, četly jí moje děti, tak schází ještě vnoučata. Helena Zmatlíková tuto knihu krásně ilustrovala a to myslím hodně přispělo k její čtivosti.
Knížka mého dětství, ke které se ráda vracím i teď, protože je perfektně napsaná, neřeší se tu žádné soudobé hlouposti, přesto je kniha snad srozumitelná i dnešní generaci dětí. Skvělé ilustrace H. Zmatlíkové knihu perfektně doplňují
Četla jsem ji několikrát jako dítě a posléze všem svým dětem před spaním. Troufám si tvrdit, že je to nejkrásnější dětská knížka, co jsem poznala. A už se těším, až ji budu číst vnoučatům. Milé příběhy, prostředí a postavy, napsáno tak věrně, že jsem toužila zažívat totéž co hlavní hrdinové, žít jako oni :) Švédská literatura je mi zkrátka velice blízká a paní Lindgrenová se o to zasloužila asi nejvíce.
Srdcová povinná četba na základce. Příběhy kamarádů ze švédského venkova mi učarovaly.
Četla jsem knihu ve škole v rámci povinné četby, tehdy jsme ji přečetli úplně celou, ale jediné co si z knihy pamatuji byla scéna s mlhou. Kniha mi přišla nic neříkající a chování dětí neuvěřitelné. Což samozřejmě bylo způsobeno jak rozdílem generačním tak prostředí. Když vyrůstáte ve městě, těžko vám budou blízké strasti a radosti vesnického života. Nemyslím si že je kniha špatná, ale mě samotnou zkrátka nijak neoslovila a nezanechala ve mě žádný dojem.
Nádherná knížka. Četla mi ji mamka, když jsem byla malá a dodnes se k ní ráda vracím i sama v dospělosti. Už se těším, až ji budu číst svým dětem.
Ač jsem nebyla velký fanoušek hromadného čtení na základce, kde jste přečetli 3 věty a pak se snažili neusnout, než na vás opět došla řada, Děti z Bullebynu jsem si zamilovala už tehdy. Teď jsem se k nim vrátila prostřednictvím povinné četby a opět jsem se nesmírně pobavila a nechala se vtáhnout do úžasně dobrodružného dětského světa. Knížka je tak krásně věrohodně napsaná, až je skoro neuvěřitelné, že nevznikla přímo z pera sedmiletého děvčete. Myslím si, že se Astrid Lindgrenové povedlo vytvořit nadčasové dílo, které potěší ještě spoustu generací.
Tohle je moje nejoblíbenější kniha dětství. Také první kniha, kterou jsem přečetla úplně sama. Doma mám salátové vydání ještě po mé mamce a babičce, ale právě v tom je to kouzlo. Je čtená minimálně stokrát a ještě bude. Moje srdeční záležitost.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětí
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Nadherna detska kniha, plna pratelstvi, detskych dobrodruzstvi