Dewey: Kocour z knihovny, který okouzlil celý svět
Vicki Myron , Bret Witter
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31624/dewey-kocour-z-kniho.jpg
4
233
233
Jedno chladné zimní ráno jde Vicki, vedoucí malé iowské knihovny, vybrat ze schránky vrácené knihy a objeví v ní droboučké, na kost promrzlé kotě, které tam někdo předešlou noc vhodil. Vytáhne zubožené zvířátko z hromady těžkých svazků, a jakmile se jí schoulí do náruče, je rozhodnuto. Kocourek pojmenovaný Dewey podle slavného amerického knihovníka se stane trvalým inventářem knihovny. Jak moc může nějaké zvíře ovlivnit osudy lidí? A dokáže opuštěné kotě změnit život jedné malé knihovny, pozvednout tradiční americké městečko a nakonec se ještě proslavit po světě? Deweymu se to rozhodně podařilo. Postupně si získal srdce velkých i malých čtenářů – ať už to byla postižená holčička na vozíčku, osamělý starý pán, jemuž nedávno zemřela manželka, nebo spolek genealogů, kteří se v knihovně pravidelně scházeli na schůze. Jeho jedinečný dar umožnit lidem zapomenout na starosti se projevil i v případě samotné Vicki. Protože ani ona neměla v životě zrovna na růžích ustláno. Zažila ztrátu rodinné farmy, manželství s alkoholikem, měla vážné zdravotní problémy a při tom všem ještě sama vychovávala dceru. I jí Dewey pomohl najít životní rovnováhu a dívat se na věci s nadhledem. Devatenáct let rozdával radost svým nadšením, laskavostí, skromností (tedy alespoň na kočičí poměry) a především svým šestým smyslem, díky němuž uměl přesně odhadnout, kdo ho v danou chvíli potřebuje nejvíc. Jeho sláva se šířila od města k městu, od jednoho amerického státu ke druhému a nakonec pronikla do celého světa, jak dokládá skutečnost, že si ho přišla nafilmovat delegace až z Japonska. O zázračném kocourkovi vycházely články v novinách, návštěvnost knihovny rostla, a s tím i dotace od městské rady. Z Deweyho se vyklubalo něco víc než pouhý roztomilý zvířecí kamarád; pro obyvatele obyčejného farmářského městečka v srdci Spojených států, které se právě zvolna vzpamatovávalo z nejhorší krize ve své historii, se stal zdrojem pýchy a hrdosti. Když v roce 2006 zemřel, oplakávaly ho doslova tisíce lidí. Avšak jeho odkaz žije dál, jak dokládá tato kniha, která se po vydání stala okamžitě světovým bestsellerem. Prodalo se jí kolem milionu výtisků, práva koupilo téměř třicet zemí a jeho osud zaujal natolik, že se chystá i filmová verze. Jeho příběh totiž dokazuje, že pocit sounáležitosti mezi lidmi ani laskavost kupodivu v dnešním bláznivém světě dosud nevymřely.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 2009 , Ikar (ČR)Originální název:
Dewey, 2008
více info...
Přidat komentář
Dewey měl ale kliku. A já jsem si přečetla milou knížku. Kočky mám ráda, knížky taky, dobrý to bylo.
Tato kniha mě opravdu velmi nadchla. Miluji kočky, miluji knihovny ( stále doufám, že tam jednou budu pracovat) a miluji americký venkov. Ačkoliv mě některé pasáže ze života knihovnice Vicki moc nebavily a ke konci knihy vyložené nudily, celkový příběh o zachráněném kotěti, které nakonec "zachránilo" městečko, jsem si zamilovala od začátku do konce. U této knížky jsem pocítila jak radost, tak smutek, konec jsem dočetla se slzami v očích a po dočtení této knížky jsem měla přesně takový ten pocit prázdnoty, kterou by měl pocítit každý čtenář po dočtení opravdu dobré knihy.
Myslela jsem si, že mě tato kniha nadchne, jelikož jsem milovník koček, ale nebyl to můj šálek kávy.
Kniha je nejen krásný a dojemný příběh kocoura Dewey, ale je i velmi ojedinělým způsobem popsán život ve státě Iowa, městečku Spencer a rodině autorky Vicki a taktéž vřelý vztah nejen autorky k domovu. V celé knize jsou krásné myšlenky o vztahu člověka k člověku a člověka a zvířete. Jedna z nich např."Uvědomili jsme si, když jsme tam tak společně stáli, že pouhými slovy to, co jsme k Deweymu cítili a cítíme, vyjádřit nedokážeme. Nedalo se nijak snadno vysvětlit, v čem byl tak jedinečný." Kniha je krásná příběhem i formou.
Román se mi velmi líbil, hodně povedené líčení o kocourovi obývající knihovnu. Doporučuji každému, kdo si chce přečíst oddechovou literaturu a má rád zvířata.
A u nás by se jmenoval MDT :-))))). Ač vyprávění o knihovním kocourkovi vypadá jako vymyšlené, tak knihovna existuje a kocourek v ní opravdu byl. Neumím si představit, že v některé zdejší městské knihovně by mohl být kocour. Téměř závidím americkým kolegyním.
Krásná knížka, která pohladí. Ale není to jen veselý hřejivý příběh o kocourkovi v knihovně. Je to i povídání o lidech, které život zrovna nešetřil. A Dewey tomu všemu dodává sílu a přitulení. Chtěla bych taky kocourka :-)
Krásná knížka, ač kočky moc nemusím, zajímavý byl i popis hospodářské krize, o které jsme u nás nevěděli, doma kolovala od jednoho k druhému, už se loučíme a jde zpět do knihovny, mohu jen doporučit :-)
Hned jsem věděla, že se mi bude kniha líbit a že ve mě nechá významnou stopu. A taky že jo. Seznámila jsem se s městečkem, způsobem života jeho obyvatel, náturou a postojem k životu a také životními osudy samotné spisovatelky (pěkná pecka teda) a hlavně jsem poznala kočičího krále, který nebyl "pouhou kočkou", byl něčím mnohem víc. Miluju zvířata a vždy mne fascinuje, když poznám takové, které se vymyká standardu. Ne vzhledem, ale povahou a tím, jak se chová...někdy je to až neuvěřitelné. Je to nádhera a čest mít takového společníka na cestě životem. Tak hezky spinkej Dewey, moc ráda jsem tě poznala. Děkuji ti.
Miluju kočky, ale taky z domova vím, jak jsou tvrdohlavy:´))))
Super příběh pro kočkomili:)
Autorka milým způsobem vzdává hold svému kočičímu příteli, který ji doprovázel , jejím ne zrovna lehkým životem, dlouhých 19 let. Je to takové rozloučení. Zároveň je z knížky cítit láska k městu , ve kterém žije, k lidem v něm a vlastně i k celé Iowě, kterou nám svým příběhem přiblíží. Navíc v dnešní době , je možné, si stránky knihovny vyhledat , a to jak na internetu tak FB. A Dewney je opravdu dál její součástí. Vzpomínkou. Mám za to, že když si člověk uvědomí, jak důležité je pro nás pouto se zvířetem a že prostě k člověku zvíře neodmyslitelně patří, může to být vždycky jen přínos
Dojemný příběh, který mě opět přesvědčil o tom, že zvířata (speciálně pak kočky) mají vrozený šestý smysl, díky kterému se dokáží "napojit" na člověka i jeho psychiku. Víc asi není potřeba dodat :).
Moc pěkný :) Dewey byl určitě velice vyjímečná kočka, která si dokázala utvořit spoustu přátel a každého potěšit. Konec byl velmi smutný :( Obálka je moc pěkná. Z Deweyho tam vyzařuje takový klid a inteligence. Moc se mi příběh o Deweyovi líbil :)
Pro mě, milovnici koček a zároveň knihovnici, to byla super oddychová kniha. Moc hezký příběh.
Kniha se mi velice líbila :) Mám ráda zvířata a ještě radši,když je příběh skutečný. Na konci knížky ukápla i slzička. Vřele knihu doporučuji :)
Fajn oddechová knížka k šálku čaje.
Autorka má pěkný styl vyprávění; popis prostředí i její osobní problémy příběhu dodávají čtivost.
Deweyho příběh je moc hezký, dotkl se životů mnoha lidí. Mého určitě =)
Ješte jsem ten obal pohladila ,tak se měj Dewey, než jsem ho vhodila do boxu na vrácené knihy a v tu chvíli mi došlo jak je to osudové, tam kde všechno začalo zase končí. Jedno nechtěné kotě a tolik radosti rozdalo. Líbilo se mi všechno. I historie Iowy i soukromý život knihovnice a hlavně Dewey. Jen mi připadlo, že autorka píše víc o sobě něž o kocourovi. A taky mě moc mrzí. že jsem na knihovnu a Deweyho nenarazila v době ,kdy jsem mohla sednout na motorku a zajet se tam podívat- možná bych byla první Čech. Podívala jsem se i na videa. Moc pěkná kniha.