Dievča, ktoré musí zomrieť
David Lagercrantz
Milénium / Millennium série
< 6. díl >
Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová odhalia ruské trolie farmy V štokholmskom parku zomrie bezdomovec. Na prvý pohľad to vyzerá ako bežné tragické úmrtie, no patologičke Fredrike Nymanovej sa čosi nepozdáva a osloví Mikaela Blomkvista. Blomkvist sa tak trochu nechcene začne zaujímať o prípad. Bezdomovca opakovane počuli blúzniť o švédskom ministrovi obrany Johannovi Forsellovi. Šlo o čisté bludy, alebo mal žobrák naozaj niečo spoločné s vládou? Mikael požiada o pomoc Lisbeth Salanderovú, no tá po pohrebe Holgera Palmgrena vycestovala z krajiny a teraz akoby sa pod ňou zľahla zem. Nikto netuší, že odišla do Moskvy, aby si raz a navždy vyrovnala účty so sestrou Camillou. Už ju nebaví byť korisťou, túži byť predátorom. Dievča, ktoré musí zomrieť je veľké finále série Millennium z dielne Lagercrantza, plné politických škandálov, mocenskej hry, skúmania DNA, expedícií do Himalájí a dezinformačných internetových kampaní šíriacich nenávisť, ktorých korene siahajú až do ruskej trolej farmy.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Hon som måste dö, 2019
více info...
Přidat komentář
Tak mám celou sérii přečtenou a musím konstatovat, že tento poslední díl nebyl až tak špatný. Co ho ale odsunulo ke třem hvězdičkám byl závěr, který působil (nebojím se napsat) až skoro trapně. Škoda.
Možná David Lagercrantz skutečně Stiegu Larsonovi nesahá ani po kotníka, jak někteří čtenáři tvrdí. Pro mě ale tohle byl nejpovedenější díl z těch, které David napsal. A jako ukončení celé série rozhodně nebyl špatný. Je potřeba na Davidovo pokračování nahlížet jako na samostatné knihy s oblíbenými hlavními postavy a nesrovnávat nesrovnatelné, protože každý spisovatel je úplně jiný. Naštěstí hlavní postavy jsou stále stejné a to je přesně důvod, proč jsem tuhle sérii dočetla až do konce.
Naprostý blábol podprůměrného pisálka, který Stiegu Larsonovi nesahá ani po kotníky. Knihu jsem nedoposlouchal, přestože podání Martine Stránského bylo excelentní. Byla to ztráta času. Děj překombinovaný a nesmyslný.
Bohužel stejně špatné, jako předchozí dvě knížky od Lagercrantze, navazující na Larsonovo Milenium.
Tentokrát měla knížka aspoň nějaký zajímavý námět, obrysy děje dávaly smysl. Ale způsob, jakým autor píše, dává tušit, že si na sebe nabral velké sousto. Záplatka celé knížky je vysvětlena v jednom dlouhém "rozhovoru", na ní navazující zatýkání a přiznání nedávají vůbec žádný smysl. Naivita, se kterou jsou znázorněni hlavní aktéři/agenti tajných služeb, je úsměvná.
No a samostatnou kapitolou je přímá řeč, naprosto nelogické reakce, zmatené chování.
Bohužel si myslím, že knížce nepomohl překlad - ale to nemám jak ověřit.
Měla jsem zůstat u původních tří dílů Stiega Larsona a do těch dalších se vůbec nepouštět, ale zvědavost byla silnější než já. Jediné pozitivum vidím v tom že jsem knihu poslouchala ve skvělém podání Martina Stránského.
Jelikož jsem nečetla knihy , , opravdového,, Milénia , tak nemohu porovnávat. Ale mně se kniha líbila a nemám žádné výhrady, zřejmě i dočtu i knihy předtím. Dějová linka Everestu mě bavila nejvíce.
Nemůžu být zklamaná. Od začátku mi bylo jasné, že snaha dopsat Larssonovo Milénium je na úrovni snahy dopsat Haškova Švejka: obě díla jsou ve svém žánru jedinečná a napsali je výjimeční autoři. Průměrný spisovatel je schopen zachovat jen to na první pohled patrné, ale nepostihne duši a hloubku původních děl.
Navíc to v tomhle dílu už nebavilo ani samotného Lagercrantze, přišlo mi (nebo naopak, udělal si z toho legraci?). Celou čtvrtinu knihy je Lisbeth nesoustředěná, rozhozená a váhající, Mikael pro změnu nesoustředěný a zapomnětlivý, patoložka zase zapomnětlivá a nesoustředěná a novinářka Catrin roztěkaná a nepozorná. Zřejmě je to ale záměrná předehra před akcemi, abych uvěřila např. tomu, že se ostřílený a zkušený Mikael nechá v důležité chvíli tak lehce opít rohlíkem. Závěrečná akční scéna je tak šílená, že mě spíš pobavila, a Kamila – Kira (jejíž druhé jméno vzniklo zcela jistě ze jména Karikatura) je ta nejplošší postava pod detektivkářským sluncem.
Já už jsem se s Miléniem rozloučila v roce 2010 a doteď cítím vděk a smutek zároveň. Tečka.
Trochu zklamání. Moc politizované prostředí, víc zamotané než obvykle. A závěr - přestřelený.
Nicméně, čtení mně bavilo, ale na plný počet hvězd to opravdu není. Kdyby to šlo, dal bych tak 75%. (3,8 *)
Dávám čtyři hvězdy, protože jsem si za ty roky jednoduše Lisbeth i Mikaela zamilovala, jsou to staří známí, se kterými se vždycky moc ráda potkám.
Všechny recenze vždycky mluví o tom, jak je těžké hodnotit "pokračování" Larssonovy trilogie. Podle mě se to Lagercrantzovi povedlo se ctí. Ano, je to méně sociální sonda a více thriller. Ale když k tomu přistoupíte bez předsudků právě jako "jen" ke špionážnímu thrilleru, okořeněnému oblíbenými hrdiny, je prostě dobrý.
Nicméně... oproti minulým dílům mi gradace děje připadala trochu překotná, za mě to skončilo hrozně rychle a najednou. Nějak jsem si nevychutnala stoupající napětí, čert ví proč. To ale nic nemění na tom že po Lisbeth a Mikaelovi se mi bude stýskat.
Panu Lagercrantzovi už dochází dech a myslím, že tato kniha ze série Milénium by měla být opravdu poslední. Hodnotím ji průměrně, ke konci už byla těžko uvěřitelná, nicméně vzhledem k tomu, že mám postavy této série moc ráda, tak jsem si knihu celkem užila :-)
Nakonec musím hodnotit průměrem. Přišlo mi, že kniha postrádala spád a napětí. Poslední strany byly napětí plné, ale poněkud neuvěřitelné. Nebýt to Mikael a Lisbeth tak knihu asi ani nedočtu. Byla to tečka za sérií, která mě přivedla k severské krimi a myslím, že tečka přišla v pravý čas.
Čtivé jako vždy, ale uvěřitelnost příběhu klesá s každým dalším vydaným díle - Kamila je schopná akce i v plamenech a Lisbeth je prostě nezranitelná a neporazitelná. 4*
Je jasné, že pokračovanie Milénia bol problém. 4. diel bol ešte celkom čitateľný, ďaľší sa čítal zo zvedavosti a posledný bol povinnosť. A bohužiaľ aj dosť odpad. Tých oslavným recenzií napísaných vyššie môže byť fakt iba dielom PR a trollov vydavateľstva za účelom predaja. Nechce sa mi totiž veriť, že v byvakom Československu žije toľko ľudí bez vkusu. Aj keď podľa hlasov vo voľbách za agenta Bureša či za priateľa mafiánskej štetky na Slovensku, je možné všetko. ;o)
První tři díly jsem přečetla několikrát a pokaždé mě to hodně bavilo.Pokračování Lagekranze mělo vzestupnou kvalitu 5 a 6 díl už hodně povedený ale... myslím, že bylo načase Milenium ukončit.
(audiokniha) Lisbeth a Mikael jsou moje srdcovka. I když mi přišlo, že akčnost tentokrát trochu vázne, tak jsem si poslech v podání Martina Stránského moc užila.
Lagercrantz táhne Larssonovu káru dál přibližně správným směrem. Neřekl bych, že to nutně musí být poslední díl. Ačkoliv už další
Milénium napsat nechce, takhle by se klidně dalo pokračovat.
Pokračování zavedených sériií jinými autory je vždycky dost ošidné (viz Jason Bourne apod.). Z tohoto hlediska je ukončení série Milénium důstojné a nečekaně napínavé, protože minulý díl nebyl špatný, ale až tak moc mě nenadchl. Takže se loučím s Mikaelem a hlavně s Lisbeth – není pochyb, že Larsson otevřel v literatuře cestu úplně novým hrdinkám, které nás teď baví v knihách jiných autorů.
Milá (nevím, jestli tohle oslovení zrovna oceníš) Lisbeth, milý Mikaeli,
vypadá to, že vás nadobro ztrácím ze čtenářského dohledu. A ač se mi zdá, že jste v posledním díle šli už na hranu svých možností a nevím, jestli vám to vyprávění mám úplně věřit, budete mi moc chybět. Stali jste se osobnostmi, které zasáhly svými činy celý svět a já věřím, že na vás může být Stieg pyšný. Nyní je na čase, abyste si odpočinuli, ale budu se hodně divit, jestli to dokážete. Věřím, že se najde někdo, kdo vás pořádně nasere.
Adjö hjältar
Antonín
Štítky knihy
detektivní a krimi romány thrillery švédská literatura
Autorovy další knížky
2015 | Dívka v pavoučí síti |
2017 | Muž, který hledal svůj stín |
2019 | Dívka, která musí zemřít |
2022 | Temnota |
2014 | Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Autor se pokouší dotáhnout se na Stiega Larssona, ale laťka je příliš vysoko. Dalo se to odposlechnout, hlavně díky výbornému Martinu Stránskému, ale stejně jako oba předchozí díly: za půl roku už nebudu vědět, o čem to bylo... Jako plus bych autorovi přiznala, že se snaží držet dějovou linku...