Víš, že tě miluju?
Estelle Maskame
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342404/bmid_vis-ze-te-miluju-8BG-342404.png
4
1142
1142
Na léto v Kalifornii se Eden vůbec netěší. Strávit ho má totiž v nové rodině svého otce, kterého už tři roky neviděla. Prázdniny by měla prožít s třemi nevlastními bratry a novou „matkou“ – lidmi, které vůbec nezná a ani netouží poznat. Na největší komunikační problémy naráží s Tylerem, nejstarším z bratrů. Nevyzná se v jeho divoké povaze, nemůže vystát jeho drzý pohled a ego vyšší než kopce v Beverly Hills. Pořád na něj ale někde naráží a čím víc poznává jeho svět nekonečných večírků a her, při kterých se porušují pravidla, tím víc jí zajímá. Začíná ztrácet hlavu pro lásku, která je zakázaná… DIMILY je zkratka tvořená z prvních písmen názvu prvního dílu trilogie Did I Mention I Love You? Autorka Estelle Maskameová má obrovskou fanouškovskou základnu a její série se ve světě stala fenoménem. Ve Velké Británii se DIMILY trilogie zařadila do žebříčku pěti nejlepších young adult knih všech dob.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Fragment (ČR)Originální název:
Did I Mention I Love You?, 2015
více info...
Přidat komentář
To byla neuvěřitelně zdlouhavá nuda... A ostatní 2 díly bohužel nebyly jiné. Dala jsem na recenze, ale bylo to spíš zklamaní...
Rozhodně doporučuji. Je to hodně čtivá knížka. Strašně moc jsem si oblíbila i další díly.
Naprosto skvělá kniha, líbí se mi námět a hlavní hrdinka je mi sympatická. Jedná se o velmi oddechové čtení a líbí se mi i to postupné odhalování informací. Všem doporučuji.
Když na vás leze nějaká choroba, je tohle přesně knížka, se kterou zalézt na víkend do postele...i když už mi dávno není -náct, tyhle nenáročné a předvídatelné příběhy mě stejně baví. Zalíbil se mi i název a také prostředí, ve kterém se kniha odehrává. Občas mě štvala hlavní hrdinka, občas hlavní hrdina, ale tak to má u tohoto žánru být. Samozřejmě se chystám na další díly...svým způsobem mě i fascinuje, jak tyto "bezduché slaďárny" a jejich autorky dokáží nadchnout ke čtení tolik lidí po celém světě, i proto je čtu s tím, že za tím přece musí něco být. Třeba jako série After od Anny Todd...zřejmě chce spousta čtenářů uniknout od všedního života, prožít hořkosladký příběh se šťastným koncem a snít...
*čtenářská výzva 2019: Kniha, která má lichý počet stran (já vím, že zde na databázi je uvedeno 352 str., čistý text v mé verzi ale končí na straně 351...mimochodem, tak je to u spousty knih...většina má na DK sudý počet stran, bereme-li však čistý text, spousta jich má v papírové podobě počet lichý)
Jsem cílová skupina, ale tohle je moc. Jakým způsobem autorka obhajuje činy hlavních postav je opravdu neuvěřitelné. Kniha je plná vážných problémů, o kterých se autorka měla více rozepsat. Takto to v životě sakra nefunguje!!! Jednou by se k vám někdo zachoval jako Taylor a budete mít strach ho vidět....natož se do něj zamilovat. Bohužel.
Holky! takto NEMÁ VYPADAT vztah. Neberte si z toho prosím příklad.
Ještě před jejím přečtením jsem na tuto sérií slyšela různé, ale hlavně negativní názory, ale jsem ráda, že jsem se řídila jen svým úsudkem! A ani po přečtení knížky jsem si nedokázala vybavit, čím mě ta knížka, tak pohltila a dostala..! :)
Nápad na děj se mi líbil od samotného začátku, byl čtivý a i když místy přehnaný a nereálný. Stále mě něco pohánělo číst dopředu, abych nebyla již tak zvědavá a napnutá, jak se to vlastně celé vyvine..! :)
Téhle kniha pro mě byla jedno velké WTF.
Jako první si dovolím vznést připomínku k názvu, podle nějž jsem čekala nějakou nudnou feel good slaďárnu a né tohle. Ekvivalentní název: Jak oplacaná holka vyléčila kluka že závislosti na kokainu, aneb jak se opít, zhulit a řídit v Kalifornii: Příručka typy a triky.
Jako jo, bylo to docela čtivý a asi pět věž se mi vážně líbilo a omg ne, fakt ne. Nevím jestli budu v sérii pokračovat. ????
Moje ponaučení z týhle knížky je takový že nikdy nebudu chodit na párty ( nikdy jsem Nikde nebyla, pořád jenom čtu)
Za mě prostě wtf se třemi hvězdičkami
Hmmm.. když jsem četla recenze na tuhle knížku byla jsem napjatá co mě čeká.
Upozorňuji, že jsem ji četla z pozice matky a taky už pokročilá věkem. Není mi 50 ale ani 20.
Spousta zápornějších recenzí, které jsem si přečetla jsou od čtenářů, kterým je kniha určovaná svým zařazením YA. Ale ve většině těchto případů si myslím, že nedokážou ten příběh úplně na plno pojmout. Oni ani nemohou, ty zkušenosti nás pokročilejších nemohou mít.
Nejde srovnat bolest zlomeného kotníku a zlomeného srdce nebo zakázané lásky (teď se bavíme o příběhu).
Bylo tam i pár částí, které sváděli k slzám. Ale zase mě asi na úplně jiných místech než dospívající mládež.
Určitě bych doporučovala, aby si to přečetli rodiče dospívající mládeže. Myslím, že by se mohli dostat blíže ke svým dětem.
A mohla bych psát dál k této knize.
Jen co mi hodně vadilo, bylo, že korektor asi taky hodně pil. Těch textových chyb, které tam byly... děs běs...
("You know I love you, I really do, But I can't fight anymore for you, And I don't know, maybe we'll be together again, Sometime, in another life, In another life" ... In another life - The Veronicas)
Co se to v poslední době děje s těma americkejma rodinama? Oni nenávidí svoje děti? Nějak mě štve ta postoupnost jejich akcí. Rodiče se rozvedou, každý z nich je na druhé straně států a dítě svého druhého rodiče vidí až po letech, když k němu jede? Jo, a mimochodem, znovu jsem se oženil a na svatbu nikoho z vás nepozval. Ať je větší sranda! No, ty kráso!
Takže, hodná, lehce (fajn hodně) naivní holka je vhozena do neznámého prostředí, přesto pro čtenáře plného stereotypů. Na každou naprosto přirozenou otázku je odpověď, že se nemá ptát, ať do toho nestrká nos a fakt si nevšímá toho kluka. A potom je tady "on". Udělalo mi radost (a překvapilo), že "ona" z něj není hned na větvi, dala si na to dost času. Dalo mi to naděj, že možná v ruce nemám takovou volovinu. No, naděj odešla hodně rychle...
Kniha má hodně WTF momentů. Jeden za všechny: Nerada mluvím závislostech svého kluka, protože se cítím trapně, když lidé ví, čím si musím procházet, ale má mě kdo ňuchňat, tak jsem tam, kde jsem.
Ale na druhou stranu, po dlouhé době, kdy největší blbka není hlavní hrdinka. Proto to tý holce a tomu "grázlovi" budete přát. Ale ještě na další druhou stranu, příběh za postavami a jejich chování, které jsem se postupně dovídala, mi prostě přišel postavený na hlavu. Jako kdyby postavám bylo padesát, nebylo jiné východisko a tím pádem "všichno musí zůstat jak je".
Celkově mi celá pointa přišla divná. A konec? Autorka je buď naivní nebo blázen, že je tohle téma knihy jako série (ale trend trilogií je mocný). Až moc se bojím, že další dva díly se budou točit stále v tom samém. Ale když něco (nebo nic), alespoň to bylo dobře napsané, takže cesta na konec nebyla tak hrozná. Ale tentokrát ne, druhý díl ne.
ZAČÁTEK SPOILERU
Víte, co jsem nechopila? Proč Eden tak řešila, že na ně přijdou ostatní. Že má něco s klukem, jehož máma si vzala jejího tátu. Já se domnívám, že oficiálně spolu nemají nic společného. Jenom by to na rodinných návštěvách ze začátku vypadalo zvláštně. Ale to bylo stejně povrchní jako to, za co Eden odsuzovala Tiffani. Že každý bude řešit její vztah s Tylerem. Že jí záleželo víc na tom, co si myslí ostatní. Neudělala Eden náhodou to samé? A na důkaz předstírání, že je všechno, jak to chtějí ostatní, začne chodit s jiným, ale zároveň si vždycky najde cestičku k Tylerovi.
Blink...
KONEC SPOILERU
Jenom škoda častých chyb v textu.
A taky škoda, že tam vlastně nebyl jiný děj než věčné povrchní večírky. A že postavy nebyly lépe rozepsané. Hlavně Tyler (ó, já to napsala, stydím se za to přiznání, ale je to pravda), protože tam mohla autorka něco ukázat, protože on byl jediná zajímavá postava. Proto je tohle důvod, proč má druhý díl u mě stopku, ne moje nízké hodnocení jedničky.
Co ale musím, je zastání se překladatelky. Četla jsem od ní ještě jednu sérii a tam bylo všechno naprosto v pořádku. Ale tady jsem občas musela přemýšlet, co se tím chtělo říct, ale nemyslím si, že to je jenom překladem. Potom by měl někdo knihu kontrolovat, ne? Překladatel ale není spisovatel, korektor a redakce v jedné osobě, nebo jak to tam chodí. Tady spíš chyběla kontrola, protože to byly chyby spíš z tohohle ranku. Jako kdyby to chtěl mít někdo prostě až moc brzo venku. Když kniha ještě nebyla přípravena.
Do dočtení této knihy jsem se musela nesmírně nutit. Snažím se dočítat všechny knihy a toto bylo opravdu utrpení. Mrzí mě to, ale ta kniha byla naprosté nereálné fiasko. Hlavní hrdinka byla naprostá hlupačka, jejíž myšlenkové pochody jsem vůbec nechápala. Svět, do kterého se přistěhovala byl plný sexu, drog, alkoholu a vše bylo na denním pořádku. Láska s nevlastním bratrem - největší možné klišé, byl tak nepochopitelný a zničehonic.
Pokud hledáte romantickou YA knihu s tématem lásky mezi nevlastními sourozenci, raději sáhněte po Papírové princezně nebo sérii Rosemary beach, ale toto opravdu ne :-(
Do knihy jsem se velmi rychle zamilovala. Byla naprosto úžasnaa. Od začátku do konce se mě drželo vzrušení, tep se mi zrychloval ve vypjatých situacích a po zádech mi přebíhal mráz. Zamilovala jsem se jak do Edan tak i do Tylera. Tyffany jsem nesnášela, ale kdo by ji snesl? Dean mi nevadil, ba naopak jí pomohl v těžkých chvílích. Postavy mají hlavu a patu, jsou reálné a zábavné. K příbehu se dá říct pouze WOW a UFF.. ocitli se v těžké situaci, avšak myslím si, že to není nic pohoršujícího, avšak věřím, že s odsouzením by se setkali všude. Konec se mi moc nelíbil, ale ne ve smyslu, že by byl špatně napsán, ale proto, že neměl Happy-end.
Zpočátku mě kniha přišla hodně průměrná, čtivá sice byla, to ano, ale nic moc se nedělo. Samé večírky a puberťácké problémy a k tomu spousta popisu.
Nicméně později jsem se do Tylera zamilovala podobně jako Eden a plánuji přečíst i další díly.
Na knížku jsem se těšila, i když už nejsem úplně cílová skupina, tak si občas ráda přečtu young adult knížky. Ale tahle mě bohužel vůbec neoslovila. Hodně klišé, trapné rozhovory, Eden mi byla spíš nesympatická, jediný Tyler a jeho tajemství mě přesvědčili ve čtení pokračovat, abych si potvrdila své odhady. Ale do pokračování zatím nemám v plánu se pouštět.
Bylo to čtivé, takové nahlédnutí do vnitřního světa dívky. Postavy ale vlastně nedělaly nic jiného, než že pořád chodily na večírky. Láska mezi nevlastními sourozenci není ve skutečnosti vůbec problém, takže nemuseli mít žádné starosti.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Víš, že tě miluju? |
| 2018 | Víš, že tě potřebuju? |
| 2018 |  Víš, že mi chybíš? |
| 2019 | Vím, že tě chci |
| 2022 | Někdo jako ty |
Pořád ještě přesně nevím, co si mám o knize myslet. Zezačátku to byla nuda, vůbec mě to nebavilo a nemohla jsem se vůbec začíst. Zhruba v půlce jsem se ale začetla, i když to pořád nebylo ono a něco dít se začalo v podstatě až na konci knihy. Já od toho ale v podstatě čekala neuvěřitelnou slaďárnu, takže mě mile překvapilo, že to nebyla přeslazená kniha a dokonce mě i dokázala překvapit koncem. Co se postav týče, tu je to už horší. Tyler je typický badboy, ale vlastně proti němu nic nemám. Hodně jsem si oblíbila Deana a Rachel a samotnou Eden vůbec nemám ráda. Hrdinka si celou knihu na něco jen neustále stěžuje a má stupidní jednání, což se ale od šestnáctileté holky dá čekat. Tak či tak to ale nakonec nebylo špatný čtení a i když to asi nebude jedna z mých nejoblíbenějších sérií, budu číst dál.