Divá Bára
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/131411/bmid_diva-bara-voG-131411.jpg
4
578
578
Povídka Boženy Němcové, Divá Bára, zpracovává dodnes aktuální tematiku života „odlišného“ člověka ve společnosti. Bára je milá a veselá dívka, která však nesplňuje typické představy o dívce své doby. Její nebojácnost, samostatnost a nezvyklý zjev, ji činí odlišnou, a proto není vesničany přijata. I zde se ale našli lidé, kteří dokázali mít Báru rádi takovou, jaká je. Její nejmilejší kamarádkou byla Elška. Elška neměla rodiče a vychovával ji strýc farář, se svou sestrou, Elščinou tetou, pannou Pepinkou. Když Elška dorůstala, poslala ji panna Pepinka do Prahy k bohaté tetě, jež churavěla. Elška se v Praze zamilovala do mladého lékaře, který docházel k nemocné tetě. Teta se uzdravila a Elška se vrátila k domů. Doma se setkala s Bárou a té se svěřila se svou láskou k mladému lékaři. Strýci faráři ani panně Pepince se svěřiti neodvažovala. Panna Pepinka ale už zatím vyhledala pro Elšku ženicha. Byl jím obstarožní správce, jenž chodil na faru na návštěvy. Bára měla být nápomocna, aby si Elška vzala pana správce; ale Bára cítila s Elškou a umínila si, ze Elšku zbaví nemilého nápadníka...... celý text
Přidat komentář
Prostě klasika. Četla jsem podruhé. Poprvé ve škole a nyní do čtenářské výzvy. Knížka je jako vše od Boženy Němcové milá a dobře čtivá.
Listovala jsem doma posledním vydáním Babičky a pak hledala i další knihy Boženy Němcové. Našla jsem - mimo jiné - i Divou Báru vydanou jako samostatnou povídku v roce 1951. Jazyk knihy je samozřejmě poplatný době svého vzniku, ale sám příběh je dojemný dodnes. Navíc jsem si Báru asi už provždy spojila s překrásnou Vlastou Fialovou ve filmu Vladimíra Čecha z roku 1949 (!).
Nesmrtelný příběh chudé, ale krásné a nespoutané, odvážné dívky, odmítnutého nápadníka a také předsudků a pověr, které mohou vést až k oběti nejvyšší...V Bářině povaze je určitě mnoho z Boženy Němcové.
Necetla jsem poprve, ale ani naposled. Tuto kratkou povidku , napsanou tak krasnym jazykem Bozeny Nemcove, mate prectenou za jedno odpoledne. A za tuto kratkou dobu se seznamite s Barou, ktere v jeji rodne vesnici nerekli jinak, nez "diva". Behem cteni vsak brzy pochopite, ze ta "Diva Bara", Bara s havranimi vlasy, mela nejen krasne velke oci, ale take velke srdce a krasnou dusi.
Kdysi v 19. století možná převratná povídka...
Dnes jen milá pohádka, přes jejíž limonádový konec se nepřenesu.
Nečetla jsem toto dílko z vlastní vůle.
Tvorba Boženy Němcové nikdy nebude tak zajímavá jako její skutečný život. Navíc se nedokážu ubránit pocitu, že ten konec prostě nemohl být napsán z jejího srdce. Byla donucena dobou, nakladatelem...? Přece by se k takovému klišé neuchýlila sama od sebe...? Ale měly tehdy ženy vůbec nějaké jiné možnosti, které by právě ta klišé zbořily? No, alespoň na stránkách knih je mít mohly...
Divá Bára je vlastně velmi impozantní hrdinka a velmi sympatická je i její přítelkyně Elška. Věřím, že pro svou dobu tyto literární postavy mnohé znamenaly... Ale dnes?
Dnes je DIVÁ BÁRA právě tím, čím je - povinnou četbou. Protože jinak by asi upadla v zapomnění...
V každém starém příběhu se dá najít něco, co si čtenář převezme do své přítomnosti... To, co jsem objevila v DIVÉ BÁŘE, bych ale dokázala najít v další desítce současných knih. A poznamenalo by mě to úplně jinak...
Krása a odvaha, odvěká kombinace Božího daru, jenž v primitivních neobdařených bytostech vzbuzoval závist a touhu vyrvat z nitra to co je přirozené a dané. Podnět k inkvizičním fanatickým honům, manipulaci a vymívání mozků. Děkuji Boženě za toto futuristické dílo, za její vhled, vidění a moudrost kterou dokázala přenést na další generace.
Bára si mě získala svojí odvahou,dobrotou a Eliška zase svojí laskavostí a dobrým srdcem.
Jak je někdo jen trochu odlišný, tak je hned špatný. Lidé tak smýšleli (naštěstí ne všichni) v dřívějších dobách, ale bohužel někdo se tím řídí i dnes.
Bára i Elška mi byly velmi sympatické (třeba na hlídkách na táboře by se mi hodilo mít Bářinu odvahu) a taky odkazy na staré zvyky a obyčeje mi osvěžily paměť. Za mě rozhodně poutavější než babička:-)
Chtěla jsem sáhnout po nějaké české klasice, abych si trochu rozšířila obzory a jsem překvapená. Bylo to pěkné, kultivované čtení, čekala jsem nějakou 'depku'. Líbí se mi jazyk i to, jak je na povídce vidět, že časy se, co se týče povah lidí, moc nemění. Jak je něco trochu odlišné, je to divné.
Po dlouhé době kvalitní četba, která poukazuje na to, jak moc nás ovlivňuje okolí. Zatímco ji lidé chválili jak je Bára pracovitá, tak ji naopak shazovali, že ji nechtějí doma za nevěstu. Myslím si, že ji velice ovlivnilo i to, že vyrůstala bez maminky jen s otcem, který ji vedl spíše k mužským pracím. Někdy prostě život není jednoduchý...
Opakování povinné četby. Jisté kvality příběh má, ale že by to byl vyloženě nářez, to asi ne... :-)
Povídka o Báře se mi moc líbila. Mám ráda příběhy ve kterých, vystupují silné ženy. Byla to jedna z těch lepších knih povinné četby.
Po přečtení se mi trochu ulevilo, že jsem maturovala z Čapka a ne z Naší Paní Boženy. Spoléhala bych se na film, ale v knize je to trochu jinak.
A nečetla jsem výtisk, který je v databázi, ale knihu vydanou v roce 1950 s tendenčním doslovem o vykořisťovatelích a proletariátu. (to by se autorka divila, co vlastně chtěla knihou říct).
Snad nejvíce mě zaujaly vysvětlivky pod čarou :
"Z Drážďan - z Berouna - slovní hříčka, podle toho, dráždil-li jenom ženich, anebo chtěl-li také dívku brát za ženu"
"Fara byla její Praha - úsloví vyznačující lásku lidu k hlavnímu městu; rozuměj : fara byla její ráj, její nebe."
"Mněla - od slovesa domnívati se"
"Dívaly se na dvě meze - šilhal"
.... čeština byla vždycky krásná....
Tato povídka se mi velmi líbila, obecně mě Božena Němcová baví. Má příběhy, které nejsou plytké. Přílišný optimismus mi u ní nevadí. Sice si myslím, že konec Divé Báry byl uspěchaný a že pár stran by se ještě sneslo, ale na druhou stranu není dílo přehlcené nadbytečnými detaily apod.
Mnoho věcí bylo předvídatelných, ale to nesnižuje dle mého kvalitu, neboť nejde o děj jako takový. Pro mě se ukazuje, že Němcová byla osvícenou autorkou své doby.
Ukazuje věci z jiných úhlů a v jejích dílech se dá hledat mnohé od povah, mezilidských vztahů až k světonázorům, určité výseči života lidí v dřívější době (ač zkreslené) a mnohem více.
Divá Bára je jakousi průkopnicí, velmi jsem si ji oblíbila. Doporučuji!
Divou Báru jsem v životě četla několikrát a vždy se mi bude líbit. Obdivuji spisovatelku za její hrdinství ve své době, které určitě nebylo lehké psát jako žena. (Ten film byl pro mně absolutní propad!)
Bára si chudák prožila těžký, život mezi vesnickými fanatiky, kteří se schovávají za církev a předsudky, ale taky mněla štěstí na přátelství a lásku.
Velice krásná kniha. Umí popsat opravdové přátelství a lásku. Líbí se mi, jak se poukazuje na problematiku toho, že odlišnost či jiné pohledy na věci můžou být někdy velký problém. Stačí vypadat nebo se chovat jinak než ostatní (třeba jen nevěřit nemoudrým pověrám, na které se v té době věří nebo nemít zrovna dobré vychování bez dobrého ženského vzoru) a už je to důvod k nelásce, drbům a pomluvám a stranění se té druhé, té jinačí, která nezapadá do daných norem, i když své nesporné kvality má.
Škoda, že tolik lidí umí odsoudit předsudky nebo jen strach z neobvyklého v literárních útvarech všeho druhu, pak zaklapnou knížku a v osobním životě jako by najednou na všechnu empatii zapomněli. Je dobře, že podobné knížky vznikají, ale obávám se, že Divé Báry ať už s dobrým nebo špatným koncem se budou rodit dál, budou nadále odsuzovány a pokud nenajdou své dobré duše, zachránce, které je dokážou přijmout a pochopit, budou trpět bez ohledu na díla talentovaných autorů a jejich poselství dál.
Obecně v knize byla moc pěkně vykreslena tehdejší doba, jak to dříve chodilo a samotná Bára, která byla statečná a odvážná. Její život mi přišel plný dobrodružství a určitě mě zaujal její vzdor a odvaha. Také se uměla zastat potřebných, v mých očích to byla hrdinka a knížku bych každému doporučila předčíst. Není vůbec dlouhá a čte se na jeden nádech, určitě se k ní někdy vrátím.
,,Jednomu svědčí karafiát, druhému růže, třetímu fiala. Každé kvítko najde svého obdivovatele. Každé má svoji krásu. Nesnižuj sebe, nepovyšuj mě."
- citovala Božena Němcová
Pro plno lidí je těžké pochopit člověka s odlišným chováním. Najdou se i tací, co jim to vyloženě vadí a nesbližují se, někteří se posmívají, ale mezi námi jsou i tací, co přijímají život takový jaký je a těmto lidem pomáhají. Je to právě krásně vystižené v tomto příběhu, sice je to psané v jiné době, ale chování lidí je bohužel stejné.
Štítky knihy
přátelství láska feminismus mezilidské vztahy vesnice české povídky romantismus (literatura) život na vesnici klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
9 bodů z 10
Kniha byla velmi čtivá a vcelku i krátká. Děj byl moc pěkný, a i přes straší jazykové výrazy dobře srozumitelný. Povídka sama o sobě nebyla příliš komplikovaná, ale ne všechny knihy musí mít složitý a zbytečně komplikovaný děj.
Podobnou povídku bych si klidně přečetl, nezabere to příliš času a hodí se například, když dočtete nějakou rozsáhlejší knihu nebo knižní sérii jako taková "oddechovka".