Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489729/bmid_divka-jiz-jsi-tu-zanechal-VXh-489729.jpg
5
2545
2545
Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv – rodinu, svou pověst i život –, jen aby mohla znovu spatřit svého muže... O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2020
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Girl You Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
Páni...nemám slov. Sevření pod hrudní kostí se střídá s rychlým bušením srdce, zběsilým otáčením stránek a odkládáním jiných povinností, jenom proto, že tahle knížka se prostě nedá jen tak odložit. Jedním slovem - nádhera!
Jojo je prostě úžasná spisovatelka, Dívka, již si tu zanechal, je další kniha od ní, kterou jsem přečetla jedním dechem a přirostla mi k srdci. Neskutečně obdivuji hlavní hrdinky, Sophii, která byla nesmírně statečná a odvážná a do poslední chvíle neztrácela naději a samozřejmě Liv, která se dala do boje a nevzdala to.
Nejvíce si mě ale získal ten milující medvěd Édouard, kterému musela propadnout snad každá z nás, když dal Sophii vzkaz se slovy ,,Nevěděl jsem, co je opravdové štěstí, dokud jsem nepotkal tebe."
Miluji knihy, ale tato dokonalá kniha mi po druhá stránce přirostla k srdci jako málokterá. Když pročítám komentáře mám slzy v očích, jelikož si celý úžasný příběh přehrávám v hlavě (vlastně v srdci) znovu. Vidím pohublou Sophii s tmavými kruhy pod očima, ztrápenou Hélène, Mimi, Auréliena, Jeana a Édith s očima bez záblesku štěstí a mám sto chutí vstoupit do příběhu a dát Mimi a Édith ty nejkrásnější panenky pod sluncem a hromadu jídla, Jeanovi a Aurélienovi, kus kuřete, Sophii Édouarda, Hélène jejího milovaného manžela a další hromadu jídla pro celou rodinu a Liliane dát zpět její život a její milovanou Édith....
Do Jojo jsem se prostě zamilovala. Krásný příběh. Líbí se mi její styl psaní a zápletky. Pokaždé z jiného prostředí a pokaždé skvěle zpracované. Sophie je hrdinka a jen tak na její příběh nezapomenu.
Hned při prvních stránkách mi bylo jasné, že tato kniha ve mě zanechá nějakou stopu. Opět příběh, který neodložím, dokud jej nedočtu a také jsem tak udělala. Jsem okouzlena a pokud vás zajímá víc, tak v záložkách mám recenzi. :)
Moje první od Jojo Moyes a hned po pár stránkách jsem byla pohlcena. Čekala jsem jenom romantiku, ale tohle mi vyrazilo dech. Je tam láska (žádné velké výlevy a zbytečné slzy vlastně pro nic), krutá pravda války (všude se píše a natáčí převážně o 2.světové, a proto pro mne bylo dost šokující, že stejné chování Němců vůči civilistům v zabraných zemích bylo již v té první - mezery mám v plánu po přečtení doplnit), klevety, které dokážou zničit život (pečiva bych se také vzdala), beznaděj i naděje, oběti, několikeré dojetí. Přítomnost mě tolik nebavila, popravdě, osud Liv se mnou ani maličko nehnul, zato Sophie je pro mne silná literární postava, na kterou se nezapomíná.
Tak právě jsem dočetla a opravdu jsem to zhltla. Když skončila první část příběhu a začínal ten z budoucnosti, byla jsem naštvaná, že mi přerušuje nit, ale vše se nakonec krásně propojilo. A happy end.... Co více si přát? Ještě teď se usmívám, jak to všechno pěkně dopadlo.
Já zbožňuji psané slovo...opět Jojo ukázala, že ona to prostě se slovy umí. A i když by se na první pohled zdálo,že použila rozdělení knihy opět na dva příběhy jeden z minulosti a druhý z budoucnosti stejně jako tomu bylo už u knihy Poslední dopis od tvé lásky, tak prvni 2 strany jsem si říkala aha tak tohle bude asi horší než předešlé knihy od teto autorky, ale hned následně člověka příběh tak pohltil, že i přes kruté a osudové zvraty v obou příbězích byla kniha prostě Krásná... Musím přiznat, že v ten závěr prvního příběhu už jsem ani nedoufala a přesto že se celý soud tak různě vlekl a protahoval autorka si s tim poradila tak že ja jsem se ani chvíli nenudila. Oba příběhy měla propracované až do úplného závěru i tím, že vlastně dala čtenářovi na výběr otevřeného konce.
Láska a příběh Sophie a Edouarda mě pohltil...
,,Nevěděl jsem, co je opravdové štěstí, dokud jsem nepotkal tebe."
Mě se příběh líbil moc, nečekala jsem, že mě tolik zaujmě příběh z války.. trochu ostrouhaný mi přišel ten z dnešní doby co se týká Paula a Liv.. ale pravda je ta, že v knize nejde ani ne tolik o ně, jak o vztah Liv k obrazu.. nevím... Každopádně autorčin styl psaní se mi líbí, kniha byla trochu slabší než jiné, ale nezklamala :-)
Autorka je skvělá vypravěčka. Krásný příběh, kde se prolíná doba dávno minulá a současnost, spojený prostřednictvím obrazu. Přiznávám, že osud Sophie jsem prožívala silněji, pro historii mám slabost, Sophiin příběh byl silný, dojemný, nádherný... Kniha zůstane ozdobou mé knihovny!
Knihu jsem dostala jako dárek a neskutečně mě překvapila... Velmi působivý je začátek knihy z první světové války... Líbí se mi prolínání obou pasáží - z války a ze současnosti... Neuvěřitelně silný, krásný - a zároveň smutný příběh.
Určitě si od autorky přečtu ještě něco.
Láska, osud, naděje, bolest, boj, statečnost..Od začátku do konce cítíte přítomnost těchto slov. Silný příběh, který vás donutí přemýšlet o životě- nad jeho radostmi i strastmi. Velké odhodlání a láska- byla přítomna v minulosti, bude přítomna i nadále. Nezapomínejme na tuhle lidskou část v nás.
Nádherný příběh hrdé a statečné Sophie z první světové války, který zasahuje do přítomnosti. Opět krásná knížka, která mi v myšlenkách ještě chvíli zůstane.
Když jsem knihu začala číst, moc se mi líbila. Ovšem, v té chvíli, kdy autorka "opustila" Francii a zasadila příběh do dnešní doby, mé nadšení značně opadlo. Nemohla jsem se začíst, často jsem se musela vracet k některým pasážím, závěry obou příběhů mě připadaly jako takové těžko uvěřitelné a sklouzlo to do stylu červené knihovny, škoda..
Další z knih od Jojo Moyesové, co se mi dostala pod ruku, a další, kterou jsme zhltla jako malinu. Sice mám pořád na vrcholu žebříčku Než jsem tě poznala, ale i ty ostatní se mi líbily.
U Dívky se mi hrozně líbila pasáž z války - tedy líbit se není úplně vhodný výraz, hrůzy války se nemohou líbit, ale hodně mě zaujal příběh a popis událostí. Jen jsem celou dobu měla v mysli vsugerovaný pocit, že se jedná o druhou světovou válku, i když to není pravda. Moderní část příběhu už mě tolik neoslovila a bohužel jsem došla v jednom okamžiku do fáze, kdy mi hlavní hrdinka přišla neskutečně hloupá - a to u hlavních hrdinů nesnáším, pak mám problém se s nimi ztotožnit. Nakonec si to trochu poopravila, ale i tak mi na jazyku trochu té hořké pachuti zůstalo a nemohu dát pět hvězdiček.
Knížka se mi četla moc pěkně. Ať to byla minulost, první světová válka nebo současnost a netrpělivě jsem čekala jak to dopadne. Ke konci jsem uronila i nějakou tu slzu. Doporučuji
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Londýn láska Paříž soudní procesy obrazy (umění) prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Za mně kniha "Dívka již jsi tu zanechal" úžasná, líbila se možná víc než kniha "Než jsem tě poznala" určitě stojí za přečtení, Moyesová nezklamala.