Dívka, která si říkala Tuesday
Stephen Williams
Hluboko pod ulicemi Londýna žije Tuesday. Labyrint opuštěných tunelů se stal jejím domovem i útočištěm. Sem se uchýlila, aby se schovala před lidmi, kteří jí krutě ublížili. Odtud se jim mstí. Ukradli jí celý život. A ona jim teď vezme ten jejich. Nemá už totiž co ztratit. Když se objeví spojení mezi Tuesday a brutálními útoky na členy londýnského gangu, přistane případ na stole detektiva Losse: vyhořelého policajta, kterého pronásleduje stín nikdy nevyřešené vraždy jeho dcery. Před třemi lety mu zemřela v náručí. Přišel pozdě a nikdy si to nepřestal vyčítat. Co je to za policajta, když neumí najít ani vraha vlastní dcery? Teď ale Loss poprvé znovu cítí naději: možná je právě případ Tuesday klíčem ke zjištění, proč musela jeho dcera zemřít.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , DominoOriginální název:
Tuesday Falling, 2015
více info...
Přidat komentář
Už je to pár dní, co jsem knížku četla, ale pořád se k ní vracím v myšlenkách.. Knížka se mi líbila, hodně... Knížku jsem četla já, moje babička i mamka a líbila se nám všem. Tudíž si myslím, že věkově omezená není. Doporučuji, ale pouze pokud chcete temnější příběh s bolestným podtextem.
Kniha se mi cetla vyborne. Pribeh byl zajimavy, napinavy. Nemohla jsem obcas knihu odlozit, jak mne zajimal konec pribehu. Asi bych knihu spise doporucila mladezi, ale i pro starsi je velmi ctiva.
Teda, no, ze začátku jsem jsi říkala, že tenhle model - mladá geniální nej superhrdinka, už jsem viděla v jiných knihách. Ale dala jsem tomu šanci, navíc jsem notorický dočítač :P . Nakonec to nebylo zas tak špatné, motiv mě chytil a začala jsem jí dost fandit. Konec byl otevřený, tak bych docela ráda to "finále" s hlavním padouchem :D . Tuesday?
Na začátku knihy jsem měla rozporuplné pocity a přemýšlela jsem, zda jsem si knihu vybrala správně. Hlavní postava je takovou zvláštní supermankou. Pak jsem se ale do příběhu začetla a musím říct, že nakonec kniha nebyla vůbec špatná.
Moc se mi kniha líbila, ač mi Tuesday místy připadala až moc "supermanská". Ten otevřený konec ve mne vzbuzoval rozporuplné pocity, ale nakonec toho k vyřešení asi tolik nebylo.
Krásně napsané, dobře se to četlo, taky jsem to přečetla za jediný den. Napínavá, děj má spád.
Velmi dobře napsaná a přeložená kniha. Spád a krátké kapitoly - super. Jen mi nějak nesedala sedmnáctiletá dívka, která rozbouřila podsvětí a i policii.
Nebudu lhát. Po prvních pár kapitolkách jsem se chytala za hlavu a nadávala si, co jsem si to zase půjčila. Hlavní hrdinka puberťačka, která zvládá bojovat téměř dokonale jak s mačetami, tak s kuší, vždy je nejméně tři kroky před všemi, ovládá dokonale techniku a počítače, orientaci v chaotických tulenech pod Londýnem...prostě abych to zkrátila, panu Williamsovi jsem tuhle dívenku neuvěřila ani trochu. Proti ní postavil gang pitomců a policajta s IQ houpacího koně.
Pak ale přišla druhá polovina knihy a to děvče si mě úplně získalo. A až do konce jsem jí držela pěsti a pomalu křičela: "Do toho, Tuesday, to zvládneš!" Pro mě ponaučení, že nemám házet vidle do sena dřív, než spisovatel vyloží všechny karty.
Na tuhle knihu jsem se nechala nalákat přirovnáním hlavní hrdinky k Lisbeth Salander, páč to je děvče drsné jak Babicovo maďarskej guláš, ale teda bohužel, je to jako srovnávat Kristelovou s Řepkou k Backhamovým, jedno sáčko od Versáčeho z vás celebritu neudělá a zrovna tak pár drsných scén s mačetama neznamená zajímavou literární postavu. Všechno je tu strašně přehnaný, zločinci neprohlídli snad ani jednu lest, až si člověk říkal, jak je možný, že do tý doby ovládali celé podsvětí a půlku Londýna, naopak dívka, co se pojmenovala po dnu v týdnu zvládala naprosto všechno - od bojového umění až po hackování. Jediný, co mi přišlo fakt dobrý, je to, že jsem tuhle knížku dočetla v úterý a to nemůže být náhoda.
Souhlas s LaPetja. Začátek sice vypádá slibně a je to čtivé, od poloviny nuda, některá místa už jsem přeskakovala ...
Knihu jsem četla jedním dechem. Moc se mi líbilo, jak je psána z pohledu Tuesday i z pohledu někoho jiného. Jak říká moje kamarádka - trošku temná, ne? Ale já mám temné příběhy ráda :-)
Samotnou mě překvapilo, že se mi to celkem líbilo. Děj nebyl sice bůhvíjak propracovaný, ale ani nelogický, takže jsem to přečetla v jednom zápřahu.
Po přečtení recenzí i komentářů zde jsem váhala, zda se vůbec do knihy pouštět... není ale nad vlastní názor a dobře jsem udělala. Zvláštní příběh, trochu méně uvěřitelný a na můj vkus i velmi málo propracovaný, zato napsán velmi čtivou formou - vůbec jsem neměla chuť od knihy odcházet. Vyhovovaly mi i krátké kapitoly a střídání pohledu toho, kdo kapitolu zrovna "vypráví".
Jen pokračování asi nebudu nedočkavě vyhlížet...
Z knihy mám rozporuplné pocity a vím jistě, že se do ní nepustím podruhé. Laciná podoba s Lisbeth, místy přílišná brutalita, okrajově zmíněná pointa, proč se to vlastně všechno děje. Začetla jsem se až u posledních stran a to snad z důvodu, že jsem knihu chtěla mít za sebou. Za mne tedy zklamání, čekala jsem díky recenzím více. Knize chyběl ten správný šmrnc a spád.
Líbilo se mi to, Tuesday jsem fandila, stejně tak oběma detektivům.