Dívka na vdávání
Miloslav Švandrlík
Česká historie – oblíbené téma Miloslava Švandrlíka, je v jeho podání vždy trochu za hranou pojetí, jež známe ze školy. Ani v příběhu knížete Břetislava a sličné Jitky tomu není jinak. Humorista se moc neohlíží na Kosmovo hodnocení politiky přemyslovských vládců a Jitku nám líčí jako nepříliš cudnou řeholnici svinibrodského kláštera. V takové interpretaci se jeví i státnická moudrost jako zajímavá fraška, zinscenovaná pro uklidnění mezinárodní zápletky a po mnoha staletích též pro pobavení publika.... celý text
Přidat komentář
Knížečka líčí staročeské dějiny moderním jazykem, srší sarkasmem a utahuje si z tehdejších mocipánů.
Bohužel vtipnost se s přibývajícími stránkami vytrácí. Příběh začíná nudit, což je způsobeno neustálým opakováním rozhovorů (například Břetislavovy problémy s nárokem na trůn řeší všichni se všemi a když člověk po x-té musí číst o tom, jak je Břetislav levoboček, a proto si musí vzít Jitku, začíná uvažovat o zaklapnutí knížky). Humor spočívá v líčení hrdlořezů jako neškodných ťulpasů a zlehčování utrpení nevinných, takže nikomu se vlastně neděje nic špatného. Na začátku je naplánovaná akce, která se pak s minimem překážek realizuje a o všem jsme zpraveni dopředu, takže se nekoná žádné překvapení.
Dívka na vdávání nepatří mezi Švandrlíkovy nejpovedenější knížky, protože humor - jako jediná fungující složka - se brzo omrzí.
Kdysi jsem tuto knihu četla a do dneška si pamatuji povídku O Břetislavovi a Jitce, nebo o Jiřim Kopidlnským - jak maminka měla pravdu.
Štítky knihy
humoristické romány historické romance
Autorovy další knížky
2006 | Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
2009 | Draculův švagr |
1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
2004 | 100 nejlepších hororů |
1991 | Říkali mu Terazky |
Podle mě jedna z nejlepších autorových knížek. :)