Dívky z trajektu
Lone Theils
Novinářka Nora Sandová série
1. díl >
Novinářka Nora Sandová má zálibu ve sbírání starých kufrů, a když jeden obzvláště podařený exemplář objeví v malé anglické vesničce, ani ve snu by ji nenapadalo, že krom nového úlovku dost možná natrefila i na pořádného sólokapra. Na těch starých polaroidových fotografií, které z něj vypadnou, se jí totiž od první chvíle něco nezdá… A pak si konečně vzpomene: ta dvě děvčata na fotkách jsou přece ty holky z dětského domova, co se před několika lety beze stopy ztratily na trajektu z Kodaně do Anglie! Když navíc na kufru objeví jmenovku, jež avizuje, že toto zavadlo dříve patřilo známému sériovému vrahovi Billu Hixovi, pustí se do pátrání v dávném případu, který nebyl nikdy vyřešen. Vynikající temná prvotina, která hned po vydání atakovala první příčky dánského žebříčku bestsellerů.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
Pigerne fra Englandsbåden, 2015
více info...
Přidat komentář
Slabší průměr, nic aspoň trochu originálnějšího, než bývá v jiných thrillerech.
Celý ten slepenec při sobě držel spíš jen silou vůle...
Nenadchlo ani vyloženě neurazilo.
Asi už jsem těch detektivek přečetla moc. Dívky z trajektu patří mezi ty slabší. K napínavým a vyhroceným scénám docházelo hlavně díky jednání některých postav, které vyloženě odporovalo logice. Hlavní hrdince bych to možná ještě odpustila, ale policii? To nééé...
Rychle se to četlo, děj rychle ubíhal a závěr byl napínavý. Nicméně šlo o docela průměrnou knihu, které ubirala na kráse nejen klišoidní milostná zápletka, ale především to trapné a tisíckrát ohrané schéma novinář x policie. Nevím proč se alespoň jednou nemůžou dohodnout a ne se nesmyslně dohadovat a dělat si vše podle sebe. Chvílema se navíc Nora chovala jako malé dítě a byla na tečku. Viz to nezvedání telefonu
Dobrá severská krimi, ale znám určitě i lepší, které by si spíše zasloužily označení světový bestseller. Na prvotinu je to ale velmi slušné a jsem zvědavá, co autorka napíše dál.
Strašná nuda, takových knih bylo už napsáno tisíce a za pár týdnů si ani nevzpomenete co jste četli.
Trochu pomalejší začátek, ale ke konci kniha nabrala pěkný spád a nečekané rozuzlení. Líbilo se mi to.
DÍVKY Z TRAJEKTU
Kdybych měla ohodnotit tuto knihu hvězdičkami, asi se dostanu někam na pomezí mezi 3 a 4... kolísá to v tomto prostůrku a záleží, jak se člověk na tuto knížku dívá. Za mě se jedná o směsici psychologického dramatu a detektivky. Konec byl thrillerový- ten se mi moc líbil a měl tempo, které udrží čtenáře - ale jednalo se v podstatě jen o pár stránek- když to srovnám se zbytkem knihy.. ten prostor předtím byl takový (trošku) pomalejší... Knížku bych určitě doporučila lidem, kteří mají rádi pomalejší detektivky a překvapení na konci... Je to napsané hezky, z Dánska jsem tolik románů ještě nečetla..
Za mě se jedná spíš o průměr, který byl však příjemný a hezky se mi s knihou trávil čas :)
Zajímavý příběh. Překvapivý závěr. Chvílemi mi pobíhal mráz po zádech. A v jiných chvílích mě nudil soukromý život Nory.
Kniha se mi velmi líbila, byla jsem ráda, že mám volno a můžu jen číst. Určitě stojí za přečtení
Kniha mě celkem zklamala. Nejdřív se děj vyvíjel zajímavě, ale rozluštění mi přišlo odflaknute a spousta věcí nevysvetlena. A milostná linka byla úplně zbytečná až místy trapná. Jsem ráda, že jsem si ji jen půjčila, znovu určitě číst nebudu. Za mě průměr.
Skvela kniha, neda se skoro ani odlozit. Jeste k tomu kdyz vite, ze je to na zaklade skutecnych udalosti. Jen ta romanticka linka by tam nemusela byt. Uz se tesim na dalsi dil
Štítky knihy
moře a oceány záhady thrillery sérioví vrazi severská krimi zmizení lidí dánské detektivky thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
2017 | Dívky z trajektu |
2018 | Žena, po které se slehla zem |
2020 | Posedlé dítě |
2022 | Mlčet jako hrob |
Průměrný detektivní příběh, do kterého se autorka snažila dostat co nejvíce "trendy" prvků. Masový vrah (nějak se s nimi v poslední době roztrhl pytel - namátkou třeba Má ji rád, nemá ji rád od S.J. Bolton, Učedník od Hjorth - Rosenfeldt, Mráz, Kruh, Tma od Miniera ...), doživotně prý bezpečně za mřížemi, přesto uniknuvší a ohrožující hlavní hrdinku. Velké množství morbidních (a opravdu nechutných ) detailů svědčících o zvrácenosti pachatele, které autorka vytrvale servíruje ze všech sil. Červenoknižní linie aneb Proč já hloupá jsem odmítala kdysi kamaráda. A na posledních zhruba padesáti stránkách, kdy už čtenář prozří, eskalace dramatických situací, úniků a honiček. O osud chrabré vyšetřovatelky jsem se neobávala ani na okamžik a jenom jsem si připravovala dostatek kapesníčků pro Velký Happy End. Nastal.
Knize bych nejraději dala dva a půl - bohužel nejde, a proto zaokrouhluji směrem nahoru - ten nápad s kufrem a fotografiemi vůbec nebyl špatný!