Divocí koně
Dick Francis (p)
Tom Lyon je mladý filmový režisér. V Newmarketu, srdci dostihového světa, natáčí příběh o smrti manželky jednoho trenéra, k níž došlo před šestadvaceti lety - a která se nikdy nevysvětlila. Byla to sebevražda, nebo vražda? Ani Tomův scenárista, autor románu inspirovaného stejnou událostí, na tuto otázku nedal v knize jasnou odpověď. Režisér proto začne sám pátrat v minulosti, aby zjistil, co se tehdy skutečně stalo. Jenomže brzy je napaden jak on sám, tak představitel hlavní role. Evidentně má někdo zájem na tom, aby minulost zůstala minulostí a natáčení se přerušilo…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Wild Horses, 1994
více info...
Přidat komentář
Kniha má výborný rozjezd, který čtenáře okamžitě vtáhne do příběhu. Ale napětí bohužel poměrně rychle poleví a začne takové to obyčejné pátrání a vyšetřování nejen toho, co se stalo v minulosti, ale i toho, co se děje v přítomnosti. Autor tentokrát nedokázal udržet moji pozornost po celou dobu vyprávění, i když konec jsem už zase hltala ;-). Podle mého názoru se zde tedy jedná o lehce slabší Francisovku, proto jednu hvězdičku ubírám...
Zapeklitej příběh, zfilmovat nevyřešenou smrt v dostihovém světě, osudná zpověď a filmování dostává jiný impuls se smrtelnými následky.
Citát : "Urážlivý výrok předložený ve formě otázky, nemusí být považován za pomluvu." (právní hledisko)
A to nejlepší nakonec. " Mladá žena, vysnívající si milence, letěla i ve smrti snem, letěla se stádem divokých koní."
(filmový záběr - mořské pobřeží, písčitá pláž, východ slunce na obzoru a stádo divokých koní tříští přílivové vlny, dlouhé hřívy vlnící se v pohybu a odlesky slunce v jejich očích). Už to, je na povzdech úžasu.
Fríští koně divocí nejsou, ale nádherní to jsou.
Když knihu porovnám s ostatními knihami tohoto autora, tak musím uznat, že tahle měla hodně pomalý začátek a tak nějak jsem pořád čekala, až se tam něco stane a nastartuje to sled vražd a napínavých scén jako jsem u Francise zvyklá. Po tomto pomalém startu se pak kniha hezky rozjela a bylo těžké ji odložit.
První tři kapitoly mě doopravdy nebavily, (smrt Valentina, popis Tomova života) ale věděla jsem, že je to důležité. Okolo 100 - 130 strany jsem byla bohužel nucena knihu odložit. I když byla zajímavá, trochu toho "víc" mi tam chybělo. Potom okolo 140 str. (Vyhrožování Tomovi s nožem) jsem se rozhodla prostě knihu dočíst. Během týdne jsem přečetla 200 stran a knihu dočetla. Mělo to napínavé části, i když jich bylo méně než těch obyčejných bez strachu, což mě malinko zklamalo. Přesto mě kniha bavila, hlavní postava mě přitahovala blíž k ději, celou dobu jsem Tomovi fandila. Kniha si získala mě sympatie.
Milé překvapení. Čekal jsem detektivku z "koňského prostředí" a dostal jsem detektivku lidskou, filmařskou, historizující a taky trošku z "dostihového světa". Hlavní hrdina Tom je opravdu hrdina, padouši neš'tastníci (ale hlavní padouch je opravdu padouchem). Prostě vše je na svém místě a to je - občas - dobře.
Poměrně zajímavě pojatá "dostihová" dertektivka. Ani teď pořádně nevím jestli byl ještě někde jinde použit jako vyšetřovatel filmový režisér (a bývalý žokej), který by současně natočil film a vyšetřil komplikovanou vraždu.
Žádné velké překvapení. Řemeslně vynikající román, zajímavá zápletka, trochu romance, hodně koní. Každá další kniha od Francise je stejná jako všechny ostatní, mění se trochu zápletka a povolání hlavního hrdiny, ale struktura se nemění. Nicméně když to mělo úspěch napoprvé, proč by se to měnilo, že?
Tentokrát bylo dostihové prostředí "jen" kulisou. Ale Francis prostě detektivky uměl a tak to opět bylo napínavé, čtivé a zajímavé. Prostředí filmu bylo osvěžující. A jako vždy, rozřešení případu záviselo především na rozumu a ne na nějakých forenzních stopách. Bravo, pane Francisi.
Klasika přečtená znovu po letech. I dnes mě moc bavila. Kvalita prostě jen tak nezestárne.
Jako vždy výborné. Přímočaré, se silným morálním nábojem, bez patosu, bez pozlátka, uvěřitelné. Za mě plný počet a doporučení.
kniha se mi moc líbila, mělo to spád a nebylo to příliš předvídatelné, protože já osobně nemám ráda, když po pár stránkách "vím, kdo je vrah" :-)
Francis prostě umí. Drobnokresba lidské povahy, k níž se tak často uchyluje ve svých knihách, které "jsou méně o dostizích a víc o něčem jiném", je zde přítomna ve vrcholné formě a mně znovu nezbývá, než zopakovat údiv nad tím, jak daleko jeden spisovatel detektivek dovedl zdánlivě "obyčejný žánr" v dalším rozměru. Pozoruhodná spisovatelská zručnost, s níž spájí řemeslo s hlubším vhledem, zcela oprávněně činí pana autora panem autorem.
Kniha, kde hrdina pro změnu není žokej, ale filmař, takže příjemné zpestření a zábava, trošku nakouknout do hrnečku, jak se vaří film. ;-)
V této Francisově knize mne moc bavilo číst si o tom, jak vzniká film. Možná více, než vlastní zločin. Takový film je vlastně taky detektivka, no ne?
Autorovy další knížky
1991 | Smrt favorita |
2003 | Chladná zrada |
2008 | Oheň a bič |
1998 | Až za hrob |
2008 | Drahý čas |
V téhle knize trochu změna - spíš z filmařského prostředí než z dostihů.... Četla se moc pěkně :-)