Divočina
Cheryl Strayed
Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť. V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Wild, 2012
více info...
Přidat komentář
Nevím, váhám... Po pravdě mi šla kniha chvílemi opravdu děsně na nervy, stejně jako autorka. Několikrát jsem ji odložila a zase se k ní vrátila z toho prostého důvodu, že jsem neměla co číst. Jinak... zkrátka mít co jiného číst, nedočetla bych. Film jsem neviděla, ale ani po tom netoužím.
Upřímně, Divočina není knihou, u které byste oslavovali její literární styl nebo autorčinu schopnost psát. Nemyslím si, že by se Divočina literárním zpracováním vymykala autobiografickým knihám s obdobným tématem, ale přesto je velmi dobrá. Námět knihy, reálné prožitky a reflexe jsou to, co z knihy dělá silný zážitek. Cesta Cheryl se na chvíli stane i vaší cestou a vy ji provázíte a přemýšlíte, co všechno jí cesta dá (sebedůvěru a odvahu) a vezme (nehty na nohou). A i když je zážitek z cesty nepřenositelný, je Cherylino dobrodružství strhující. Jak si poradí s nepřekonatelné těžkým batohem, podivnými autostopy, dotěrnými lovci, ztracenou botou, zvířaty, vyprahlou studánkou, bolestí a samotou? Co jsem zvlášť ocenila je, že autorka není příliš vážná, nelituje se a nepitvá se ve fyzické bolesti, přestože musela být během cesty opravdu velká. Stejně tak Cheryl nehovoří o tom, jakou lekci jí cesta dala, nezveličuje ji v její spiritualitě, zkrátka nikomu nic nevnucuje. Vlastně tomu odpovídá i samotný konec.
Nevím, kde se stala chyba, ale já jsme knihu několikrát odložila, vůbec mě to nebavilo a často mě kniha i naštvala, že jsem ji znechuceně odhodila.... Dočetla jsem dokonce s vypětím všech sil.
Bez některých scén bych se klidně obešla, ale chápu, že i takové jsou součástí lidského života. Kniha je to rozhodně záživná, dobrodružná, smutná i úsměvná. Dobře si při ní pročistíte myšlenky. Je tak dobrá, že se při čtení cítíte, jako byste šli po stezce se Cheryl.
Původně jsem se obával, že bude kniha neumětelsky napsaná, nudná, ale nakonec jsem byl mile překvapen. Samotný příběh o hledání sebe sama mě bavil. I pocity, které Cheryl v průběhu cesty zažívala. Je zde vše. Zamýšlení se nad životem, vyrovnávání se se ztrátou, vzpomínky na dětství a samotné strasti na cestě s brutálním batohem a špatnýma botama. Experimentování s drogama i promiskuitou. Snad jediné co bych vytknul, je poněkud rozvláčná natahovanost některých zbytečných scén a vzpomínek, které děj nikam neposouvají. Nicméně jsem autorce držel palce až do konce, aby našla to, co vlastně přišla najít. A nyní, když vím, jak to vlastně celé dopadlo, je vidět, že ona cesta po PCT nebyla vůbec marná.
Skvělé, strhující, emotivní. Skvěle napsáno, chvílemi jsem si připadal jako bych šel PCT. Obdivuhodný výkon, klobouk dolů že to tato žena šla sama. Po dočtení knihy si zkusím pustit i film :-)
Cheryl Strayed podnikla ve svých sedmadvaceti letech túru po Pacifické hřebenovce a ušla 1770 kilometrů úplně sama a s nepředstavitelně těžkým báglem. Důvodem byla nespokojenost s vlastním životem, smrt mámy, heroin a rozvod. Zdá se, že během cesty z Cheryl spadla všechna tíha, zocelila se na těle i na duchu.
Knížka je vtipná, svěží a upřímná. Autorka se nesnaží udělat se lepší. Od románu jsem vlastně nic nečekala a byla jsem mile překvapená, je to prima odpočinková četba.
A musím říct, že Cheryl má můj obdiv, je dobrá.
Právě jsem dočetla. Před časem jsem viděla film a věděla jsem, že si tu knížku musím přečíst. Vzbudila ve mě spoustu emocí. O to víc, že je to biografie. Je to pro mě obdivuhodná žena. Tak trochu jí tu odvahu závidím. Věřím, že to byla výborná terapie a životní zkouška.
Cheryl, tohle se ti vážně povedlo. Zachránila ses. Tvé vyprávění je poutavé, zajímavé a velmi inspirativní. Díky za onu otevřenost a odvahu.
Jen ta příprava, ta ti vůbec nesla. Ale zase díky tobě vím, co bych udělala jinak a čemu bych věnovala pozornost.
Fakt, kdyby mi bylo 25 už bych začínala šetřit a měla bych v hlavě jen to, jak bych se na pacifický trail mohla dostat i já. :-)
Velmi doporučuji k přečtení všem a dobrodružným duším zvlášť. :-)
Knihu jsem začala číst na základě shlédnutí filmu. Film byl podle mého názoru úžasný, ale kniha jej naprosto předčila.
Kniha je čtivá, působivá a velmi přemýšlivá. Nikdo z nás nedokáže říci, jak by se zachoval v roli hlavní hrdinky a proto se mi během čtení X krát stalo, že jsem se přistihla s odloženou knihou v ruce a přemýšlela jsem co by kdyby... Pokud je nyní váš život ve složitější situaci, je kniha přímo pro vás, protože vám ukáže jiný pohled na věc i když s vámi téma na první pohled nesouvisí. Vřele doporučuju...
Právě jsem dočetla. Stejně, jak píše tereza přede mnou, zamýšlšla jsem se během knížky i nad svou cestou životem. Co vlastně chci? Kam směřuji? Autorka je hodně otevřená. Vůlbec bych se ji neovažovala soudit, za to jak žila po smrti matky. Každý se musí se smutkem a prázdnoutou vypořádat. Nesoudím lidi, v jejichž situaci nejsem. Ona pak udělala tu správnou věc - jak je teď módní říkat - vydala se na cestu, aby se hledala. Spousta z nás se stále hledá, ale v běžném rutinním koloběhu to jde velmi těžko. Obdivuji ji, že se na takovou cestu vydala a naprosto chápu, že téměř nepřipravená. Já, když se pro něco rozhodnu, jdu do toho taky po hlavě. Ale zatím jsem nenašla odvahu ani k týdenní samostatné pouti kamkoliv. Třeba ji letos najdu.
Viděla jsem nejdřív film, jsem moc ráda, že jsem pak vzala do ruky knihu. Je v ní toho mnohem víc, dá se o ději víc přemýšlet..... Díky Cheryl
Kniha se mi velmi líbila, neuvěřitelně mě zaujala celá cesta hlavní postavy, na kterou se vydala jen tak, v podstatě nepřipravená a dokázala cestu dokončit. Kniha mě inspirovala k tomu, abych také trochu přemýšlela o svém životě a o tom jak často si říkám, že něco nejde a skončím s tím. Očividně jde všechno, když člověk zatne zuby a snaží se. Kniha je výborná, inspirující a zajímavá.
Četla jsem hodně recenzí na tuto knihu a asi mě trochu udivuje kolik lidí nazývá hlavní postavu arogantní nebo povrchní apod. Ano, ona udělala spoustu chyb, hloupých a nedospělých chyb, ale v podstatě v celé knize mluví o tom, že ví, že udělala hloupé chyby, že si uvědomuje, že se možná připravila o životní lásku a že svému manželovi neuvěřitelně hloupě ublížila. Mluví i o tom, že si uvědomuje, že brát drogy a spát s tolika muži byla hloupost. Nepřijde mi to tak povrchní. Psala o sobě tak intimní a osobní věci a smrt její matky byl hlavní důvod všech jejích problémů, ale znovu, tady přeci hlavní postava neříká, že si myslí, že je jediná na světě, kdo prošel takovou ztrátou, naopak celá kniha je o tom, jak se rozhodla, že chyb, které nadělala už bylo dost a když už to má změnit, tak nějakým obrovským krokem a to pro ní znamenalo vydat se na ubíjející dlouhou cestu, pro ní takovou menší očistu.
Knihu jsem po celou dobu vnímala spíše jako menší zpověď hlavní postavy, která si uvědomuje, jak hloupě se zachovala a že měla smrt své matky řešit jinak, tak jak se na dospělou osobu hodí. Během této zpovědi, ale stihla podniknout neuvěřitelně těžkou, ale zároveň úžasnou cestu, o které mě opravdu bavilo číst.
Zajímavé vyprávění o dívce, která našla sama sebe poté co se vydala na pacifickou hřebenovku..některé úseky cesty byly mnohem zajímavější než jiné :) Šťastný konec k tomu, i když trochu rychlý zdál se mi! :)
Zajímavá a krásně napsaná knížka o překonávání sama sebe.
Dovedu pochopit , že si někdy člověk potřebuje projit svoji pacifickou hřebenovku, aby se dokázal znovu postavit na nohy. Hrdinka udělala opravdu odvážný a možná i bláznivý a riskantní krok. Vydat se na tak těžkou trasu prakticky bez přípravy.
Knížka se čte sama, člověka vtáhne do příběhu.
Za přečtení tato knížka rozhodně stojí . Mně zůstane dlouho v hlavě. Ale není to úplně běžná beletrie.
Film v určitých momentech s knížkou nesedí , ale to je tak vždycky. Ale když si odmyslím dějové nesrovnalosti , tak já jsem v některých momentech, a nebylo jich zase tak málo, u filmu brečela.
Když nevíte, jak dál ve svém životě, protože jste ztratili jeho smysl, svůj střed-Slunce, kolem, kterého se otáčíte, pak jdete dál jinak, tak jak to ještě jde, aby jste našli ve svém nitru samých sebe, svůj nový střed a nový smysl života. A o tomhle je tato kniha.
Neobyčejné putování hlavní hrdinky napříč Spojenými státy a k odpuštění sobě samé se čte prakticky jedním dechem. Kniha má místy až meditativní nádech. Rozhodně doporučuji. Čteno v originále.
Štítky knihy
cestopisné příběhy pro ženy zfilmováno americká literatura psychologické romány autobiografické prvky divočina Pacifická hřebenovka pěší turistikaAutorovy další knížky
2015 | Divočina |
2017 | Velká cesta k sobě samému - o lásce a o životě |
srdcovka největší ♥