Divočina
Cheryl Strayed
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/236083/bmid_divocina-zxc-236083.jpg
4
1492
1492
Pozoruhodně upřímný autobiografický příběh ženy, která se po traumatických událostech rozhodne vyrazit na 1 770 kilometrů dlouhou pěší pouť. V šestadvaceti letech si Cheryl Strayedová, po smrti své matky a krachu svého manželství, myslela, že přišla o vše. Měla pocit, že již nemá co ztratit a učinila nejimpulzivnější rozhodnutí svého života: odhodlala se sama ujít vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Hrdinka, bez jakýchkoli znalostí o přežití v divoké přírodě, se nevyhne střetnutí s chřestýši a medvědy, překonává úmorná vedra či rekordní sníh. Napínavé vyprávění okořeněné humorem živě zachycuje strach i radost mladé ženy tvrdě si razící cestu k cíli navzdory mizivé šanci na úspěch. Pouť ji téměř dožene k šílenství.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Wild, 2012
více info...
Přidat komentář
Nemohu si pomoci, ale i přes obdivuhodný výkon mi hlavní hrdinka byla nesympatická. Kniha dobře napsaná, ale díky té antipatii nedokážu asi plně ocenit.
Překvapila! Začátek byl náročnější, ale jinak skvělá! Dobře se četla, místy humorná (nebyl problém si živě představit - například první nandávání batohu na záda:o)))..pořád jsem čekala víc útočících zvířat. Sama bych měla větší strach! Takže velký obdiv a poklona! Jsem zvědavá na film :-)
Kniha nebyla špatná to ne, bohužel ji srovnávám s Útěkem do Divočiny (na místo Into the Wild mi byla Wild doporučená knihkupcem). Byť má Cheryl o číslo větší boty, Supertrampovi nedosahuje ani na paty. Odvahu však ženská má, to jo. A vypravěčský ujm taky. Kniha dočtena, takže nakonec můžu doporučit, hlavně kvůli poslední kapitole. (:
Citlivé, podnětné a zároveň bolestivé. Cheryl může být inspirací pro mnohé, kdo v životě hodně prožili, a chtějí začít od začátku.
Autobiografický román, ktorý je napísaný pre masy- číta sa to ľahko, každý v ňom nájde kus seba (možno menej, možno viac) a tak sa ani nečudujem, že autorkin počin sa stal bestsellerom. Inak, ja som tam videla tiež jemné paralely medzi Jesť, meditovať a milovať. Ale čo je hlavné, keď prídete večer z práce, je fajn si nad túto knihu sadnúť a vnímať svet aj očami niekoho iného...
Abych byla stylová, tak v tomhle jsem se trochu strayed... opravdu může být někdo v šestadvaceti po takovém dětství takové "tele" ? Mě z ní málem trefilo, její (nejen nadržené) myšlenkové pochody pro mě byly utrpením...
Četla jsem na doporučení, pro krásný a dojemný příběh- film jsem neviděla... ale bohužel já v tom shledala pouze naivní a plochou povrchnost... chyběla mi atmosféra, síla jejího zoufalství, napětí a strach o ní samotnou... jen jsem se modlila, aby zase neutratila všechny peníze a nepotkala dalšího krásného svalnatého chlapa, který by jí mohl v té její "duševní pouti" pořádně o*ukat..... snad jen ke konci příběh vygradoval a tím myslím tak posledních 50 stran, které jsem si užila... v tu jedinou chvíli jsem s ní cítila to zadostiučinění, strach a velký obdiv, že to dokázala .... a měla chuť sama sobě taky natrhnout v něčem zadek... nabízela se jedna hvězda navíc, ale bohužel těch 50 stran, které tomu předcházely jí zase ubraly... je mi líto, tato paní mi prostě nesedla...
Nevím, jaké dát knize hodnocení. Hrozně jsem váhala. Nakonec jsem zůstala u 3, ale ta knížka má možná na víc!
Nejprve jsem viděla film s Reese Witherspoon, který mě oslovil. Proto jsem se chopila knížky, která byla zajímavá, vtipná a zábavná. Někdy bych také ráda zkusila překonat samu sebe a najít se v divočině jako Cheryl - musela být hodně silná, že to všechno takhle dokázala. :)
Kniha mi trochu připomínala Jíst, meditovat, milovat. A to tématem - podniknout cestu a najít sebe sama, i stylem psaní, kdy autorka nešetří sebeironií, což mě trošku iritovalo, protože mi přijde, že toto dělají bohužel hlavně ženy.
Divočina je ale svěže psaná, na mnoha místech dojemná a ačkoliv Cheryl není nejsymptatičtější osoba na světě, mnoho z nás hledajících se v ní občas vidí. Závidím hlavní hrdince, co dokázala, i to jakou soudržnost s ostatními trackery při zdolávání PCT zažila.
Musím říct, že jsem při čtení cítil s hlavní postavou ten její strach, trýzeň, zimu ale i radost při putování na PCT. Některá místa jsem si našel na internetu,abych měl ucelenou představu, jak je to náročná ale zároveň nádherná trasa. Člověka to opravdu láká zabalit si a vyrazit.
Někdy dokáže osud s člověkem zatřást tak, že mu doslova vyrve život z vlastních rukou a nechá jej topit v pocitu ztráty kontroly nad vším, nechá jej zkrátka vláčet okolním světem. Cheryl Strayed líčí svoji cestu na dno a následné šplhání se z temných hlubin zpět mezi lidi skrz poznání sebe sama na dlouhém výletu divokou horskou přírodou. Velmi čtivé a díky tomu, že autorem je žena, jenž se spíše dokáže citově otevřít, také emocionálně silné. Během čekání na filmové zpracování doporučuji ke shlédnutí tématicky podobnou Pouť od režiséra Emilia Esteveze.
"Neměla jsem takový strach, jako když jsem se během dne nemohla zbavit pocitu, že na mě něco číhá. Teď jsem byla hrůzou bez sebe. Nebyl to pocit. Byl to fakt: byla jsem na míle daleko od zdroje vody ve čtyřicetistupňovém vedru. Věděla jsem, že tohle je nejvážnější situace, v jaké jsem se od začátku cesty nacházela - nebezpečnější než býk, trýznivější než sníh. Potřebovala jsem vodu. Potřebovala jsem ji brzy. Potřebovala jsem ji teď. Cítila jsem tu potřebu v každém póru."
Už dlouho se mi žádná knížka nelíbila tolik jako Divočina. S autorkou sice asi nebylo jako s člověkem v té době jednoduché být/žít/vyjít, to je vcelku jedno, prostě jí trpět ve svojí blízkosti, její jednání úplně neschvaluji, na druhou stranu ji svým způsobem chápu, zoufalí lidé dělají zoufalé věci a nějakou blbost v životě udělal asi každý z nás, někdo jich má na kontě míň, někdo víc, ona patřila k té druhé skupině. Důležitá věc pro ní byla, že si to relativně včas uvědomila a zarazila ten pád na úplné dno, ke kterému směřovala. Vydat se do pro ni naprostého neznáma byla velká odvaha a jak bylo z vyprávění znát, ne vždy všechno domyslela:). Moc mě bavilo její putování nádhernou severoamerickou přírodou, hned bych vyrazil taky a nemuselo by to být ani tak daleko:).
Určitě si tu knížku přečtu ještě aspoň jednou, minimálně předtím, než se u nás objeví film, na který se moc těším.
EDIT 14.3.2015 Sice jsem si to nestih přečíst znova před shlédnutím filmu v kině, ale napravím to, až bude DVD verze. Docela by mě zajímalo, kolik z těch lidí, kteří viděli fim a často nadávají na flashbacky, které se jím prolínají prakticky po celou dobu, četlo knižní předlohu, protože ta je napsaná úplně stejně, včetně poněkud nejasného, neurčitého závěru. V ní se díky ich-formě vyprávění čtenář mnohem více vnoří do běžných věcí, které Cheryl na cestě provází, a může s ní poměrně intezivně prožívat třeba popisy toho, kudy prochází, rozkoše z tak obyčejných věcí, jako je teplá sprcha, čisté oblečení v krabici se zásobami, normální teplé jídlo, je vidět i to, jak byla naivní v plánování cesty jak po stránce organizačně/praktických věcí, ale i finančně, jak se celou cestu se potýkala s naprostým nedostatkem peněz. Zkrátka a dobře knížka se mi líbila o něco málo víc než film, ale i ten rozhodně není špatný.
EDIT 8.5.2021 Po několika letech jsem ji zhltnul podruhé jako malinu. A myslím, že ne naposled.
Moc se mi líbila. Každý večer před spaním jsem se přenesla na stezku - super dovolená :-)
Čekala jsem to trochu jiné, ale i tak jsem ji rychle přečetla a ani tam nebyli pasáže, kterými bych se musela prokousávat. Obdivuji Cheryl, že to dokázala! Nakonec mě to chytlo, tak, že když jsem uviděla své bosé nohy, divila jsem se, že na nich mám nehty a žádné odřeniny a puchýře. Byla jsem zvědavá jak svojí knihu autorka zakončí a dle mého to zvládla na jedničku.
Přesně ta kniha, která mi bude ještě dlouho ležet v hlavě. Kniha o hledání vlastní identity, o rodině, o potřebě lásky a přátelství. O tom, že někdy je potřeba udělat hodně špatných rozhodnutí a prožít spoustu ne právě šťastných momentů, než se dostanete na tu správnou cestu. Podstatné je jít a nezůstat na místě. Jsem ale moc ráda, že kniha není jen o úvahách nad životem. Pasáže z hřebenovky, drsná příroda, autorčino putování až za hranice svých možností, to vše ve mně zanechalo silný dojem.
Pěti hvězdičkami tu knihu trochu nadhodnocuji, ale přijde mi to tak opravdové a skutečné a smysluplné, že je uděluji.
Knihu jsem dostala od své velmi dobré přítelkyně, která mi vždy daruje "to pravé". Ani nevím co o Divočině napsat.. Poutavá? Opravdová? Smysluplná? To vše a ještě mnohé další. Kniha jasně potvrzuje známý slogan, který je mým životním postojem -
I CESTA MŮŽE BÝT CÍL...
Každý z nás by měl mít tu možnost jednou v životě podniknout cestu, kde najde sám sebe, přehodnotí plusy i mínusy toho co prožil. A nemusí to být zrovna cesta přes PCT, možná stačí jen jít kousek loukou či lesem a přemýšlet.
Knížka má spád, dobře se čte, je v ní humor, optimismus a samozřejmě i smutek. Takový je život.
Štítky knihy
cestopisné příběhy pro ženy zfilmováno americká literatura psychologické romány autobiografické prvky divočina Pacifická hřebenovka pěší turistikaAutorovy další knížky
| 2015 |  Divočina |
| 2017 |  Velká cesta k sobě samému - o lásce a o životě |
Čekala jsem divočinu, více rozepsané putování, krajinu, trochu více humoru. Kniha mě v podstatě zklamala. Davajská feťačka se vzpamatuje a jde hledat sebe, celou dobu se noří do svých uplakaných problémů, do kterých se dostala svojí blbostí. Problémy těhle lidí nelidí mě fakt nezajímají...Ani zabalit si neumí...jako vážně pilu, tucet kondomů, 2 hrnce, tunu knih a další blbosti ? Už by mě nepřekvapovalo, ani kdyby si sebou do batohu narvala pračku, sporák s troubou a Maxipsa Fíka...