Dlouhá cesta domů
Louise Penny
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 10. díl >
Po traumatických událostech, které zapříčinily jeho odchod do penze, si Armand Gamache, bývalý vrchní inspektor Sureté du Québec, užívá poklidného života v zapadlé vísce Three Pines a pomalu se zotavuje z utržených ran. Jeho tělesná zranění se hojí dobře, ale s těmi, která utrpěl na duši, je to už horší. A jako by nestačilo, že se musí potýkat s vlastními démony, jeho sousedka Clara Morrowová k nim přidá ještě další. Požádá ho totiž o pomoc při hledání svého manžela Petera, který se po roční odluce v domluvený den nevrátil domů. Gamache děsí, že by měl opustit své bezpečné útočiště, ale Claře nemůže pomoc odmítnout, a tak se společně se svým zetěm a bývalým zástupcem Jeanem Guyem Beauvoirem a další sousedkou Myrnou Landersovou vydává po Peterových stopách na cestu napříč Quebekem a zároveň do hlubin Peterovy ztrápené duše. Čím však na cestě značené Peterovými podivnými obrazy postupují dál, tím větší mají strach, co nakonec najdou.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2024 , KalibrOriginální název:
The Long Way Home, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Tento díl mne moc nezaujal. Možná proto, že Petera jsem nikdy neměla moc ráda. A když už to konečně vypadalo, že se dal do kupy a něco pozitivního na něm bude, autorka ho odkrágluje.. Ach jo. Nevím, jestli to bylo překladem, ale nesedělo mi ani chování postav. Gamache byl takový nějaký obyčejný, neměl hluboké kouzlo, jako v předchozích dílech. Snad se příští díly zase vrátí na úroveň, na kterou jsem zvyklá.
Vypadá to, že se stále neshoduji s většinovým vkusem, co se líbí ostatním nelíbí se mně a obráceně. Toto byl ten obrácený případ. Kniha mne opravdu zaujala, ne-li se mi líbila. Nečetla jsem ji s odporem. Dokonce jsem uvažovala nad 4 hvězdami, které nakonec přeci jen nedám.
Louise Penny fandím. Ale tady jsem trochu rozpačitá. Přijde mi, že autorka nepsala ve své obvyklé skvělé formě. I děj se alespoň pro mne docela vlekl.
Rušily mě zjevné chyby, kdy si například Myrna objedná müsli a za pár odstavců jí číšník přinese křupavé tousty s máslem. Podobný případ u Clary doma.
Peterův telefon. Na začátku je zmíněn jako jedna z pozdějších možností při pátrání, (Gamache se ptá Clary, jestli mu volala) aby se i při vyčerpání těch předchozích už nikdy neobjevil.
Některé situace mně přišly poněkud násilně zinscenované (Armandův telefonát Ruth o smyslu její básně, ale i pár dalších)
Tentokrát jsem asi ani úplně nepochopila motiv a pohnutky pachatele, i co se stalo s komplicem.
A co ti tajemní kamenní zajíci? :o)
No, faktem stále zůstává to, že parta hlavních postav jsou mimořádně pěkně, sympaticky a lidsky napsané charaktery a vesnice je plasticky vylíčena jako nejlepší místo k životu, kam by každý chtěl nejen na důchod.
Při čtení máte opravdu pocit, že tam stojíte a koukáte na hlavní hrdiny zblízka. V tom je autorka geniální.
(SPOILER) Pátrání po Peterovi na základě jeho novátorských obrazů, které vypadají jako miska psího žrádla. Uvedený způsob vraždy zdá se mi poněkud podivným stejně jako motiv. Jak to teda bylo s těmi zajíci v Zahradě? Konec celou tu podivnost dokonale dorazil. Dost mi to připomnělo první díl - bezradností. Ne, tohle se mi moc nelíbilo. Jediné, co oceňuji, že už se neřeší ta přepjatá vedlejší linie v Sureté.
Zatím nejméně (pro mě) zajímavý díl z celé série... Ale pro zachování kontinuity a vyřešení jedné minulé události z vesničky Three Pines doporučuji přečíst. Je jasné, že všechny knihy série nebudou pecka. Pro mě nejslabší díl, ale závěr (cca posledních 10 % knihy) zajímavý a nečekaný.
Tento díl považuji za trošku slabší než předchozí. Možná také proto, že svět malířů mi není zrovna blízký. A děj mi připadal tentokrát hodně roztahaný a indicie pro hledání Petera příliš abstraktní. Přesto všechno autorce zachovávám svou přízeň!!!
Trošku, ale opravdu jen trošku slabší díl série. Asi hlavně kvůli tomu, že ten předchozí byl vynikající. Ale jako obvykle čtivé a dobře napsané.
Vesnice Three Pines a inspektor Gamache jsou kombinací,které nelze odolat. I tentokrát nejde jen o detektivní příběh ,ale stejně jako v dalších dílech o sondu do lidských duší,které skrývají svá tajemství. Knihy L.Penny jsou takovou směsí žánrů a jejich vyůstění jsou často nečekaná,ale o to působivější.
Série Louise Pennyové je moje srdcovka, na knihy se vždy strašně těším. Tentokrát jsem se trochu bála, a to kvůli rozporuplným komentářům tady na databázi. Ale zbytečně. Příběh mě jako vždy uchvátil, užívala jsem si každou větu, každou scénu, to krásné pomalé směřování ve vyšetřování, i když se tentokrát zločin objevil vlastně až na konci. Obdivuji způsob, jakým autorka dokáže vykreslit pocity a touhy, ale i ty horší pohnutky, které každý máme, ale skrýváme, a jak dokáže ukázat, jak důležité je porozumět jim nejen při vyšetřování zločinu.
U tohoto dílu jsem se i několikrát zasmála, dialogy mi často přišly vtipné, a ten konec... ten mě zase zasáhl. Oproti minulému dílu, který byl netradičně nabitý akcí, tento díl se odvíjí pomaleji, ale neztrácí na kvalitě, já si přišla na své. Ke krásnému popisu kanadské přírody jsme jako bonus tentokrát dostali i zajímavé místo ve Skotsku a opět exkurzi do výtvarného umění.
Doporučuji.
P.S. Komentáře Hareny a Aleen mi mluví z duše...
Vypadá to, jako by tento díl napsal jiný autor nebo se autorka vyčerpala předchozím dílem. Přiznám se , že jsem to dočetla jen kvůli konečnému rozuzlení. No, mám před sebou 11.díl tak snad bude lepší.
Teď jsem si přečetla zdejší komentáře, před napsáním toho svého / a to dělám málokdy/. Tolik rozdílných názorů vyvolala paní Penny. Nejslabší nebo nejlepší kniha?
Pro mne jsou všechny gamachovky velkým zážitkem. Miluji Three Pines. Chtěla bych žít v takové zapadlé a divukrásné vesničce. Chtěla bych mít takové přátele jako inspektor Gamache.
Dlouhá cesta domů byla opravdu dlouhá. To je moc dobře, protože jsem během ní poznala a prožila mnoho netušených a hlubokých cest do nitra Pennyiných hrdinů i svého vlastního.
Smutný konec mne nepřekvapil, tak nějak jsem ho očekávala. Myslím, že tam ani jiný být nemohl, že bych snad jiným koncem byla zklamaná. I když zde bylo málo veršů a úryvků z jiných knih /na ně se vždy moc těším/, stala se pro mne tou nejlepší z celé série. Ale třeba mne Louise Penny překvapí a o příští knize budu tvrdit totéž. Hlavně aby byla a to brzo.
Opäť diel, v ktorom si aj Ruth získala moje sympatie. Aj s Rosou, samozrejme :). Apropo Rosa - veľmi by zaujímalo, o aký živočíšny druh v skutočnosti ide, zvlášť preto, že v českých prekladoch prípadov inšpektora Gamachea sa o nej hovorí ako o "huse", zatiaľ čo v slovenských ako o "kačke" :)). Toľko úvodom na margo translatologickej záhady. A teraz k samotnej knihe. Po predchádzajúcom diele, na konci ktorého náš milý Gamache odišiel na odpočinok, by človek/čitateľ povedal, že s pátraním je koniec. Avšak omyl. Čarovná dedinka Tri borovice, zdá sa, poskytuje nevyčerpateľné množstvo príležitostí na zrealizovanie sa. V Dlhej ceste domov ide o pátranie po nezvestnom Petrovi, Clarinom mužovi. Sympatické je (a to sa týka celej tejto vydarenej série), že gro príbehov spočíva skôr v sociologickej štúdii (ku ktorej mimovoľne dochádza pri vyšetrovaní a pátraní) a psychologizácii postáv než v popisoch násilia, vrážd a pod. Tie sú akoby druhoradé. Prím majú, okrem postáv a vzťahov medzi nimi, samozrejme, rozmanité gastronomické zákutia a nádherná (nielen) kanadská príroda. A často aj pridaná hodnota v podobe poézie, hudby, výtvarného umenia a i. A to všetko v pomaly plynúcom, no napriek tomu napínavom príbehu. Nepochybne preto má táto séria toľko spokojných fanúšikov, vrátane mňa :)).
Tentokrát za mě bohužel s bídou jen 3 bodíky.... postavy sice jako pokaždé sympatické, reálné a vlastně jako naši "staří známí", ale příběh byl nudný a táhnoucí se a Peter mi byl čím dál víc ukradenější.... Zkrátka nebavilo.
Moc jsem se těšila, jako vždycky... Kniha opět úžasná jako vždy, možná jsem ji hltala dokonce rychleji než obvykle. Konec pro mě dost smutný, chvíli mi trvalo než jsem to vstřebala. A doufám, že bude ještě další. Nechce se mi loučit s těmi lidmi
Nezklamala, jako vždy! Hůře se mi ze začátku do děje vstupovalo, ale o to lépe se mi knihou putovalo dále. Až k překvapivému rozuzlení......Na základě četby bych se chtěla podívat do Zahrady kosmických úvah ve Skotsku. To mne moc láká. ....
Přečetla jsem všechny knihy Luise Penny a nepřestávají mě fascinovat...Nebylo tomu jinak ani tentokrát. Navíc takhle dlouho jsem na vraždu ještě vážně nečekala...Takže zase napětí, dějový spád, lidský příběh, humor, poučení, životní nadhled a nečekané smutné rozuzlení... Těším se na další:)
Nenechám se strhnout naprosto skvělým asi tak 40ti stránkovým závěrem a tentokrát budu hodnotit přísněji. Miluji knihy L. Penny, všechny její hrdiny považuji tak trochu za rodinu a Three Pines je pro mě nebem na zemi, kde toužím bydlet. A teď přichází ono ALE... Dlouhá cesta domů je vážně dlouhá. Tak dlouhá, že už se modlíte,aby byl konec, a přemýšlíte,kde se jen stala chyba a kam se vytratilo to kouzlo (ano, i já to použiji :-), na které jste se tolik těšili. Cesta je tak dlouhá, až jste na konci naprosto zemdleni únavou a nudou, že vám téměř uteče i ten úžasný závěr. A právě kvůli té nudě tentokrát jen za 3*
Autorovy další knížky
2014 | Zátiší |
2014 | Vražedný chlad |
2015 | Nejkrutější měsíc |
2017 | Hladový duch |
2017 | Pohřběte své mrtvé |
(SPOILER) Neměla jsem ráda Petera jak se choval ke své ženě Claře.Jinak příběh byl zajímavý.