Dlouhý sprint s ozvěnou
Miroslav Žamboch

Mág vládnoucí městu Vegaš ve skutečnosti panuje celému světu. Císaři, králům i ostatním čarodějnickým klanům. Takové místo může zastávat jen nejsilnější z nejsilnějších. Podle starého práva je třicet dní před korunovací nástupce magického trůnu vyhlášen volný lov. Kdo následníka zabije, má sám šanci nastoupit na jeho místo. Tekuard je druhorozený syn vládnoucího rodu čarodějů. Nemá magii rád, nemá k ní vlohy, nemá rád společnost, v níž se kouzlem zabíjí mnohem snadněji než ocelí nebo jedem. Měsíc před korunovací jeho starší bratr nešťastnou náhodou umírá a Tekuardovi nezbývá než prchat: před asasiny, nájemnými čaroději, před celým světem. Nemá naději, ví, že nakonec bude zabit. Na útěku však zjišťuje, že náhoda nebyla náhodou a celý svět se může ocitnout na prahu války megačarodějů. A po Dlouhém sprintu přichází Ozvěna věcí příštích.... celý text
Přidat komentář


Ano kniha je krátká. Ano kniha je ze třetiny zaplněna bibliografií a ano obsahuje povídku Ozvěna (třešnička na dortu). Proto doporučuji číst až po obeznámení s Koniášovím světem, jako samostatná kniha může působit trochu šroubovaně, zbytečně propleteně a rychle ukončeně. Já osobně jsem rád za nějaké střípky příběhů před Velkou válkou.
Věřím že v tomto směru má pan Žamboch pěkně našlápnuto (přece jen knih po Velké válce je už dost [Bakly, Koniáš, Ve službách klanu apod.])
Líbili se mi narážky typu: ,,muži byli zakuti v oceli,, nebo ,,nakonec to bude na ostří oceli,, atd. Trochu se tím (a propojením dějů v knihách) přibližuje Kulhánkovi a to se mi líbí.


Tuto knihu jsem si koupila, protože jsem chtěla zkusit něco jiného a českého. Bohužel hned doma mě naštval fakt, že třetinu knihy zabírá JEN bibliografie autora. Prosím? TŘETINU?!
Druhý fakt, který jsem z anotace na přebalu knihy nepoznala, je ten, že se jedná o novelu Dlouhý sprint A povídku Ozvěna. V tu chvíli jsem knihu odložila s tím, že ji prodám, aniž bych ji četla.
Nakonec se mi jí zželelo a přečetla jsem alespoň novelu Dlouhý sprint. Líbil se mi svět, do něho byl děj zasazen. Líbila se mi i hlavní postava, ale co ten uspěchaný, až na kost oškubaný děj? Takové škody!


Tak jako tohle me celkem dost nastvalo... ctu hodne zajimavej pribeh a v pulce knihy ende... zacnu teda cist 2 povidku a za par ministranecek konec a zbytek stranek je bibliografie a popis postav a realii ze sveta? Ne dekuji...


Vcelku hezke čtení, mam rada fantasy i detektivky a tohle je takovy mix, jen ten konec je dost uspechany, neskodilo by tomu pridat tak 10 stranek pred ty poslednich 4
Ale za mne: čtivé


Od Miroslava Zambocha som zvyknuty na trosku inu kvalitu. Najprv ma zarazil koniec. Citam, citam a zrazu v polovici knihe nastal koniec. Urcite by som si to vedel predstavit aj dlhsie. Tak tiez sa mi to strasne podobalo vo Sluzbach klanu, neviem preco ale stale sa mi vybavoval ten pribech mozno to bude tou magiou. Na druhej strane som bol rad ze sa to odohrava vo svete Koniasa a Baklyho, kde sa dozvedane o Velkej vojne, ale bolo to take kratke, ze si to clovek ani nevychutna.


Musím říct, že od knihy odcházím s dosti rozpačitým dojmem. Téma samotné mě ze začátku nadchlo, a i když nebylo zpracováno špatně, ke konci ztratilo na celistvosti i kouzle. Příběh připomínající detektivku byl poutavý. Prostředí bylo vykresleno dokonale, jak křivolaké uličky a průchody Vegaše, tak princip fungování životě v městě i Hradu samotném. Magie už ovšem trochu pokulhávala, měla sice pravidla a omezení, ty se však zdály různorodé a ke konci se víceméně setřely. Bylo to právě posledních asi 5 stránek, co mě zklamalo. Překvapivý zvrat se ztratil v uspěchaném, dosti rozmazaném zakončení, které by si rozhodně zasloužilo nejméně třikrát víc prostoru.
Povídka Ozvěna pak znovu nabrala ztracený potenciál... a zas ho uspěchala. Rysy postav zde byly vykresleny dost narychlo a ne vždy zapadaly, prostředí opět neobyčejně poutavé, avšak přehlušeno přílišnou rychlostí.
Celkově mě spíše než obsah velmi zklamala forma, pořád však smekám za podmanivé prostředí.


Abych byl upřímný, tak docela zklamání. Na všechno se používala magie, až to bylo přehnané (na zápach, maskování, dodání energie, ...). Měl jsem z toho pocit, že i když se tam někdo vysmrká, použije se pak magie. Přitom děj nebyl vůbec špatný! Ovšem OZVĚNA, to bylo něco jiného. Sotva se to rozběhlo, tak jen bum bum, pak to autor usekl, byl konec a čtenáři, domysli si. Přišlo mi to, jako když žák ZŠ zapomene úkol a píše to na koleni před třídou, než zazvoní. Škoda takové práce!


Od Žambocha jsem dosud nic nečetl, ale o jeho tvorbě vím. Zvažoval jsem Seržanta, Bakly nebo Rychlý sprint a nakonec vyhrál Sprint. Upřímně jsem nevěděl, do čeho jdu a četba mě mile překvapila, ale je fakt, že mohla být o něco delší. Dlouhý sprint je tak trochu říznutý detektivkou a příběh má rychlý spád a čte se jednodušejc. Má zajímavě promyšlený politický systém, dobře zasazené postavy a i sám hlavný hrdina Tekuard je sympaták. Jedinec, který začíná jako ubožák, ale který se s přibývajícími stránkami vypracuje. Protloukává se nebezpečnými uličkami, bary a nevěstinci v hnusném městě Vegaš až do hořkého konce příběhu, kde se na posledních 5-8 stránkách dozvíte jak to vlastně bylo. O Vegaši si rozhodně přečtu víc knížek, protože celý město na mě udělalo veliký dojem. Nebýt toho splácáného konce a mnohem slabšího pokračování, tak bych dal plný počet :-) Rozhodně budu pokračovat dál v jeho tvorbách a těším se na ně.
Hodnotím 7/10


Opravdu zajímavá kniha. Čte se to skvěle a takříkajíc jedním dechem. Ten příběh má prostě koule a to se mi u fantasy líbí. Žamboch je fakt dobrej


Upřímně... kniha mě dost zklamala. Špatně se četla, chvílemi byla zmatečná a místy až moc chlapského pohledu (popisovat pěstní souboje podle mě nebylo zapotřebí). A to jsem se na ni tak těšila:-(


Vynikající příběh, děj a zápletka. Čte se jedním dechem, nejde jít spát. Po delší době to byl parádní příběh a bravurně napsaný. Žádná hluchá místa. Fantasy i detektivka.


Zajímavý příběh, ve kterém se vlastně celou dobu chystáme na něco "velkého" a ty přípravy postupně gradují čím dál tím víc, jsou čím dál tím zajímavější a propletenější, a pak - je vše odbyto téměř nezajímavě na pár stránkách. Nebýt takto "utnutého" závěru, mohla to být naprostá paráda.


Dlouhý sprint s Ozvěnou od Miroslava Žambocha mě celkem zklamal. Příběh je složitý a těžce se čte. Navíc je kniha krátká. Vypadá tlustě, ale věřte, že 240 stran, které obsahuje není jen kniha. Obě povídky, které na sebe navazují zaberou jen 166 stran. Ostatních 74 stran je jen slovník Koniášova světa. Navíc v příbězích není jméno Koniáš ani zmíněno - tak proč? Knihu ani nedoporučuju. Jak jsem již napsal je zbytečně složitá a hlavně krátká. Za ty peníze to ani nestojí.


Kniha s rychlým spádem děje, na mně možná až moc (teď co jsem přečetl pár kousků od Kinga), ale jinak skvělé pohodové čtení, které příjemně potěší!


Dlouhý sprint je jednoznačně úžasná povídka a nebýt té druhé, která byla slabší, dala bych plný počet.


Tyto povídky zůstávaly delší dobu stranou mého zájmu, ale po přečtení můžu říct, že jsou lepší než některé koniášovky.


Dlouhý sprint jsem už četl v knize Poslední bere vše, ale moc rád jsem si to zopakoval. Knížka dál obsahuje povídku Ozvěna a seznam knih a slovníček. Ozvěna trochu rozvádí to co bylo naznačeno v závěru Dlouhého sprintu.
Část díla
![]() |
Dlouhý sprint 2000 |
![]() |
Ozvěna 2002 |
Autorovy další knížky
2007 | ![]() |
2009 | ![]() |
2003 | ![]() |
2004 | ![]() |
2004 | ![]() |
Hm. Nechápu rozhořčené komentáře níže na to, že nezvyklou část knihy zabírá bibliografie. Za mě, no a co. Kdyby kniha měla jen 130 stran a obsahovala jen dlouhý sprint, dojem bych měl stejný. A že mi k tomu přibalili něco navíc? No, mě to nezajímalo, ale třeba někoho ano.
Dlouhý sprint je moje první kniha od Žambocha a troufnu si říci, že ne poslední. Ježíš kolikrát už jsem to napsal .... kdybych to měl dodržet, nebudu dělat do konce života nic jiného než číst.
Začátek mě moc nenadchl, ani nevím proč. Asi jsem neměl náladu čico. Po nějaké době jsem se k ní vrátil a za včerejšek jsem jí sfoukl celou.
Jak jsem psal už několikrát, mám rád originální počiny, a to sprint určitě je. Minimálně se odklání od osvědčených fantasy komponentů. Děj se odehrává ve světě, kde vládnou čarodějové. Jeden jim všem vládne, jeden všech..... ne to je jiné pohádka. Je jeden který je prostě nejvíc a pak ten zbytek který se pere mezi sebou. Všichni cílevědomí, bezohlední a lačnící po moci. Teda skoro všichni, až na našeho hrdinu. Nemůžu si pomoct, ale hlavní postava mě prostě bavila. Druhorozený syn vládce, který se snaží být nedůležitý, přehlížený, podceňovaný a to poslední o co stojí je být vládcem. A co myslíte? Co čert nechtěl, následník tragicky zahyne. A všechno je rázem v pr.... Korunovace ze 50 nebo kolik dní. tragédie .... říkáte si, o co tu jde? No oni vám to vysvětlí. Následuje pozvolná proměna z bídného poseroutky na bídného spiklence. Ironické poznámky mě často rozesmávaly, ale čemu se divit, když víte že jsem odsouzeni k smrti. Buďto se podvolíte, nebo se začnete prát .... nebo?? začnete podvádět jako všichni ostatní.
Líbilo se mi, jak se postupně zvyšovalo celé tempo a příběh mě víc a víc vtahoval. Konspirace na konspirace .... vzpomněl jsem si na jednu pasáž z Pratchetta, kdy se "obě armády vlákaly navzájem do pasti". Přiznám se, že mě nenapadalo jak je to vlastně doopravdy, dokud mi to autor neprozradil. hmmm. dostal si mě parchante. Rozuzlení přijde poměrně rychle, žádné zvraty nad zvraty a všechno třikrát jinak aby ste nakonec zjistili, že jste svůj vlastní otec a vaše matka je ve skutečnosti váš bratr.
Konec rychlý a stručný, tak nějak správně nečekaný. Žádný extra hepík. Epilog - za mě top. Proč se poučovat z chyb našich předků?? Poučíme se z těch našich.
Ať si říká kdochcecochce, za mě super oddychovka která pobaví a zaujme. Doporučuji