Dlouhý, temný čas svačiny duše
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2906/dlouhy-temny-cas-svaciny-duse-2906.jpg
4
342
342
Dirk Gently série
< 2. díl >
Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
The Long Dark Tea-Time of the Soul, 1988
více info...
Přidat komentář
Snad lepší kniha než první ze série o Dirkovi Gentlym. Při čtení na veřejnosti jsem se pořád uchechtávala a musela jsem se držet, aby to nebylo moc nahlas. :))) Geniálně vtipné.
Asi nejlepší kniha, jakou jsem četl. Adams píše neuvěřitelně vtipným způsobem a dokáže i z naprosto obyčejné situace vymlátit hromadu vtipů jen tím, jak ji popíše. Velká škoda, že toho napsal tak málo. Byl to geniální člověk.
"Dirk Gently - tento fascinující soukromý detektiv neřeší běžné případy, které by zajímaly Phila Marlowa, Nero Wolfa nebo soudce Ti. Jeho případy jako by za ním přicházely samy, a nepřinášejí mu potenciální honorář, ale nekonečné a zdánlivě neřešitelné problémy, do nichž právě jen Gently může proniknout, a to svou oslnivou holistickou metodou (všechno souvisí se vším, dokonce i to, co zdánlivě nesouvisí s ničím)."
Dirk Gently má rovněž velmi osobitou navigační techniku, pokud někde zabloudí autem - "Jistá filozofická škola v takových případech doporučuje poradit se s mapou, ale takovým lidem já říkám: 'Ha! A co když nemáte žádnou mapu, abyste se s ní mohli radit? A co když mapu máte, ale je to zrovna mapa francouzského kraje Dordogne?' Má vlastní strategie spočívá v tom, že si vyhlídnu auto - nebo jeho nejbližší ekvivalent -, které vypadá, jako by vědělo, kam jede, a sleduju ho. Zřídka kdy skončím tam, kam jsem měl původně v úmyslu jet, ale často se dostanu někam, kde být potřebuju. Co vy na to?"
Přístup Dirka Gentlyho k odhalování naprosto fantastických případů se dá shrnout takto: "Ta myšlenka byla fantasticky, strašlivě nepravděpodobná. Ale jako většina fantasticky, strašlivě nepravděpodobných myšlenek stojí za úvahu přinejmenším stejně jako mnohem obyčejnější teorie, jíž by musela být fakta namáhavě přizpůsobena, aby do ní zapadla."
"V Dlouhém, temném čase svačiny duše si Dirk Gently znovu ověří oprávněnost své holistické detektivní teorie při rozkrývání okolností tajemné vraždy populárního umělce, pustošícího výbuchu na letišti Heathrow, náhlého výskytu orlů a tajemství Gentlyho vlastní ledničky."
Skvělá kniha. Začátek sice poněkud rozvláčný, ale pak děj nabere neskutečné tempo. Bravo.
Genialite prvého Dirkovho prípadu sa určite nevyrovná. Autor pomaly spája jednotlivé linky s eleganciou jemu vlastnou. Problémom nie je ani tak príbeh samotný ako úplne odfláknuté vyvrcholenie. Zatiaľ čo v prvej knihe z rozuzlenia spadla sánka snáď každému, tu sa dočkáme doslova Deus Ex Machina a bum koniec. Na všetko dostaneme odpoveď to áno, ale stále zostane v ústach pachuť nespokojnosti a určitého sklamania na ktoré nie som pri Adamsovi vôbec zvyknutý. Samozrejme je kniha preplnená skvelým britským humorom, ale je to len priemerná (ne)detektívka s charizmatickými postavami a najlepšou neživou postavou v celom literárnom svete. Hovorím o tebe Chladnička! :)
Velmi příjemné čtení o svérázném detektivovi, do jehož případu se zamotá Bůh (Odin) s Thorem, pečení kanci a automat na Coca-Colu. Typický Adams, stránky sviští pod rukama a najednou je konec.
Musím přidat ještě jeden výpisek: „... pak zahlédl malou kalkulačku I-ťing a byl ztracen.
Nikdy dřív ani netušil, že něco takového existuje. Být schopen pokročit od naprosté nevědomosti o něčem přes stravující touhu po oné věci až k jejímu skutečnému vlastnictví, to vše v rozmezí čtyřiceti vteřin, znamenalo pro Dirka něco jako zjevení.
Kalkulačka byla prachmizerná. Pocházela patrně z některé jihoasijské země, která horlivě zařizuje továrny ve snaze provést Jižní Koreji to, co Jižní Korea dělá Japonsku. Technologie výroby lepidel však v oné zemi zřejmě ještě nedosáhla stupně, kdy slepené věci skutečně drží pohromadě. Zadní strana hned odpadla a bylo ji třeba přichytit izolepou.
Vypadala jako docela obyčejná kalkulačka, až na to, že display s tekutými krystaly byl o něco větší než obvykle, aby se na něj vešly zkrácené soudy krále Wena o každém z šedesáti čtyř hexagramů, jakož i komentáře jeho syna, vévody z Čchou o jednotlivých linkách každého hexagramu. Byl to neobvyklý pohled, vidět přes obrazovku kapesní kalkulačky ubíhat právě tyhle texty, zejména proto, že byly přeloženy z čínštiny přes japonštinu a cestou prožily mnohá dobrodružství.
Přístroj rovněž sloužil jako obyčejná kalkulačka, ale jen do jisté míry. Dokázal zvládnout jakýkoli výpočet, jehož výsledek nepřevyšoval číslo čtyři.
Tak například uměl vypočítat 1 + 1 (výsledek 2), 1 + 2 (výsledek 3) a 2 + 2 (výsledek 4) nebo tangens 74 (výsledek 3, 4874145) ale cokoliv nad 4 označoval pouze jako „záplavu žluti". Dirk si nebyl jist, zda jde o chybu v programu nebo o tak hluboké proniknutí do podstaty věcí, jaké není s to pochopit, ale stejně byl do kalkulačky natolik zblázněný, že za ni ochotně zaplatil dvacet liber v hotovosti.“
Pár výpisků – jeden tradičně adamsovsky zábavný a druhý, který zaprvé docela dobře charakterizuje Dirkovu detektivní metodu a zadruhé funguje: „Dokonce i společnost Britská jaderná paliva si pospíšila s prohlášením, že situace je zcela pod kontrolou, že možnost, že zde došlo k úniku radioaktivity je jedna ku milionu, a že místo výbuchu je zcela vhodné pro školní výlet s piknikem, než musela konečně přiznat, že celá záležitost s nimi nemá vůbec nic společného.“
„Pár zatáček, a úplně jsem ztratil směr. Jistá filozofická škola v takových případech doporučuje poradit se s mapou, ale takovým lidem pouze říkám: ,Ha! A co když žádnou mapu nemáte, abyste se s ní mohli radit? A co když mapu máte. ale je to mapa francouzského kraje Dordogne?' Má vlastní strategie spočívá v tom, že si vyhlídnu auto – nebo jeho nejbližší ekvivalent – které vypadá, jako by vědělo, kam jede, a sleduju ho. Zřídka kdy skončím tam, kam jsem měl původně v úmyslu jet, ale často se dostanu někam, kde být potřebuju.“
Dokonalost. Proč ? No protože i když anotace jsou obyčejně velice fádní a naprosto nicneříkající o tom jak zajímavá bude kniha (jen prozradí půlku děje v horším a začátek příběhu v lepším případě), tady je i anotace zajímavá. A kniha ještě více. Po Stopařovi to byla moje další Douglasovo kniha. Dějové zvraty, spousta WTF (what the F.CK) okamžiků, kdy čtenář naprosto nechápe, co se to vlastně stalo. A když to pochopí, tak naprosto nechápe, jak se to mohlo stát.
Štítky knihy
severská mytologie soukromý detektiv
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
hlášky má kniha originální, o tom žádná...asi nikde jsem se nezasmála tolik jako u téhle knížky....ale zde jde jen o hlášky...originalní...velmi vtipné, ale jen hlášky. zbytek knížky....mě nezaujal.