Dny v knihkupectví Morisaki
Satoši Jagisawa

Dny v knihkupectví Morisaki série
1. díl >
Hlavní hrdince Takako její přítel najednou oznámí, že chystá svatbu s jinou ženou. Zlomená Takako se doma trápí a nevydrží v práci neustále potkávat bývalého přítele a jeho snoubenku, tak dá výpověď. Svůj smutek řeší spánkem až do dne, kdy obdrží telefonát od strýčka Satorua. Neviděla se s ním od dětství a on jí teď nabízí, aby mu pomáhala s provozem knihkupectví Morisaki. Takako odjíždí do Tokijské čtvrti plné knihkupectví a antikvariátů, potkává nové přátele a zjišťuje, že knihy nejsou tak úplně k zahození... Strýček Satoru už pět let neslyšel o své manželce Momoko, když se tato jednoho dne zjeví před jeho knihkupectvím. Zdá se, že je vše opět v pořádku, ale Takako musí do jejich vztahu zasáhnout, aby zjistila, proč vlastně tehdy Momoko zmizela. A hlavně – proč se zrovna teď vrátila? Přeloženo z anglického překladu (Days at the Morisaki Bookshop) japonského originálu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , KontrastOriginální název:
森崎書店の日々 (Morisaki šoten no hibi), 2009
více info...
Přidat komentář


Kniha mě zaujala ... je rozdělena na 2 části ... ta, která je převážně o Takako a druhá je o její tetě Momoko ...


První část knihy se řeší Takako a její přítel a druhá půlka je o její tetě Momoko. Asi jsem to čekala lepší a i když se mi knížka dobře a lehce četla, tak mi tam prostě chyběla jakákoliv hloubka nebo zkrátka to 'něco' nad čím se pak člověk pozastaví nebo zamyslí. Celé mi to přišlo oproti jiným japonským knihám dost prostoduché, nicméně pokud se mi dostane do ruky druhý díl, přečtu si ho.


Mám velkou slabost pro japonské spisovatele. A antikvariáty. A uličky plné antikvariátů. Mým japonským favoritem je Haruki Murakami, a tahle drobnost byla krásná, příjemná oddechovka po jeho těžší četbě. Ráda si počkám na druhý díl.


Kniha je fajn, oddechovka, prostě komerční četba. Čte se to rychle. Nicméně je tam dost linek, které prostě moc rychle skončí, moc rychle se vyřeší, není využit jejich potenciál.
Bohužel mě hrozně iritoval jazyk, slovní obraty i syntax. A vždy když mě irituje u překládaných knih český jazyk, zjišťuji, že ji vydalo některé z nakladatelství od Knih Dobrovský. Je to škoda.


Příjemná jednohubka, krátký a stručný příběh. Je to příběh o lásce, o rodině a jednom malém knihkupectví. Někdy trochu nedořečený, ale dá se domyslet. Čtení knihy je jako koukat na anime. Je to rychlé, občas zbrklé a uječené. To k tomu ale patří, také to, že se postavy na sebe klaní a zároveň si nadávají do hlupáků. Poznáte z části Japonsko, jejich autory a jídla.
“Je pořád tak laskavý, ten hlupák!


Je to absolútne jednoduchý príbeh, ktorý opisuje každodenné problémy bežného smrteľníka. Japonská literatúra sa trochu líši od bežnej európskej či americkej literatúry. Nie každému môže štýl písania sadnúť, no ľuďom, ktorí majú radi anime, mangy a ďalšie diela japonskej kultúry, knihu určite odporúčam prečítať.
Útla knižka, ktorú človek prečíta na posedenie. Príbeh je o mladej Takako, ktorá stráca lásku a aby sa zbavila starostí, odchádza za strýkom do kníhkupectva, ktoré mu pomáha viesť. Zvláštne je, že hrdinka nemá žiadny vzťah k literatúre.
Za mňa obrovská spokojnosť, rád siaham po takomto druhu kníh, keď potrebujem vypnúť od fantasy a sci-fi literatúry.


O tomto autorovi jsem slyšela poprvé, kniha mě zaujala díky své obálce a také názvu, anotaci jsem vůbec nečetla. Neměla jsem tedy přílišná očekávání, ale zároveň jsem si myslela, že by kniha mohla být opravdu dobrá. Prvních pár stránek bylo skvělých, jenže to bylo všechno. Sice příběh utíkal svižně, ale nebyl nijak záživný. Celou dobu jsem měla pocit, že čtu dětskou knížku, a pak najednou tam přistanou podezřelé scénky mezi Takako a její tetou Momoko. Žádná z postav mě vyloženě nezaujala, spíše mi byly trochu k vzteku. Jednoduše mě kniha ničím neobohatila, ani mi nepřinesla radost. Do druhého dílu či jiných knih od tohoto autora se už pouštět nebudu.
„Nejradši bych spala, spala a spala a už se neprobudila. Ve spánku jsem nemyslela na nepříjemné věci a cítila jsem se lépe.“


Milá, příjemná knížka plná pozitivní energie. Žádný velký příběh ani myšlenka, jenom obětí.


První japonský příběh. A milý, ale nějak nenadchl ani neoslovil. Takový hodně strohý. Stále jsme se drželi na hladině a nikdy jsme se do příběhu moc neponořili. Potencionál to mělo, ale něco tomu prostě chybělo.


Milý příběh, ale přesně jak píšou uživatelé přede mnou, dost stručně popsaný. Jako osnova, kterou je ještě možné dál rozvinout. Ale byl by to pěkný film, vizuální stránka by byla určitě působivá.

Po dvou večerech dočteno. Je to taková tenká jednohubka.
Něco mi tu chybělo - některé pasáže mi přijdou napsané "rychlou jehlou". Třeba popis pokoje v prvním patře bych velice uvítala... Nebo přátelství s Tomo - vždyť z toho se dalo "vyždímat" daleko víc. Dokonce i ta kočka z obálky mi tu chyběla (ha, ony jsou tam dvě) a to nejsem žádný kočkomilec.
Každopádně děkuji za milý příběh.


Ke knížce jsem se dostala přes čtenářský klub, sama bych si ji nevybrala. Musím říci, že příběh byl hezký, i když ne moc výrazný.


Poutavé životní zamyšlení zapracované do nenápadného příběhu, který ukazuje jednu základní pravdu, když se jedny dveře zavřou, čekají tě jiné, které se otevřou


Zdá se, že těch pár knih současných japonských autorů, které jsem zatím četla, naráží na ty stejné problémy. Ačkoliv nápad je skvělý a v knize se vyskytuje řada hlubokých myšlenek, jako celek to působí jaksi nedotaženě. Na to, jak je kniha útlá, je v ní až moc postav a každá z nich má svůj vlastní příběh, který je sice naznačen, ale určitě by si zasloužil větší prostor. Jakmile jsem si našla cestu k Takako a knihkupectví, najednou je její osobní příběh upozaděn a na scénu přichází teta Momoko a celý zbytek knihy je spíše o ní.


Ach, také bych chtěla zažít podzimní knižní festival v tokijské čtvrti Džinbóčó ... :) Nečekejte žádné velké drama nebo takovou tu omáčku okolo, protože to tady v té útlé knížce, skrývající velmi příjemný a oddechový příběh není potřeba. Až lituji, že jsem se do čtení pustila až po tak dlouhé době od vydání. A už teď se těším, co nám nabídne pokračování.


Co se Takako zdálo být životní prohrou, bylo nakonec velkým štěstím, které hlavní hrdince ukázalo nové životní obzory.


takový milý příběh na jeden podvečer (mně to trvalo podvečery dva). v knize se neřeší nic zásadního kromě života, lásky, důvěry a budoucnosti.
co se mi moc líbí je jednoduchý, někdy až strohý jazyk, kterým lze vyjádřit i silné hnutí mysli.
myslím, že od Japonců se máme stále co učit.


Tahle knížka není nic těžkého, je to oddechové čtení na jedno, dvě odpoledne, ale rozhodně má co nabídnout. Je to poklidný příběh z knižního prostředí, nikoliv však knihomolský, spíš tam najdeme pár zajímavých životních mouder.
Měla jsem zrovna to štěstí (dá-li se to tak říct :-)), že když jsem knížku četla, nebyla jsem v životě úplně nejšťastnější, ale knížka mi dala to, co jsem potřebovala.
“Občas je důležité se v životě zastavit. Je to jen malá přestávka na cestě životem.
Štítky knihy
láska japonská literatura tajemství knihkupectví antikvariáty rodinná tajemství japonské rományAutorovy další knížky
2024 | ![]() |
2025 | ![]() |
Dny v knihkupectví Morisaki je milý, melancholický příběh o nových začátcích, rodinných poutech a lásce ke knihám. Přestože děj není nijak složitý, atmosféra starého tokijského knihkupectví mu dodává zvláštní kouzlo. Krátké, ale příjemné čtení, které potěší každého milovníka literatury.