Do mŕtva

Na konci knihy je přepis rozhovoru s F. Kotletou. Vyjadřuje se, že J. Kulhánek by neměl už psát, že je vyčpělý. Tímto svým postojem a neúctou ke kolegovi se mi autor dost zprotivil. Celé čtení jsem měl dojem, že jen kopíruje pana Kulhánka.
Zadarmo byla tahle kniha drahá.

13.02.2022

(SPOILER) Podle mého názoru tahle kniha není moc dobrá. Jako jednoduchá oddechovka asi obstát může. Příběh není žádná hitparáda, ale chápu, že kniha se zaměřuje převážně na něco jiného.
Nějaké postřehy:
Souboje tvoří opravdu velkou část knihy, jenže problém je, že poslední zajímavý/originální souboj byl někdy okolo stránky 80. Při útoku na Pankrác kartani přišli s vybuchující municí a z Janovi německé kolegyně udělali osmahnutý tatarák. Od té doby se to neslo v neustále se opakujícím kole výbuchů a Pouštních orlů... Ach. Toto má být jeden z pilířů díla, bohužel se však nepovedl.
Někde jsem četl, že Kotleta je král metafor. No to teda nevím. Ty, které mě upřímně pobavily, bych spočítal na prstech jedné ruky. Většina mě nechala chladným, některé mi přišly vyloženě "cringe". Obdobným odstavcem by se daly shrnout i hlášky postav.
Sexuální scény bych zhodnotil dnes již klasickým "Not great, not terrible."
Některé scény, které mají být silné úplně nefungují. Pro příklad bych uvedl smrt Veroniky. Kdyby jejich vztahu (nejen tomu ve vaně a v peřinách) dal autor větší prostor přímo interakcemi postav, udělal by opravdu dobře.
Co se "řemeslné" práce a prózy týká, kniha také není žádný zázrak. Ale jasně, jde (tuším) o autorovu první knihu, doufám a věřím, že s dalšími publikacemi se bude zvedat.
K finálnímu hodnocení... Odpad to není. Rozhodoval jsem se mezi jednou hvězdičkou a dvěma hvězdičkami. Nakonec se těsně přikloním ke dvěma, a to z několika důvodů:
1) Hlavní záporák. Autorovi se vážně povedlo probudit ve mně silně negativní emoce vůči Kateřině. Upřímně jsem se těšil, až tu mrchu Jan na konci konfrontuje a téměř bestiálně jsem doufal, že si její smrt pěkně vychutná. Kateřina se opravdu povedla, do světa dokonale sedí a dokázala mě vytočit v každé scéně, kde se objevila.
2) Petra. Petra mi přišla jako netradiční hrdinka, měla své kouzlo. To i přesto, že její příchod do světa upírů po zpackaném Pankráci byl dost slabě vymyšlený.
3) Občas jsem se fakt upřímně pobavil, třeba při likvidaci osobních strážkyň Kateřiny. Například hláška se špičáky na tepu doby se mi taky dost líbila. Škoda, že tam takovýhle opravdu promyšlených vět nebylo víc.

Chápu, že Kotleta má nějakou svou cílovou skupinu, já do ní patrně nepatřím. Se stylem autora jsem si nesedl, to se prostě stane. Do dalších dílů Bratrstva krve už nepůjdu.

09.02.2022

Kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, že upíři nejsou jen Dracula a Edward Cullen, tomu bych uvěřila. Ale kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, v jakém typu literatury se budu v rozpuku staršího věku dospělosti vyžívat, tomu bych už nevěřila.
Kotleta je králem (nejen) metaforickýho pekla. Co věta, to absurdní metafora. Ta hranice trapnosti je strašně tenká a on na ní fakt balancuje a jentaktak se drží. Jako celek to ale funguje skvěle.
Děj jsem se pokusila popsat manželovi a ten si ťukal na čelo, že jsem se asi úplně pomátla. Ve zkratce: Jan Bezzemek je upír, kterýmu vymlátí klan mimozemšťani, který okupujou zemi a on se snaží to mimozemšťanům oplatit a na své cestě zažívá neuvěřitelná dobrodružství. Haha.
Taky nevim, kde jinde bych hledala absurdity typu upír bojuje s mimozemšťany a u toho si myslí “Pauzu jsem uvítal stejně radostně jako Milouš Jakeš sovětské tanky.” Tohle už snad neni ani fór, tohle je bizár nejtěžšího kalibru.
Kotleta je sebeironickej, zároveň jeho humor není vůbec stupidní, je jen jinej. Rozumím, že to není čtení pro každýho. I pro mě je to dost výstup z komfortní zóny, ale stojí to za to.

08.02.2022

Dalo se přečíst. Ale chvílemi to je těžkopádné.

02.02.2022

Jako oddechovka do auta určená k rozptýlení při hodinách řízení to bylo dobré. Jinak je to samozřejmě děsný škvár :-). Nicméně v porovnání s hrůzou, která přišla s dílem Stalingrad, je to výkvět beletrie.

Co mi vadilo nejvíce, je všeobecná debilita všech postav. Kartani, upíři, lidé, je to šumák - všichni se chovají jako kreténi po lobotomii. Ale co už.

21.01.2022

Juchů,zase si dávám pěkně do zobáku hustý čtení od Kotlety.Jsme moc ráda,že na mě Ježíšek myslel a nadělil mi celou sérii.Jako vždy,je to jízda od začátku do konce a prostě super čtení...

06.01.2022

První třetina mi připadala trochu nudná, až jsem knihu odkládala. Ono se totiž po nějaké době popisy co dělala pravačka, co dělala levačka a co které milence hrdina olízal docela omrzí. Pak byla ale najednou uspořádaná výprava do Číny a konečně se začalo dít něco zajímavějšího.
Na knize oceňuji především vtipná přirovnání a vývoj hrdiny (alespoň nějaký, v tomhle žánru to nebývá pravidlem).

11.12.2021

S Kotletou mám velmi zvláštní vztah. Tehdy v době vydání Nářezu mi bylo třináct čtrnáct let a jako mladý fanda fantastiky neznajíc téměř nic z tohoto žánru jsem se naučil kupovat knihy v knihkupectví, přičemž rozhodujícím faktorem byla obálka a anotace knihy. Neřešil jsem pověst ani autora ani knihy. A recenze či knižní doporučení mi byly na míle vzdáleny. Tento přístup se ukázal jako užitečný, neboť bez něj bych nikdy nevzal do ruky knihu začínající větou: „Mluv, zmrde!“

Nebýt tohoto úderného začátku, nejspíše bych se ke Kotletovi dostal kdoví kdy. Ale díky tomu, že jsem se k němu dostal v takto mladém věku, mi nezbývá než být vděčný. Tato kniha na mě měla totiž velký vliv.

Knihy tohoto žánru, tedy čistého braku, dnes užívám jako odpočinkovou četbu, u níž se zkrátka pobavím a užiji si onu „béčkovost“, jež z nich přímo srší. Zároveň se však domnívám, že nebýt této knihy, nedostal bych se tak brzy k tolika zajímavým autorům a myšlenkám a nebyl tím, kým jsem dnes. Ač se to nemusí zdát, tato kniha byla pro mě důležitou součástí dospívání a ač se z literárního hlediska skutečně nejedná o nic hlubokomyslného, Kotleta stojí za pozornost.

Hustej nářez je jízda, kterou si užijete.

16.08.2021

Tak strašně se mi to nechtělo číst a tak strašně dlouho jsem to odkládala...jen abych to přeletěla za dva dny (konec cca ve dvě ráno, protože to jinak nešlo). Asi jsem čekala na lepší konstelaci hvězd nebo co, každopádně, přineslo mi to zase nový pohled na upíry a jejich existenci, taky přišly netradiční problémy s mimozemšťany a nějaká ta atomovka v elegantním kufříku jako dárek na rozloučenou. Za mně tedy ano a jdu na ten druhý díl :D

20.06.2021

Mé první setkání s mistrem a žánrem, který si pracovně nazývám OBŘÍ KOTLETOVINA. Vlastně jsem vůbec neočekávala, že bych mohla kdykoliv číst cokoliv s takovým množstvím krve, sexu a třeba upírů. Jsem už trochu starší ročník, takže jsem byla vychována klasikou či historickými romány. Musela jsem si jiné žánry otestovat a zde to byla zkouška ohněm! Je to celé neuvěřitelně podvratné. Z každého slova cítíte, že vás to má bavit, což je neuvěřitelně pozitivní. František Kotleta je neuvěřitelný filuta a přesně ví, že vám servíruje céčkovou popkornovou zábavu. Je v tom neopakovatelný a po zásluze milovaný. Mám k jeho stylu tisíce výhrad, ale přesto ho mám ráda. A tak má láska vypadat!

09.06.2021

Upři :o. Mimozemšťané! To jako vážně? Věděl jsem, že Kotleta něco takého napsal, ale připraven jsem na tuto knihu vůbec nebyl. Musel jsem si chvíli na hlavního hrdinu zvykat (zvláště když už znám jiné hrdiny z dalších knih) a podobně na mytologii. Ta se ovšem rozplétá po částech, během celé knihy a je to stále zajímavější. Jakmile jsem si ovšem zvykl na prostředí, historii a došlo k jednomu (ne)čekanému zvratu, začal jsem si knihu neuvěřitelně užívat. Hlášky a prupovídky Jana Bezzemka, i jeho myšlenky a názory na to co se děje kolem, se neuvěřitelně zábavně čtou. Akce je parádní, mimozemské kartany jsem si představil jako žlutého Kranga z Želv ninja (mám pocit, že autor koukal v dětství na stejné seriály) a s napětím jsem vyhlížel další děj knihy i jeho závěr. Vyprávění mi přišlo nepředvídatelné a překvapující, jsem prostě nadšený. (91%)

05.06.2021

Výborné čtení dedikované Jiřímu Kulhánkovi. Je to svižné, dobrodružné, vtipné i lechtivé. Co je pro lidstvo horší než upíři? Mimozemšťané. A co je pro lidstvo horší než mimozemšťané? Upíři spojení s mimozemšťany. Teda upíři zrádci. Takže hlavní hrdina upír Jan Bezzemek se pod tlakem událostí spojí s hlavou germánského klanu Gerhardem, jehož nikdy nemusel a jehož bojový pokřik se mění s dobou (už neřve Heil Hitler, ale Odííín) a společně vedou odboj. Mimochodem Kotletovi upíři se lidské krve neodříkají (upíří regeneraci pomáhá lidská krev - nejlépe panenská: "Jenže sežeňte v Itálii pannu, které je alespoň třináct."). Já samozřejmě na upíry věřím. Dost mi jich pilo a někteří ještě pijí krev! :-))))

12.05.2021

Nejsem žádným velkým milovníkem Sci-fi a fantasy.
Před mnoha lety mi ale kamarádka představila pana Jiřího Kulhánka a já mu po počáteční nedůvěře a následném velkém překvapení totálně podlehla. Přečetla jsem od něj vše, co napsal, a každý rok ho pak proklínala, že už nechce nic dalšího napsat...
O Františku Kotletovi jsem slyšela už dřív, Hustej nářez jsem ale plná skempticismu otevřela až o mnoho let později. Pořád jsem ho měla (s prominutím) za někoho, kdo "napodobuje" Jiřího Kulhánka, kdo se o něj snaží, ale nemá na něj... Stejný pocit jsem měla i prvních pár desítek stránek Hustého nářezu. Spousta sprostých slov "k ničemu", rádoby vtipné hlášky, snaha hrát si na pana Kulhánka... Tenhle pocit ale postupně slábnul, já přestala srovnávat, Kulhánkův stín zahnala do tmy a začala si příběh užívat. A víte co? Nakonec to nebylo vůbec špatný! :-D Asi šáhnu po druhém díle! :-)

06.04.2021

Sice je to scifi - fantasy, ale jsou tam upííííři a k tomu perfektně namluvená audiokniha :-)

Klasický Kotletův odpad. Prvoplánovitost psaná primitivním jazykem. Možná kdyby mi bylo 12 let byl bych z tohoto braku odvařenej, ale bohužel jsem vyrostl na kvalitní české a zahraniční scifi a fantasy literatuře, tak mi nezbývá, než se nad tímhle poblejt.

04.03.2021

Tahle kniha bylo opravdu HUSTEJ NÁŘEZ,mrtvoly, sex, emzáci, a zase sex a pak vlastně i badass upíři a tajemství jenž kniha postupně odhaluje a nechává proto i samotného čtenáře odhalovat střípky pravdy.

19.01.2021

Miluju to! Je to strašnej punk, ale miluju to!

-holka, co vyrůstala na Stmívání-

17.01.2021

Moje první poslechnutá audiokniha a hned z kraje nářez od Františka Kotlety. Nějak jsem totiž nevěděl, čím u těch audioknih začít. A teď už vím, že jsem začal zatraceně dobře. Když jsem totiž poprvé o Bratrstvu krve slyšel a především o trilogii, která začíná knihou s názvem Hustej nářez, nějak jsem nevěděl, co si pod tím představit. Béčko? Céčko? Kombinace všech možných a nemožných fantastických světů? Kdeže. Ač jsem si první kapitolou na spisovatelovu mluvu chvíli zvykal, tak s každou další kapitolou to začínala bejt čím dál tím větší pecka. Autor, že nejen vytvořil nejzábavnější svět s upíry v hlavní roli, který jsem zatím zažil, on jim ještě navíc dal i tvář tím, že v průběhu celé knihy různými flashbacky vypráví jejich historii nejen v Bratrstvu krve, ale navíc i jejich zrození. Dává tomu obrovskou kulisu a i když se toho v prvním díle kromě nekonečné akce vlastně nic moc nestane, dozvíte se těch informací i tak strašně moc. Jediné, co je trošku na zvyk, tak popis sexuálních kratochvílí. Nevím, jestli na to v knihách jenom nejsem zvyklej nebo jestli s tím mám osobně problém, na konci mi to vlastně stejně bylo u prdele, protože jsem knize napálil pětihvězdu s tím, že chci víc. MNOHEM VÍC. Víc Jana, Petry, ale i Gerharda. Ten se u mě navíc rázem stal nejoblíbenějším Germánem pod sluncem. Plus Richard Fiala tu knihu namluvil fakt parádně!

29.12.2020

Nemůžu si pomoct, ale celkem dobře jsem se bavil. Samozřejmě nějaká ta chybka se v příběhu objeví, ale kniha dost slušně odsejpá a mě rozhodně nenudila