Do vody
Paula Hawkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333112/bmid_do-vody-GC4-333112.jpg
3
2643
2643
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… Na dně řeky se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství… Druhý román Pauly Hawkinsové, jejíž předloňský debut Dívka ve vlaku se stal fenoménem, když pobořil všechny možné rekordy v rychlosti prodeje (doposud se ho po celém světě prodalo přes 18 milionů výtisků), 79 týdnů se držel na prestižním žebříčků bestsellerů New York Times a na jeho motivy byl natočen film. Není pochyb – tohle je knižní událost roku!... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Into the Water, 2017
více info...
Přidat komentář
Knížka pro mě měla takové tři fáze. V první fázi jsem byla zmatená z postav a dělalo mi problém se zorientovat. Kolem 40.-50. strany se začalo dělat jasno, knížka působila propracovaně a všechno působilo jako taková předehra před výbornou gradací příběhu. A pak přišla ta gradace a s ní velké zklamání. Nevěrohodné dialogy, zápletky nedomyšlené a nedotažené, jak když moje tříletá dcera vypráví příběh, který zrovna vymýšlí a konec byl pak úplně na ránu. Takže za mě velké zklamání. Dívka ve vlaku taky nebyla kdovíjaká, toto se ale vyvíjelo až někam do konce druhé třetiny hodně nadějně až to pak poslední třetina totálně zazdila...škoda :(
dvakrát nevstúpiš do tej istej rieky - hlavne, keď nie si autor na špici žánru.
táto kniha mala mať iný štýl. autor môže nechať rozprávať po kapitolách 6 či 7 postáv, ako vo Vlaku, čo ešte ako tak šlo, ale pol dediny?!
zmätok, nuda, zamotané, neprehľadné, nedočítané.
Bohužel jsem knížku odložila, což se mi běžně nestává, působila na mě zmateně a depresivně, prostě mi nesedla.
Kniha je nasáklá ponurou atmosférou, což mám ráda. Akce bych zde moc neočekávala, ale ke konci se něco najde. Je to takové příjemné odreagování k Vodě, které mě mile překvapilo. Prvních 100 str. jsem se neskutečně trápila se zmateným střídání pohledů xyz postav. Měla jsem v tom neskutečný zmatek a myšlenka knihy? Každý topí každého v depresivním, paranoiou protkaném městečku, kde je od vás sebevražda (vražda?) snad očekávána, kde se vše točí kolem "tajemné" řeky a zoufalé, narušené populace pronásledované minulostí. Miluji, když mě knihy nutí být neustále ve střehu a zaměstnávají mou mysl, ale překombinovanost postav a množství pohledů mě držely za ruku pěknou dobu a chvílemi jsem se ztrácela. Však až na tento nedostatek, který nakonec splnil svůj účel celkového nádechu, hodnotím velmi kladně, neboť jsem si čtení ke konci vskutku užívala. Autorka odvedla dobrou práci, já byla spokojená.
u knihy jsem usínala,
dočetla jsem to jen protože jsem chtěla vědět co je na tom tak super.
Taková reklama a jsem zklamaná!!
Dívka ve Vlaku mě zaujala více.
Kniha se mi líbila a četla se velmi dobře, vůbec se mi ji nechtělo odkládat. Zklamaná jsem určitě nebyla, spíš naopak, místy se mi líbila i o trochu více než Dívka ve vlaku. Ano, bylo tam hodně postav a jednu chvíli jsem se musela vrátit a udělat si v nich jasno. Ale všechny postavy měly v ději své místo a pohledy z různých úhlů byly velmi zajímavé, i když bylo potřeba se při čtení více soustředit. Za mě zasloužené 4* a budu se těšit na další autorčina zajímavá témata.
Strašně zmatený děj. Díky autorčinu stylu je to nepřehledné a zamotané. Celkově nudná knížka.
Pokud od této knížky čekáte něco víc, jako já, budete zklamaní. Jako čtení k vodě je to asi fajn. A zase mě tam rozčilovaly všechny postavy... Ale ta obálka je fakt krásná.
Tato kniha se mi velmi líbila, přesto jí nemohu dát plný počet hvězd z několika důvodů... Ano, velmi mnoho postav které vyprávějí příběh každý z jiné perspektivy, to je plus knihy, ale zároveň i mínus. Je třeba se od začátku soustředit na to kdo je kdo, ale zase vám to dá náhled na celou situaci z různých úhlů. Konec knihy se mi zdál takový nijaký, sice jsme se dozvěděli téměř vše, ale postrádalo to akci a napětí. Jinak se kniha četla velmi dobře a můžu říct, že jsem se od ní jen nerada odtrhávala.
Ač se mí předešlá kniha autorky (Dívka ve vlaku) líbila a byla napínavá, tak Do vody mě strašně zklamalo. Zhruba 70 stran mi trvalo, než jsem si zapamatovala postavy. Pořád jsem se musela vracet na začátek, abych si ujasnila, kdo je kdo. Bylo to hrozně zmatečné. To, že se v knize prolínají dva příběhy, mi zpočátku vůbec nedošlo. Vadilo mi střídání -ich a -er formy. Zhruba v půlce mě kniha celkem chytla a říkala jsem si, že přes složitý začátek přece jen tak špatná určitě nebude. Ale byla. Konec byl hrozný, nedotažený, nudný, bez jakéhokoliv napětí a mně bylo absolutně jedno, jak to dopadlo.
Hodnotit "Do vody" je docela těžké! Po první polovině jsem byla nadšená a kniha se mi líbila víc, než Dívka ve vlaku. Děj, kdy umírají ženy v tůni, za divných okolností - teď i v minulosti, mi přišel zajímavější a tajemnější. Složité vztahy dvou sester, tety a neteře, život podivínské rodiny, milostný poměr učitele a studentky, přízraky minulosti... To vše v malém městečku spojuje pověst temné vražedné tůně! V druhé polovině knihy ale moje nadšení opadlo a v tu chvíli, kdyby měl příběh o sto stran méně, vůbec by mu to neuškodilo. Prostě se děj tak nějak nezáživně táhnul. Na posledních dvaceti stranách doslal zase spád a čtivost! Ano, vyprávějících postav je zde opravdu mnoho, ale nemyslím, že vyznat se v nich, je tak složité. Paula to napsala srozumitelně. To mi problém nedělalo. Vadilo mi, že se někdo neustále kousal do tváře a v puse cítil železitou pachuť krve! Toho tam bylo opravdu moc! Udělit hvězdičky není jednoduché, ale protože kniha špatná nebyla a k autorce se, u dalšího díla, ráda vrátím... Podle mě tak slabá hodnocení, jaká zatím má, si "Do vody" nezaslouží.
Stylem napsání podobný počin jako Dívka ve vlaku, tady ještě o něco víc zamotanější, s větším množstvím postav, ve kterých je zpočátku docela chaos, střídají se tak nějak bez ladu a skladu, takže chce-li se v tom čtenář vyznat, aby si to napsal:). Takže pro všechny, kteří se v tom zpočátku moc neorientují, snad to nebude považováno za spoiler, protože o ději to nic nevypovídá, kdo je kdo:
Jules Abbottová - sestra mrtvé Nell Abbottové
Lena Abbottová - dcera Nell Abbottové, neteř Jules
Louise Whittakerová - matka mrtvé dcery Katie, která se také utopila v tůni, kamarádkou Katie byla Lena Abottová, Louise neměla ráda Nell Abbottovou
Josh Whittaker - syn Louise
Nickie Sageová - kartářka, podivínka
Mark Henderson - učitel, Lena je jeho žákyně
Erin Morganová - detektivka
Sean Towsend - detektiv, syn Patricka Towsenda, má manželku Helen
Patrick Towsend - táta Seana, bývalý policista, jeho první manželka se také utopila v tůni
Helen Towsendová - manželka Seana, ředitelka školy, kam chodí Lena (a chodila i Katie)
Zhruba kolem třetiny knihy do sebe tahle zpočátku podivná mozaika začne zapadat, ukáže se, že prakticky všechny postavy spolu mají společného mnohem víc, než by se na první pohled zdálo, minimálně polovina postav má z minulosti jisté vroubky a čtenář už jenom zjišťuje, kdo na koho co ví, kdo s kým co měl... A to je to, co mě na tom baví, jak se to postupně skládá dohromady a nutí čtenáře pokračovat dál. A na závěr se čtenář samozřejmě dozví i to, že vrahem byl... A když dojde na úplný konec knihy, může se zeptat: "Nebo to byl...?" Anebo to bylo ještě jinak?
Za mě poctivé čtyři *, já se rozhodně nenudil.
Po tři večery jsem se s radostí a očekáváním ponořila Do vody. A já nebyla vůbec zklamaná. Mně se tento psychologický román o hledání pravdy a viny zalíbil.
Jako kapky vody se postupně odkrývaly charaktery jednotlivých obyvatel malého městečka, jejich temná tajemství vyplouvala na povrch a jako vlny v řece rozbouřila emoce a chování místních.
Do vody, není kniha na kterou nezapomenete, ale je jedna z těch, které ještě po dočtení zůstávají v našich myšlenkách !
Asi není zárukou, když se autorovi podaří nějaký bestseller, že už bude psát jenom takové knihy. Nemůžu říct, že téma a zpracování nebylo svým způsobem zajímavé (zvlášť se mi líbily odlišné pohledy různých aktérů na proběhlé události) ale konec mě tak nějak zklamal. Jakoby autorka prostě za každou cenu chtěla, aby byl nakonec vrahem někdo úplně jiný, než jsme očekávali, ale mě to přišlo prostě strašně neuvěřitelné.
Jakmile jsem se zorientovala v postavách,tak mě kniha vtáhla a nemohla jsem přestat číst. Konec jsem tedy čekala uplně jiný a dost mě překvapil. Za mě super počtení.
Ze začátku jsem měla strach, že se budu ztrácet v množství postav, ale neměla jsem s tím větší problém. Navíc je fajn, když ani jedna postava není černobílá, každá má nakonec nějaký ten škraloup nebo šrám. Ale konec mně přišel takový nějaký zamotaný a komplikovaný a překombinovaný. Nejsem si úplně jistá, zda jsem to nakonec pochopila správně. :-) Dívka ve vlaku mě bavila víc, navíc v audio verzi. (Na audio Do vody jsem četla poměrně poměrně nelichotivou kritiku.) Takže za mě ok, docela fajn počtení, ale hlubší brázdu to ve mně asi nezanechá.
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí tajemství rodinné vztahy strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženyAutorovy další knížky
| 2017 |  Do vody |
| 2021 | Pomalu hořící oheň |
| 2021 | Dívka ve vlaku |
| 2024 |  Modrá hodinka |
I když kniha není pro každého, tak si myslím, že si své čtenáře si jistě najde. Mně se kniha líbila a okrajový čtenář bude jistě přímo nadšený.
Doporučuji si knihu přečíst a udělat si vlastní obrázek, pokud máte rádi pomalé odkrývání dávných tajemství, tak po knize určitě sáhněte.
Více v recenzi v záložkách.