Do vody
Paula Hawkins
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… Na dně řeky se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství… Druhý román Pauly Hawkinsové, jejíž předloňský debut Dívka ve vlaku se stal fenoménem, když pobořil všechny možné rekordy v rychlosti prodeje (doposud se ho po celém světě prodalo přes 18 milionů výtisků), 79 týdnů se držel na prestižním žebříčků bestsellerů New York Times a na jeho motivy byl natočen film. Není pochyb – tohle je knižní událost roku!... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Into the Water, 2017
více info...
Přidat komentář
Není pochyb o tom, že Do vody nepatří mezi oddychové knížky..ale mě teda bavila moc. Když pominu ten počáteční zmatek v postavách, tak je příběh velmi napínavý a konec nečekaný. Maličko víc se mi asi líbila Dívka ve vlaku, ale opravdu jen trochu.
Mě tahle spisovatelka asi vážně vyhovuje. Jsem spokojená, ačkoliv počet osob, které vyprávěly svůj depresivní a smutnej příběh je spousta, a člověk se lehce ztratí, ale po chvíli čtení je to dobré. Zvykla jsem si i na vyprávění v 1. a 3. osobě, asi mi to ani nevadilo.
Příběh dobře plynul, na čtení jsem se těšila a bavilo mě to. Chvílema to bylo fakt napínavý a vraha jsem odhadla asi 4x, ale špatně. :D
Konec je teda dobrej. Líbilo se mi. :)
Já vlastně ani nevím, o čem ta kniha byla, respektive co měla čtenářům předat. Pořád jsem čekala, až přijde chvíle, kdy to konečně pochopím, kdy konečně přijde nějaká chvíle, která všechno v knize osvětlí.. a ono nic. Hodně jsem se ztrácela v postavách a obtěžovaly mě posmrtné hlasy k žijícím. No, asi jsem čekala moc a upřímně, kdyby to nebylo od autorky, která napsala Dívku ve vlaku, odložila bych ji nedočtenou.
Detektivka plná emocí od autorky Dívky ve vlaku. Into the Water vypráví příběh jedné řeky, která má už odnepaměti špatnou pověst. Dřív tam topili čarodějnice, teď se tam jednou za čas za podivných okolností utopí nějaké další ženské (pravděpodobně ne čarodějky). Kniha začíná právě jedním takovým záhadným utonutím.
Od začátku do konce je v románu fůra postav, převážně ženského pohlaví, které střídavě rozvíjejí a posouvají děj. Ten není nijak zvlášť špatný, čtenáři se odkrývají podrobnosti jednotlivých (sebe?)vražd a dozvídáme se o různých vážných traumatech, především o sexuálním násilí v různých podobách. Často jde o věci, o kterých bych řekl, že se pořádně mluví až teprve v posledních několika letech. Když nepočítám to, že až na jednoho kluka jsou všechny mužské postavy kreténi, tak je to podle mě zpracované velice dobře a dojde i na nějaké silné momenty.
Tady bohužel ale s chválou končím. Ženské postavy, které tu hrají prim, jsou všechny slušné trosky a možná i tím, že vyprávějí příběh hlavně ony je děj neskutečně matoucí. Hlavně je dost těžké mezi sebou postavy rozlišovat. Všechny jsou podobně divné, takže spisovatelka ani nedokáže pořádně rozlišit, jestli zrovna příběh píše dospívající dívka nebo starší žena. Dokonce jsem si i jednou uprostřed kapitoly uvědomil, že teď nečtu z pohledu dospělého učitele, ale malého kluka. Všichni jsou to prostě divňousové.
Děj má hodně odboček a je zamotaný a překomplikovaný. Hlavně je prostě postav zbytečně moc, dal bych pryč minimálně polovinu. Řekl bych, že jich je tolik především proto, aby autorka mohla ukázat co nejvíc společenských problémů, které je trápí, ale úplně zapomněla na to, aby postavy byly něčím zajímavé. Místo toho spíš překáží v rozvíjení děje.
Šíleně matoucí detektivka plná zmatených, nevýrazných lidí, co vytahují na světlo svá traumata.
Čtyři divní a utopení z deseti.
Kniha má poměrně dost postav, takže mi chvíli trvalo se v nich zorientovat , ale jakmile jsem si postavy utřídila, děj mne vtáhl. Příběh promyšlený, dobře se čte, zvrat na konci nečekaný, do poslední chvíle jsem netušila. Za mne trochu slabší než Dívka ve vlaku, ale stále výborné!
Kniha není zase tak špatná, ale pro mě hodně zmatená. Moc postav, pořád se mi vše pletlo, četla jsem ji douho, protože jsem neměla potřebu se ke knize tak moc vracet. Spíš průměr.
Zvláštní kniha (pro mně). Načtená tak skvěle, až hororově :-)
V maloměstě, ve kterém se dá ukrýt tajemství, ani policie si neví rady. A vy taky na to nepříjdete, protože ten konec je šok.
Tato kniha se vlemi těžko hodnotí. Je to průmerná kniha, ale s moc dobrým příbehem ale špatným provedením a ukončením. Vadily mi různé styly psaní, chvíli -er forma poté -ich. Postav bylo hodně, ale dalo se na to postupem zvyknout. Líbila se mi Lena, její puberťácké chování a i Jules, i když sem nepochopila proč celé roky Nel ignorovala. Docela mě mrzí jak to bylo zakončeno, celou dobu žádný podezřelý a najednou bum bác vraha máme. A co se stalo s Markem? Těžko říct... Prostě průměr, kdyby se autorka do toho více opřela a dala si o trochu víc záležet mohlo to být super, podklad na to byl.
2⭐️/5⭐️
Uff.... tak tahle knížka byla pro mě velké zklamání, to musím přiznat hned na začátku. Musím se přiznat, že jsem knížku asi na týden odložila, a potom jsem ji četla jenom ve škole a při cestách do školy a ze školy. Co se tyče postav, tak na začátku (asi prvních 50 stránek) jsem se v nich naprosto nemohla zorientovat, bylo to hrozně matoucí, potom už jsem tedy věděla, kdo je kdo. Jinak ty postavy jsem si naprosto neoblíbila a neměla k nim žádný vztah. Měla jsem v téhle knížce jeden výkyv emocí, jelikož tam jedna postava utopila kočku, čím u mě naprosto skončila a u té scény se mi do očí nahrnuly slzy. V knížce byl podle mě naprosto nevyužitý potenciál spojený s čarodějnictvím. Bohužel mě zklamalo i vyřešení té vraždy, jelikož nemám ráda, když se už něco uzavře, a potom se na poslední půl stránce všechno změní. Za mě vám knížku bohužel doporučit nemůžu.
Ze začátku vypadalo téma zajímavě a hutná atmosféra vyprávění mě celkem vtáhla. Bohužel, pak se to celé nějak rozplizlo. Myslím, že by tomu prospělo zjednodušení zápletky a hlavně snížení počtu vypravěčů, včetně změny trochu podivného dělení vyprávěcí formy. Opravdu nevím, proč některé postavy byly psané v první a jiné ve třetí osobě, když i v té třetí osobě čtenář dostává vhled do myšlenek a pocitů postavy. Mě to docela rušilo. Navíc to velké množství postav, z jejichž úhlu se na události nazírá, vede ke zpomalení tempa: o jedné události slyšíme od několika z nich a nových informací zase tolik nebývá. Krom toho ani tak nebyly některé klíčové události vysvětleny - třeba jak se Nelin náramek dostal tam, kde ho našli. Některé události byly zase poněkud nelogické, třeba u znásilnění netuším, proč by se pachatel vrhal za dané situace zrovna na onu ženu... Tady to měl opět editor trochu seškrtat, protože na začátku to opravdu vypadalo víc než slibně.
Dívka ve vlaku mi příliš neučarovala, tak jsem chtěla dát autorce ještě jednu šanci a tím končím, opět nic, bez čeho bych nemohla být ...
Příliš mnoho postav, ve kterých jsem se ztrácela, dej hrozně zamotaný a nepříliš zajímavý.
U této knihy jsem si musela na papír napsat všechny postavy, protože jinak jsem v tom měla ohromný zmatek. Kdo žije, kdo zemřel, kdo je čí příbuzný nebo soused. Jinak ale pěkná kniha.
Jiné knihy se mi od této spisovatelky moc líbily, tato kniha mě ale nijak neoslovila. Je zde hodně postav, nezáživný příběh, knihu jsem nebyla schopná ani dočíst.
Po Dívce ve vlaku jsem chtěla si přečíst tuto knihu.. Byla jsem s dítětem v nemocnici a když spinkal, četla jsem.. Přečetla jsem ji za pobyt tam a je to dobře, že jsem neměla prodlevu, tak jsem chápala postavy, souvislosti..
Líbilo se mi to. Myslím ale, kdybych občas odložila knihu a vracela se k ní, tolik by mě nenadchla..
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí tajemství rodinné vztahy strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženyAutorovy další knížky
2017 | Do vody |
2021 | Pomalu hořící oheň |
2021 | Dívka ve vlaku |
2024 | Modrá hodinka |
Po přečtení Dívky ve vlaku jsem tak trochu očekávala, na co se mám u další knihy připravit, ale až budu číst v pořadí již třetí knihu, tak si začnu dělat i poznámky.
Ten začátek byl pro mě naprostý chaos. Jak já tak i většina lidí pode mnou jsme se jen těžko orientovali ve jménech. Ta jména se mi neustále pletla a já nevěděla kolik žen ve skutečnosti přišlo o život. Než jsem to všechno více méně pochopila, začala druhá část, ale už to bylo mnohem lepší.
Na vraha jsme typy měla. Každou chvíli to udělal někdo jiný, ale ten konec mě vážně překvapil, i motiv, který se každou chvíli měnil.
Když to srovnám s Dívkou ve vlaku, tak ta byla napsaná napínavějším a čtivějším stylem, ale tady se mi mnohem víc líbil celkový příběh. Ale popravdě ani tady mi ty postavy nebyly kdovíjak sympatické.
Líbilo se mi to o něco víc, jen mě mrzí, že nebylo vyřešeno úplně všechno.