Doba temna
Adéla Elbel
Skončíš v nenáviděné práci v ofisu, začneš chápat, že podobnou přítrž by si zasloužilo i tvé manželství, konečně se odvážíš vnímat sama sebe a své potřeby a bum! Zjistíš, že jsi zase těhotná. Tak by se dal shrnout začátek takzvaného období temna mého života. Zatemnění mysli, temnoty duše i občasné řízené zatemňování mozku. Cesta ven byla složitá, ale přinesla spoustu zkušeností. Především jednu: Get up, stand up, stand up for your life! Po přečtení už mě neuvidíte jako dřív. Pokud si chcete uchovat představu drsné a nesmlouvavé bitch, raději knihu ani neotvírejte.... celý text
Přidat komentář
Neznám stand-up, byla jsem na pár koncertech Čokovoko, kdysi v předminulém životě a vlastně jsem to už zapomněla. Nevím proč jsem sáhla po této knize, nejspíš kvůli názvu. A bylo to tam. Doba temna. Plakala jsem. Mockrát. On když někdo popisuje, co vy cítíte, žijete, jak jste pitomá, motáte se v tom a doprdelevěřítežetopude, bolí to. A inspiruje. A hojí. Děkuji Vám, Adélo, za sdílení a sílu pro ostatní. Opravdu mi to otevřelo oči.
Jo a vy co nechápete, co je to za chlapa, buďte sakra rádi!!! Protože kdo nezažil, nepochopí :-(
Kniha mě docela dostala. Je neuvěřitelné, co vše si jedna osoba může prožít a přitom ještě fungovat snad na 1000%. Většinu lidí by to položilo. Jsem moc ráda, že na mě kniha tady v databázi vykoukla.
Adéla je teda silná ženská!
Sledovala jsem Comedy club, a nejvíc, ale úplně nejvíc se mi líbila Adéla. (A taky Karel, ale o tom příště..) Vždycky jsem se na ní těšila a pak jsem objevila její knihu. Wow, tak to jsem jako musela mít!
No a pak mi spadla brada.. kolik toho ta ženská musela vytrpět.. fakt jako, klobouček. Vůbec bych do ní neřekla, že by někdy měla mít nízké sebevědomí, vždyť na jevišti je úžasná!
Je to prostě borkyně a blbcům, co hejtujou reklamy s ní na fb, bych dala tuhle knihu přečíst..
A taky mě moc potěšily ty smajlíci v knize! (To jsem vážně ještě neviděla!)
Tak tohle mě dostalo. Knížka ze života, vtipná, psaná s nadhledem, i když do smíchu vždy nebylo. Doporučuju všem ženským, které mají partnerské trable a nemusí být přitom fanoušky Adély Elbel. To že Vám její humor sedí je takový bonus.
Kniha byla (stejně jako její autorka) neuvěřitelná. Dozvíte se, že existují lidé, kteří, ač mají téměř superschopnosti a zjevně neomezené množství energie, přesto budou mít pocit, že stojí za prd. A nejsou nic. Čím déle jsem četla, tím větší jsem měla depresi z toho, jak nudný a ne přiliš naditý život vedu ( a přesto jsem furt unavená a kňourám, že toho mám hodně). Na A.E. se mi velmi líbí ten drive a upřímnost, se kterou se tak otevřela. ale nevím, proč se pořád (v té knize) neustále tolik shazuje. Je to absolutně zbytečný. Až budou mít superženy svou prezidentku, bude to A. Elbel.
Je trochu těžké napsat komentář k této knize. Pro mě totiž není důležitá forma ani styl psaní, ale obsah knihy, takže je to komentář ryze subjektivní. Pro lidi, kteří si nic podobného neprožili, ať doma nebo v partnerském životě, to asi úplně zajímavé čtení nebude (řekla bych). Ovšem pro ty, kteří to znají (z domu, ze vztahu) to bude čtení svým způsobem osvobozující, protože je prostě dobré vědět, že tyhle věci se nedějí jen vám a že se z těch problémů dá dostat a vyšvihnout i celkem vysoko. Škoda jen, že zkušenost je často nepřenosná. I přesto bych si přála, aby to některým, které / kteří s tím zatím bojují, dalo sílu do toho jít a nenechat sebe samého úplně zmizet a stát se jen tím, co chtějí ostatní.
Forma mi vlastně přišla vtipná. Chvílemi jsem měla pocit, že přede mnou autorka sedí a celé mi to svým osobitým způsobem vypráví, směje se u toho, ačkoliv téma je hutné, ale víte jak - smích zakrývá a taky léčí a taky většinou vyvolá pozitivní reakci zpět. Takže za mě fajn.
Jediné, co mě občas mátlo, byli barevní smajlíci v textu - někdy jsem měla pocit, že jsem si knížku zašpinila borůvkovou marmeládou, nebo že se mi na ni "podepsala" beruška :))
Pááni, netušila jsem, že tak skvělá stand up komička, to měla tak náročné. OFF TOPIC (a tedy i mimo hodnocení): Na druhou stranu bych si ráda vyslechla i názor pana ex manžela a moc jsem nepochopila tu stáž ve Vídni, ale to je asi tím, že je o tom napsaná lakonicky jen cca 1 věta. Jako jezdit na otočku z Prahy do Vídně a stíhat vyzvedávat dítě ze školy-to chci číst víc do detailů, prosím!
Styl psaní a hlavně slovník má Adel snad ještě lepší, než já (rozumějte: používá výrazy tak na mou, možná ještě o trošku mladší, věkovou skupinu a to mi přijde svěží a zajímavé).
A bonus v podobě, jak se žilo v době před mým narozením, byl super!
Očekávejte spíš odlehčenou autobiografii i o těžších obdobích života, nejlépe v podobě stand upu, jak jsem to přesně očekávala já a nebudete zklamáni.
Řekla bych, že knížka byla napsána v rámci osobní psychoterapie paní Adély, a tak jej je třeba brát. Zkušenosti jsou nepřenositelné, ani její dcery, ani nikdo jiný žádnou dobrou radu neposlechne stejně, jako zcela zjevně neposlouchala sama.
Adéla v této knize zdůrazňuje, že sebeláska není sobectví. S tím se dá souhlasit, ale po poslechu této audioknihy ve které jsem slyšela jenom já, já, já a já, sem tam děti, ale pouze v těch případech, kdy řeší nějaké nepříjemnosti. A manžel? Co to jako bylo? Kdyby byl tak strašný jak se nám v této knize Adéla snaží namluvit, tak by si ho přece nikdy nemohla dobrovolně vzít. Jako stand up komička, se mi Adéla líbí. Ostatně to byl také důvod, proč jsem po této audioknize sáhla. Ale neměla jsem to dělat. Jako člověk mi nesedí ani trošku. Na konci jsem z Adalin měla pocit, že to je sebestředná hyperaktivní workoholička. Možná se pletu, jediným zdrojem k této mé úvaze je pouze tato audiokniha kterou načetla poměrně dobře sama Adéla Elbel.
Knížka celkem dobrá. Není zbytečně dlouhá. Adéla svůj ostrovtip drží na uzdě a čtenářům předkládá svůj životopis s lehkým nadhledem protkaným samomluvou a jemným poselstvím – hele nejste v tom sami, i já si podělala život a trvalo mi, než jsem se našla. :)
Také na sebe něco málo napráskala a upřímně: nejvíc mě bavili její školní časy a pak dcery. Ten její galán z knížky vyšel jako naprostý trotl – i když nevyřčený – a docela by mě zajímal jeho pohled na jejich společné soužití.
Adélin smysl pro humor mám ráda už od chvíle, kdy jsem ji prvně viděla "rapovat" v Čokovoko, ale teprve po přečtení téhle knížky jsem plně pochopila, proč je její styl až tak sarkastický. Nečekala jsem žádné literární veledílo, čekala jsem, že se dozvím něco víc o své oblíbené osobnosti, a to se mi splnilo. A minimálně poslední stránku by si neměly přečíst jen její dcery, ale všechny holky/ženy/dívky, protože je nejen inspirující, ale především pravdivá.
Bezesporu jde o silný příběh silné ženy, který snad někoho může inspirovat a pomoci. Nicméně styl psaní je za mě dost hrůza... Takové vyjadřování patří na pódium a funguje tam, do knihy se mi ale vůbec nehodí...
Tomuhle se říká "ze sraček vytěžit zlato!". Adéla ze života, který ji dostal do depresí a byl pro ni často víc než neuspokojivý, dokázala vytěžit skvělou věc a to tuhle otevřenou a vtipnou knížku, která mnohým ženám může zvednout sebevědomí a třebas jim i pomůže otevřít oči. Oceňuju upřímnou zpověď, miluju její vtip a obzvlášť vzpomínky na devadesátky mi vehnaly spoustu nostalgických úsměvů na tvář!
Škoda toho spojleru v anotaci knížky. Protože ten příběh je nabitý zvraty a vám přijde, že horší už to být nemůže a přitom furt víte, že se to celé žene právě k tomu spojleru, že to ještě není konec. A možná právě to dává té knížce větší náboj.
Osobně nemám moc rád autobiografie, ale tady jsem rád, že jsem se do čtení pustil. Není to ojedinělý příběh (naopak si myslím, že takových jsou na světě mraky), ale v jejím literárním podání mě to fakt "vtáhlo" a od první stránky jsem si přál, ať to dobře dopadne.
Autorku znám jako stand up komičku, která umí pobavit. Jsem ráda, že jsem měla touto cestou možnost dozvědět se něco o její minulosti, která nebyla právě sluníčková.
Kniha mě hodně překvapila. Nečekal jsem takhle poutavé čtení vesměs o nehezkých věcech. Kniha se mi dobře četla a paní Elbel mě dokázala upoutat. Určitě doporučuji.