Dobrá znamení
Terry Pratchett , Neil Gaiman
Dny jsou sečteny. Třeste se vy, co nevěříte. V Tadfieldu začíná apokalypsa. Nadešel soudný den - a tentokrát to není jen na zkoušku. Nadcházející sobotu po odpoledním čaji má přijít konec světa, a tak si obrovská spousta lidí vzala do hlavy, že se postará o to, aby se to skutečně stalo. Azirafal a Crowley mezi ně nepatří. Tahle dvojka, anděl s démonem, si potrpí spíš na dobrou hudbu, víno a knihy, které pozemský život nabízí. Jeden druhého si postupně upřímně oblíbili, ostatně se znají už od Počátku, a tudíž nejsou zrovna nadšení z toho, že by všechno mělo přijít nazmar. Mocnosti však mají s planetou svůj plán, a tak Azirafal s Crowleym musí postupovat velmi opatrně, aby se ho povedlo překazit. Nanejvýš opatrně. Pro začátek by bylo skvělé vypátrat Antikrista, který se zřejmě někam ztratil...... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2020 , OneHotBookOriginální název:
Good Omens: The Nice and Accurate Prophecies of Agnes Nutter, Witch, 1990
Interpreti: Jan Zadražil
více info...
Přidat komentář
Příjemné pohodové "letní" čtení na deku. Místy je kniha zábavná, naplněná hláškami, ale jako celek mě úplně nenadchla.
Kniha je to dobrá, roztomilá, vtipná, chytrá, ale přesto tak nějak prázdná a roztříštěná. Těžko říct, kdo za to může víc, jestli Pratchett se svými kudrlinkami a tisíci odbočkami, které víc zdržují než cokoliv jiného, nebo Gaiman se svou urputnou snahou o "inteligentní" příběh, který by svou velikostí usadil všechny na prdel. Prostě to dohromady příliš nefunguje, nemůžu si pomoct. Přesto hodnotím poměrně vysoko, neboť některé pasáže jsou vpravdě geniální (a konkrétně na nich poměrně snadno poznáte, kterou kdo napsal...).
Výtečně napsaný příběh apokalypsy a lidí (potažmo tvorů), kteří se v tu dobu zrovna ochomýtali kolem. To nejlepší ze stylu obou autorů! Tahle kniha se protlačila mezi mých top 10. Postavy Azirafala a Crowleyho bych si nejradši pořídila domů do akvárka a sledovala je místo televize.
Když jsem zjistila, že to napsali moje nejoblíbenější autoři společně, málem jsem radostí umřela a že to byla ale jízda. Dlouho jsem se takhle nepobavila. Smála jsem se a smála a smála... Terry s Neilem si to pinkali jeden na druhého a zase zpátky s jejich bezvadným humorem a citem pro fantazii, celý ten příběh, všichny ty jejich přirovnání, které prostě nemají chybů, jedna bezvadná hláška za druhou a naprosto šílený situace. Crowley a Arizafal prostě neměli chybu a stejně tak ostatní postavy. Jeden lepší jak druhý. Tahle knížka určitě bude odteď patři mezi moje TOP 10. Až je mi líto, že už jsem to dočela, klidně bych brala dalších 500 stran.
Pro mě první Pratchett, na doporučení kamarádky a pár dalších přátel, kteří na něho nedají dopustit ..., zde teda v kombinaci s Gaimanem, což byl asi omyl vybrat si zrovna tuto knihu jako první.
Při čtení jsem si říkala, že mi trvalo minimálně půl knihy, než se ve mě "něco" zlomilo a kniha mě chytla. Zde si v komentářích čtu, že to je knihou a ne zvykáním si na Pratchetta :-) Mám doma ještě Soudné sestry, takže tomu dám ještě jeden pokus.
Je to dlhé. Je to proste dlhé. A príbeh, hoci má atraktívny potenciál, je strašne zriedený. Záver ale vygraduje celkom pekne (hlavne tie hlášky sa na záver poriadne zlepšia).
Mám hodně ráda jak Gaimana, tak Pratchetta a moc se mi líbí, že v této knize je od každého z nich něco. Armagedon v tomto podání bych si klidně nechala líbit:-)
Nádhera! Tihle dva (míněno autoři) se krásně sešli a udělali Osudu čáru přes rozpočet naprosto kouzelným způsobem. Best Of Queen - špička!!!
Nejsem nijakým obzvláštním fanouškem Pratchetta, sama nevím proč. Asi mne odrazuje to kvantum knih, které napsal (syn je má téměř všechny). Pořád se přemlouvám, že bych si měla něco dalšího přečíst, protože Dobrá znamení se mi líbila Ale nějak nevím, čím začít a tak mi stále zůstává poměrně vzdálený. Přesto, díky této knize vím, že ďábel měl ty nejhezčí kytky a vím taky, jak toho dosáhl.
Mělo to dobré a vtipné části, ale celkově mě to nebavilo, možná zkrátit o 1/3 a dočetla bych to. Bohužel.
Terryho miluji, a Gaimana neznám, ale řekla bych, že tihle pánové už by spolu nic psát neměli.
Kolaborace dvou spisovatelů, z nichž jednoho jsem si za poslední cca rok velmi oblíbil (Terry) a druhému jsem nikdy nepřišel na chuť (Neil). Výsledek byl odpovídající. Počáteční nadšení z výtečného nápadu bylo vystřídáno pomalým nárůstem zklamání z předvídatelnosti děje (časem jsem si uvědomil, že takhle nenapínavou knihu jsem již dlouho nečetl). Na konci jsem si musel položit otázku, k čemu to vlastně bylo... Zjevení svatého Jana je v naších krajích notoricky známou věcí, což nepochybně vytváří vhodné zázemí pro jeho parodování a kritiku. Jenže Dobrá znamení nedokážou tak nějak dosáhnout v plné výši ani jednoho. Terrymu parodování většinou jde (stačí si přečíst pár knih ze Zeměplochy), ale asi pouze tehdy, drží-li se co nejdál od reality. Je zřejmé, že se sem autor snažil vtěsnat onen typický "zeměplošský humor" (ačkoliv je možné, že tento pocit ve mně vzbudil jen Kantůrkův překlad), ale ten prostě mimo daný fikční svět nefunguje.
A kritika apokalyptických představ? O té snad ani nemůže být řeč. A pokud bych tam skutečně nějakou objevil, nezdráhal bych se ji nazvat infantilní, přičemž by se dala shrnout v následujícím souvětí, které má na svědomí jedna z ústředních postav:
"Nechápu, co je tak skvělýho na tom nejdřív stvořit lidi, aby byli jako lidi, a pak se rozčilovat nad tím, že se chovají jako lidi."
Přesto nejsem zklamán. Naopak, kniha splnila má nevysoká očekávání a v některých ohledech je dokonce i předčila...
"Tohle byl překrásný den. Všechny dny byly překrásné. Zatím jich bylo právě sedm a déšť ještě nikdo nevymyslel. Jenže mračna, která se stahovala na východ od ráje, dávala tušit, že první bouře už je na cestě a bude stát za to."
Moc mě to nechytilo, a to mám rád Gaimana i Pratchetta. Rozvleklé povídání s poněkud pubertálním stylem humoru. Občas se objeví dobré kousky, tedy vtipné momenty, ale celkově jsem měl problém se začíst, a někdy jsem si říkal, jestli to kluci myslí vážně, některá nesmyslná trvzení.
Vzhledem k tomu, že nejsem žádnej fanda Zeměplochy, tak jsem k této knize přistupovala dosti skepticky. Očekávala jsem zase to typické pratchettovské... ale... byla jsem překvapena! Je to zase fantasy, ale je to jiné než ostatní díla. Moc se mi to líbilo. Doporučuji těm, kdo mají rádi fantasy, ale Pratchettova Zeměplocha pro ně byla zklamáním!
První a poslední knížka od Pratchetta, kterou jsem četl. Vzhledem k oblíbenosti tohoto spisovatele byla očekávaní daleko vyšší...
Když se sejdou dva skvělí autoři, dopadá to přesně takhle. Kdo se rád pobaví (mimo jiné i na účet biblických motivů) nechť neváhá a knihu si okamžitě sežene.
"...a ta jeho roztomijá topýtecka...která samozřejmě nemá."
Výborné počtení! Parodie na zjevení svatého Jana a všechny filmy typu "Satan přichází". Parodie na konspirační teorie a pletichařící agenty. Parodie na dálniční nadjezdy, lovce čarodějnic a vesnické kverulanty. A kdo ví na co ještě...
Velmi zábavné, velmi čtivé - a kromě vší té akce a legrace je tu a tam i místo pro zamyšlení. Přečíst!
U T. Pratchetta jsem zvyklý, že mimo svůj svět Zeměplochy plodí spíše neslané nemastné kousky, i když svůj humor nutící člověka řehtat se nepokrytě i ostatním na obtíž si vždy zachovává. Tento příspěvek je ovšem vynikajícím úkrokem stranou a mimořádně povedenou parodií/vzpourou zjevení sv. Jana s tradičním slovním i "gagovým" humorem v perfektním překladu Jana Kantůrka ( http://www.databazeknih.cz/zivotopis/jan-kanturek-7755 ).
Myslím si, spolupráce obou pánů se vydařila. Kniha patří k mým oblíbeným a rád se k ní vracím.