Dobrá znamení
Terry Pratchett , Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532910/bmid_dobra-znameni-65db66501d599.jpg
4
1845
1845
Dny jsou sečteny. Třeste se vy, co nevěříte. V Tadfieldu začíná apokalypsa. Nadešel soudný den - a tentokrát to není jen na zkoušku. Nadcházející sobotu po odpoledním čaji má přijít konec světa, a tak si obrovská spousta lidí vzala do hlavy, že se postará o to, aby se to skutečně stalo. Azirafal a Crowley mezi ně nepatří. Tahle dvojka, anděl s démonem, si potrpí spíš na dobrou hudbu, víno a knihy, které pozemský život nabízí. Jeden druhého si postupně upřímně oblíbili, ostatně se znají už od Počátku, a tudíž nejsou zrovna nadšení z toho, že by všechno mělo přijít nazmar. Mocnosti však mají s planetou svůj plán, a tak Azirafal s Crowleym musí postupovat velmi opatrně, aby se ho povedlo překazit. Nanejvýš opatrně. Pro začátek by bylo skvělé vypátrat Antikrista, který se zřejmě někam ztratil...... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Good Omens: The Nice and Accurate Prophecies of Agnes Nutter, Witch, 1990
Interpreti: Jan Zadražil
více info...
Přidat komentář
....nemám hodnoceno, přestože mám přečteno .....musím se ke knize vrátit kvůli novému seriálu, který se jmenuje Good Omens a má šest dílů.... 83% hodnocení od 1500 lidí ... to dost
a já se zatím k nim s hodnocením přikláním...
Kombinace mých oblíbených autorů prostě nemohla dopadnout špatně. Je to čtivé, zábavné, chytré a plné easter eggů. Ten na E.T. byl výborný :)
Nevím. Nějak mi to prostě nesedí.
Ošuntělé, podivné postavičky. Dlouhé úvahy. Narážky výrazně orientované na britské reálie.
Dokonce jsem se o knize bavil s osobou, kterou naopak nadchla, stejně jako stejnojmenný seriál. Chtěl jsem si ujasnit, co je na Dobrých znameních dobrého. Bohužel jsme se zásadně neshodli. Snad jen kromě kacířské myšlenky, že dané dílko se bude těšit oblibě u vyhraněného spektra lidí, jež kromě alkoholového či jiného oparu, a s tím spojenou láskou k dlouhým překombinovaným úvahám, sdílejí společný pocit jakéhosi odcizení v rámci společnosti. Svět dělí na My (spravňáci) a Oni (kravaťáci jedni)!
Těžko říct, zda je tomu tak. Na druhou stranu nikterak nepociťuji touhu po objevování univerzální pravdy, tudíž jen znova zopakuji, že kniha je místy "dlouhé umírání za horkého dne". Tedy ano, rozumíte správně - nezaujala mě. Na tohle jsem, zdá se, "příliš komerčně založený". Chci hezké lidi a hezká auta a aby věci dávaly smysl. Bohužel nemám trpělivost hnípat se v osudech prapodivných existencích a přemýšlet o smyslu života.
Jak Gaiman, tak Pratchett patří k mým oblíbencům a tak jsem jejich společné dítko samozřejmě nemohl vynechat. A i když mám od obou pánů oblíbenější knihy, pobavil jsem se dobře, jak poprvé, tak i teď podruhé.
Můj favorit je jednoznačně démon Crawley. Jeho projížďka v hořícím Bentley za burácení Best of Queen jednoznačně zastiňuje cokoliv, co předvedl jeho kolega anděl. Dobrá byla i mladá Anatéma a její kniha proroctví, to byl určitě Pratchettův nápad :) Naopak hodně mě zklamal Antikrist. Já vím, je to ještě kluk, ale takhle bezbarvý, bez chuti a zápachu, tohle má být výhonek Satanův, ničitel světů?
Mé první setkání s oběma autory a zároveň na nějakou dobu nejspíše poslední. Tvůrci přišli se zajímavým námětem, který bohužel nevyužili ani z poloviny a místo poctivého rozpracování nadějné mytologie zazdívají jakékoliv naděje neustálými odbočkami a prvoplánovým humorem. Jakmile se začne dít něco potenciálně zajímavého a příběh začne nabírat na obrátkách, opustí děj hlavní linku a začne zkoumat jiné postavy a jiný pohled na věc, což vyvolává pocit točení se v kruhu a dění se tak nikdy pořádně nerozjede a tempo je nevhodně rozkouskované. Ačkoliv jde primárně o komediální dílo, nemohl jsem se zbavit pocitu, že humoru, resp. pokusu o něj je v knize až příliš a často se v tomto ohledu tlačí na pilu velmi nepřirozeně. Humor hraje spíše na kvantitu, než na kvalitu a je to znát, neboť většina vtipů prosviští bez povšimnutí a nerozesmějí. Postavy jsou z velké části nezajímavé, zaujme jen domnělé ústřední duo Aziraphael a Crawley, které nicméně oproti očekáváním nemá v knize zdaleka tolik prostoru, jak bych si představoval a zbylé postavy jsou pouze prázdnými karikaturami, které se chovají zrovna tak, jak daná humorná situace vyžaduje. Kniha se mi nečetla lehce a často jsem se musel k pokračování přemlouvat. Velmi mě to mrzí, protože jsem se na toto dílo těšil, ale očekávání nebyla ani zdaleka naplněna. Námět měl potenciál na skvělou knihu, nicméně v podobě, jakou zvolili autoři by kniha byla zábavná a relevantní pouze v případě, že by šlo o povídku čítající 40 stran a ne plnohodnotnou knihu, která jich má 400.
Jsem další z těch co si to přečetli kvůli seriálu a vůbec nelituju. Líbí se mi jaká má knížka hloubku oproti Zeměploše, modifikace 4 jezdců apokalypsy je naprosto skvělá a fascinuje mě jak knížka vystihuje současnost
Jeden z mála případů, kdy je seriálové zpracování lepší, než kniha samotná.
Pro mě trochu schizofrenní čtení, protože styl Gaimana mám ráda, ale Pratchetta a jeho blábolení zrovna nemusím. Takže milý pane-spisovateli-netuším-na-čem-jste-ujížděl, kdybyste nechal více prostoru kolegovi, byla by kniha čitelnější.
Knihu jsem si půjčila, abych se připravila na seriál. Pratchetta ani Gaimana neznám, tedy jsem ohledně jejich spolupráce neměla žádná očekávání. Bylo to těžké, kniha mě nudila a mátla a skoro jsem ji ani nedočetla. Zařekla jsem se, že se na seroš nepodívám, jelikož to bude ztráta času. Svá předsevzetí ale nikdy nedodržuju a seriál mě naopak nadchl. Líbilo se mi tam všechno, co se mi v knize nelíbilo. Dobrým znamením zkrátka lépe sedí obrazovka než papírové stránky.
Odkládám ad acta, protože se v půlce už čistokrevně nudim. Terrymu nesvědčí dvě věci - psaní na jiné než domácí, tedy Zeměplošské půdě, a za druhé kooperace s dalším autorem nebo autory. Přesně tohle se mi totiž stalo u Vědy na Zeměploše, kde ani jedna z linií nebyla dostatečně silná.
Dobrá znamení mají několik vynikajících pasáží, ale tyhle úseky se topí v jezeru dosti natahované a přinejlepším průměrně komediální omáčky, která mi často přišla i dost nucená. Záchvaty smíchu se nekonají, spíš občasné uchechtnutí nad drobnou narážkou nebo pozvednutý koutek.
Příběh byl příjemný se zábavnými hláškami, co jsou vlastní Terrymu. Šíleně jsem si oblíbila všechny postavy, hlavně Azirafala. Kniha jen podle mě mohla být klidně o sto stran kratší. Nicméně jsem se rychle pouštěla do čtení, protože jsem moc zvědavá na seriál.
Kniha, ke které se určitě vrátím. Hrozba příchodu Antikrista a člověk se musí od začátku do konce smát. :-D
Mne bohužel tato kniha dost zklamala s ohledem na ty dva úžasňáky, co to psali. Začátek (který trvá asi tak 400 stránek je do detailů) a na rozuzlení ani člověk nemusí otočit stránku :(. Osobní vzkaz - Padlí andělé, ale no tak, co to mělo být?? Vzmužte se! Hlavně Ty, válko ;)!
Jakkoliv mám ráda Terryho Pratchetta, jeho báječný humor a Zeměplochu, tahle kniha se mi prostě nelíbila. Je na ní příliš poznat vliv Neila Gaimana, kterého považuji za dost průměrného, hodně nudného spisovatele s neuvěřitelně snaživým a výkonným marketingovým manažerem. Ve vyprávění se místy objeví klasický Pratchettovský humor, knihou dokonce projde Smrťák (kdo by ho nemiloval?), ale jaksi ani jedno nedostane dost prostoru, zapadne do nekonečného proudu vyprávění, které příliš připomíná pokusy s psaním pod vlivem proudu vědomí.
Skvělá kniha!
Humornou literaturu moc nemusím, ale tohle je velká výjimka! Co strana, to výbuch smíchu nebo alespoň pousmání.
Už se těším na seriál, který má letos vyjít. David Tennant a Michael Sheen jsou podle mě pro role Crowleyho a Azirafala naprosto dokonalí, takže mám velká očekávání.
"Lidé by se nikdy nemohli stát svatými ... kdyby současně neměli možnost stát se dokonale zlými."
Začalo to velmi impozantně ... jenže, pak se přihodily jisté události, které se přihodily ... měla to být temná a bouřlivá noc, ale nebyla ... jenže to, že nastala krásná a příjemná noc, neznamená, že nebyly temné síly v ulicích :-). "Jsou všude. A ještě k tomu vždycky! V tom je celý ten vtip."
A pak, všude kolem je mnoho úkazů, víceméně nezvratných důkazů, o tom, že "na většině konání člověka se podílí Satan" (jen tak namátkou: války, morové pohromy a nečekané audity).
A z toho pak vychází neuvěřitelné množství zmatku a nerového stresu ... to, že dosud nenastal Armagedon, je pak jen a jen dílem jednoho padlého anděla, který si nesmírně užívá naše 20. století ... a navíc, má rád lidi :-) ... což je u démona velmi podstatná chyba, samozřejmě, že se snaží, aby nám naše krátké životy, co nejvíc znepříjemnil, jenže ať se snaží, jak se snaží, nic z toho "není ani z poloviny tak hnusné, jako ty věci, které na sebe lidé vymýšlejí sami" ... prostě, celé Peklo se všemi jeho démony a ďábelskými léčkami nám nedokáže udělat nic, co bychom si nedokázali udělat sami ... jsme totiž ve své fantazii a představivosti ... vyjímeční ... naštěstí, jsme vyjímeční ještě v něčem ... přestože velmi snadno dojdete k názoru, že my lidé, jsme horší než Peklo samo, najednou, zcela nečekaně a naprosto nepředvídatelně ... se dokážeme zachovat vznešeně a velkoryse ... tak, že se o tom ani Nebi nesní :-).
Je tedy zřejmé, že na průběh událostí, ani andělé, ani padlí andělé, nemají vlastně nijak zvlášť velký vliv :-) ... což ovšem neznamená, že nemůžou sem tam nějaké té náhodě pomoci ... třeba, aby jeden kluk vyrostl v zcela normálního kluka, navzdory tomu, že má schopnosti zničit celý svět :-) ... na druhou stranu, až zas tak důležité to není, protože to může (viz. výše) ... téměř kdokoliv ...
Páni ... spojení mého oblíbeného Terryho Pratchetta a neméně oblíbeného Neila Gaimana zafungovalo na sto procent :-) ... výsledkem bylo svěží čtení plné toho nejlepšího z obou :-) ...bavilo mě to ... bavil mě příběh, bavila mě myšlenka, bavilo mě hledání ... mám totiž od obou autorů už "něco za sebou", a tak mě bavilo hledat v textu ... bavila jsem se mj. i tím, že jsem si pro sebe identifikovala jednotlivé části /tak tohle určitě psal Pratchett a tohle zase Gaiman/. Spojení fantazie a humoru těch dvou byl pro mě vážně skvělý zážitek :-). Děkuji, pánové!
"Ale až zvítězíme, bude život mnohem lepší," zakrákoral anděl.
"Jenže zdaleka nebude tak zajímavý."
Čekal jsem víc. Ale musím se smířit, že nic nového od Pratchetta si už nepřečtu. A víc si vychutnat to, co napsat stihl. Ta kniha vůbec špatná není, jenom jí něco chybí - možná kdyby v ní všeho bylo daleko více, takhle na men působí jako povedený dort od pejska a kočičky, hlava ani žaludek z toho nebolí, je tam mnoho výborných ingrediencí (Newt, Anatéma a kronika; Crowly a Azirafael, parta Adama Younga, čtyři pekelní jezdci a vysvětlivky ať autora či překladatele), ale vždycky, když už mám pocit, že to je ono, objeví se pythonovské "... and now something different" a jsme jinde. Celkové vyznění skvělé, námět výborný, ale čekal jsem ještě víc. Tak třeba to objevím při druhém čtení.
Na tuhle knihu jsem se hodně těšil, přeci jenom se v ní spojili dva skvělí autoři. Možná právě pro to velké očekávání pro mě byla kniha velkým zklamáním. Dále lze narazit na spoilery!! Podle popisu se člověk těšil na interakci mezi andělem Azirafalem a pekelníkem Crowleym. Střet jejich pohledů na věc při řešení různých situacích mohl být hlavním humorným proudem, ale bohužel jsem se jí moc nedočkal. Trochu na začátku, pak Azirafal najde knihu proroctví a pustí se do studia a pak se sejdou až na konci. Malý antikrist nedělá vůbec nic ďábelského. Jen sedí kdesi s kamarády a povídají si o triviálních blbostech s klasicky dětskou naivitou. Bohužel to tvoří značnou část obsahu knihy a prokousat se těmahle pasážemi dalo dost zabrat. V podstatě všechny postavy, krom antikrista jsou pro příběh zcela nepodstatné. Celou knihu si hraje s kamarády a když má rozpoutat Soudný den, tak řekne, že se mu nechce a je po všem. Hlavní protagonisté (anděl s ďáblem) se s ním ani nesetkají, natož aby na něj nějak působili. Od dvou velikánů fantasy bych tedy čekal něco lepšího.
Osobně nechápu ty hejty tady. Na druhou stranu chápu, že Pratchettův humor nesedne každému, stejně jako Gaimanův styl psaní. Oba autoři jsou ale geniální a jejich spojení nemá chybu - kniha je plná perfektního humoru a narážek, kterým, pravda, rozumí zřejmě jen znalí a sečtělí lidé, lidé se všeobecným rozhledem a schopností dívat se na mnoho věcí s nadsázkou. Je to čtivé, je to vtipné (já osobně jsem se bavila neustále a nemůžu říct, že by mě nějaká pasáž byť jen trošku nudila) a překlad pana Kantůrka tomu dodává ten správný šmrnc. Seriál je taky bomba, ale rozhodně bych nezatracovala kvůli jednomu to druhé. Jen seriál možná víc sedí lidem, kterým Pratchettova literatura připadá těžší.