Dobré a ještě lepší jitro
František Nepil
Drobné texty Františka Nepila, vysílané původně jako rozhlasové fejetony, v nichž se mu nenapodobitelně povedlo skloubit postupy tohoto polozapomenutého žánru s kontaktním způsobem vyprávění.
Přidat komentář
Nádherná oslava češtiny, rodnej zeme a jej (neprikrášlených a predsa ľúbených) obyvateľov! Nemohla som si pomôcť, ale pri čítaní mi znela v ušiach česká hymna s popisom tých krásnych lučín, skalín a sadov, toho zemského ráje... Veľmi sa mi ráta, že každý fejtón má pekne uzavretý oblúk, ako aj mravoučný tón jednotlivých fejtónov, ktorý je taký neobyčajne láskavý, že sa musí dostať do každého srdca a nikto ho ako mravoučný neberie. Pretože podané vtipným aj (seba)ironickým spôsobom plným spomienok a zážitkov to vyznieva ako nežné pohladenie a pripomenutie toho najľudskejšieho v nás. Verím, že s týmito textami sa muselo lepšie vstávať a začínať deň :).
Čtu poprvé autora fejetonů. Tato jeho publikace mě velmi zaujala, humorným způsobem podal situace a názory na jednotlivá dění doma i ve světě. Nakonec kniha je ještě doplněna vtipnými texty Vladimíra Renčína
tak jsem zkoumala, jestli je to poslední Františkova kniha, paní Nepilová to psala na přebalu 1. vydání knihy, tak se toho držím
Jedna z mých srdcovek. Miluji styl psaní F.Nepila a jeho příběhy jsou plné humoru, který je nám všem tak blízký a myslím, že pobaví každého, jelikož se každý, alespoň v jednom z příběhu najde :-)
Tahle knížka na mě koukala celé dětství z matčiny přeplněné knihovny (a byla čelem, stále si to pamatuju :-))). A jsem taková ostuda, že k její četbě jsem se dostala až teď, kdy se bez mučení přiznám, že jsem měla "krizi" :-). .a šla jsem do ní z dlouhé chvíle (prostě nebylo co číst :-)). . .Jak milé, jak pohodové, jak nostalgické, pohladí po duši. A předmluva od Horníčka taky super. . (jen nevím, co by pan Horníček říkal na dnešní uspěchanou dobu teď :-( ).
Doporučuji se zastavit a udělat si radost s touto útlou knížkou, kdy ale rozhodně kvalita nad kvantitou vátězí.
.
PS. .. . .a to jeho mluvené slovo (myslím F. Nepila), jsem milovala
Kniha naplněná vůní bezstarostného dětství,obyčejného lidství a vzácného chytrého humoru.Po každém přečteném fejetonu jsem se pousmál, zamyslel a uvědomil si kolik obyčejných a všedních věcí dokáže udělat člověka šťastným.
Při takovéto četbě mám dojem, že mě knížka obejme a mě je najednou moc dobře. Nějak víc lidsky. Mám pocit, že ty příběhy mě dokážou zasáhnout tak, aby i ve své krásné obyčejnosti ve mě dokázaly najít to lidštější a hezčí. Asi to ani neumím dobře popsat. Promiňte, ale přečtěte si jí.
Tak to byl návrat ke knížce z vlastní knihovny (mám 1.vydání a byla jsem šťastná, když jsem si ho tenkrát koupila). A byla to krása, tedy pořád je a nechám si ji na nočním stolku, ta knížka totiž hladí... i na dobrou noc.
Mé první setkání s panem Nepilem dopadlo fantasticky. Ani si neumím představit, jak musí být těžké psát o obyčejných věcech a zároveń se neobestřít zrádnou rouškou každodennosti. Vyprávění je jemné, slušné, pokorné a místy až stydlivé, což ve mně budí dojem, že pan Nepil byl velmi rozmýšlivý a vážený člověk. Kniha překypuje vlídností, která pomalinku odkapává na jednotlivé kapitoly. Je to úsměvné připomenutí lidské zapomětlivosti, hlouposti a onoho rčení, že "všichni jsme holt lidi..."
Malinkaté mínus je za "historickou pasáž", kterou bych vzhledem k dramaturgii celé knížky uvedl dříve.
Když čtu cokoliv od Nepila, mám pocit, že naslouchám jeho četbě. Je mi s ním dobře.
Kdysi v dětství jsem byla na besedě s tímto milým člověkem a navždy mi utkvěl v hlavě a srdci.
Strašne krásne a milé fejtóny, ktoré pobavia, poučia, vykúzlia úsmev a zaručia dobré a ešte lepšie (nielen) jitra.
V době akčních, strhujících a napínavých knih je tohle prostě milé. Jednoduše milé a to není zrovna málo!
Kniha pro chvíle, kdy nálada není zrovna nejlepší a kdy se nedaří, co se má. Chybí tomu sice Nepilův přednes, ale ani tak se z toho neztrácí jeho moudrost, klid a nadhled.
Autorovy další knížky
2001 | Já Baryk |
1986 | Kolik je na světě krás |
1987 | Pět báječných strýčků |
1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
2007 | Střevíce z lýčí |
Glosy a vyprávění Pana Nepila jsem vždy ráda poslouchala v rádiu a stejně tak nebo ještě více jeho knihy,většinu jsem už četla a vždy je to milé.