Brána Irkally
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93382/bmid_brana-irkally-shZ-93382.jpg
4
383
383
Druhá část cyklu o protitureckých válkách v Uhersku, Sedmihradsku, Chorvatsku a Středomoří v letech 1660–1664. Píše se rok 1662. Po dvou letech na tureckých galejích je z Kornela Báthoryho sotva stín muže, jímž kdysi byl. Zdá se, že bezejmenného otroka čeká už jen smrt. Během obléhání Kréty osmanskou flotilou se však Báthory znovu setkává s tureckým vzdělancem a cestovatelem Evliyou Čelebim. Ten křesťanského rytíře a básníka vykoupí z otroctví a udělá z něj svého pobočníka na cestách. Na rozkaz samotného sultána má Čelebi doprovázet záhadného vezíra Kirmiziho Mustafu do odlehlých končin Sýrie a možná ještě dál, až k ruinám dávnověkých měst hluboko v poušti. Ať už je cílem vezírova tajného poslání cokoli, bude to nebezpečná pouť. Na Čelebiho, Báthoryho a ostatní číhají piráti, vzbouřenci, záhadní zabijáci, a možná i nepřátelé, jimž obyčejná zbraň neublíží. Vydání první... celý text
Romány Literatura slovenská Fantasy
Vydáno: 2010 , BrokilonOriginální název:
Brána Irkally, 2010
více info...
Přidat komentář
Iné ako prvý diel - viac fantasy a Turci (na rozdiel od prvej časti) nie sú všetci "tí zlí". Je o cestovaní po Oriente, kde cieľom je dostať sa hlboko do púšte k bájnej bráne. Chvíľami som mala pocit, ako keby hlavnou postavou nebol Báthory ale turecký vzdelanec Čelebi. Ale ináč veľmi dobré čítanie.
Citát z knihy:
„Řekni, evliyo…“ začal Selim Sevahir zamyšleně, zašťoural v ohništi a strčil mezi uhlíky hrst chrastí.
„Hm?“ zvedl Čelebi zrak od papíru na podložce opřené o koleno.
„Ach, odpusť, nevšiml jsem si…“
„To nevadí, čeribaši, ještě jsem nezačal. Ptej se.“
„Jsi učený člověk. Hluboce věřící. Znáš Písmo slovo od slova. Bůh je stvořitelem všeho na Zemi, je to tak?“
„Jistě. Z jeho vůle vzešly všechny věci i veškeré tvorstvo, země i nebesa.“
„Co myslíš, z jakého důvodu stvořil tuto pustinu? Je to strašné místo. Liduprázdné, bezútěšné, smrtící.“
Čelebi si povzdechl a pokrčil rameny. „Boží vůle je nevyzpytatelná. Vymyká se lidskému chápání. Všechno však má svou příčinu.“
„Ale jakou?“
„Zřejmě jde o rovnováhu,“ ozval se Báthory s potutelným úsměvem. „Tak, jako stvořil končiny, kde zurčí voda, šumí zeleň a prohání se zvěř, musel stvořit i tuto obrovskou, sluncem rozpálenou pánev, na které se všechno živé škvaří jako kebab. A spravedlivě ta místa rozdělil. V těch prvních žijí křesťané, v druhých mohamedánští bezvěrci.“
Tento diel je viac fantasy ako historický román. A v orientálnom štýle. Čož je fajn zmena oproti iným Červenákovkám...
Ďalšie dobrodružstvo kapitána Báthoryho nás zavedie hlbšie do osmanského sveta. Báthory sa po dvoch rokoch v zajatí v tureckých galejách vydáva na nebezpečnú cestu plnú krvi, priateľstva, zrady a nadprirodzena. Druhým dieľom sa Juraj Červenák zaradil medzi skvelých spisovateľov na poli historického fantasy.
Mnohem více nadpřirozena - to bylo první, co mne při čtení druhého dílu o kapitánovi Báthorym napadlo. A taky to, že k sobě Kornel v ostatních postavách dostal vyrovnané spolu/protihráče. Umístění do Orientu mi nevadilo, naopak - kolikrát jsem měla chuť otevřít mapu a studovat, kudy se nezvyklá skupina našich hrdinů ubírala a jak to tam dnes vypadá. Za tohle a naprosto okouzlující Kornelův humor dávám 4 hvězdičky - k té poslední mi tam chybí ono příslovečné posazení se na zadek s otevřenou hubou. Ale není všem dílům konec, tak chutě na pokračování!
Druhý díl nás zavedl z Evropy do Orientu a procházíme místa, která v dnešní době známe spíše z boje proti IS. Dokonce zde potkáváme i členy kurdského náboženského směru jezuidy. To jak Kornel rezignoval a konal pokání mě trochu zarazilo, ale to by nebl pan Červeňák, ab nám nenabídnul další zápletku, kdy pomáhá světe divse dervišovi, který mu zachránil život.
Jsou zde velmi mýtické až fantasy prvky, které nám nenabízí autor úplně běžně, ale do tohoto díla zapadla docela dobře, rozhodně to není rušivý prvek a tak můžeme pozorovat jak si kapitán vede na půdě, která byla třaskavá jako sud střelného prachu.
Dvojka Báthoryho oproti jedničce prodělala zhruba stejný vývoj jako Dračí carevna proti Ocelovému žezlu. Je více dobrodružná, méně historická a více fantasy. To je v pořádku, trochu nelibě jsem ale přijal jinou změnu: prostředí. Ten Orient mě až tak neláká, Evropa mi přijde zajímavější. Jinak ale v pohodě, je to čtivé, vedlejší postavy jsou zajímavé, nikde to nedrhne, Červenák ostatně není žádný amatér. Nejvážnější výtku tak směřuji k hlavní postavě, která podle mě trochu ztratila tvář a charakter, nějak jsem se do Báthoryho nedokázal vžít, zajímavější mi přišly ty vedlejší. Kornel je zatím z Červenákových hrdinů nejslabší... Snad se to v trojce zlepší. Takže když to zprůměruji, ty čtyři hvězdy jsou akorát.
Pro mě zatím nejslabší kniha série o kapitánovi Báthorym, ale vyloženě špatné to není, to rozhodně ne. Asi mi tolik nesedělo prostředí, kde se děj odehrává a oproti prvnímu dílu tam je o dost více fantastiky, což mi trochu vadilo. Ale jinak je to hodně dobré, Jura holt umí psát.
Prokletí džauři a jiní bezvěrci, až budete číst tuto knihu o putování kapitána Kornéliuse Báthoryho Osmanskou říší a o dobrodružství, které v těch dalekých zemích zažil, budete se bavit. Skvělé hlášky, akce i napětí do poslebí stránky.
Pokračování dobrodružství kapitána Báthoryho, je to mazec . Žádné sci-fi nebo pohádka, ale jen čistá akce , potoky krve. Mě to bavilo stejně jako první díl. Kniha našlapaná dějem. Kolosální četba, doporučuji.
Hustý...Pěkný děj,který mě vyloženě pohltil a já se těšila na každé chvilky strávené s Kornelem a jeho partou a čekala jsem,co se tam stane.A byla jsem opravdu spokojená..Tak,teď jdem na další díl..
Veľa postáv a opäť potoky krvi. Ale Kornela by som veru chcela stretnúť v reálnom živote.
Brána Irkally je druhé pokračování příběhu kapitána Báthoryho, tentokrát však pod tureckou nadvládou. V tomto díle začíná jako otrok na galejích, ale postupně se shodou šťastných náhod pout zbavuje a stává se svobodným mužem. Celá kniha se stále točí kolem mohamedánů, což bylo pro mě trochu zklamání, čekala jsem totiž trochu větší postup v příběhu, co se týká jeho rodiny. V tomto díle se více objevují prvky tajemna, nadpřirozena a čarodějů, zároveň je zde však i více krve a snad i mrtvých než v díle předchozím.
Kniha je velmi čtivá, příběh nikde nezastavuje, Báthory je pořád dobrým bojovníkem a kniha je určitě povinností pro fanoušky Juraje Červenáka, tak i pro fanoušky této doby.
Po prvním díle je to zklamání , pohádka pro starší. Na rozdíl od pohádek z kouzelného koberce je tady víc násilí a potoků krve. A i těch naopřirozených schopností by mohlo být méně.No ale uvidíme co nám přinese pokračování.
Začátek a hlavně Čelebi super, druhá půlka už o dost horší. Štvalo mě, že je Čelebi odsunut v druhé půlce na druhou kolej. Kirmizi taky není dostatečný padouch a výzva pro Kornelia. Uvidím s čím přijde třetí díl.
Pokračovanie osudov kapitána Bathoryho sa mi páčilo viac ako prvá časť. Zaujímalo by ma či autor uvedené miesta aj osobne prešiel. Určite sa vrhnem aj na ďalšie jeho príbehy. Za mňa palec hore.
Dej sa presunul na exotický Blízky východ, ktorého arabská poetika bola veľmi príjemným spestrením príbehu (i keď v Uhorsku som sa aj tak cítil „viac doma“). Nesadlo mi, že tlačením na nadprirodzené prvky sa z historického dobrodružného románu Báthory zmenil v podstate na klasickú fantasy, k čomu prispel aj menej zaujímavý dej spočívajúci v klasickej výprave družiny do nebezpečenstva. Navyše nepriateľom chýba „ksicht“ – sú to len generické prekážky stojace hrdinom v ceste, o ich motiváciách sa nič nedozvieme. I napriek tradične vysokej úrovni slohu hodnotím teda o hodný kus horšie ako Strážcov Varadína. 6+/10
Tak první díl byl absolutní bomba... Z druhého dílu mám trochu rozpačité dojmy... Na můj vkus až moc sci-fi, zkrátka první díl se mi líbil mnohem víc...
Štítky knihy
17. století Kréta Osmanská říše Sýrie Turci v Uhersku
Autorovy další knížky
| 2005 |  Vládce vlků |
| 2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
Juraj Červenák sa ako väčšina kvalitných autorov rád s čitateľom hrá. Burcuje jeho fantáziu kvetnatou, za to ale vždy údernou rétorikou, strhujúcim rozprávačským štýlom, ale aj kombinovaním rôznych žánrov, ktoré pri zlom pomere príbehom vedia neraz uškodiť. Červenák ale vie, ako namiešať ten správny knižný nápoj z klasického eposu, historickej fantastiky, detektívky a dobrodružnej literatúry. Uvedomuje si, že všetkého veľa škodí, a tak jednotlivé prekvapenia (a to od konkrétnych umeleckých postupov, štýlov či schém, až po výber vhodných postáv, rozprávačov, zápletiek, odbočení od deja, kontrastov… atď.) servíruje postupne, pomaly a hlavne s dôrazom na moment prekvapenia.