Strážcové Varadínu
Juraj Červenák
První část cyklu o protitureckých válkách v Uhersku, Sedmihradsku, Chorvatsku a Středomoří v letech 1660–1664. Kapitán Kornelius Báthory, šermíř, rytíř a básník, už mnohokrát prokázal své vojenské kvality. Jako člověk však selhal, když po manželčině smrti zanevřel na svého syna a raději dal přednost vojenské kariéře. Dnes, kdy je Michalu Báthorymu dvanáct let, chce Kornel všechno napravit a opět se mu stát otcem. Osud však chce, aby upřímnost svého pokání prokázal velkými oběťmi a podstoupil nevídané útrapy. Michal je totiž zajat loupeživými martalovci a než se jeho otec vyléčí z těžkých zranění, stopy po chlapci pohltí Osmanská říše. Skončil v otroctví, nebo v některém z janičářských výcvikových táborů? Je jen jediný člověk, který ví, kam přesně Michala zavlekli. A ten se právě připojil k turecké invazi do Sedmihradska. Kornel se vydává na cestu k transylvánské pevnosti Varadín, proti níž už táhne obrovská přesila Turků...... celý text
Romány Literatura slovenská Fantasy
Vydáno: 2009 , BrokilonOriginální název:
Strážcovia Varadína, 2009
více info...
Přidat komentář
Kapitán Báthory (Kornel bude vždycky jen Walker :D ) je sice drsňák, zabiják a cynik, ale to vážně není všechno! Je to také básník, mudrlant, křesťan a gentleman.
V průběhu celé série se perfektně prolíná jeho role věhlasného turkobijce a kapitána, otce (jemuž unesli syna), otroka (v tureckém zajetí) a božího bojovníka (který bojuje s mystickými bytostmi). V různých částech příběhu postupně přijímá každou z těchto rolí, aby o ni následně pochyboval buď on sám, nebo společně s některou z perfektně napsaných vedlejších postav jako Voronin nebo Čelebi. Velkým a příjemným překvapením pro mě vždycky byl návrat známých postav z přechozích dílů :-) Ještě jednu pochvalu musím napsat explicitně na rozhovory Báthoryho a Čelebiho o náboženství, kde oba k tomu přistupují řekněme pragmaticky, byť jeden v hlavě rozmlouvá se sv. Jiřím a druhý je mimo jiné muslimský imám :-)
Za sebe musím říct, že celá série mě donutila otevřít mapu a podívat se, kde zmiňované lokace přesně leží a dohledávat si historické souvislosti, za což díky :-) Kdyby mi na základce někdo dal tohle přečíst místo dějepisu, možná bych toho o nájezdech Turků do Evropy věděl víc :D
Ešteže ho máme, Červenáka. Vždy sa vedel žánrovo vynájsť a nespreneveriť svojim koreňom. Zatiaľčo Dáni a pod. píšu ďalší to do počtu zárez v tom svojom chlieviku, Ďuro poctivo študuje novú látku, a neobáva sa ju použiť! Napríklad aj v slovníku na konci knihy. Treba oceniť, že fantasy žáner sa tu nadobro pretransformoval na všadeprítomnú ľudovú poverčivosť, a umne balancuje na hrane toho, čo sa k nám môže plížiť z tmavých húštin za súmraku. A možno aj nie.
Neskutečně zábavný mix fantasy a historického románu, který oplývá slušným tempem, velice dobrými postavami a jejich interakcemi - některé dialogy hraničí s dokonalostí - a dobře napsanými bojovými scénami (tohle bohužel u podobných knih není samozřejmostí.), a co víc, vyhýbá se pokřivování historických reálií. Sice se celá zápletka (a bude to tak asi pokračovat i u dalších dílů) točí "jen" okolo Báthoryho pátrání a putování tam a zase zpátky po Slovensku, Srbsku a Uhrách, při likvidaci nespočtu soků a ztrátách zástupu přátel (cestovatelský magazín Krvavá Šavle), ale celé je to opravdu živé, s patřičnou atmosférou a skvělá scéna zde střídá úžasné hlášky a samotného hrdinu si člověk musí oblíbit - inteligentní drsňák/sečtělý zabiják se sklonem k cynismu, maskujícímu jeho lidskost, se zkrátka povedl. Magie a mystično vykukuje jen zlehka a v některých případech zůstává jen na výkladu čtenáře, jestli se jedná skutečně o zásah vyšší moci a kouzla, nebo jen něco co si postavy nedokáží vysvětlit a celé to velmi dobře zapadá do stylu příběhu (v kombinaci s tím, že většinu situací řeší oblíbené duo meče a pistole, je to opět dobrá volba). Nezbývá než doporučit a pustit se do dalších dílů.
Obsah by mne třeba i bavil, ale záhy jsem musela knihu vzdát kvůli miniaturnímu písmu, které zvolil vydavatel. Mám dojem, že by měla existovat nějaká pravidla (nejspíš i existují), jaká minimální (a třeba maximální) velikost písma je použitelná pro tištěné knihy - vždyť tu jde o zdraví čtenáře, nejen čistě o ergonomii. Použitá velikost písma v téhle knize by rozhodně neprošla.
Série s kapitánem Báthorym je společně s Bivojem jednou z posledních, kterou jsem ještě nerozečetla. Období války s Turkem mě totiž příliš nezajímalo, byť z hlediska historického zahrnuje také naše české dějiny. Teď jsem ale změnila názor. Kniha se hemžila jak lidmi i pojmy, hlavně těmi tureckými. Nechyběly napětí, souboje a bitvy, těch zde bylo opravdu požehnaně. Objevila se zde i židovská mystika, troška magie, strašidelných pověstí i spiknutí. To vše stihne Kornel Báthory zažít se svými souputníky, z nichž se stanou přátelé i nepřátelé. Vím, že tady píšu jakýsi ubohý výčet, ale těch čtyřista stran je opravdu nabušených vším možným. Nestačíte ani vydechnout a milý kapitán zase lítá v průšvihu. Konec zůstává nepřekvapivě docela dost otevřený, takže hybaj do dalšího dílu. Jsem nesmírně ráda, že už nejspíš všechny knihy této série vyšly. Hlavní hrdina je ostřílený a sympatický chlap, který se navenek tváří jalo největší drsňák (což on je, ne že ne), ale uvnitř skrývá vřelé srdce. Fuj, je to hrozné klišé, ale je to tak.
Nejsem si úplně jistý, jestli byla zápletka natolik silná, aby utáhla samotnou knihu, ale jelikož se jedná o první díl série, jsem ochotný v tomto ohledu přimhouřit oči. Kapitán je sympatický týpek, rozhodně v porovnání s komisním, odměřeným a někdy až zaslepeným Steinem z paralelní autorovy ságy.
Stejně jako tatjana pokládám za zcela zbytečnou a samoúčelnou odbočku do mlýna, vůbec mi to do příběhu nesedí, jako by si Ďuro pomíchal stránky s nějakou "roganovskou" knihou (vtip).
David Gemmell je v tomto žánru, mnou definovaném jako "(ne)hrdinská, čtivá, mírně braková, historická, pseudo-fantasy literatura" nedostižný, ale Juraj za ním zas o tolik nezaostává.
Fajnovost od mistra bojových scén a dramatických zápletek.
V krvavých akcí mi úsměv naskočil po hlášce v historickém románu, která jaksi potěší :
Citace :
"Až budu mít příležitost, oplatím ti dluh."(záchrana života)
" Už jsem ti řekl, aby ses na to vyprdl ;" mávl rukou."Neměli bychom raději zdrhnout?"
"Báthory zakroužil vínem v křišťálové číši...a přivoněl. Věděl, že to zvláštní, tak trochu strašidelné jméno vymysleli vínu Turci. Během neúspěšného obléhání Jágru v roce patnáct set padesát dva dostávali obránci hradu před každou bitvou pohár vína - na posilnění a osmělení, aby jim pohled na obrovskou přesilu pohanů neproměnil srdce v sulc. .Sultánovi vojáci se o tom dozvěděli, a protože selhával jeden šturm za druhým, začala se šířit fáma, že kapitán D... a jeho muži nepijí obyčejné víno. Do nápoje prý přilévají býčí krev, jenž muže na hradbách proměňuje v nebojácné, neporazitelné bojovníky.
Když vojsko nakonec odtáhlo s dlouhým nosem, turečtí velitelé u sultána Sulejmana omlouvali selhání tím, že obránci se kvůli zázračné " býčí krvi" změnili v démony. "
Bikaver - víno s hrdou historií, hezká perlička k degustaci.
Byl to zážitek, řekla bych, jsem zacákaná krví, sytá divočiny a gulášů, prepitá z piva, vína a pálenky, ve společnosti akčněschopných hrdinů, mazané divošské baronky a krutých - hadrohlavců.
V poděkování je hodně jmen, je vidět, že tvůrčí radost dělá divy a skvělá díla.
V mých F.*****
Úžasná historická fantasy z doby osmansko-habsburských válek. Dobrodružný příběh zasazený do reálií drsného života v Uhrách druhé poloviny 17.století spolu s přiměřenou dávkou nadpřirozena vytvořilo přesně ten koktejl, po kterém mé čtenářské srdce prahlo :)) Přečteno skutečně jedním dechem.
Neočekávejte klasickou fantasy, spíše než sword&sorcery bych tohle označil za gunpowder&mystery. Ale o to zajímavější zážitek to je :))
(PS: Speciálně palec nahoru za scénu ve mlýně, ze které vás bude zaručeně mrazit)
Červenák je borec, fantasy moc nečtu, ale tohle bylo skvělé, představil jsem si to zfilmované a myslím že by to byla dobrá konkurence i Hrám o Trůny, nejvíce se mi líbila scéna ve mlýně u které mi naskočila vzpomínka na jiný mlýn v Čarodějovi učni od Karla Zemana který jsem viděl jako malý a i když to byl animovaný film pamatuji si tu skvělou hororovou atmosféru.
Úvodný zväzok dobrodružstiev kapitána Kornéliusa Báthoryho z cyklu o protitureckých vojnách z druhej polovice 17. storočia prináša dobrodružný zážitok, bojové strety ale aj pár náznakov fantasy prvkov. Tých tu nie je veľa ale sú, i keď niekedy pôsobia dosť účelovo, nie sú také prirodzené ako napr. v autorovej sérii Bohatier alebo Černokňažník, pôsobia trochu ako boh zo stroja. Napriek tomu kniha prináša skvelé čítanie, kopec dobových faktov, udalostí, miest aj skutočne žijúcich osôb.
Ak máš rád moderné spracovanie historického románu v autorovom štýle, kniha sa ti bude určite páčiť aj napriek tomu otvorenému koncu...
Červenák je doma v jedinom žánri - akčnom fantasy. Je jedno či napíše detektívku, historický román... vždy sú tam dobré len fantasy pasáže a bitky. Problém Strážcov Varadína je aj v tom, že je to 1. diel série. Preto je rozťahanejší a nudnejší, než by bol, ak by to bola len 1 kniha. Myslím, že dobrá kniha by nemala presahovať 300 strán a pri tejto ma to napadlo po každej kapitole.
No tyvole, to byla jízda! Prozatím jsem od Červenáka četla jen sérii o Steinovi a Barbaričovi. Nic dalšího jsem začínat nechtěla, ale došel mi Barbarič a pod ruku se mi připletl kapitán Báthory. Byla jsem zpočátku nedůvěřivá, měla jsem tendence porovnávat ho s Barbaričem, ale brzy jsem mu zcela propadla.
Líbí se mi, nakolik je Báthory lidský, emotivní, otcovský. Líbí se mi styl Červenákova psaní, především, jak dokáže jednou větou přesně vystihnout všechny pocity, aniž by nám je cpal přímo pod nos. Jak nechává postavy mluvit samy za sebe a odhalovat svou povahu.
Ovšem příběh se mi zdál i na něj příliš surový. Poslední dvě kapitoly jsem mu nadávala, proč je tak krutý ke mně a svým postavám. Na druhou stranu to je první díl a čtenář se musí nakopnout na pokračování. Účel splněn, jdu číst druhý díl.
Býval by to byl "jen" dobrý historický román s párádním popisem bitevní vřavy. Jenže Červenák to nádherně řízl Sapkowskim (konkrétně je to cítit Husitskou trilogií) a do už tak hustého tavícího kotle pohraničí křesťanské a pohanské civilizace (Osmané) přimíchal jemnou dávku pověr (divoženky, upíři, vlkodlaci), která v atmosféře Sedmihradska a Transilvánie působí neuvěřitelně přitažlivě. Navíc má kapitán Báthory slušnou motivaci ke svému putování, což je pak přímo výtečná kombinace. Snad jen k humoru má (vyjma pasáže s cikány) Sapkowski blíž, jinak je to ale podobná lahůdka.
Dlouho jsem Juraji Červenákovi odolával až jsem se začetl do této knihy. Musím říct, že mě kniha neskutečně bavila. Už mám připravený další díl a Juraje si přidávám do oblíbených autorů.
Úžasná kniha, i když mi někdy z těch krutosti bylo až zle. Nádech do fantasy byl tak akorát a moc se mi líbil. Poslední kapitoly mě prostě odrovnaly.
Príhody kapitána Báthoryho sú mojím číslom 1 od Juraja Červenáka. Nabité historickými faktami, pútavým dejom, vynikajúcimi bitkami a súbojmi, pretkané kde-tu fantasy. Aj keď ma úprimne na začiatku fantasy v knihe trochu vyrušovala (čakal som čistokrvný historický román), časom sme si k sebe našli cestu :). Za mňa 10 hviezdičiek z 5, latka vysoko nastavená.
Ľahká odbočka: Chmur podo mnou ponúka ako etalón pre porovnanie Sapkowského Husitskú trilógiu. Prvú knihu z nej som dočítal so zaťatými zubami, druhú som už nedočítal. Holt, koľko ľudí, toľko chutí :).
Četl jsem od Červenáka trilogii o Iljovi Muromecovi a teď Strážce Varadinu. Celkově bych řekl, že Červenák patří mezi lehce nadprůměrné spisovatele. Jeho knihy jsou celkem čtivé, ale k tomu aby patřil mezi špičkové spisovatele, mu prostě chybí talent. Jeho knihy postrádají kouzlo, které obklopuje např. Husitskou trilogii od Sapkowskeho. Dobrodružství kapitána Báthoryho se čte lehce. Děj je ale dost předvídatelný a chybí zde humor, zajímavější dialogy či napětí. Kapitán je borec, který to umí s mečem i brkem. Navíc mu povětšinou přeje štěstí a to fakt hodně. Musím ocenit konec, který se autorovi celkem povedl a objevuje se zde jedna temná ženská postava, jež mě opravdu zaujala. Co se mi na knize líbí, je možnost seznámit se čtivou formou lehce s dějinami válek Evropanů s Osmany. Slovníček pojmů na konci knihy je moc fajn.
Od člověka který stvořil úžasného Chřestýše Callahana jsem čekal mnohem víc. Když pominu uzdravení kapitána a kapitolu z mlýna, tak mi to přijde spíš čistě jako historický román, než nějaké fantasy. Doufal jsem v trochu víc nadpřirozena. A taky trochu více Čerta. Moc se mi líbí, jak se autor orientuje v historických a zeměpisných reáliích a perfektně je pro příběh využívá, ale někdy mi přijdou, co se týče přejezdů, vzdálenosti trochu nevyrovnané. Na druhou stranu jsem se v textu trochu ztrácel a nevím, jestli je to autorem, nebo překladem, ale přečetl jsem odstavec a nevěděl o čem byl, nebo jsem větu musel přečíst několikrát, aby mi dala smysl. Na závěr dodám, že k současné geopolitické situaci se kniha vyjadřuje překvapivě aktuálně a dost mě zaráží, jak se příběh vyvíjí v dalším díle. I přes kritiku mám v plánu celou sérii přečíst, protože v rámci CS historické fantasy je to určitě jedno ze zdařilejších děl.
Štítky knihy
17. století Slovensko, Slovenská republika Uherské království Osmanská říše Turci v Uhersku
Autorovy další knížky
2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
2009 | Strážcové Varadínu |
2006 | Ocelové žezlo |
2015 | Ohnivé znamenie |
2017 | Vlk a dýka |
Zaujímavé veľmi zaujímavé,toto som si povedal keď som prečítal prvú časť série... Predtým som sa nikdy nejak nezaujímal o vpád turkov do Európy ale vďaka tejto knižke som sa začal hľadať ďalšie informácie.