Dobrodružství Toma Sawyera
Mark Twain (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/592/dobrodruzstvi-toma-sawyera-nxI-592.jpg
4
974
974
Dobrodružství Toma a Hucka série
< 1. díl >
Tom Sawyer bydlí u tety Polly, protože je sirotek. Nerad chodí do školy a také nerad pracuje. Ale velmi rád prožívá dobrodružství. Jednou v pátek nejde do školy a jeho teta ho potrestá malováním plotu. On vymyslí lest na kamarády a tvrdí, že ho malování plotu baví a že to nesmí dělat jen tak někdo. Chlapci ho přemlouvají, aby mohli také natírat plot. On se tedy „nechá“ přemluvit. Později je teta nadšená natřeným plotem a pustí ho ven. Tam Tom spatří dívku, která se později stane jeho novou spolužačkou. Ona se jmenuje Becky a Tom se do ní zamiluje. Tom se kamarádí s Huckem, chlapcem, který nechodí do školy, nemá rodiče a nemyje se. Jedné noci se Tom a Huck vydali na hřbitov. Byli zde svědky toho, jak indián Joe zavraždil doktora a Muff Potter stál opodál. Chlapci to nikomu neřekli, protože se báli. Jednou se vydali Tom, Huck a Joe Harper, který byl rozzlobený na svou matku, na druhou stranu řeky. Zůstali zde, protože se nemuseli učit a mohli si hrát. Ale když zjistili, že si lidé myslí, že jsou mrtví, tak se vrátili. Ve škole Becky zašpinila učitelovu knihu a Tom to vzal na sebe. Becky mu byla vděčná a přestala se na něho zlobit. O letních prázdninách byl soud s Muffem Potterem. Chlapci mu chtěli pomoct, a tak řekli, co viděli na hřbitově, čímž se prokázala Potterova nevina. Jednou hledali Tom a Huck poklad ve starém domě blízko domu paní Douglasové, když tam přišel indián Joe s přítelem. Mluvili o místě, kde by schovali peníze. Jednoho dne se děti rozhodly jít do jeskyně, ale když se vracely, zapomněli tam Becky a Toma. Huck mezitím sledoval indiána Joea a zjistil, že chce zabít paní Douglasovou. Šel tedy pro pomoc, a tak ji zachránil. Becky s Tomem chtěli jít domů, ale nemohli najít východ. O několik týdnů později našli indiána Joea mrtvého v jeskyni a Tom s Huckem šli do jeskyně hledat peníze indiána Joea. Našli je a bylo to 12,000 $. Paní Douglasová byla vděčná Huckovi za záchranu a ujala se ho. Chodil do školy, myl se..., ale moc se mu to nelíbilo. Tom ho ale přesvědčil, aby u ní zůstal, aby si s ním mohly všechny děti hrát.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , Albatros (ČR)Originální název:
The Adventures of Tom Sawyer, 1876
více info...
Přidat komentář
Abych byla upřímná, nejdříve se mi kniha moc nelíbila. Bylo to takové nudné a nic se tam pořádně nedělo. Možná ten začátek přišel někomu zajímavý, ale mně, jako milovnici akčního žánru, to tak nepřipadalo. Až později mě příběh Toma Sawyera oslovil. Pak to bylo moc hezké. Nějaké to napnutí tam bylo. Také jsem se ráda vžila do doby, kdy děti normálně po škole běhaly venku a dělaly lumpárny, místo toho, aby si doma sedly k televizi nebo počítači.
Knížku jsem si užila, doporučuji spíše dětem, ale dospělým se také bude líbit
Jedna z mnoha knih mého dětství, kterou jsem oprášil díky výzvě. I po letech příjemné čtení o Tomovi s velkou fantazií a několika jeho kamarádech. Kniha obsahuje několik nosných příběhů, které jsou taknějak poskládány za sebe a asi pro to mě následující Huckova dobrodružství v dětství více bavila.
V dnešní ultrakorektní době kniha samozřejmě trochu kulhá a o to bylo čtení větší zábavou.
Pěkná kniha z mého dětství. Velice ráda na čtení vzpomínám. Je pro všechny - jak menší tak i starší čtenáře. Každý si najde to svoje.
Klasika, která se četla jedním dechem . Klidně i pro menší a i starší čtenáře. Každý si v knize najde to svoje. Já na knihu vzpomínám velice ráda, pěkně napsané a čtivé.
Když jsem tuto knihu začínala číst, nenapadlo by mě, že by se mi mohla tolik líbit. Původně jsem ji otevřela jen tak ze zvědavosti a myslela jsem si, že to bude jedna z knížek, které mi budou týdny ležet na stolku než si najdu čas je dočíst.
Jakmile jsem však zabředla do Twainových řádků, opět jsem se cítila jako bezstarostné dítě. Živě jsem před sebou viděla hry a radovánky, které autor v knize tak barvitě popsal. Zkrátka Dobrodružství Toma Sawyera předčila má očekávání. Bylo to milé, veselé a plynulé - tolik plynulé, že jsem je přečetla téměř jedním dechem a vůbec se mi nechtělo dát tuto knížku z ruky. :)
Styl psaní mi připadal příjemný, slovní zásoba pestrá a celkově to všechno dohromady moc dobře ladilo.
Postavy mi byly sympatické, dobře prokreslené, velice oceňuji, že se v příběhu nacházely myšlenkové pochody hrdinů.
V knize nechybí humor, napětí ani jistá míra psychologie postav, tudíž mi při četbě nic nechybělo a náramně jsem si příběh užila.
Mark Twain mi tímto dílem učaroval a jsem moc ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Jsem si jistá, že to není naposledy co jsem ji přečetla. Vřele doporučuji.
Treba povedať, že dobrodružstvá Hucka Finna sú o kus ucelenejším a kompletnejším dielom, tak či tak, je toto prvé, útlejšie dobrodružstvo rovnako zábavným náhľadom do detskej mysle a jej dennodenných strastí a slastí. Žiadna dobrá detská kniha sa neobíde bez toho, aby obsahovala kus skutočného života, kus pravdy a tým sa stáva zážitkom aj pre dospelého. Taký je aj Tom Sawyer.
Znova musím podotknúť, že v originále, písanom dobovým jazykom, to má ešte niečo navyše, niečo, čo sa prekladom nenávratne stráca. Ak môžete, siahnite po originálne.
Tohle je moje dětství, knihu mi čítávala babička a já doufám, že jí taky jednou budu číst svým vnoučatům, je krásně napsaná. Úplně mě při pohledu na jějí obálku jímá nostalgie.
Na knize je vidět, že je pro starší děti. To ale nevadí. Na odlehčení je dobrá pro každého. Dospělí si mohu zavzpomínat na klukoviny z jejich dětství a zazávidět Tomovi lumpárny, které oni ani udělat nemohli. Rozhodně stojí za přečtení.
Klasika, kterou jsem v dětství milovala. Později už mě tolik nenadchla, ale základ mého malého já se nezapře a stále tahle knížka v mém životě zaujímá zasadní místo.
Kniha, ve které Mark Twain výborně vykresluje život, lumpárny a problémy chlapců. Výborné je i filmové zpracování na námět této knihy (Páni kluci).
Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě. Musím říct, že mě zklamala. Možná to bylo tím, že jsem měla vysoká očekávání nebo jsem se ke knize prostě dostala v špatnou dobu. Tom byl hodně vynalézavý a trochu mi připomněl mého synovce. Kniha nebyla špatná, jen jsem se do ní nemohla začíst. Za nějakou dobu bych ji chtěla dát druhou šanci, možná se mi bude líbit. Bohužel, momentálně vám knihu nemůžu doporučit.
Tato kniha se líbila hlavně synovi, který toho jinak moc nepřečetl. Ale Tom Sawyer byl jeho oblíbený hrdina. I já jsem si knihu přečetla a docela se mi líbila, i když už dávno nejsem ta správná cílová skupina.
Tom Sawyer je idolem všech dětí z okolí. Je to kluk, kterému se dostane to, po čem touží. Unikne každé nepravosti, kterou samozřejmě pokaždé provedl. Krásné, detailně popisující dětskou psychiku a vtipné dílo.
Milé, vtipné, moudré. Jestli se nějaká kniha dá označit za nestárnoucí, pak je to tato. Ověřil jsem si to novým čtením po asi třiceti letech. Pozoruhodné je, že číst to může dítě i dospělý a oba budou spokojeni. To také není úplně běžné, obvykle chce kniha (dnes, nebo vývojem) určená dětem od dospělého čtenáře už jistý nadhled. Ne tak Tom Sawyer.
Tom Sawyer byl mým dětským hrdinou, stejně tak jako jeho parťák Huck. Byli to ti správní kluci neustále podnikající různé rošťárny a dobrodružství. Bavily mě jejich příběhy a vždy jsem si tajně přál být v jejich partě
Po dlouhých letech jsem se do toho pustil s chutí, jenže po několika desítkách stran to začalo drhnout, jako když se do soukolí dostane písek... chvíli jsem to ještě zkoušel, pak něco přeskočil a nakonec to zavřel... prostě dneska je už pro mě tahle knížka passé... zážitky Toma Sawyera a styl mě už neberou... hodnocení nechávám na třech, ale je to spíš na dvě...
Jako malý jsem nebyl vůbec žádný rebel a místo různých kousků jsem ležel v knihách, připravuje se na kariéru nejprve chirurga, poté hradního kastelána (ani jedno mi dodnes už nezůstalo).
Mou prakticky největší výstředností byla stavba malé kamenné hráze, díky které jsme s kamarádem lehce vychýlili tok místní řeky. Avšak tímto byla dětská rebelie vyčerpána a v době, kdy jiná děcka chtěla náš monument rozbít, zmohli jsme se jen na demonstrativní házení žabek, kterými jsme chtěli útočníky zastrašit (což samozřejmě nepomohlo).
Knihu Dobrodružství Toma Sawyera jsem přečetl až po „dvacítce“ a upřímně řečeno, bylo mi trochu líto, že jsem v dětskejch letech nebyl větší lump. Hrozně jsem Tomově partě záviděl ta jejich dobrodružství (např. to pirátské) a přál jsem si je zažít. Jenže dospělák, hopsající na voru a křičící „Jsem pirát, navalte peníze, bídníci!“, by vypadal kapku divně...
Přesto knize dám 5*, jelikož díky výtečnému umění vyprávěče, střídmosti a údernosti popisů a samotnému ději jsem fakticky ta dobrodružství prožil a knížku si díky tomu užil.
P.S. Pokud budete mít možnost, doporučuji sáhnout po vydání od Toužimského a Moravce, které disponuje skvělým překladem Františka Gela, jakož i padnoucími černobílými ilustracemi Kamila Lhotáka.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány pro děti 19. století americká literatura Amerika dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1964 |  Dobrodružství Toma Sawyera |
| 1961 | Tajemný cizinec |
| 1999 | Princ a chuďas |
| 1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
| 1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Do ruky se mi jako první dostalo Dobrodružství Huckleberryho Finna a nemůžu říci, že bych byl nějak zvlášť nadšený. Začátek a konec byl pěkný a zábavný, ale prostřední (a dost dlouhá) část na voru nebyla moc zajímavá a čtení mi úplně neutíkalo.
Dobrodružství Toma Sawyera, to byla jiná liga. Nenudil jsem se ani malou chvíli, nostalgicky jsem vzpomínal na dětské strachy, zveličované obavy, fantazijní představy a zpětně viděno úžasné dětské vidění a vnímání toho, co dospělí nikdy nepochopí. Twainovy kousavé poznámky na adresu školního systému nebo záživnosti a účelnosti nedělení školy, resp. pravidelných mší jsem pak ocenil ještě víc.
Moc pěkná kniha, leckde trochu naivní, jinde možná na dnešní poměry docela drsná, ale čas s ní ubíhal tak hezky, harmonicky.
Šílenost překladu ve vydání z roku 1964 - překládání křestních jmen do češtiny. Některých. Jak někdo může s čistým svědomím mluvit o skupině Joea, Johna, Rodgera a Tomáše Sawyera, to nepochopím. Ale jak může někdo napsat Jiří Washington, to už je mimo jakoukoli představivost.
"Mělo se za to, že Joe Indián zavraždil pět obyvatel městyse, ale co na tom? I kdyby to byl býval satan osobně, bylo by se našlo habaděj slabochů ochotných načmárat své jméno pod žádost o milost a ukápnout na ni slzu ze svých chronicky nedomykavých a děravých moldánek."