Dobrodružství v zemi nikoho
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81277/bmid_dobrodruzstvi-v-zemi-nikoho-epN-81277.jpg
4
633
633
Objevení bývalých lomů kdesi za městem, tajemné "Země nikoho", otisky obřích trilobitů, souboj se Zelenými vestami... Jedna z nejkvalitnějších foglarovek. Napínavé čtení vyšlo poprvé v roce 1969. 1.vydání.
Přidat komentář
Tahle foglarovka byla pro mě bomba.Četl jsem jí několikrát a teď se k ní zase občas vrátím.Po Rychlých šípech to byla hned ta nejlepší další.
Příznivcům klukovských dobrodružství lze jen doporučit. Napínavá četba, které čas moc neubral na působivosti.
Typická Foglarovka, která má všechno to, co jsme jako kluci milovali a chtěli prožít taky - dobrodružství v panenské zemi, tajemno, kamarádství, spravedlivé souboje s cizí partou ... jóóó to byly časy, v tomto případě lehký nadprůměr - 80 %
Je hrozně zvláštní tuhle knihu objevit v knihovně cca 15 let po období mé totální fascinace Rychlými šípy, bobříky apod. I přesto jsem ji zhltnul za jedno odpoledne, a byť je na vícero místech nutně úsměvná, jde o příjemný čtenářský zážitek přesně v tradičním Foglarově stylu - dobrodružné výpravy, přátelství a nějaký ten kostlivec ve skříni.
P.S.: Ontario je velice sympatická banda, hlavně tím, že byť do jisté míry zastupují úlohu Šípů, zdaleka nejde o takové slušňáky. A nemůžu se ubránit dojmu, že jsem zmínku o nich v původních Rychlých šípech taky našel...
Pamatuji si, že jsem se o téhle knize dozvěděl prostřednictvím čítanky ve škole, kdy jsme si z ní četli úryvek. Zaujala mě tak, že jsem si jí hned letěl vypůjčit do knihovny. Jakmile jí člověk začne číst, nemůže se od ní odtrhnout, dokud ji nedočte. Vřele doporučuji.
Velmi napinava Foglarovka ktera me kdysi dvno totalne pohltila perfektni.
Tahle foglarovka mi v pubertě unikla, tak jsem ji zblajzl až teď a i když je mi přes 30, tak jsem u posledních stránek pociťoval stavy dojemnosti a chvílemi mi vlhly oči. Parádní. Začátek trochu pomalejší a i přes lehkou foglarovskou naivnost má knížka pár drsných momentů a pořádnou dávku napětí.
Moje po Rychlých šípech druhá foglarovka - řada dobrých momentů: Pedro s Diegem, nejednoznačná skupina Ontário, parta Inky, závody Terasy i samotná Země nikoho (a pobrukoval jsem si se Samsonem: "Ta zem neleží za Velkou louží, je pro všechny a není to stát, země nikoho a každýmu slouží, kdo má lidi rád"). Ale stejně už to nějak nepůsobilo. Asi už stárnu. Musím zkusit ještě Ransoma.
Jako dítě jsem milovala všechny Foglarovky. A nyní je ráda čtu před spaním synům.
Tohle byla vůbec první kniha, kterou jsem přečetl. Asi ve druhé třídě jsem lezl do postele se Čtyřlístkem a maminka usoudila, že už bych mohl číst něco onačejšího, tak mi vrazila do ruky tohle. Já to nedůvěřivě vzal a už neodložil. Tyhle pozdější foglarovky nejsou tak slavné jako třeba Rychlé šípy nebo Chata v jezerní kotlině, ale podle mě jsou lepší - realističtější postavy, propracovanější psychologie, někdy drsné aspekty života (jako tady Křiklárna), v některých (třeba Pod junáckou vlajkou a Devadesátka pokračuje) se objevuje drsná šikana, zrada od postav, u kterých by to čtenář nečekal a podobně. Přitom Foglar nijak nerezignuje na ideály a tím, že je staví proti tvrdému prostředí, o to víc vyniknou.
Úžasná a napínavá kniha. U téhle Foglarovky jsem se jako kluk večer při čtení bál, stejně jako u Modré rokle. Rozhodně doporučuji k přečtením všem klukům a holkám. I jako dospělí jsem si tuto knihu s chutí přečetl a užil. Mnoho knih od "Jestřába" jsem nečetl, ale vždy na mě silně působilo popisované přátelství, nadšení kluků a zábavnost oddílů, které jsem jim občas i záviděl. Obzvlášť, když tyto knihy byly nepochopitelně označované jako ideově závadné a byly tabu, tak tím více se četli.
Knihu sem si přečetl asi po 25 letech. Tehdy mě to nadchlo a myslím že výpravy do lomu Amerik který sme pak podnikali byly inspirovaný touhle knihou.
Dnes mi už některé části knihy přijdou usmevny i tak se mi to i po letech líbilo a příjemné se četlo...
Zbytečné něco psát,knihu jsem si opět přečetl po téměř půlstoletí a znovu mne nadchla jako zamlada.
Miluji Foglarovky a téměř všechna díla jsem od pana Foglara alespoň přečetla (i když bohužel ne všechny vlastním). Ale tato knížka se mi dostala do rukou poprvé. O to nadšenější jsem byla a i tento napínavý příběh přečetla jedním dechem. Takže se stávám hrdým majitelem i tohoto díla a má čestné místo v mé sbírce..
Tak opět jedna krásná Foglarovka. Milovníci Foglara si mohou povšimnout malých i velkých drobnosti pripominajici jeho jine, vsak nemene podarene, knihy. Chlapci objeví krásné tajné místo, do kterého není snadná cesta, a oto raději tam chodí. (Připomíná to knížku Chata v jezerní kotlině). Kluci tam chodí, ikdz jejich tajemství sleduje parta kluků hrající si na rychle šípy. ( kniha Rychlé Šípy). S těmi se poté dají dohromady. Kluci sbiraji nalepky od sirek, pisi vlastni knizku, vedou si nastenku a dělají závody pro ostatní. Poradanim těchto her společně pro celé město se někomu vybaví knizka Hoši od bobři řeky. Ale za mně opět 5 *
Dobrodružná kniha se mi líbila ,protože je v ní vyobrazeno přátelství,důvěra a oddanost příteli. V knize je vyztiženo ,že je důležité pomáhat si s kamarády např.:pomoci druhému vylézt z trhliny v zemi anebo pohlídat hodinky. Ovšem důležité není pomáhat si pouze s přáteli ale i s neznámýmy dětmi třeba uspořádat závod aby se děti nenudily a nevymýšleli špatné věci. Trpělivost růže přináší to se potvrdilo i dětem v této knize ,protože hledali triliobity a nemohli je najít ale nevzdávali se a po dlouhém a namáhavém hledání je našli dokonce za ně dostali i odměnu. Čest toto slovo se hochům stalo svatým ,protože si za vlastní chybu sami pykali a to tak ,že po ztrátě kamarádovy cennosti sami vzdělali peníze a koupili mu totožnou věc stejně hodnotnou.Knihu vřele doporučiji všem čtenářům.
Štítky knihy
příroda divočina rozhlasové zpracování dětská dobrodružství Jaroslav Foglar, 1907-1999 geologický průzkum trilobitiAutorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Velice příjemný společník na sváteční volné dny - můžu jen vřele doporučit. Napínavý, dobrodružný příběh odehrávající se v městských ulicích, ale i v kouzelných přírodních kulisách kdesi za městem. Člověku se tiše stýská po dobách, kdy děti lítaly odpoledne někde venku, domů se vracely na večeři a zažívaly spoustu malých i velkých dobrodružství se svými kamarády. Dnešní děti už moc venku vidět nejsou. Škoda. Ale Foglarovky tuhle kouzelnou dobu zachytily a dokážou uchovat - pro nás, co jsme ještě tyhle doby v podobné formě zažili a třeba i pro naše děti, které už to znají trochu jinak. Moc pěkné čtení - jen s tou přírodní pestrostí v říjnu a listopadu ta pan autor malinko přehnal - rozkvetlé pole divizen, čekanek a hvozdíků spolu s trnkovým a růžovým křovím obsypaným plody vedle něhož koncertuje armáda cvrčků je na mne špetku moc "přes" - proto ta jedna hvězdička dole :-)