Dobrovolnice
Hana Hindráková
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/179062/bmid_dobrovolnice-179062.jpg
4
134
134
Amélie objeví inzerát na práci dobrovolnice v uprchlickém táboře Kakuma v Keni. Zaplatí poplatek, ale po příletu zjistí, že naletěla podvodníkům. Začne pomáhat ve slumech, kde panují otřesné podmínky. Navíc zde někdo unáší děti. Amélie zkusí pátrat, netuší však, jaké nebezpečí jí hrozí. Jednoho dne procitne v chýši v zakrváceném oblečení a vůbec nic si nepamatuje.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem knihu dobrovolnice a musím říct, že autorka píše takovým tím zvláštním způsobem - kdy na jedné straně je děj realisticky syrový, na druhé straně je to "příběh" ... celkově z toho pro mě vychází knížka - která byla až příliš rychle přečtená. Nejsem žádný literární kritik a mými hlavními kritérii pro přečtení knihy je: aby mě bavila, aby to mělo děj a spád a aby to dobře skončilo, což se splnilo vrchovatou měrou.
Kniha se mi moc líbila a přečetla jsem ji jedním dechem. Souhlasím s komentářem od lwíček a Míla 1.
Vždycky uvádím sve komentáře nějakou ukázkou, ale tady není nic, co by stálo za zaznamenání. Napsána ta kniha není špatně, ale obsah je prostý, misty nelogický, spoléhající na náhody, víceméně červenoknihovnický.
Komentovat nebudu, obstarali to za mně ostatní čtenáři. Určitě znovu číst nebudu.
Velmi naivní, dětské, plné nepravděpodobných náhod, kdybych k tomu nebyla vyzvána, asi bych to ani nedočetla. O problém, který tato oblast Afriky přináší a na který jsem byla navnaděna, se kniha jen otřela, bohužel.
Kniha se mi líbila. Příběh je zajímavý. Autorka píše takovým "úsporným" stylem, ale už jsem si na to zvykla.
Časem zkusím další knížku.
Sice jsem čekala od knihy více, nějaký hlubší příběh, ale nakonec to byla taková oddechovka (byť děj takový nebyl), jen se obávám, že tahle kniha se mi do paměti nezaryje.
Naivňoučký příběh pro náctileté slečny. No ale i tak jsem knížku dorazila do konce, čte se velmi rychle, kapitolky jsou většinou krátké, takže čtení dost odsýpalo. Průměr, podruhé již číst nemusím.
Námět je dobrý, ale zpracování nic moc. Chvílemi jsem nevěděla jestli čtu drama, erotiku nebo cestopis.
Dobrovolnice není tak docela můj šálek kávy, ale četlo se to rychle, za dva dny na procházce s kočárkem jsem to dala.
Pro mě to mělo najednou moc rychlý konec a mám trochu problém tomu příběhu úplně věřit. Asi lepší průměr.
Dobrovolnice se docela dobře čte, ale děj se mi zdál těžko uvěřitelný a naivita Amélie nepochopitelná. Odmítala jsem v textu například často opakované slovo "mamka" a ani příjmení Statečná nebyla nejšťastnější autorčina volba.Jednoduchý sloh možná způsobil, že mi příběh připadal nedotažený.
Tak toto bych já označila jako dívčí román. Knížka je velice slabá , naivní,nepropracovaná do hloubky, pro mě málo uvěřitelná.
Téma z Keni o únosech dětí by mohlo být zajímavé, silné a drsné a to jsem od příběhu i čekala.....
Rozhodně knížka není pro dospělého čtenáře, který už něco přečetl.
Nevím jaké jsou další knížky od autorky, možná ještě něco zkusím, ale toto opravdu nebyla knížka pro mě.
Knížka je čtivá a krásně provedená, jak oddělením jednotlivých kapitol, tak obálkou a dá se přečíst za večer .
Tedy, musím říci, že tato kniha si mě opravdu získala. Líbilo se mi, jak autorka dokázala popsat situaci rozvojové Afriky. Některé situace byly velice realistické. Příběh měl spád a mohu jej vřele doporučit všem, kteří milují příběhy ze života.
Kniha byla příjemným čtením. I přesto, že je zde vážné téma jako únosy dětí, bylo ta pro mě oddechová kniha. Trochu thriller, trochu červená knihovna.
Když jsem si knížku vybírala v knihovně, lákal mě především její název. Očekávala jsem příběh ze života dobrovolnic v Africe. Ten budete hledat v knížce marně. Začátek dobrý, ale pak děj horší a horší až do úplně trapného konce.
Knížku jsem právě dočetla, tak jdu na google číst o organizaci, že od paní Hindrákové naprosto letím na Afriku a ona ukončila činnost :(..ale za mě krása, je to happyend a opět kus Afriky je mi blíž
Kniha byla moc pěkná ale když byli nějaké zápletky tak to mohla psát jako děj a ne jako vzpomínku.
Knihu Dobrovolnice jsem přečetla téměř jedním dechem a nemohla se od ní odtrhnout. Je vidět, že autorka zná poměrně dobře místní prostředí, skvěle popsala nejrůznější situace. Kniha je skvělá, když člověk nemá chuť číst vážnější literaturu, ale zároveň se chce něco nového dozvědět i se odreagovat.
Dávám knize jednu hvězdičku. Neoslovilo mě to, po spisovatelské stránce dost slabé.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Děti nikoho |
| 2017 | Smrtící byznys |
| 2014 |  Dobrovolnice |
| 2018 | Nezlomný |
| 2016 | Lovci lebek : český thriller z prostředí speciální pátrací jednotky |
Přečetla jsem knihu rychle, tak rychle, že teď, zhruba po měsíci, si už jen matně pomatuji, o čem byla. Je zanesena jinými ději, jinými příběhy, prostě se k ní nebudu vracet. Nijak zvlášť mě nezaujala, ale ani jsem ji nepřestala rozečtenou číst, což často činím. Takže tak nějak.