Doktore, fofrem, jde o život!
Patrick Taylor
Irish Country série
1. díl >
DOKTORE, FOFREM, JDE O ŽIVOT je poutavý kaleidoskop komických příběhů plných laskavého humoru a životní moudrosti, irská obdoba francouzských ZVONOKOS. Barry, čerstvý majitel univerzitního diplomu, získal první zaměstnání... nic zlého přitom netuše. Bude asistentem praktického lékaře v Ballybucklebo! Tuhle vesničku málem nenajde na mapě, ale na místě zjistí, že nechce žít nikde jinde než tady – v srdci smaragdových kopců a údolí severního Irska. Pak se však poprvé setká se svým šéfem, doktorem Fingalem O´Reillym. Tenhle starší muž, jehož základním ponaučením je „nikdy pacientům nedovol, aby ti přerostli přes hlavu!“, má velmi svérázné metody. Je prchlivý O´Reilly šarlatán prvního řádu, anebo naopak ten nejlepší učitel, od kterého Barry získá mnohem víc, než se kdy naučil na fakultě? Ať už tohle dopadne jak chce, po seznámení s O´Reillyho pacienty – mezi nimiž se najdou opravdu rázovité figurky – je mu jasné, že minimálně o životě, a nejspíš i o lásce se tady dozví víc, než kdy doufal.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno:Originální název:
An Irish Country Doctor, 2004
více info...
Přidat komentář


čekala jsem něco jiného, čekala jsem milý humor a vyprávění jako je třeba Herriot. Toho se rozhodně nedočkáte. Není to milé, ani zajímavé ani čtivé. Velké zklamání :-(


Očekávala jsem asi něco jiného, cosi ve stylu Doktora Martina (kde česká i britská verze jsou povedené). Nicméně je to laskavá knížka s pozvolným vyprávěním a postavou O'Reillyho, jak ušitou pro Jana Wericha. Alespoň já jsem ho v něm viděla od první stránky.


Čekala jsem, že se více zasměji. Jisté části knihy měly humorný podtón, ale nemělo to u mě takový efekt. Nicméně kniha se četla velmi příjemně, příběh měl spád a obešel se bez dlouhých a nudných popisných částí, které mě osobně jako čtenáře nutí knihu odložit či dokonce zavřít. Přestože bych ji nezařadila mezi top oblíbené knihy, určitě si časem přečtu i zbývající tituly z této knižní série.....


Lékařská praxe na irském venkově, pár svérázných postav se svými osudy. Příjemně se to četlo a i jsem se zasmála.


Vtipná, milá, svěží, oddechová četba plná laskavého humoru a životního nadhledu. Sympatické postavy, které mají své kouzlo, jak doktor O'Reilly, tak jeho nový pomocník doktor Laverty ale i ostatní svérázní obyvatelé této zapadlé vesničky v Irsku.


Oddechovka. Některé momenty úsměvné, popisování občas zdlouhavé. Oba doktoři sympatičtí, každý svým způsobem. Hledala jsem knihu pro pauzu mezi detektivkami. Pauza splněna a kousek čtenářské výzvy mám taky za sebou.


Příběh mladého začínajícího lékaře na venkově sleduji od první strany s velkým očekáváním. Stává se asistentem staršího a zkušeného lékaře, který mu vážně, ale i s humorem jemu vlastním, předává své zkušenosti. Autor zde krásně vystihuje dobovou atmosféru a úplně jiný přístup k pacientům na venkově, kde se všichni znají a jiný ve velké nemocnici, kde je velký anonymní "šrumec". Tady vítězí zájem o bližního a láska k povolání. Všichni se dobře znají a vědí, na koho je spolehnutí a kdo potřebuje trošičku popostrčit. Příběh se odehrává v 60. letech (začínají hrát Beatles a Rolling Stones). Ale svým vyprávěním a nadčasovostí patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy přečetla. Mohu za to poděkovat mé milé známé až z Barcelony, že jsme se tak krásně sešly nad knihami z lékařského prostředí.


Knížku jsem začala číst kvůli čtenářské výzvě, protože jinak bych si ji asi nevybrala. Je to ale milá oddechovka se spoustou humoru a cizích slov, kterým jsem nerozuměla ani za mák. Občas mi přišlo, že autor z obyvatel udělal až příliš velké burany... Dost možná se ale ještě někdy do Ballybucklebo vrátím. 4*


Venkovský praktický lékař není jen tak nějaký doktor. O své pacienty se opravdu zajímá a péče o ně překračuje rámec jeho působení. V knize nechybí ani trocha humoru a happy end


Úsměvná kniha o mladém lékaři, který se stane asistentem venkovského lékaře a seznamuje se se svéráznými obyvateli.


Příjemný příběh o svérázných lidech z irského venkova. Odpočinková četba plná životních mouder a úsměvných příhod venkovských lékařů.


Výzva 2021 - při poslední řečené otázce jsem si v duchu říkal, že tuhle vesnici člověk musí milovat, i kdyby nechtěl. A to samé platí i o knize samotné - postavičky jak z poslední Horní Dolní, anglický humor suchý jak drn, prostě bomba. Díky za recepty na konci knihy a už teď vím, že to nebylo poslední shledání se svérázným Ballybucklebo!


Celkem vtipná konfrontace mladého začínajího lékaře Barryho, který je vyškolen teorií a tyto čerstvě nabyté vědomosti je připraven bez jakéhokoliv zpochybňování a přesně podle daných pravidel uplatňovat i v praxi. Proti němu stojí svérázné a zdánlivě lajdácké léčebné metody doktora O´Reillyho, jehož základním pravidlem je „nenechat si pacienta přerůst přes hlavu“.
Barry jako nový asistent doktora O´Reillyho přes počáteční nedůvěru a pochybnosti k jeho praktikám, postupem času začíná chápat, že pod slupkou zdánlivé hrubosti a někdy až neurvalosti se skrývá velká moudrost, soucit, pochopení, dobrácká duše a velké srdce.
Doktor O´Reilly totiž nevládne jen bohatými praktickými zkušenostmi z oblasti medicínské, ale současně je taky velkým znalcem lidských charakterů a často tak pomáhá lidem i mimo ordinaci.
Barry tak postupně poznává, že v mnoha případech dokáže lidský rozum a pochopení udělat větší službu, než jakákoliv vědecká učebnicová teorie.
Je to taková klidná a oddechová záležitost, která sice nevyvolává až tak velké výbuchy smíchu, ale občasné pousmání určitě vylovit umí. Děj kolem dvou hlavních hrdinů je rozšířen o spoustu svérazných a originálních postaviček, a trochu okořeněn i náznakem milostných záležitostí mladého hrdiny. Občas se mi kniha ale zdála trochu rozvláčná, některé kapitoly příliš popisné, až nezáživné, myslím, že to knize trochu škodilo a ubíralo jí na spádu. Proto dávám takové lepší tři hvězdičky, i když k nějakému dalšímu pokračování se určitě ještě vrátím.


Poklidný obrázek z venkova v Severním Irsku. Děj se odehrává asi v r. 1964. To je doba, kterou si už dobře pamatuji, proto mne zarazily některé rozdíly ze života u nás a v Severním Irsku. Patricie se musela obhajovat za to, že studuje vysokou školu (kolem mne bylo už tehdy plno vysokoškolaček), Julie měla problémy s potratem (u nás byl potrat povolen, i když ho musela schvalovat komise), rodilo se doma (u nás byly domácí porody snad jen tehdy, když se nestihlo dojet do porodnice). Že u nás nebyly chudinské čtvrti, nezaměstnaní a utrápené matky osmi dětí se skvrnami na nohou od zimy a topení dřevem v krbech, je jasné. Asi jsme měly zkreslené představy o životě na "západě".


No můj šálek kávy to úplně není. u pár stranek jsem se velice pobavila. Ale je to poslední moje poslední kniha tohoto žánru. Moc mě příběh neoslovil.


V prvních kapitolách jsem tu knížku dost odmítla. Jsem totiž vášnivý milovník Herriota a tohle bylo v mnoha detailech tak moc stejné, že jsem ji vůbec nechtěla číst. Nakonec jsem ale přijala jiný styl vyprávění příhod z ostrovního venkova a celkem jsem si ji užila, i když jsem se neubránila srovnávání. Příjemná kniha, těším se na další díly, ale neměla na mě ten efekt, kdy se nechci odtrhnout.
Autorovy další knížky
2009 | ![]() |
2010 | ![]() |
2010 | ![]() |
2012 | ![]() |
2011 | ![]() |
Kniha která neurazi nepotěší ale pobaví. Vystudovanej doktor kterej jede do zapadákova kde prožívá své trable. Vůbec to nebylo špatné i když místy nudné. Taková 50% knížka