Doktorka z Boloně
Wolf Serno
Boloňa 1552. Carla se narodí se znetvořujícím ohnivým znamením – pro inkvizici ostudným znamením hříchu. Aby se ho zbavila, sní o tom, že se stane lékařkou. Ale studium medicíny je jí jako ženě nedostupné. Carla se nevzdává a všechny své naděje vkládá do mladého charismatického chirurga Gaspara Ragliacozziho, do něhož se ke všemu beznadějně zamiluje...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
Die Medica von Bologna, 2010
více info...
Přidat komentář
Ač jsem o tohoto autora četla všechny knihy tak i když se mi tato líbila, řekla bych že byla nejslabší z jeho děl.
Pěkný historický román,ale nepohladí srdíčko a nezůstane dlouho v hlavě. Taky mě trošku štvala naivita hlavní hrdinky i když to byla chytrá žena. Shrnuto - kniha pěkná,ale četla jsem lepší :)
Přečteno, odevzdáno do knihovny a semtam zanechaný dobrý dojem. Shoduji se se čtenářkou Dadula, příliš mnoho latiny. Jiné knihy tohoto autora, které jsem četl se zdály býti lepšími.
kniha se mě líbila.Sice tam bylo moc lékařských popisů,děj mohl být víc rozvinutý,ale dávám čtyři hvědičky.
Velká spokojenost,čtivé a zajímavá doba,dobře popsaná.Je to lehčí čtení od Serna než je ranhojič.Já doporučuji.
Pokud máte rádi historii, kniha se vám zřejmě bude líbit. Já preferuji děj i za cenu nepřesností, proto mi kniha příliš nesedla. Autor totiž vykresluje spíše dobu a reálie, než postavy a jejich jednání.
Z této knihy jsem trochu v rozpacích. Byla čtivá a poučná. Ale musím přiznat, že mě nijak nepohltila. Hrdinka, ač to neměla vůbec snadné, mi nijak k srdci nepřirostla. Asi proto, že první polovina knihy byla zahlcena latinskými výrazy a medicínskými obraty. A v ději se téměř nic neudálo. Druhá polovina knihy byla více o příběhu samotné Carly a tak pro mě i čtivější. Autor se pokusil několikrát šokovat, ale bylo to spíše hodně velké tlačení na pilu. Jako celek kniha nebyla špatná, ale přeci jen se mi mnohem více líbila sága o Porodní bábě nebo Ranhojička od R. Jordan.
Abych pravdu řekla, byla jsem docela zklamaná. Román ze 16. století sice pokryl díru v mých vědomostech ohledně vývoje lékařství, protože můj oblíbený Ranhojič se odehrává ve století 12. a Šaman ve století 18., ale jinak mi název Doktorka z Boloně přišel dost nadnesený, Hlavní hrdinka totiž sice touží být lékařkou, ale nakonec se opravdovému léčení věnuje asi tak rok. Když tedy pominu to, že pracovala jako ošetřovatelka mezi jeptiškami a do lékařské sféry si udělala občas malý výlet. To by mi ale ještě tak nevadilo, doba byla těžká a žena jako lékařka nepřijatelná. Spíše na mne nepůsobila dobře hrdinka, u které jsem měla pocit, že se polovinu románu utápí v depresích a nečinnosti, případně činnosti, která s lékařstvím nemá nic společného.
Skvělá kniha, která především ukazuje to, jak to měly ženy v minulosti ve společnosti těžké.
Bylo to mé první setkání s autorem a setkání to bylo velmi příjemné. Kdo se zajímá o historii medicíny, lékárnictví, tak příběh Carly Marii Castagnolo musí zaujmout. Popis Benátek, postihnutých morovou epidemii, byl pro mne opravdu působivý. Doba to rozhodně nebyla jednoduchá a radostná. Myslím si, že se ji W. Sernovi podařilo zdařile přiblížit .
Autorovy další knížky
2005 | Ranhojičova pouť |
2017 | Medikus z Heidelbergu |
2014 | Loutkář |
2006 | Lodní ranhojič |
2012 | Doktorka z Boloně |
Přiznávám, že knížku pro nezájem nedočtu. Dialogy jsou rozvleklé a kolikrát naprosto zbytečné, knížka nemá ten správný spád, i když se čte dobře. Hrdinka mi absolutně sympatická není, a nedělá to její postižení:)