Dom duchov
Isabel Allende
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374919/bmid_dom-duchov-hlV-374919.jpg
5
518
518
Román Dom duchov je rozvetvenou ságou latinsko-americkej rodiny, prežívajúcej svoje víťazstvá i pády na pozadí pohnutých spoločenských udalostí, v imaginatívnej krajine plnej vulkánov a častých hurikánov, prírodných i ľudských katastrof. Je to zároveň nádherný príbeh ženy plnej prirodzenej odvahy a sily. Podľa knihy bol nakrútený oceňovaný film, román sa zaradil medzi najúspešnejšie literárne diela 20. storočia.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
La casa de los espíritus, 1982
více info...
Přidat komentář
O existenci Domu duchů jsem se dověděla z komentářů u Sto roků samoty, a tak jsem jukla do Městské knihovny – a hele – ta kniha je tak v kurzu, že jsem si ji musela zarezervovat. Po půl roce na mě došla řada a musím říct, že kniha vyplnila vysoká očekávání. Tohle mám ráda – když dějiny cloumají osudy malých lidí, navíc pokud má každá postava svůj jedinečný charakter a vášně a ještě k tomu je příběh okořeněný fantazijními motivy.
Tak tohle bylo NĚCO, pro mě mimořádná kniha. Román zachycuje život tří generací rodiny Truebů a příběh je to opravdu fascinující a strhující. Je to hutné čtení a najdete v něm vše - špínu, pot, tvrdou práci, násilí, mučení, korupci i smrt, a najdete v něm i lásku, přátelství, vděčnost, odpuštění a porozumění. Styl autorky je velmi podmanivý, její jazyk je precizní, bohatý a výstižný, píše velmi sugestivně a přesvědčivě. Přitom je její dramatické vyprávění mnohdy stejně vzrušující jako kouzelné a lyrické. Charaktery a psychologie postav jsou velmi dobře vykresleny, jsou to postavy zajímavé a složité, postupně se vyvíjející a zrající, a svou podstatou opravdu živé a skutečné. Náročnějším čtenářům vřele doporučuji.
PS: Filmové zpracování knihy je také moc dobré, a i když je příběh místy mírně pozměněný, určitě vás nezklame. Herecké výkony M.Streep, J.Ironse, A Banderase a W.Ryder jsou excelentní.
Naprosto fascinující příběh jihoamerické rodiny. Asi nebudu mít objektivní "oko", neboť jsem mohla navštívit Jižní Ameriku 2x a zcela se zamilovat. Takže očarována i kouzlem země a zatuchlostí knihy staré vazby, která již dlouhou dobu odpočívala u kamaráda v knihovně, jsem totálně propadla jejímu kouzlu. Když jsem se zasnila, tak jsem k tomu knihu očuchávala a dostávala se do do naprosto jiných dimensí.
kniha byla velmi zajímavá. akorát některými kapitolami jsem se musela prokousávat a možná, že až si jí přečtu za pár let, budu se na ní dívat jinak.
Na téhle knížce mě mrzí jenom jedna věc. Že si ji nemůžu znova přečíst jako poprvé.
Kniha se čte sama,na takové čtení se jen tak nezapomíná.Škoda,že jsem o ní nevěděla dříve,seženu další knihy od této autorky.
Četla jsem v češtině, 2x, tak se mi líbí.Nezapomeňte na další knihy této autorky Dcera štěstěny a Sépiový portrét. To jsou dva díly. Výborné čtení.
Koupil jsem si jí dávno pradávno, tuším ještě za cca 46,- Kč těsně po revoluci, kvůli názvu, samozřejmě, protože mě tehdy zajímalo všechno kolem duchů, záhad, minulých životů. Barrabas připluje po moři, začal jsem číst....a už jsem nepřestal. Nádherný příběh plný typických latinskoamerických reálií a nezbytného magického realismu, smutných postav, přízraků a nadpřirozených schopností, kde se mezi příběhem důležité rodiny tiše odvíjí historie Chile a rodiny nejznámějšího chilského socialisty Salvadora Allendeho. Krásná záležitost, která se čte sama! Filmová podoba není špatná, ale knížka je prostě knížka!
Doporučil bych především fanouškům magického realismu, tahle kniha nezapře inspiraci Sto roky samoty. A není podle mého o nic horší.
Autorka nás v částečně autobiografickém příběhu provede historií Chile dvacátého století, zejména pak nástupem Pinochetovy diktatury. Ona sama je příbuznou prezidenta Allendeho, který v průběhu puče přišel o život a musela poté emigrovat, její sympatie tedy samozřejmě patří levicovému prezidentovi. Ale nejde jen o politiku, byť má v příběhu podstatnou roli - je to hlavně rodinná sága zobrazující proměnu celé země a myšlení lidí v průběhu minulého století, nenásilně obohacená o řadu magických prvků. Mě to moc bavilo, ještě jednou doporučuji a doufám že se nezklamete :-)
Rozhodně se jedná o mojí nejoblíbenější knihu vůbec. Četla jsem jí již po třetí a stále mi příběh přijde originální a neuvěřitelně poutavě napsaný. Když jsem dočetla poslední kapitolu, měla jsem chuť začít číst od znova a prožívat ty pocity dokola.
Tak tohle je jedna z mých top. Nevím, co k ní více říct, prostě si ji přečtěte......Četla jsem ji asi před pěti lety a dodnes na ni vzpomínám.......
Nádherná knížka, určitě doporučuji, stojí za to přečíst. Knižka se mi nadlouho uloží do paměti. K osudu této chilské rodiny bych se ráda znovu vrátila, bohužel okolnosti mi to nedovolí, za svůj život bych chtěla přečíst ještě spoustu knih, proto se nemůžu vracet již k přečtenému a v tomto případě mě to moc mrzí.
Příjemné překvapení. Kniha se mi četla velmi dobře, až jsem se od ní nemohla odtrhnout (místy jsem se docela zasmála díky povedenému překladu). Každá postava je něčím zajímavá. Především pak zaujmou vzájemné vztahy mezi postavami (sestra Estebana, Clara, Esteban a Blanca). Magická atmosféra jen podtrhuje samotný děj.
Není důležité, co život udělá s námi, ale to, co my uděláme s naším životem.
Rozhodně nejbohatší a nejhlubší knížka, kterou jsem za poslední půlrok četla.
Nádherná kniha, srdcovka. Přečtěná už dvakrát, rozhodně ne naposledy. Miluji postavu Clary.
K příspěvku pode mnou... stačí se podívat, kdy bylo napsáno Sto roků samoty a kdy Dům duchů. Ne nadarmo je Isabel Allende někdy obviňována z plagiátorství Márquéze, její styl vypravování je opravdu hodně podobný, hlavně v této knize, ta je chvílemi psaná skoro jako přes kopírák. Přesto v mých očích to hodnotu knihy nedevalvuje. Jen mi přijde jako totální hloupost napsat, že místo Márquéze by se měla učit Allende.
Navzdory racionálnímu založení mě tato kniha pohltila natolik, že jsem vzala na milost i magický realismus a nechala se jím okouzlit. Marquezovi ani nikomu jinému se to nepodařilo. Resp. místo Márqueze by měla být na školách zmiňována právě Allende, v životě jsem o ní během studií neslyšela, a že jsem dávala pozor, ale jako by ani neexistovala (čistě můj osobní názor, Márqueze nemám ráda a zatím mě od něho nic nebavilo, podle mě je Allendeová lepší, to plagiátorství nevidím, číst M., hlavně jeho Sto roků samoty, je pro mě utrpení) Ani sečtělí lidé z okolí Allende neznají. Učili jsme se o kdejakém patlalovi, ale o I. Allende nikde ani zmínka, narazila jsem na ni náhodou a mrzí mě, že až tak pozdě. Kniha je skvostným vypravováním. Nesmírně lidské, poutavé čtení a výjimečné podání, kdy autorka nepodsouvá, co je si čtenář povinnen myslet, ale čtenář si dělá (zdánlivě) obrázek sám, činí z knihy unikum.
Štítky knihy
totalitní stát zfilmováno rodina magický realismus političtí vězni ságy Chile chilská literatura hispanoamerická literatura diktaturaAutorovy další knížky
| 2002 |  Dům duchů |
| 2006 | Eva Luna |
| 2003 | Dcera štěstěny |
| 2003 |  Město netvorů |
| 2001 | Paula |
Autorku jsem objevila díky Marquezovi a patří mezi ty, které jsou pro mě nezapomenutelné. Tento román je mě navíc velmi silně oslovil proto, že akcentuje skutečné události a není to jen fikce od A do Z. Patří mezi knihy po jejichž přečtení člověk neví, jestli má být na své lidské pokolení být pyšný nebo stydět za to, čeho jsme schopni.