Rudá volavka
Jason Matthews
Dominika Egorova a Nathaniel Nash série
1. díl >
Ruská vyzvědačka Dominika Jegorovová bojuje o přežití v džungli postsovětských tajných služeb. Je donucena projít výcvikem „volavek“, školených svůdnic, a poté nasazena na Nathaniela Nashe, mladého důstojníka CIA, který řídí nejdůležitějšího vyzvědače CIA v Rusku. Dominika a Nate se ocitají uprostřed souboje vůlí, špionského řemesla a nevyhnutelně také touhy. Jeden z nich se bude muset brzy převtělit do dvojí existence v tajné operaci na život a na smrt… Strhující špionážní román svou autenticitou nezapře, že pochází z pera veterána CIA s třiatřicetiletou zkušeností ze svébytného světa kontrarozvědky.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Red Sparrow, 2013
více info...
Přidat komentář
Výtečné pokračování výtečného Paláce zrady. Nemohla jsem přestat číst, doslova mě to strhlo :-) Excelentní. Škoda, že toho od Jasona Matthewse není víc.
Tato kniha zrála jako víno. S přibývajícími stránkami byla stále lepši a lepší. Zpočátku mi vadily autorovy obsáhlé popisy situací a postav. Děj se moc nehýbal, skoro bych řekla, že byl až nudný. Poté naštěstí začal nabírat otáčky a ta jízda fakt stála za to! Knihu nešlo odložit, chvílemi jsem skoro nedýchala... Ihned se vrhám na další díl, musim vědet, jak to bude pokračovat !
Jeden z velmi vzácných příkladů, kdy kvalita filmu mnohonásobně převyšuje kvalitu knihy.
Dobré akční knihy existují. Tohle ale není jedna z nich. Děj se táhne, v knize se objevuje mnoho postav, které až na výjimky nejsou příliš propracované, čtenáře na konci nečeká žádné překvapení. Velkým zklamáním je zpracování hlavní hrdinky, Rudé volavky Dominiky. Nemá žádný charakter, v knize pouze plní svou funkci. Zcela zbytečně má nadpřirozené schopnosti, které jsou jen velmi chabě postavené na psychologii. Na knize je až bolestně jasné, že ji psal chlap - jedna z prvních věcí, které se o Dominice dozvíme je, že má poprsí velikosti 75D (děkuji pane Matthewsi, bez této informace by čtení této knihy byl zcela neautentický zážitek) a v naprosto každé interakci s nějakou mužskou postavou je nám připomínáno, jak hrozně sexy Dominika je. Paradoxem je, že svůj výcvik volavky, tedy sexuální manipulace, v knize vlastně vůbec nevyužije.
Bohužel, film nasadil příliš vysokou laťku, na kterou kniha prostě nemá šanci dosáhnout. Určité pasáže se četly velmi dobře, ale těch bohužel nebylo mnoho. I tak bych ale nikoho od přečtení této knihy v zásadě neodrazovala. Osobně se ale už ke knize nevrátím a druhý díl série si nechám ujít.
Když jsem viděla ukázky na film a pak jsem se dozvěděla, že je to podle knihy, tak jsem neváhala a první jsem si přečetla knihu. Příběh se mi líbil a chystám se na druhý díl. Jsem zvědavá na další dobrodružství Dominiky a Nata.
Film jsem za tím neviděla a doufám, že mě nezklame, protože kniha byla výborná.
Nejdříve jsem viděla film.Musím říct ,že byl dobrý a tak mně zaujal ,že jsem se pustila do knihy.Zajímavé je ,že kniha je trochu jiná obsahem než film ,ale to vůbec nevadí .Je to dobré čtení a už jsem se pustila do pokračování .
Rudá volavka zajímavé a čtivé téma. Na knihu mě nalákala ukázka z filmu. Na film se teprve chystám. Ale obsah mi trochu srážely recepty na konci každé kapitoly nějak mi nedošel jejich smysl, asi nějaká tajná šifra.
„Chcete nějakou past, soudruzi? Tak tady ji máte.“
Uplynula už relativně dlouhá doba od zhlédnutí filmu a já se tedy mohl pustit do čtení knižní předlohy. Nedoporučuji vidět film krátce po přečtení knihy, respektive naopak (ale to je snad už každému jasné). Knižní Dominika mi v určitých ohledech přišla uvěřitelnější a celkově bylo dějové prostředí, ve kterém se pohybovala, na lepší úrovni, než tomu bylo ve filmu. Na druhou stranu se mi trochu více líbilo filmové zakončení, které mi prostě více sedlo do noty.
Jak už tu bylo zmíněno, mohl se autor, jakožto veterán CIA, trochu více rozepsat tímto směrem (na můj vkus toho mohlo být více). Rozhodně mi nevadilo popisování toho, co je v Rusku špatně, ale nějaký ten větší kritický pohled by si zasloužilo i USA (knihu by to udělalo ještě lepší).
Celkově se mi kniha líbila a četla se mi dobře.
Rudá volavka nezklamala... no možná jen trošičku...
Hodně se mi líbilo, že autor pracoval s reálným základem. Hlavně fungování tajné služby v Rusku vám vyrazí dech. Bohužel mi ale vůbec nesedla milostná linka a hodně mě rušila. Dokážu pochopit, že i tajní agenti jsou stále jen lidé, ale hlavně ke konci mi přišlo, že se hlavní postavy chovaly až hloupě. Když si ale tohle odmyslím, byla to fakt pecka.
Určitě se nejedná o špatnou knihu, jen se nedostavilo ono "wow", které jsem naivně očekávala vzhledem k tomu, kdo je autorem a čím byl. Navíc je zde krásně popsáno, proč konkrétně je Rusko špatné, ale o Američanech jako takových prakticky nepadne zlé slovo. Ona ta propaganda funguje na obou stranách :-). Docela ráda bych si teď přečetla něco podobného, jen napsané Rusem. Věším, že by se v jiném světle ukázala i druhá z velmocí.
Abych ale Matthevsovi nekřivdila - příběh je napsán velice čtivě, na několika místech dokázal dost překvapit a rozhodně celkově nenudil. Snad jen ty recepty byly opravdu navíc... Po nějaké době jsem je začala přeskakovat, jen abych si na konci jeden přečetla a přesvědčila se. že do nich v průběhu nezačal vpisovat nesmysly typu: "Přidejte roh z jednorožce.".
Ze začátku jsem si říkala, že se mi to bude blbě číst. Nakonec jsem ale byla mile překvapená. Sice se zde objevuje pár nudných částí, jinak ale jde o bezva knížku. A kuchařku :D Z počátku jsem toto propojení nechápala,ale později mi to došlo. Jinak jsem se docela i nasmála. Takže za mě, jednoznačná spokojenost...
Tenhle styl běžně nečtu,ale volavka mě bavila.Zprvu jsem měla potíže s ruskými jmény a orientací v ději,ale po pár kapitolách se mi dostala pod kůži.Jdu si pustit film...
Špionážní knihy jsem nikdy nečetla a vyhýbala jsem se jim "jako čert kříži :D", proto když vyšla Rudá volavka tak mě to nijak zvlášť neuchvátilo a nechalo mě to chladnou... Až když vyšel film Red Sparrow s Jennifer Lawrence tak jsem si dle obsahu řekla, že si knihu zkusím přečíst (film jsem viděla teprve nedávno)... Bohužel ale musím říct, že se mi film líbil trochu víc než kniha (a to většinou dávám přednost knižní předloze).
Pokud bych mohla hodnotit tak bych hodnotila spíše 3,5*.
Kniha se četla sice dobře ale některé pasáže byly uměle natahované (sneslo by to několik stran ubrat), občas jsem se nedokázala zorientovat kdo s kým mluví (těch jmen a postav bylo vážně hodně)...
Na druhou stranu se jedná o něco naprosto jiného než obvykle čtu a i když nemám s čím srovnat tak jsem z toho byla spíše příjemně překvapená :-)
Tento žánr (špionážní thriller) nebude tak úplně můj šálek kávy (proto víc knih na toto téma asi číst nebudu) ale sérii o Dominice pravděpodobně dočtu. Zajímá mě jak to dopadne a celkem jsem si ji jako hlavní hrdinku oblíbila :-)
První jsem viděl film , ten se mi líbil proto jsem koupil i knihu. Tenhle žánr normálně nečtu, ale neodolal jsem . Za mě plný počet hvězd a koupím i další díly opravdu povedená kniha doporučuji rozhodně stojí za přečtení. Málokdy se stane , že kniha i film se povedou , ale v tomto případě stálo oboje za to . Tak že hurá na Palác zrady.
Špionážní romány skoro nečtu, takže nemohu porovnávat (teda kromě Já, poutník, který byl naprosto skvělý, Volavce dávám slabších 5hvězd). Knížka mě chytla, četla se dobře, došlo na napětí, intriky i trochu romantiky. Moc se mi líbila schopnost Dominiky vidět ty barvy, bylo to až mystické. Jinak svět agentů je pro mě velká neznámá, zajímalo by mě, jaká je vlastně realita. Ale možná lepší nevědět :o) Těším se na Palác zrady, už ho mám půjčený a asi mu dlouho odolávat nevydržím. A dle pozitivních reakcí ostatních čtenářů se podívám i na film.
Nevadila by mi o sto stran kratší délka, a na začátku jsem se občas ztratila v ruských jménech. Taky mě trochu zklamal konec, čekala jsem nějaký lepší závěr. Krom toho mi však Volavka přijde jako opravdu skvělá kniha.
Viděla jsem film a tak jsem myslela, že vím co budu číst. Ale nebyla to pravda. Přes má mylná očekávání, jsem knihou nadšená. :)
Rudá volavka je pro mě docela zklamání. Čekala jsem něco víc. Více napětí, větší propletenec agentů, hlavně jsem si myslela, že nebudu do konce vědět, kdo je na čí straně, což je vlastně jasné hned od začátku. Podle stylu psaní je poznat, že knihu psal člověk, který se světem CIA a špionáží měl co do činění.
Netušila jsem, že se ještě píšou propagandistický knížky a zdaleka jsem nečekala špionážní fantasy tak obřích rozměrů. Je znát, že autorem je Američan. Amík - šlechetný, hodný, čestný Mirek Dušín, Rus - zákeřný, drsný, chladnokrevný robot. Agenti samozřejmě ví všechno a každej si dělá co chce. Jestli takhle fungují tajný služby, tak lidstvo je stopro o krůček blíž k nějaký katastrofě. Jedinou nadějí by snad v tom zkaženým světě mohla být slečna Dominika Jegorovova, bývalá primabalerína, která prošla ruskou školou "volavek" (šlapek). Pětadvacítka, která se infiltruje úplně kam chce, a pokud je třeba, tak sejme taky koho chce. Dvě hvězdy za ty vtipný dialogy s Putinem, i když je autor myslel asi úplně na vážno. Všechno to bylo tak pravděpodobný a reálný asi jako moje členství v kroužku mladých parašutistů.