Rudá volavka
Jason Matthews
Dominika Egorova a Nathaniel Nash série
1. díl >
Ruská vyzvědačka Dominika Jegorovová bojuje o přežití v džungli postsovětských tajných služeb. Je donucena projít výcvikem „volavek“, školených svůdnic, a poté nasazena na Nathaniela Nashe, mladého důstojníka CIA, který řídí nejdůležitějšího vyzvědače CIA v Rusku. Dominika a Nate se ocitají uprostřed souboje vůlí, špionského řemesla a nevyhnutelně také touhy. Jeden z nich se bude muset brzy převtělit do dvojí existence v tajné operaci na život a na smrt… Strhující špionážní román svou autenticitou nezapře, že pochází z pera veterána CIA s třiatřicetiletou zkušeností ze svébytného světa kontrarozvědky.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Red Sparrow, 2013
více info...
Přidat komentář
Četla jsem jen první díl a potom viděla film tak jsem se na další knihy už vyprdla ale hrozně se mi to líbilo .
Autorův pokus o popsání souboje špionážních státních agentur USA a Ruska není špatný. Není zřejmé, jak tento souboj probíhá reálně, ale každopádně jsem si svůj obraz vytvořil. Kniha je začátkem pro mne nové řady špionážních thrillerů a tak jdu číst další díl.
Originální, napínavý příběh o bývalé baletce, která se stane špionkou. Velmi se mi líbilo, to že Dominika vidí barvy. Přečteno jedním dechem.
Napínavé, špionážní a zajímvé postavy. Boj agentů během studené války mezi Ruskem a Usa.
Vyslechla jsem audio.
A ten závěr? Teprve teď koukám, že je pokračování.
Mě to nebavilo! Dočetl jsem to z povinnosti. Do dalších dílů se pouštět nebudu a knihu už jsem i prodal. Kdyby to mělo o sto stránek méně, příběhu by to prospělo. F. Forsyth umí vyprávět líp!
Po zhlédnutí filmu jsem se chtěl přesvědčit, co svým rozsahem nabízí předloha a nakolik je střízlivější, než poněkud comicsové filmové podání.
Začněme pozitivy: základní schéma je nějakou dobu zábavné, román je dostatečně košatý a rozsáhlý, je napsaný svižným jazykem a obsahuje několik kousků zajímavých reálií. V druhé půli kniha poněkud ztrácí tempo i tenzi, hlavní hrdinka, s níž se posluchač do té doby identifikoval, ustupuje do pozadí různým širším byrokratickým a agenturním hrám, které chce autor zřejmě chtěl celou dobu vykreslit. Závěr je nezáživně otevřený dalším sekvelům a většina linií se neuzavře.
Celkově jde o spíše průměrný špionážní thriller, který namísto poctivé techno-thrillerové zápletky v duchu Forsytha nebo Le Carrého, nad kterou budete do konce trnout na špičkách, buduje půdu po nekonečný seriál pokračování, a to zejména skrze poněkud šestákovou, harlekýnovskou vztahovou romanci ("netušila jsem, že Američané mohou být takoví!") zasazenou do atraktivního špionážního prostředí, pomáhá si spoustou berliček, jež už jste mnohokrát někde dříve viděli (například ecovské recepty na konci každé kapitoly, které mají zřejmě nahrazovat plnotučně explicitní erotiku či akci), a především nekonečnou paletou schématických žánrových klišé a kýče: mladá Ruska je samozřejmě jak jinak než bývalá baletka a dcera profesora matematiky, jež si od dětství pobrukuje Čajkovského, všichni činovníci ruských tajných služeb jsou sadistické nekompetentní nestvůry s bradavicí a pleší, jejich manželky tlusté matrony v kožešinových ušankách, oproti tomu příslušníci CIA do jednoho sympatičtí čtveráčtí světáci, legendy a borci se srdcem humanisty, demokratická senátorka z Kalifornie je přirozeně amorální hedonistická dekadentka, jako na běžícím páse se tu popravuje, posílá do Lubjanky, kde vězně mučí sadista ve střevy zakrvavené krasnoarmějské rubašce. Chybí už jen čínský kuchař ovládající kung-fu.
Odpuzovaly mě také soustavné sexistické a sprominutím prasečkářské pasáže, jež konstantně líčí, co elastického má hlavní hrdinka na sobě, kterak se jí dmou ňadérka a v boji o život "zatíná zadeček", a jak se vždy přítomným postarším pánům tají dech. Často jsem měl tendenci se ujistit, že se kniha datuje do současnosti a je sotva pár let stará, a nejde o přinejmenším polovinu osmdesátých let - jde opravdu o takový ten studenoválečný "reaganovský kapitalistický realismus" v duchu Clancyho nebo Forsytha, jenž ovšem přichází o čtyřicet let pozdě a ne zrovna v nejlepší formě. Takhle už dnes nefunguje snad nejen špionáž, ale ani literatura.
Tohle mě dost bavilo. Nejdříve jsem viděla film, ale při čtení knihy jsem zjistila, že je film celkem odlišný a hodně toho filmaři vynechali. Kniha je lepší volbou, líbilo se mi to, jak Dominika vidí barvy a i romantická linka s Natem.
S touhle knížkou nás dala dohromady náhoda. Ze začátku (po pár stranách) jsem si myslela,že tohle mě nemůže bavit, ale postupně jsem se do příběhu dostávala a navzdory tomu,že to nebylo nejjednodušší čtení, mi to začalo utíkat. I když sem tam se nějaká nudnější část našla,ale kde není? A postavy? Ty jsem si maximálně oblíbila. Hrozně moc si mě získala Dominika,která nebyla žádná chudinka,ale hrozně silná postava,která si je ochotná jít za svým. A to jak dokázala vidět barvu aury ostatních lidí? To je rozhodně super nápad. Nate byl hrozně velký sympaťák,kterého si prostě musí zamilovat všichni. Moje sympatie si však získal i Gable,Forsyth, Benford a Korčnoj. Místy tam byly i vtipné dialogy a hlášky. A to asi nejdůležitější. Tohle byl můj první vhled do špionážního světa. A podle mě tím,že autor je bývalý agent CIA, to nemohlo působit věrohodněji. Škola pro volavky, prostředí a praktiky KGB mi doslova vzaly dech. Líbilo se mi taky, že jsme s Dominikou ušli postupně cestičku od nadějné baletky až po důstojnici KGB. Zkrátka tam bylo všechno. Zároveň nám tahle knížka načrtává obrázek o dnešním Rusku. To,jak chce být největší velmocí,chce být respektováno a má jeden stanovený směr,který musí ostatní buď následovat, anebo jim jde o krk. Vážně skvělý systém. Na konci (který byl mimochodem velmi otevřený do dalšího dílu) bylo i vidět,že ne všichni navzdory dohodám hrají fér. V téhle knížce najdete i takovou kuchařku,protože na každém konci kapitoly najdete recept na jídlo,které si postavy v oné kapitole dají. Při čtení poděkování vám dojde proč.
Bylo fajn rozšířit si obzory a vidět opravdovou lásku k vlasti.
Nejdřív musím napsat, že je Rudá volavka můj první thriller, takže nemám s čím knihu porovnávat a možná kvůli tomu moje hodnocení nebude úplně objektivní. Ale čert to vem. Na knihu mě nalákal film (který mimochodem taky stojí za to). Na(ne)štěstí se filmoví tvůrci drželi předlohy jen v hlavní myšlence a něco si hodně upravili k obrazu svému, takže jsem nebyla během čtení ochuzená o překvapení. Nebudu nijak komentovat boj dvou super velmocí a autorovu tendenci vykreslovat Rusy věčně jako ty špatné, i když mu to dost lidí vytýká. Přece jenom je to Američan, tak co byste čekali?! Nevadila mi ani romantická linka příběhu. Naopak byl tak děj mnohem lidštější a ano, stravitelnější hlavně pro ženskou část čtenářů. Autor se s textem opravdu piplal. Hrál si se slovy, vymyslel neuvěřitelnou škálu zvratů, politických kliček, machinací, úskoků... až z toho člověka mrazilo, že to takhle v určitých kruzích opravdu chodí. Jeho původní profese a zkušenosti se v ději odrážejí na každé stránce. Škoda jen, že v předposlední části knize na chvíli došel dech. Tato pasáž zaměřená hlavně na zákulisí celého případu, a fungující jako příprava pro velkolepé finále, byla bohužel o poznání nezáživnější, než zbytek knihy. Ale je to naštěstí jen nepatrný vroubek, v jinak perfektní knize. Rudá volavka mě hodně mile překvapila a já už v knihovně pokukuju po dalším dílu, protože ten pocit napětí a čekání, jak to teda celé dopadne, se mi nečekaně hodně zalíbil. Asi se na stará kolena ještě vrhnu na čtení thrillerů?! :D
Kam se hrabe Frederick Forsyth, Robert Ludlum, Tom Clancy, John le Carré, Daniel Silva a mnozí další...
Nikdy bych si nemyslel, že napíšu větu: Tato kniha mohla být o polovinu kratší. Utápění se v popisování kdo co měl na sobě, kdo se v jídle nimral, kdo měl jaké oči, a to vše na dvě stránky, bylo pro mě moc. Ale to nebylo to nejhorší! Kdyby tam nevystupoval V. Putin, myslel bych, že se děj odehrává v době mccarthismu. Spisovatel dělal v CIA 30 let jak píše v doslovu, ale asi tam dělal politruka.
Rusové jsou popsání jako cyničtí, hnusní, šéfové hrozní, až odporní, plešatí a většinou smrdí česnekem. Zato agenti CIA jsou sympatičtí, šéfové kamarádští a přátelští, věčně usměvaví, humorem oplývající a spravedliví. Jedni mají auru černou, hnusnou (hádejte kdo?) a aura druhých je krásně barevná (kterých asi?).
Tak toho jsem si užil, ale obráceně, dost dlouho. Nemusím se tím zabývat v hloupé knize ještě teď, když toho je v našich TV plno.
Děkují, nechcí. (jak řekl pan J.Císler v jedné scénce s I. Janžurovou)
Ostatní díly této série si s radostí nechám ujít.
Ale abych jen nehanil. Některé pasáže byly dobré, i napínavé. Prostředek jsem přetrpěl a někdy i odstavce přeskakoval. V půlce knihy jsem začal číst knihu od Childa Bez slitování, abych se dostal do jiné nálady, a potom se ke knize vrátil, jestli bude druhá část stejně trapná jako první. Byla, bohužel pro mě. Dočetl jsem to a nevím jestli se mám podívat na film.
Shrnuto a podtrženo, je to kniha o době před Putinem, ale napsaná pro dobu současnou.
Můj hloupý názor!
p.s.: není všechno nad 80% ke čtení.
Tuto knihu, vlastně celou knižní sérii, čtu na doporučení a rozhodně toho nelituji. Hlavní hrdinka - agentka Dominika, je velice inteligentní, talentovaná a i nepředvídatelná mladá žena, která se dostane díky svému strýci, do stále trvající... ,, STUDENÉ VÁLKY" mezi Amerikou a Ruskem.
Kniha má od samého začátku napětí, z kterého chvílemi jde mráz po zádech.
NAPÍNAVÝ ŠPIONÁŽNÍ ROMÁN
Dominiku Jegorovovou naverboval její strýc do světa špiónů.
Vycvičili ji, nasadili do akce a pokusili se ji i zabít.
To jim však nezajistilo její loajalitu, ale stal se z ní dobře trénovaný a hodně naštvaný protivník.
Amerika versus Rusko ve spleti tajných schůzek, sledovaček, získávání a předávání informací, lží, intrik a manipulace.
Takový je svět agentů.
Pro mě jasných pět hvězd :-)
Rudá volavka je z môjho pohľadu dobre vykreslený špionážny román. Prišlo mi, že autor sa dobré vyzná vo fungovaní amerických i ruských spravodajských agentúr.
Opisy boli celkom realistický vykreslené či už z pohľadu politického diania alebo z pohľadu činnosti špionážnych jednotiek.
V príbehu bola i príslušná dávka napätia, ktoré primerane stupňovalo jednotlivé dejové línie.
Ústredná dvojica hlavných postáv si každou kapitolou viac získavala moje sympatie.
Mám však dve výtky a to, že celkovo príbeh vyznieva neobjektívne, kde bolo zrejmé, že autor viac inklinuje k americkým spravodajským službám ako k tým ruským. Osobne uprednostňujem objektívny nadhľad autorov, kde sú všetky strany vykreslené rovnako. Nemôže byť predsa jedna iba biela a druhá iba čierna.
Druhá vec kt. mi nesadla boli recepty na konci kapitol, ktoré mi prišli ako totálny úlet a trochu mi to kazilo pomyselný punc vážnosti celého príbehu.
Možno práve to bolo zámerom....
Pěkný špionážní román plný nečekaných zvratů. Hlavní postavy jsou dokonale propracovány a chvílemi mi tedy naskakovala husí kůže. Už se těším na pokračování.
Knihu jsem si chtěla přečíst dřív než mrknu na film a dobře jsem udělala. Kniha je totiž velmi dobrá, za to film spíše průměrný a možná by mě odradil od čtení, což by byla škoda, protože aktuálně se moc těším, až se dostanu k dalším dílům. Miluji špionážní romány, proto jsem hned na začátku ocenila, že se jeden z šéfů Natea jmenuje Forsyth ;-) Ke knize jsem se propracovala až teď, ač jsem si ji koupila v rámci plnění loňské čtenářské výzvy (ten rok 2020 byl u mě nějakej slabší aneb vivat dovolená) a jsem za to moc ráda!
Nevím, čím přesně mne tahle kniha tak dostala, ale zkrátka stalo se. Skvělá charakteristika postav se sice docela profláklou zápletkou (souboj ruské a americké špionážní aktivity), nicméně skvěle zpracovaná. Vnímání světa Dominikou pomocí barev je velice originální a zajímavé. Opravdu jsem nečekal, že mne tento román takhle dostane, ale po jeho přečtení se cítím jaksi v úzkých z toho, jak to probíhalo a nakonec dopadlo, i když se všechno dalo očekávat. Možná je to tím, že se člověk během čtení dozvídá o tolika manipulacích, zradách a brutalitách, že věří v ten sladký a romantický happyend, ale život všech lidí, i těch, kteří pracují pro rozvědku a špionážní organizace, zkrátka není z bavlnky a je úplně jedno, z jaké strany tyhle rány přicházejí. Musím říct, že Dominiku jsem si zamiloval již od začátku, a to až tak, že možná překopu svůj čtenářský plán a pustím se do dalšího dílu o hodně dříve, než jsem původně plánoval, což jsem už hodně dlouho neudělal.