Dominika na cestě Japonskem
Dominika Gawliczková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463634/bmid_dominika-na-ceste-japonskem-czo-463634.jpg
4
169
169
Na motorce do duše Japonska. Dominika putuje Japonskem. Z Tokia na venkov, od formalit k přátelství a z klidu samoty do zájmu médií. Ať už se octne opilá s mikrofonem v ruce nebo zamčená v hodinovém hotelu, o legraci není nouze. Koupe se spolu s babičkami, ujíždí před tajfuny, jí syrové chobotnice a neustále se klaní. Ze svobodného sedla motorky se rozhlíží po světě plném pravidel a tradic a přemýšlí. Kým by byla, kdyby se narodila v Japonsku?... celý text
Přidat komentář
Konec vzala Dominika fakt hopem, ale jinak oproti Jižní Americe vidím velký posun. Milá či komická setkání s Japonci jsou doplněná opět krásnými fotografiemi, kterých je opravdu hodně. Jen bych klidně zvládla dvojnásobnou porci textu. Čte se to moc dobře, Dominika má vypravěčský talent.
Příjemný cestopis o zemi, kterou bych si přál jednou navštívit. Jak už tu někdo psal konec je trošku uspěchaný. To je asi tak jediná výtka, kterou bych měl.
Kniha byla sice čtivá a měla jsem ji rychle přečtenou, ale také proto, že byla až příliš stručná a informací bylo poskrovnu. Knize by, dle mého názoru, prospěl promyšlenější koncept a daleko podrobnější propracování zejména závěru knihy. Zde jsme se z půlky cesty během pár stran dostali až na konec putování. Pochválit bych chtěla vtip a nadhled, se kterým je kniha napsaná.
Neurazila, ale ani nenadchla. Rychle to uteklo a cesta byla najednou u konce, mám pocit, že by se mi líbila kniha delší a podrobnější. Odlišnosti života v Japonsku jsou nicméně velmi zajímavé a grafické zpracování luxusní.
Super cestopis, mám velký obdiv k drobné světlovlasé dívce, která neváhá jezdit na motorce naprosto sama tisíce kilometrů od domova. Vím, že mnozí Dominice vytýkají ˇfňukání", já to tak rozhodně nehodnotím, beru to spíše jako upřímnost (je tedy pravda, že na knihu z cesty Jižní Amerikou se teprve chystám). Dominika zažila určitě nejen hodně pozitivní věcí, ale i těch, co tak super nejsou (např. jak popisuje úraz hlavy a s tím spojenou několik týdnů trvající omámenost a otupělost... v naprosto cizí zemi... sama...) a co příjemné nebyly, tak proč o tom nenapsat pravdu, skutečné pocity. Poukazovat na ufňukanost někoho, kdo se naprosto sám vydává na takové cesty (viz i předchozí knihy), je až úsměvné.
Nejsympatičtější cestopis, který jsem dosud četl. Dominiku a její dobrodružné cesty sleduji skrze různé platformy již dlouho, ale k opravdové knize jsem se dostal až nyní a jsem naprosto nadšen. Autorka má neskutečný cit pro vyprávění a její upřímný ostrovtip mi na mnoha místech pořádně rozvibroval bránici. Nelze také přehlédnout perfektně zpracovaný vizuál a ilustrace - byla to radost pohledět. U některých knih se mi stává, že se těším, až je konečně dočtu a pustím se do něčeho jiného. Tady jsem si přál, aby cestování s Dominikou po Japonsku jen tak neskončilo. Zážitek, který si dám kdykoli znovu. Arigato!
prevazne nadsene a pozitivni vynatky z cestovniho deniku, zadne nove informace, celkem strucne
ilustrativni prihoda s japonskou komunikaci a pohostinnosti, kdyz byla autorka zranena a uvizla neplanovane prilis dlouho na navsteve, to je naprosto presny! 日本らしい
Dominiku jsem sledovala i během cesty a některé zážitky už jsem znala, přesto se mi knížka hodně líbila , je moc pěkně zpracovaná a čtivá, dodávám jediné - obdivuji a závidím
Je to super, protože je to vtipné. Protože je kniha plná barevných fotek, protože je kniha sama o sobě jedním super designovým kouskem. Rychle se to přečte. Z pohodlí domova, kdežto i přesto dokážete ten déšť a mrazivý vítr přes stránky cítit a těžké chvíle prožívat spolu s dominikou. Je to skutečné.
Připojuji se k Vesper001 - taky se rozhodně do Japonska nechystám, přesto nebo právě proto mě knížka moc zaujala! Dominika umí vtipně vyprávět své zážitky z cest, navíc je knížka opět doprovázena skvělými fotografiemi.
Další dobrodružství Dominiky a její motorky, opět ze země, do které se nikdy nepodívám, a ani po tom netoužím. S o to větším zájmem jsem sledovala její putování. Jak už bylo řečeno, kniha mohla být delší, chyběla mi v ní místa, o kterých Dominika psala na sociálních sítích. Knihu jsem si ale moc užila, i po vizuální stránce, a jistě se k ní (stejně jako k předchozím) budu vracet.
Krásná kniha plná fotek a ilustrací. Oproti Jižní Americe i míň fňukaní. :) Mrzí mě jen to, že o Japonsku jsem se toho nedozvěděla víc, protože Domča umí hezky vyprávět.
Klidně bych mohl mít více Dominiky!!! Proti knížce z Jižní Ameriky, kde se řešila většinou nemocná motorka či Dominika:), je tady značná část prostoru věnována zážitkům s Japonci, popisu rozdílů mezi naším a jejich pojetím života. Některé skutečnosti jsou poměrně zajímavé a nečekané a člověk by je v tom technologickém zázraku země vycházejícího slunce snad až nečekal. Mohl bych mít víc samotného popisu cesty, čili toho pravého "cestopisu", ale i tohle pojetí knihy v podobě spíš takových střípků z cest je zajímavé. Vzhledem k tomu, že v knize je vlastně popsána jen první zhruba polovina trasy, si to skoro říká o pokračování:).
Bylo by to za poctivé čtyři, ale za krásné fotky a grafickou úpravu knížky prostě půjdu do plných. Jen tak dál, Dominiko!!
Skvělá kniha, plná dojmů ze skoro mimozemské japonské civilizace, humoru, rozporů, rozčarování, kontrastů, přehnané laskavosti... Jejím jediným problémem je, že se moc dobře čte a zdá se tak být moc krátká. I kdyby byla o polovinu delší, pořád by asi byla moc krátká. Naopak pátou hvězdu tak nedávám jenom proto, že velkou většinu knihy zabírá popis necelé první poloviny cesty a ve zbytku Dominika (možná i z nedostatku času?) spěchá a nedostává se tak prostoru na popis dalších věcí. Jinak super kniha. :)
Oproti Jižní Americe – nebe a dudy! Japonsko a Japonci jsou sice v mnoha ohledech jako z jiné planety, ale je vidět, že civilizace, dostupnost služeb a tentokrát rozumná volba dopravního prostředku Dominice sedí MNOHEM víc než jihoamerická divočina.
Konečně si opravdu užívá, konečně popisuje dojmy z cesty, místní kultury a všemožných podivností na které narazila a které každého cizince zaujmou (a já konečně zjistila, jak se česky jmenuje ten hnědý hnus, co jsem si občas v japonských automatech omylem koupila – ječmenný čaj!). Ač se cestovatelce opět nevyhnuly zdravotní a technické komplikace (naštěstí ve výrazně menší míře než minule), nad všemi negativy tentokrát výrazně převažuje pozitivní náhled a čirá radost z cesty – a tak to u cestopisu má být.
Grafická stránka je opět velmi povedená a se všemi kanji i pěkně stylová. Každý ze tří oddílů je doplněn hromadou krásných fotek - ale knihu bych snesla i delší, podle mapky cesty se zdá, že tak 2/3 míst se do ní nedostaly snad ani letmou zmínkou.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dominika na cestě Jižní Amerikou |
| 2015 | Dominika na cestě |
| 2021 | Dominika na cestě Japonskem |
| 2024 |  Dominika na cestě do Kyrgyzstánu |
Kniha vypadá krásně, skvěle se čte a člověk se u ní pobaví. Jediné mínus je její stručnost. Přišlo mi, jako by kus knihy chyběl.
Ale i tak vřele doporučuji. Budu se těšit na autorčinu další knihu.