Dopisy z planety Země
Mark Twain (p)
Krátké dílo „Dopisy z planety Země“ napsal Twain na sklonku života, v těžkém období po smrti manželky a dcer. Jedná se spíše o soubor esejů, ve kterých kritizuje křesťanství, na kterém nenechává nitku suchou, zabývá se totiž absurditu a kritikou doslovného chápání křesťanství a bible. Na začátku sledujeme Stvořitele, který stvořil vesmír a andělé nadšeně sledují jeho dílo. Jedním z nich je i Satan, který je za trest poslán na Zemi, odkud píše dopisy dalším andělům, uvádí v nich vybrané absurdity uvedené v bibli. Začíná představou lidí o ráji, kdy na Zemi nikdo nevydrží v kostele déle než hodinu týdně, zpívat neumí, ale ráj si všichni představují jako věčný zpěv a drnkání na harfu ve věčném kostele. Další absurditou v pojetí ráje je mu to, že na Zemi se lidé nenávidí, ale podle všeobecného přesvědčení se budou všichni v nebi milovat. Dále prochází bibli a ukazuje absurditu vybraných biblických událostí. Zmiňuje třeba vyhání z ráje, kdy jsou za malý přestupek Adama a Evy potrestáni všichni jejich potomci, kteří jsou na jejich hříchu nevinní. Přitom jsou potrestaní tím stejným bohem, který nás učí odpouštět, ale sám není schopen odpustit ani Adamovi a Evě. Podobně si bere na paškál Noa a potopu světa, kdy milující bůh nemilosrdně zničí svá stvoření. Přesto vyvolí některé k záchraně, konkrétně farmáře, který laicky splácá loď a bůh ho nechává plavit se bez mapy a zásob. Bůh sice zničil vše špatné, ale přitom zachovává veškeré škůdce lidí, zejména otravný hmyz roznášející choroby. Lidstvo, které stvořil k obrazu svému vůbec neustále trápí nejrůznějšími pohromami, které lidé, s boží pomocí, překonávají. Každý člověk má jinou povahu, danou bohem, ale boží zákon je pro všechny stejné a tak jeden zasluhuje trest a druhý chválu za něco, na čem nikdo nemá podíl, protože je to dáno od boha. Sám bůh ale svoje příkazy dané lidem nedodržuje a přesto, že vše předvídá, stvořil Adama a Evu, které potrestal. A v Novém Zákoně přináší bůh způsob, jak trápit člověka i po smrti, totiž peklem. Na nebesích byl Bůh nelítostný a krutý, když sestoupil na Zem jako Ježíš, změnil se ve svůj opak, ovládla jej láska a tak vymyslel peklo, ve kterém trest nezměrně převyšuje přestupek. V závěru autor popisuje hrůzy, které by nastaly, kdybychom se začali chovat doslovně biblicky ve smyslu Starého Zákona. Autor převážně bojuje s absurditami doslovného výkladu bible, trnem v oku mu je zejména neschopností Boha odpouštět a to, že Bůh lidstvo neustále trápí. Dílo stojí rozhodně za přečtení, obsahuje zajímavé pasáže, které ale asi dnes už nikoho nešokují.... celý text
Literatura světová Povídky Historie
Vydáno: 1987 , PráceOriginální název:
Letters from the Earth, 1962
více info...
Přidat komentář


"Některé moje experimenty byly docela pozoruhodné. Při čtení jsem narazil na případ, který se stal před mnoha lety. Několik lovců uspořádalo na našich Velkých planinách lov na bizony pro pobavení nějakého anglického lorda - jednak proto, aby ho pobavili, a jednak proto, aby opatřili čerstvé maso pro jeho spižírnu. Bylo to pěkné povyražení. Pobili dvaasedmdesát těchhle obrovských zvířat, část jednoho z nich snědli a ostatních jednasedmdesát nechali shnít. Abych určil rozdíl - jestli nějaký existuje - mezi anakondou a lordem, zařídil jsem, aby do klece anakondy přivedli sedm telat. Vděčný plaz okamžitě jedno z nich uchvátil a polykal a pak spokojeně ulehl. Dál už o telata neprojevil žádný zájem ani náznak, že by jim chtěl ublížil. Opakoval jsem tento pokus s dalšími anakondami. Výsledek byl vždycky stejný. Potvrdila se skutečnost, že rozdíl mezi lordem a anakondou je v tom, že lord je krutý, kdežto anakonda nikoli."


Jako věřícímu člověku se mně tato kniha nehodnotí lehce. Problém je evidentně v tom, že Twain bere doslovně Starý zákon a zesměšňuje jeho absurdity, přitom neznám nikoho, kdo by SZ bral ještě dnes doslova. Bible je především legenda, ne popis historie, což tvrdí sama církev. Nevím, jak SZ společnost brala před sto lety, kdy byla tato kniha napsána. Je možné, že existovalo plno věřících, kteří doslovnost bible tvrdě a fanaticky hájili a pak bylo napsání této knihy opodstatněné. Ale dnes bych odpůrcům církve doporučoval jinou literaturu.
Mimochodem, křesťanství staví především na Novém zákonu a o tom by šla podobná kniha napsat velmi těžce.


Mark Twain sviští,burácí mu to zatraceně dobře. Ve svojí ironicky laděné náladě se strefuje dost vydařeně,mám dojem,že to myslel i dost vážně. Jsme obětmi vlastních iluzí,nebo čí vlastně? V tom je možná největší paradox všech náboženství. Jeden z největších experimentu stvořitele,at je jakýkoli,se moc nezdařil. Naše dokonalost vadne před dokonalejšími tvory. Co třeba jistí kytovci,kteří se dorozumívají na stovky mil od sebe,nebo delfíni,kteří se i po spoustě letech poznají a reagují na sebe jako samostatní jedinci a co třeba jeden nenápadný ptáček co si schovává na zimu zásoby na 6000 místech a ani na jedno nezapomene a s jistotou je opět všechny najde. A to prý někteří lidé mají nadpřirozené schopnosti,prý... Jsme nejduležitějším výtvorem samotného stvoření? Jsme duležitě jedineční? Jsme dokonalý? Snad žádný z tvoru netrpí toliko chorobami jako člověk. Takže nezbývá než poděkovat... A co na to vesmír? Vesmíru je to jedno. Hodně vás napadne u dopisu z planety Země i těch z jiného soudku zde taky obsažených.Když vám něco,už v makovičce proběhlo,tady si to příjemně osvěžíte a někteří tápající,třeba změní názor. Pro mě osobně je tato utlá lahudka zároven i malý - velký skvostík.


Skvělé humorné dílo, které v mnohých utvrdí to, nad čím jsme tolikrát sami přemýšleli.
...Bůh je vševědoucí a všemocný. Je-li tomu tak, potom se nemůže stát nic, o čem by On předem nevěděl, že se stane. Nic se neděje bez Jeho dopuštění. Nemůže se udát nic, čemu se On rozhodne zabránit. Znamená to, že Stvořitel je pochopitelně zodpovědný za všechno, co se děje...Křesťan to s hlubokým přesvědčením připouští. A pak, když takto udělal Stvořitel zodpovědným za všechny bolesti, choroby a mizérie, jímž mohl zabránit - zcela normální křesťan se k Němu lichotí a říká mu Otče náš!...


Ironií skrz naskrz prosáklé minidílo nemilosrdně kritizující slepou oddanost náboženství a církvi. Twain s vtipem sobě vlastním dokládá na několika příkladech, jak si sám Všemohoucí čili Zdroj Veškeré Etikety protiřečí v samém základu svého "učení" a jak je i přesto slepě a nesmyslně opěvován.
U této knihy se pobavíte a pousmějete, ale natrefíte možná i na vcelku zajímavé postřehy.
Část díla
![]() |
Dopis na svět |
![]() |
Dopisy z planety Země 1987 |
![]() |
Písemnosti Adamovy rodiny 1987 |
![]() |
Proklaté lidské plemeno 1987 |
![]() |
Proklatě lidský humor Marka Twaina 1987 |
Autorovy další knížky
1964 | ![]() |
1961 | ![]() |
1999 | ![]() |
1965 | ![]() |
1970 | ![]() |
Netuším, jak mi mohl ujít tak skvělý spisovatel, jakým byl Mark Twain. Náhodou jsem sáhl po téhle jeho knížce povídek a už jsem polapený a nedám si pokoj, dokud nepřečtu celé jeho dílo. Styl mi připomíná nejvíc mého oblíbeného Stephena Leacocka. Úžasný britský humor bez chvilky nudy. První Část je víceméně parodií na biblické příběhy, druhá na evoluční teorii. Autor vše převrátil naruby a je to velmi vtipné, ale po zamyšlení i VELMI PRAVDIVÉ. Vrcholně uspokojivé.