Doppler
Erlend Loe
Doppler je úspěšný, spořádaný a pilný muž. Má manželku, dvě děti, hezký dům a dobrou práci. Jednoho dne však při cyklistickém výletě do přírody spadne z kola, a jak tak leží v lese na zemi, zaplaví ho klid a mír, jaký už dlouho nezažil. Ty tam jsou starosti s plánovanou rekonstrukcí koupelny, ty tam jsou přihlouplé dětské pořady, které si jeho syn pouští stále dokola, ty tam jsou všechny povinnosti. Doppler v důsledku tohoto zážitku usoudí, že svůj život musí radikálně změnit. Opustí proto dosavadní pohodlnou existenci i rodinu a rozhodne se odejít z města do lesů v okolí Osla. Společnost mu zde dělá losí mládě, jehož matku zabil, aby ve svém novém domově nezemřel hladem. Ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko... Doppler je absurdní i vtipný příběh o lidské osamělosti, o soukromém protestu proti společnosti, proti bezduchému konzumu, proti tomu, co se považuje za správné... celý text
Přidat komentář
Tohle mě teda skoro vůbec nebavilo. Ani se mi to nechtělo dočíst, ale nějak jsem se donutila. Tak nudnou knihu jsem dost dlouho nečetla.
Napoprvé mě tahle knížka zaujala svou velmi povedenou obálkou, napodruhé anotací na zadní straně - a) fakt, že muž žije v lese, ještě k tomu s losem, b) paradox "ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko" a c) popisek "vtipný příběh".
Naneštěstí - prvotní nadšení se velmi rychle rozplynulo a přišlo velké zklamání, které bylo doprovázené zoufalstvím a nucením se do čtení.
Po přečtení anotace, jsem si knihu musela okamžitě přečíst. Jenže jsem byla zklamaná. Byla tam spousta věcí, která by byla ve skutečnosti nereálná. Tolik jsem se těšila na krásný příběh. Budu hodně uvažovat o tom, či si přečíst další díl. Abych pravdu řekla, tak mě to už ani neláká.
Námět super, ale výsledný příběh nic moc.
Knížky, které jsou přirozené a vlastně trochu divné, mám ráda. Proto mám ráda i Dopplera! :)
Víc než dobrá kniha! Dnešní doba s sebou nese spoustu rozpolcených, nenaplněných a bloudících duší, které prahnou po smyslu (alespoň) svého života. Možná by stačilo jen víc žít...
Knihu jsem dočetla jen proto, že je tak krátká a pělo se na ní tolik chvály. Hlavní postava mi přijde jako sobecká a opravdu nesympatická, když se rozhodne opustit rodinu a zbavit se veškeré zodpovědnosti (ale ne až tak všech potěšení!), jenom proto, že ho to prostě nebaví.. Je možné, že v tom prostě jen neumím hledat tu skrytou podstatu a brát to s nadhledem, pro mě ale propadák..
Čekala jsem něco trochu jiného, ale dobrá, dalo se to číst. Tématika přežívání člověka v přírodě se mi líbí, ať už je pojatá jakkoli. Humor je zde drsnější a také často dost absurdní, jakož i postavy a jejich chování a činy. Ale je to čtení pro zábavu i k zamyšlení, o lidech, společnosti, přírodě... Zasmála jsem se několikrát, často kroutila hlavou, do dalších dílů se mi nechce, stačilo. (Bongo byl nejlepší).
Mám z toho smíšené pocity. Na jednu stranu se mi líbí představa se na všechno vykašlat. Nehonit se za penězi a prostě jen objevovat krásy přírody.
Na druhou stranu mi přišel Doppler jako blázen a sobec, protože opustil svoje dvě děti a těhotnou manželku, aby on se měl dobře.
Nejlepší na tom bylo, že měl ochočeného losa. To je přece úplně boží. Ikdyž zabil jeho matku a to je odporný. Takže to má zase dvě strany.
Opravdu nevím, co si mám o té knize myslet.
Myšlenka - chlapík, který má všeho dost a vyřeší to tím, že uteče do lesa - dobrá, provedení slabší. Proto ...
Koho by nelákalo vykašlat se na zařizování koupelny, Pána prstenů i Teletubbies, výchovu dětí, vydělávání peněz a hlavně na svou píli a zalézt do stanu v lese se sobem a nízkotučným mlékem. Zdánlivě legrační, ale ve skutečnosti k zamyšlení - chceme a potřebujeme opravdu to, za čím se honíme? Skvělé čtení!
Doppler... mám z něho smíšené pocity. Nevím jestli sem někdy něco podobně psaného četla, asi spíš ne. Na mě působí Doppler vážně jako blázen :D ale i přes to jsem knížku dočetla. Teď je zásadní otázkou: Chci si přečíst pokračování? Odpověď: Absolutně netuším. :D ovšem anotace k dalším knihám na konci mě trošku nahlodává. Asi o tom radši nebudu PILNĚ přemýšlet a nechám to LOSOVI ten má větší hlavu. :)
Knížka na jeden večer kdy potřebujete zvednout náladu, od srdce se zasmát a pak o tom všem ještě nějakou dobu přemýšlet. Je blázen Doppler nebo všichni ostatní? Škoda...mít aspoň polovinu jeho odvahy, les už by se našel. Vyprávěno čtivě, vtipně s krásně vloženým příběhem ze života Düsseldorfa, zábavným setkáním s Rogerem a nemohu zapomenout na Bonga. Těším se na pokračování, kde by klidně mohlo být víc příběhů lidí, které Doppler potká a trochu jim otevře oči.
Knížka se mi ze začátku moc líbila, posledních pár kapitol jsem tak nějak dočetla už ze setrvačnosti. Doppler sympaťák, místy vtipný, další pokračování ale asi oželím...
No neviem.. kniha sa mi dostala do rúk na odporúčanie, ako jedna z top. Ale mne v nej chýbala literatúra. Viem, že jednoduchý štýl písania je zámer, no ja to akosi neviem prekonať, pretože sa rada nadchnem pri umeleckých prvkoch, ktoré mi tam chýbali. Tiež som sa cítila podobne, ako keď som čítala Poselství od protinožcu - aj tu autor predstavuje myšlienky, ktoré mám už dávno spracované, a teda som sa asi nenašla v cieľovej skupine čitateľov.
Dielo určite nie je márne. Má viacero svetlých momentov a za všetky spomeniem najmä postavu Dopplera - jeho nekonvenčný štýl správania sa - je to presne ten správny druh "exota", ktorých rada stretávam aj v reálnom živote...;)
Konečně kniha od skandinávského autora, která nemá detektivní zápletku a nespadá do magického realismu! Od tohoto příběhu jsem nic nečekala a v závěru mě opravdu hodně mile překvapil... Hlavní hrdina je takový blázen, až si ho oblíbíte a budete se snažit ho za každou cenu pochopit... Kniha to byla čtivá a zajímavá... Za 2 měsíce vychází druhý díl a já se nemůžu dočkat!
Mám slabost pro misantropy, zvláště ty z pera autorů se smyslem pro humor. Čtení ubíhá jako voda, častokrát jsem Erlenda Loa brzdila a v duchu ho prosila, aby zpomalil, aby se u některých věcí zastavil na delší čas a provrtal se ještě hlouběji, ale to není jeho parketa. Profrčel pasážemi s humorem, nadhledem i přiměřenou dávkou kritiky, která rozhodně nevyzněla licoměrně. Jak avizovala jedna z anotací: umí psát svižně a jednoduše o složitých věcech, a ještě k tomu přimíchá štědrou porci humoru.
Mám jednu velkou výhradu: příběh mohl vyjít vcelku (v jednom díle) nebo maximálně rozdělený do dvou částí/knih. Takhle jde o jednohubku a čtenář ji dočte se zvoláním: kdy ksakru vychází další díl?
Kniha, kterou přečtete za pár hodin, ale přemýšlet nad ní můžete dlouho, je totiž plná životní pravdy...
K tomu se ještě dobře pobavíte a mockrát zasmějete. Protože Doppler, i když je trochu divný, je super chlápek s velkým... ehm ... odhodláním :-)
Štítky knihy
humor norská literatura hledání smyslu života osamělost krize člověk a příroda humoristické romány
Autorovy další knížky
2007 | Doppler |
2005 | Naivní. Super. |
2017 | Náklaďáky Volvo |
2009 | Ryba |
2009 | Fakta o Finsku |
Mně tak strašně vadilo, že scházel do toho města ... a taky to nízkotučné mléko ... nápad dobrý, ale realizace poněkud zcestná. Bohužel, ani čtivost knihy to nezachránila.