Dost dobře nenormální
Denise Linke
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400736/bmid_dost-dobre-nenormalni-HAF-400736.jpg
4
104
104
Můj báječný život s autismem a ADHD Stávají se jí legrační i podivné věci a většina z nich souvisí s její diagnózou. Mladá novinářka Denise Linkeová, které ve dvaadvaceti byl zjištěn Aspergerův syndrom, by mohla sepsat celý seznam lidských reakcí na svou diagnózu. Co lidi nejvíc zklamalo? Že neumí ani jeden trik jako Rainman. A co bylo nejhezčí? Vlastně všechno ostatní. Tedy až na předsudky, ty snáší autorka těžce. A tak místo seznamu napsala knihu, jaké to je, mít zesílené smyslové vnímání, i co obnáší udržování vztahů, když nedovedete pořádně udržet ani oční kontakt. Nečekejte však stesky nad „nenormálním“ životem, Denise Linkeová o sobě totiž vypráví dost dobře.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2019 , Pasparta , PasekaOriginální název:
Nicht normal aber das richtig gut, 2015
více info...
Přidat komentář
Potřebovala jsem trochu nakouknout do života těchto lidiček, abych trochu lépe některým situacím a věcem porozuměla (bratrancův syn má Asperga).
Poslech na ČRo. Ujasněný pohled na lidičky a autismem a ADHD. Líbilo se mi. Mělo to rytmus plynoucích myšlenek a prožívání. Odhalení zkušeností.
Knihu jsem poslouchala v audio verzi. Byla to skvělá sonda do duše autisty s ADHD, autorka popisuje svůj život, situace, do kterých se dostávala, to, jak si s nimi poradila a svěřila se se svým prožíváním. Kniha je to jistě poučná. Ale s některými věcmi trošku nesouhlasím. Autorka popisuje inkluzi, silně ji protěžuje a kritizuje současný systém školství. Jako pedagožka se s tímto neztotožňuji. Inkluze je sice dobrá myšlenka, ale ne vždy je reálné jí provést, je to hodně individuální, ne pro každého je vhodná, a opravdu se ve spoustě případů stává, že jsou děti zařazené do běžných tříd a nejen ostatní děti na to doplácí, ale i tento žák samotný. Také nesouhlasím s tím, že kdykoli někde dojde k násilnému činu, začne se říkat, že pachatel měl jistě aspergera... ale jinak se mi kniha opravdu líbila, autorka je osobnost.
I já jsem strávila několik cest do práce a z práce s audioknihou. Zajímavý, ale z mého pohledu překvapivě jakoby povrchní vhled do duše slečny s Aspergerem. Což ovšem vůbec neznamená, že to tak nemá být, kdo jsem já, abych to soudila anebo kritizovala. Vlastně by mě ale strašně zajímalo, co by o knize řekl Martin Selner anebo někdo s přímou zkušeností s autismem. Každopádně mi až zejména poslední kapitola otevřela oči v tom, v čem a jak autisté vidí svět jinak.
Poslechnuto jako audiokniha.
Příjemně načteno. Otevřené a bezprostřední přiblížení pocitů, prožitků a reálií. Autentické a vtipné. Mě se to líbilo :-)
V podstatě zajímavý poslech, konečně jsem poznal ADHD i z druhé strany. Nicméně skoro každý člověk by mohl napsat knihu o svých "poruchách". Tyto lidi musíme respektovat, avšak přátelé s nimi být nemusíme. Jde spíš o pochopení a vzájemnou toleranci.
Velmi zajímavá kniha a vhled do života lidí s odlišností. Kniha má spád a krásně se v tom vidí jednotlivé znaky daných diagnoz. Občas však člověk přemýšlí nad dětmi, které mají dětský autismus s mentální retardací a jejich život je dost odlišný, ale zároveň v určitých situacích stejný.
Človek sa stále učí. Doteraz som si naivne myslela, že ADHD sa týka len detí a že tie z toho časom tak nejak akože vyrastú. A ono nie. Vďaka autorke za neobyčajnú otvorenosť. K téme autizmu odporúčam tiež dosť dobrý netflixový seriál Atypical.
Posloucháno jako audiokniha. Kromě toho, co bylo zmíněno v komentářích oceňuji i značnou otevřenost autorky (píše i o intimnostech, penězích atd.), překlad některých metafor do češtiny (kdy vysvětlovala, že jim těžko rozumí).
Mrzí mi jedině, že nebylo doplněno nějaké poučení o reáliích života a školství v Německu, o jejich řešení inkluze dětí, vysvětlení rozdílů mezi gymnáziem, základkou, reálkou atd.
Diagnózu nemám, ale v řadě rysů jsem se poznal.
Fajn kniha o strastech i radostech člověka s AS. Bylo pro mě tak nějak příjemné číst o pocitech, které jako bych popisovala já.
ADHD nemám, ale mají ho mé tři ze čtyř dětí. A jeden z nich, kromě toho, "vychytal" i toho Aspergera.
Je dobře, že se konečně objevují knihy na téma PAS.
Po "přečtení" (poslouchala jsem jako audioknihu na ČRo) jsem konečně pochopila, jak se žije autistům, lidem s ADHD a Aspergerovým syndromem. Skvělé, zajímavé, nenacházím dost superlativů! A poslední věty mě úplně dostaly. Díky, že tahle kniha vyšla, vřele doporučuji prostě všem.
Audiokniha na ČRo
Velmi dobře se to poslouchalo. Autorka píše o vlastní zkušenosti s ADHD a zároveň s autismem. Teda mít obě tyto poruchy je masakr - jak sama píše, ..autismus chce rituály, chce mít všechno jisté a srovnané, a ADHD zase tahá člověka do bordelu v životě, který autista těžko snáší. Mám dospělou dceru s ADHD, takže jsem spoustu prvků, způsobů chování, jednání.. poznávala. Přesto nemám ráda schovávání se za tuto poruchu. Autorka popisuje jak by mohla vypadat inkluze ve školách, líbí se mi to, ale zároveň mi to přijde trošku zidealizované. Každopádně zajímavé čtení. Chvílemi i vtipné. Mně to odpovídá na mé vnitřní otázky, nebo spíše mi to potvrzuje, co cítím už dýl...jediné, co se s tím dá dělat, je to přijmou a naučit se s tím žít.
Poslechnuto jako audio kniha v rámci ČRo, zajímavě zpracované i přes těžké téma jakými tyto poruchy jsou. Občas jsem se i zasmála,asi tak v 97% jsem se poznala :D je to takový dobrý manuál jak sama se sebou pracovat, jak na lidi s touto poruchou pohlížet, poukazuje na odlišnosti vnímání, které nás ani nenapadne, že tam je. Velmi dobře vyjádřené, na to že sama autorka má obě tyto poruchy. Doporučuji :)
Krásné, děkuju za tuhle knihu. Každý žijeme se svými démony více či méně, jsem vděčný za tuhle knihu i za její autorku. Spousta dětí nebo lidí co mají autismus (zvlášť pak i mentální retardací) bohužel nemají to štěstí být tak inteligentní aby popsali, co cítí. U Denise je super že popisuje své pocity i přes to břímě které nosí.
Velmi svižně a vtipně napsáno. Myslím, že každý, i neurotypik, v knize objeví něco, čím "trpí". Ostatně...kolik je opravdu neurotypiků??
Přiznám se, že nejsem přílišný zastánce diagnóz, které lidi strkají před sebe a před své děti. Nijak to nezpochybňuji, ale když je na vše odpověď, on má ADHD....?
Kniha se mi četla velmi dobře, lehce, jedním dechem. Můj osmiletý syn má podezření na ADHD a PAS, a tak to pro mne byla velmi aktuální a přínosná četba. Pomohla mi trochu přiblížit odlišné prožívání lidí s touto diagnózou. Mohu doporučit.
Velmi příjemné překvapení!
O autismu už mám načteno docela hodně, ale tahle paní mi opravdu "sedla". Ví, o čem píše, ten její prožitek je velmi reálný, ale přitom sama sebe dostatečně kontroluje a dokáže být kritická. Její kritika samozřejmě směřuje i jinam - k určitému typu lidí, k systému jako takovému, ke společenskému nastavení, ale vše podává velmi sympaticky, ne ve zlém, spíše se snahou o nápravu a porozumění, je-li to vůbec možné.
Podle svého syna vím, že mnozí aspíci mohou být velmi inteligentní, ale na Denise Linke je mi sympatická její láska ke knihám a taky "jazyková inteligence", možná spíše výborné vyjadřovací schopnosti. Nevím, nakolik je to i zásluha paní překladatelky, ale výsledek je úžasný a já smekám. Výborné jsou zmínky o genezi PAS i o dlouhodobě tradovaných příčinách (např. očkování); autorka uvádí relevantní odborná data jen jakoby mimochodem, ale velmi pregnantně a jednoznačně. Zajímavá je i rozsáhlá část textu věnovaná inkluzi, skvělé postřehy! Dostala mě i kapitola s názvem Na matrice s Barbrou Streisandovou.
Odlehčená, ale přitom velmi záslužná kniha napsaná inteligentní mladou ženou, shodou okolností autistkou. Velmi doporučuju!
"Inkluze nemá omezenou platnost. Není to něco, co by se mělo polovičatě odbýt během pár let školní docházky, jen aby se na to s prvním krokem do skutečného života hned zase zapomnělo.
Lidé s postižením totiž neodejdou. Nerozplynou se ve vzduchu s posledním zaklapnutím učebnice matematiky. Den po ukončení školy se probudí, stejně jako všichni ostatní, a touží po dobré práci nebo po dalším studiu. Lidé s postižením, kteří jsou schopní pracovat s lidmi bez postižení, protože se jim dostalo stejného vzdělání, pak najednou sedí v kanceláři nebo v posluchárně nebo v kantýně.
Zní to náročně, já vím. Lidé s postižením potřebují pomoc.
Lidé bez něj ale také."
Kniha mě utvrdila v tom, že jsem autistkou s ADHD. Spousta částí knihy mě rozbrečela jak moc velká pravda to je. Některé situace mě skutečně rozesmály... Jak jsem autorce rozuměla. Nepřijde mi fér, že ji NT lidi zde v hodnocení kritizují. Myslím si, že autorčina pravdivá výpověď bude hlavně směřovaná na další autisty. A ať se vám to líbí nebo ne, lidí s touto odlišností je hodně, tak proč nemůžeme o, pro nás, našich normálních věcech psát? Je tu XY pravdivych výpovědí ze života NT a je to taky subjektivně psané.
Štve mě že je knih na toto téma málo. A co hůř, většinou je vydávají NT, kteří autistům téměř nerozumí a vše staví na svých pouhých doménkách. Chtěla bych více knih psaných pohledem autisty...
Není to první kniha, s tématikou autismu kterou jsem četla a myslím že je vcelku povedená. Obohatilo mě, že jsem se zde dozvěděla i o jiných typech autismu (jako například má autorka knihy) a nejedná se o takovou tu hraniční distanci a uzavřenost od lidí, ale ukazuje, že se s touto poruchou dá žít plnohodnotný život, i když to někdy není jednoduché.
Dost dobře nenormální
Téma autismu i ADHD mě dost zajímá hned z několika důvodů a tohle bylo opravdu zajímavé čtení, protože autorka má diagnostikováno obojí.
Líbilo se mi, jak popsala svůj pohled na svět, odlišný způsob prožívání různých každodenních situací, svěřila se i se svými velmi osobními zážitky z mládí, setkáním se šikanou či dalšími špatnými i dobrými zkušenostmi.
Pro mě to bylo velmi obohacující a udělala jsem si hodně poznámek.