Draci podzimního soumraku
Margaret Weis , Tracy Hickman
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56233/bmid_dragonlance-kroniky-draci-podzimnih-I0z-56233.jpg
4
192
192
DragonLance - Kroniky série
1. díl >
První, úvodní kniha DragonLance, první ze série Kronik. Draci. Bájná stvoření z legend. Pohádky, které se vyprávějí malým dětem. Ale teď se draci vrátili na Krynn. Hrůzy války a ničení zachvátily zemi. Pak se zrodí naděje – hůl s modrým křišťálem v rukou krásné ženy z barbarského kmene. Příslib naděje, prchavý jako dým nesený podzimním větrem způsobí, že se sejdou staří přátelé, kterým osud vnutil nečekanou roli hrdinů. Rytíř a barbarský bojovník, bojovník – obr a půlelf, trpaslík a šotek a také čaroděj s temnotou v duši – ti všichni se vydají na nebezpečnou pouť – hledat legendární DRAČÍ KOPÍ.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1995 , NávratOriginální název:
Dragons of Autumn Twilight, 1984
více info...
Přidat komentář
Četl jsem pouze klasické Kroniky plus jejich datadisk Draci letního žáru. Z literárního hlediska jde trochu o příručku toho, jak ne úplně psát knihy podle her a jsou hrozně cítit všechny zákonitosti pravidel. Autoři se jich totiž drží za každých okolností, což neznalce zmate (evropské RPG projekty pracují na trochu jiné bázi) a znalci si povzdechnou, protože tohle už četli na jiných místech.
Ale přes to všechno si hrdiny zapamtujete, budete jim fandit, budete s nimi plakat, budete se smát s Tasem Bosonožko a při Raistlinových slovech vám bude běhat mráz po zádech. Neptejte se proč - prostě bude...
Margaret Weis a Tracy Hickman se kdysi velkou měrou zasloužili o to, aby vznikl nový herní svět pro Dungeons & Dragons. Ten svět se jmenoval DragonLance a byl natolik úspěšný, že dal postupně vzniknout i množství románů. Přičemž ty napsané přímo autorskou dvojicí, patří bez pardonu mezi ty nejlepší.
Na příběhu je sice hodně znát, že byl vytvořen na základě dobrodružství odehraného právě v rámci DragonLance, to mu však nic neubírá na kráse. Román, tak potěší každého příznivce epické fantasy, protože pracuje s těmi nejkřišťálovitějšími motivy. Plus je i to, že dobrodružství má epizodní závěr a nekončí uprostřed věty. V důsledku příjemné čtení, které sice nepřekvapí ničím novým, ale ani nijak zásadně nezklame.
Tyhle knihy je třeba hodnotit optikou cílové skupiny, tedy mladších teenagerů. A jako dítě jsem tu knihu zbožňoval. Takže za mě uspěla v tom, co měla za cíl.
A kdo by nemiloval Raistlina?
Fantasy série mého dětství! Tehdy jsem to opravdu milovala, jako starší jsem to opět nečetla, trochu mě děsí ty komentáře tady.
Před 15 lety, v mládí kdy sem začínal pronikat po Tolkienovy do světa fantasy asi nejlepší román, s odstupem času po znovupřečtení sem zjistil, že mě to jako dospělého a sečtělého člověka vůbec nebaví. Proto dávám hodnocení napůl. Pro mladé čtenáře jistě zážitek, pro odrostlejší jen blábol. Mrzí mě to
Moc pěkná fantasy knížka. Je zábavná, napínavá i tajemná. Postavy jsou dobře nápsané, oblíbila jsem si všechny. Těším se na další díl.
Přečtu leccos, ale tohle je na mě moc. Nelogické jednání hrdinů, nelogické situace, nelogická řešení. K tomu děsivej překlad. Příběh vypadá jako by si ho hodně malé děti vymyšlely při hře Dračího doupětě. Snad se děti neurazí.
Přátelé fantasti, drazí souvěrci, milý soukmenovci. Taky miluju fantasy, taky jsem hrával Dračí doupě, taky jsem to ve 13ti hltal, taky je to dodnes má "guilty plesure." Ale co si budeme povídat: je to brak! Co jiného lépe definuje pojem brak než tohle. Knihy tipu Weis a Hickman jsou "Harlequinkami fantasy!"
Ty dvě hvězdičky jsou jen proto, že beru ohled i na své osobní citové a nostalgické zaujetí. Kdybych měl hodnotit 100% racionálně, bylo by to někde mezi jednou hvězdičkou a odpadem.
Vcelku podprůměrné fantasy knize navíc neuvěřitelně ublížil český překlad jmen a názvů...
Původně jsem chtěl napsat, že z téhle knihy přímo odkapává fakt, že byla psána na základě hry na hrdiny. Pak jsem si ale uvědomil, že taková metafora nestačí. Ono to z ní totiž přímo stříká.
Nepochybuji, že hráči se dobře bavili. Vlastně je to výborná sonda do toho, jak se v osmdesátých letech hrálo (a jak se u nás hraje ještě i nyní - dračákovství se drží podobně úporně jako thrash metal nebo židovská víra). Ale hledat v tom literární hodnotu? To už spíše chytat světlo do pytle, při tom je větší šance na úspěch.
Dvě hvězdičky za to, že se to snadno čte, jsou tam sympatické a rozlišitelné postavy a patří to svým způsobem mezi klasiku žánru.
Dobře se čte, děj vás rychle pohltí a s hrdiny budete prožívat fantastické dobrodružství při kterém se zasmějete, bude vám tuhnout krev žilách, uroníte slzu a aspon část z nich vám přiroste k srdci. Jen ten závěr trochu zklamal, mohl být delší :) tak snad další díly se v tomhle směru polepší ;)