Dracul
Dacre Stoker , Jonathan Dylan Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446010/bmid_dracul-8sU-446010.jpg
4
409
409
Román Dracul je inspirovaný deníkovými záznamy autora jednoho z nejslavnějších hororů, jehož lze označit za zakladatele žánru. Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného kláštera. Je vyzbrojený zrcátky, krucifixy, svěcenou vodou, košíkem bílých růží a revolverem. Jedinou útěchou mu je láhev slivovice. Vroucně se modlí, aby přežil tuto noc. Času není nazbyt a on narychlo sepisuje znepokojivé události, které ho sem přivedly. Vypráví děsivý příběh o dětství v Dublinu, častých nemocech, záhadné chůvě, o lidech, kteří údajně zemřeli, a přesto žijí, o pověrách, z nichž se náhle stala realita. Neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra, s níž, jak doufal, skoncoval před lety… Po téměř sto padesáti letech od vydání Draculy se Dacre Stoker, praprasynovec Brama Stokera, vrací k původním deníkovým záznamům svého slavného předka a k záhadám a nezodpovězeným otázkám doprovázejícím toto výjimečné literární dílo. Na základě dokumentů z autorovy pozůstalosti vytvořili spolu s americkým spisovatelem J. D. Barkerem (autor románů Čtvrtá opice nebo Pátá oběť) mrazivý příběh, který čtenářům odhalí prapůvod samotného hraběte Draculy, jeho tvůrce i tajemné ženy, která je navždy spoutala k sobě.... celý text
Přidat komentář
Dost jsem se bál, že budu zklamán. To se však naštěstí nenaplnilo. Nicméně, ač je děj napínavý, tak nějak to ve vystavění napínavosti a autentičnosti proti Draculovi zaostávalo. Některé pasáže se mi také zdály zbytečně zdlouhavé. Uměl bych si knihu představit o třetinu zkrácenou, s větším tahem na branku. Jsou knihy, o kterých už po měsíci od dočtení ani nevím o čem byly, a pak ty, které se vám zaryjí do paměti, A tahle patří mezi ně. Proto dávám plný počet hvězdiček a všem milovníkům tohoto žánru vřele doporučuji.
Na knihu jsem se neskutečně těšil. A první polovina taky ubíhala bleskovým tempem. Pak tepešžel přišel první nevhodný zvrat a celé to korunoval nepravděpodobný závěr.
(SPOILER) Líbí se mi časové linky, které na sebe volně navazují a spojují jeden děj, jedné rodiny a hlavních postav. Rozdíl nastává v časovém období. Je to román zahalený v temnotě. Lekací momenty nečekejte, jedná se o plynulý temný román. Ta ustavičnost temnoty, s jakou se vnáší do útrob atmosféry, která udává tempo vaší četby. Není to psychologické drama. Námět ovládá celý příběh, není zde žádný předěl. Vy jím proplouváte. Celý příběh se odehrává v rituálu slečny Ellen, která, jak se později ukáže, je prostředkem vyšší moci. Záhad přibývá. Přízraky se vynořují a s nimi jasná identita - zemřel, aby se znovu objevil a žil, nebo existoval v jiném životě? Příběh není psán do podrobností, ale ani není příliš obecný a v pasážích rozvláčný, takže dává prostor fantazii. Ze začátku je příběh duchařina, ale pak nastává návrat oživlých mrtvých a dostáváme se ke klasickému hororu a k fantasy. Vysvěcené a nevysvěcené hroby. Je zde několik linií sledu událostí, ty časové mají několik etap, nakonec poznáváme dějství ze 17. století. Příběh Dracul je prvotinou příběhu Dracula, proto poznání historie o Draculovi vychází z dřívějších dob. Je to temné se všemi zákoutími. K příběhu je třeba přistupovat, že něco má své "před". Možná, že přízraky časové období nerozlišují, a že to je jen o tom stát se, přihodit se, vzniknout. Je to něco zvráceného. Přízraky měnící se ve zvířata a naopak, živí mrtví, nemrtví. Whitby s posvátnou a odsvěcenou půdou. Tam jsou i ruiny kláštera. Dále Vesnice mrtvých. A tajemství. Celý příběh je provázán jako spletitá vlákna pavučin a vede k Draculovi, de facto autorovi příběhu. Ten má kontrolu nad tím, co se událo a příběh ovládá. Skoro se mi chce říct: "Tak milý čtenáři a ty jsi nepatrnou součástí toho všeho". Po přečtení jsem se cítila těžce jako kdybych měla na sobě čerstvě vyhrabanou mokrou hlínu. Cítila jsem její vůni, těžkou, zemitou a po dešti.
Vydani tehle knihy melo pro me perfektni nacasovani - nedavno jsem si KONECNE precetla puvodniho Drakulu od Brama Stokera, a tak me chytla mala "Drakulo manie". Navic tady se zapojit i J.D.Barker, jehoz trilogie o opicim vrahovi me pred casem take nadchla. Tak jsem se hrozne tesila a zaroven se obavala, aby kniha nebyla nesmyslnym gulasem. Obavy bylo ovsem naprosto zbytecne. Tohle dilko me od prvnich stranek chytlo do svych drapu a nepustilo, az to dramatickeho konce. Kniha se rozviji ve dvou casovych linkach - mlady Bram Stoker je zabarikadovany ve vezi a celi priseram. Mezi tim se dozvidame cely jeho znepokojivy zivotni pribeh, pocinajici uz v jeho detstvi s tajemnou chuvou. Cela atmosfera je naprosto paradni, a jak tu pisou jini uzivatele, upirskym pribehum se proste dari v teto dobe, kdy nebylo jen tak jednoduche zavolat si pomoc nebo neco napsat na internet:) Postupne naznaky a podezreni v detstvi, Bramova nemoc a jeho tajemne vyleceni, dalsi podivne pripady v okoli. Ufff ... knihu jsem docitala dlouho do noci a skoncila naprosto vysata.... :)
EDIT: Zapomněla jsem zmínit skvělou obálku s výřezem. Až bude zase nějaké hlasování o něj obálku, tak vím kam hlas směřovat.
Tak jsem mile překvapen. Opravdu čtivé počtení. Určitě dávám plný počet * . A souhlasit budu s uživatelem mirek93
Musím říct, že jsem se té knihy dost obával. I přes pochopitelnou neoriginálnost mě však Bramův příběh hodně rychle chytil a zaujal. Dokázal vytvořit velmi působivou a minimálně v první půli temnou až děsivou atmosféru. Nakonec mi kniha nabídla hodně dobře zpracovaný upírský román a ukázala, že pořád, i se všemi již odhalenými a stokrát využitými prvky, jde vybudovat poutavý a působivý příběh.
Kniha je napsána jako deník Brama Stokera. Začíná v dětství a pokračuje v dospělosti, kde se většina knihy odehrává.
Část jeho dětství se mi poměrně líbila. Je pojata dětskýma očima, což mi přišlo zajímavé. Zde se Bram spolu se svou sestrou snaží přijít na kloub záhadě, která změní cely jejich život. Na druhou stranu si nedovedu představit, že by něco podobného zvládly děti, kterým ještě nebylo 10.
Druhá část knihy je v podstatě horor s detektivními prvky. Dobré a skvěle atmosférický napsáno. Je zde spousta překvapivých okamžiků.
Zbytek nechci dále prozrazovat, ale chtěl bych říci, že se mi kniha líbila a doporučuji.
Zajímavá upířina ve stylu gotických hororů. Takové knihy jsem měla vždy ráda. Tato má navíc ten přesah, že odkazuje na události, které se údajně opravdu odehrály a které měly za následek vznik slavného románu Dracula. Jak to ve skutečnosti bylo, se už asi nikdy nedozvíme, ale vědomí, že Stokera přivedlo k sepsání Draculy právě jeho osobní setkání s nadpřirozenem a upíry tomu celému dodává nový (až znepokojivý) rozměr. Při četbě jsem měla celou dobu na mysli otázku: Co z toho je fikce a co mohlo být reálné?...
Čtivá upířina, poměrně pěkně napsaná a napínavá. Děj je přehledný a poměrně zajímavě vystavěný a odvyprávěný. Vadila mi jen trochu patetická dějová linie hrdinova bratra a jeho ženy. Tato část byla dost šablonovitá a její naivní romantické linka by se hodila spíše do knih z červené knihovny.
Román, ktorý je inšpirovaný denníkovými záznamami Brama Stokera, autora slávneho diela Dracula.
Bram je veľmi chorľavé dieťa a o neho a aj jeho súrodencov sa stará pestúnka Ellen. V jeden zvláštny večer ale dôjde k jeho záhadnému vyliečeniu. Tým sa spúšťa séria udalostí, ktoré nútia Brama a niektorých jeho súrodencov uveriť tomu, že nadprirodzené bytosti existujú.
Musím sa priznať, že od knihy som čakala trochu viac. Nebola som vyložene sklamaná, ale ani natoľko nadšená, ako som si myslela, že budem. Prvých snáď 150 strán ma skoro vôbec nebavilo. To, ako Bram a jeho sestra Margot sa snažia odhaliť, čo je Ellen zač, mi prišlo príliš rozťahané a občas dosť nelogické (úplne neverím, že by sa deti púšťali do takého dobrodružstva). Tieto udalosti, ktoré sú zachytené v Bramovom denníku, sa striedajú s udalosťami, ktoré sa dejú „teraz“, kedy je Bram v akejsi veži a snaží sa odolať zlu – tieto vsuvky mi spočiatku prišli rušivé, pretože som im v podstate vôbec nechápala (a keď to zapadlo na miesto, tak mi zas prišli zbytočné). Potom sa to ale celé zlepšilo, súrodenci sú dospelí a snažia sa prísť na kĺb istým podivným udalostiam. Tam ma to už vážne chytilo, aj keď postavy mi nejak k srdcu neprirástli, ale dej ma naozaj bavil, ako aj prostredie a jeho opisy. Pomohlo tomu aj striedanie pohľadov, raz sme čítali o udalostiach, ktoré si do denníka napísal Bram, raz o tých, ktoré si napísal jeho brat Thornley, občas sa objavili aj listy od Margot. Čím bližšie som bola k záveru, tým viac ma to bavilo, aj keď úplný koniec vo mne zanechal trošku trpkú príchuť a dokonca aj isté pochybnosti o pravdivosti príbehu.
(SPOILER) I když jsem fanoušek pana Brama Stokera tak jsem si vůbec nebyla jistá, že dělám dobře, když si pořizují tuto knihu... Jenže já se od ní pak nemohla vůbec odtrhnout, přečetla jsem ji za 6 dní. Kniha byla zajímavá a čtivá, dej plynul rychle a nenašla jsem tam nic co by mi vadilo. Mladý Stoker má být na co pyšný.
Už nějakou dobu se mi nestalo, že bych četla knihu takhle dlouho a ještě ji musela prokládat jinými knihami.
Nesedla mi a to vůbec a vlastně nevím proč.
Kniha mě chytla od prvních stránek! Je opravdu neuvěřitelně čtivá, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout a četla jsem každou volnou chvilku. A navíc má opravdu krásné zpracování a titulku. Kniha rozhodně zaujme hned na první pohled.
Odrazovalo mě kolik stran kniha má. Četlo se to dobře, relativně rychle, ale za mě "jednou a dost" Něco mi na tom vadilo, bohužel nedokážu říci co přesně.
Myslela jsem si, že příběh o Draculovi dobře znám, tato kniha mě však přesvědčila o opaku.
Pomocí deníkových záznamů a nalezených indícií je nám předkládán příběh, který není úplně jednoznačný. Nebo je? A co když je to nakonec úplně jinak?
Kniha vtáhne do děje a i přes svůj pomalejší začátek, kdy jsem si nebyla jistá, co se tam vlastně děje a kde jsem se to ocitla a proč, se náhle dostanete doprostřed příběhu, o kterém musíte zjistit více.
Ale jak to tedy skutečně bylo, to je na každém zvlášť …
“Všem, kdo vědí, že nestvůry jsou skutečné”
Čtenářská výzvy 2021 #3: Kniha, která je vyprávěna retrospektivně
Tak to byla svižná jízda. Dracul mě chytl od prvních stran a nepustil do té poslední včetně poděkování autorů. To, jak se mísí reálný předobraz hlavních hrdinů, sourozenců Stokerových, s fiktivním příběhem plným nemrtvých a krvesajících bestií, je vážně povedeně napsané. A je ten příběh opravdu fiktivní? Zapracováno je to do románu tak, že by jeden až pochyboval... A může se drbat na bradě při přemýšlení, co teda ještě byla realita a co už je autorská fantazie. Každopádně skvělé čtení. Plastické natolik, až jsem si ho velmi živě představovala převedené na filmové plátno. 4 a půl.
Také pozvoľné, vlastne dosť pohodové čítanie, pre mňa strašidelná rozprávka napísaná celkom pekným spôsobom, aj keď svižnejšie tempo a menej opisov by jej podľa mňa pristalo :)
Dosť mi trvalo, kým som sa začítala a ponorila do deja tak, že sa mi od knihy nechcelo odchádzať, ale posledná tretina ma bavila už naozaj veľmi.
Záver ma celkom emocionálne zasiahol, čo u kníh oceňujem.
Páčilo sa mi striedanie pohľadov (zápiskov z denníkov) rôznych postáv.
Zaujímavý počin, ktorý stojí za prečítanie, ale raz stačilo :)
O to bylo skvělé. Deníkové popisy mě uplně vtáhly a něšlo se odpoutat. Dokonce ve mě hlodá červík, že je to opravdu podle pravdy =)
Příběh jako takový, je velmi poutavý, ale Dracula jsem měla rozečteného dlouho a nebylo to jen tím, že je to bichle. Často se příběh dost vlekl a některé pasáže byly zbytečně popisné. Jinak se ale jedná o pěkný mystery příběh, jen opravdu škoda toho divného otevřeného konce.
A co jsem vůbec nepochopila, proč se hrabě Dracul jmenoval Dracul, a ne Dracula, jak je všeobecně znám…
Zajímavé čtení musím říct...