Dřív než půjdu spát
S. J. Watson
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212478/driv-nez-pujdu-spat-MJH-212478.jpg
4
727
727
Vzpomínky: právě ty definují, kým jsme. Bez paměti člověk přestává existovat. A právě takto žije Christine, která po autonehodě ztrácí paměť pokaždé, když usne. Každý nový den je pro ni první a zároveň poslední. Její manžel Ben jí každé ráno trpělivě vypráví její vlastní život a obětavě se o ni star
Literatura světová Romány
Vydáno:
2011
,
Knižní klub
Originální název:
Before I Go to Sleep, 2011
více info...
Přidat komentář
Nemůžu říct, že by kniha nebyla čtivá...ALE čekala jsem na závěr něco většího...NĚJAKOU BOMBU....NĚCO, Z ČEHO BYCH SE POSADILA NA ZADEK....a z tohohle jsem se tedy na zadek neposadila....ale 4 hvězdy si to zaslouží....
Kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout, jak jsem byla zvědavá, co z toho bude. Ale jo, splnila svůj účel, s napětím jsem spokojená :)
Úžasná knížka, byla jsem napnutá od začátku až po konec. Jsem moc zvědavá na film :)
do knížky jsem se začetla už na začátku. poté jsem ale neměla vůbec čas číst, tak že mi pár dní jen ležela na stole. pak jsem jí opět vzala do ruky a i když mi zbývalo přečíst skoro třičtvrtě knížky, tak jsem ji prostě musela dočíst. okamžitě mě to chytlo, protože se tam skoro pořád něco dělo. deníková část se mi hodně líbila, i když jsem si ze začátku řikala, proč je to tak dlouhý. myslela jsem si, že vím, co se v příběhu děje, ale poslední zápis z deníku mě přesvědčil, že asi ne. pak se ale dalo opět všechno do pohybu a když jsem musela knížku na chvíli odložit, tak jsem si jenom řikala, že tu knížku miluju a že musim hned pokračovat dál. skončilo to přibližně tak, jak jsem si představovala. jediné, co my chybí, je alespoň jedna poslední věta na konci, která by to ještě více uzavřela. knížku ale určitě doporučím dál a nemůžu jinak než dát plný počet hvězd.
Když jsem tuto knihu dočetla, měla jsem z ní hodně smíšené pocity. Ne ve špatném smyslu, ale nějak jsem nečekala takový zvláštní konec, kdy vlastně nevím, co tedy bude s hlavní hrdinkou dál. Děj mě vtáhl okamžitě, knihu jsem měla přečtenou opravdu rychle a po dočtení poslední věty jsem se z ní musela ještě hodně dlouho vzpamatovávat. Přestože jsem tak nějak v průběhu čtení tušila, co tam může být za "háček", stejně mě rozuzlení překvapilo. Bylo velmi zajímavé dozvídat se věci a události společně s hrdinkou a vědět vlastně jen to, co ona. Skvělý příběh, ikdyž já bych uvítala ještě pár stránek navíc, abych věděla, jak to s Christine nakonec dopadlo.
Výborná, úžasně čtivý děj, není ji možno odložit prakticky až do konce, já dnes četla až do rána.
Román je prý výsledkem návštěvy kurzu tvůrčího psaní, pro mě velká škoda, že Watson zatím
nic dalšího nenapsal. Film už je možno stáhnout, ale na čsfd nemá tak skvělé hodnocení jako kniha.
Proto určitě čtěte !!!!
Skvělé.... promyšlené, napínavé a děsivé.... a ještě o trochu lepší, než filmové zpracování.
Kompozice textu je naprosto úžasná a konec, který se tu mnohým příliš nezdá, jsem já naopak velmi ocenila a jinak bych si ho ani představit nedokázala, obvzláště v kontextu s první částí knihy. Ale protože jsem našla v příběhu několik myšlenkových nedostatků, musela jsem nakonec hodnocení snížit.
O knize by stačilo napsat: GENIÁLNÍ a to by popsalo všechno dokonale. Nebo bych se mohla rozepsat…no, mám náladu se rozepsat. Už jenom základní info je samo o sobě tak nabuzující, že nelze nečíst. Já si nedokážu představit, že to někdo zvládne. Dvacet let se každé ráno probouzet a znovu vysvětlovat (ze začátku jsem si opravdu myslela, že to dělá Ben tak dlouho!). Peklo nebo dokonalý ráj? Je Ben nejsvatější člověk na světě nebo odporný parchant? No, mě bylo snazší uvěřit druhé verzi.
Kniha se četla prostě dokonale a překvapilo mě, že mě to baví (měla jsem strach, že dny budou podobné jako předchozí, jenom s trochou obměn)…jenže potom přijde na řadu deník, nevěř Benovi, shořelé fotky (pro mě až moc velká náhoda. A jestli na něco nevěřím, tak to jsou náhody a skřítci!), Adam. Protože upřímně, kdyby Ben svou ženu tak miloval, proč to nebyl jeho nápad? Ten deník. Mně se to zdá logické. Proč se rozhodl pro verzi „povím ti to sám“? (To začne dávat dokonalý smysl až potom, proč to neudělal a jak vlastně dlouho se o Christine stará, takže do té doby to ve mně šrotovalo). Takhle lze snadno upravovat informace, že? Když si ten druhý nepamatuje, co bylo předtím. To postupné přidávání informací od Bena i Nashe, přicházející vzpomínky. Dokonale nadávkováno, aby nešlo knihu odložit. Takže posledních padesát stran byl čistý masakr. A musím říct jedno: že to dopadne takhle, mě teda nenapadlo. Proto byla kniha ještě dokonalejší. Takže od strany 326, kdy mi došlo, že (…ále, přece to nevykecám!) jsem otáčela stránky jako robot a potřebovala jsem vědět, jak to skončí! Hodně příjemně čtení.
Update 23.11.2014: film docela nuda, na knihu nemel
Za poslední dobu jedna z nejnapínavějších, co jsem měla možnost číst. Děj, který se pěkně vyvíjí, žádná prázdná nudná místa, u kterých bych přemýšlela nad tím, co budu dělat druhý den :-) Velmi dobré. Zápletka se postupně vykresluje nabírá ta intenzitě a příběh je hezky promyšlený. Jsem zvědavá na film.
Jedna z nejnapínavějších knih, které jsem za poslední dobu četla. Výborný příběh, skvělá zápletka. Přečteno jedním dechem.
Hodně zajímavá kniha,opravdu si člověk začne všeho jinak vážit!
Něco takového je lepší si ani nepředstavovat.
Probudit se někde, kde to nepoznáváte, nepoznáváte ta holá záda, co leží těsně vedle vás, ani závěsy,ložní povlečení...prostě nic. Možná, že první, co vás napadne je: "sakra, včera jsem asi vážně přebrala, rychle pryč". Jenže pak si najednou všimnete, že vy už nejste vy. Ta tvář v zrcadle je vám povědomá, jen o pár let starší. Co se to děje? Pak se ten člověk, co spal vedle vás probudí a řekne: "dobré ráno miláčku, jak ti je?" Do p*dele, to je ale vážně špatný vtip!
Jenže není...
A není to ani zlý sen...
Zjistit, že se den za dnem probouzíte do nového dne a nepamatujete si, co se stalo včera, před rokem...před dvaceti lety. Tak takovým životem žije Christin. Každé ráno se probouzí vedle milujícího manžela Bena a každé ráno zažívá to samé procitnutí v naprostém neznámu.
Jenže, je opravdu všechno, tak jak se zdá? Je pravda, to co jí Ben každé ráno připomíná? A kdo je ten doktor a proč jí chce pomoct se léčit? Co je to za myšlenky, co se jí občas honí hlavou? Je to jen představivost?
Tato kniha se z prvu jeví, jako smutné a pravdivé líčení příběhu jedné ženy, které se v jeden jediný okamžik, změnil celý život. Je to skvěle napsaný thriller, kterému nechybí vůbec nic. Usadí vás do křesla a nepustí, dokud nedočtete poslední větu. A ještě hodně dlouho budete přemýšlet nad celou knihou. Tak to má být!
knihu jsem neodložila, pořád mě to nutilo číst dál.
celou dobu při čtení, jsem si říkala jak strašné to musí být, takhle se ráno probudit. těšim se na film.
Výborná kniha,nemohla jsem se vubec odpoutat. Patří mezi nejlepší knihy co jsem četla.
Další skvělá kniha z těch, která, když vás chytne, tak nepustí dokud ji nedočtete. Připomínala mi knihu od Joy Fieldingové - Jane utíká. (Jane sice taky ztratila paměť, ale všechno si to pak pamatovala, když se vždy ráno probudila.) Christine to měla horší...každý den začínat znova...Chvílemi mě jímala hrůza z té představy, že by se to stalo mě...Nedoporučuji číst večer před spaním...:-) Ale i tak mě to nutilo číst dál, co se stane na další stránce...A ten otevřený konec...? Můžete to brát i tak, že knihu otočíte zpátky na začátek a můžete vlastně ve čtení pokračovat znova :-)
V jistých pasážích jsem až tajila dech...při představě, že se něco takového doopravdy může stát mi až běhal mráz po zádech...úžasná kniha, ráda bych se dočkala nějakého pohodového pokračování..
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno anglická literatura thrillery paměť, trénink paměti pravda a lež ztráta paměti, amnézie pátrání v minulosti deníkové záznamy manželéAutorovy další knížky
| 2011 |  Dřív než půjdu spát |
| 2016 |  Druhý život |
| 2013 | Obležení / Ve stínu jabloní / Dřív než půjdu spát / Napřed ženy a děti |
| 2017 | Zářivý anděl / Dívka, kterou jsi opustil / Druhý život / Co mě naučil tučňák |
Kniha obsahuje zajímavé téma a dobré spisovatelské řemeslo, díky čemuž se četla sama, a není důvod nedat plné hodnocení.
Není nic jednoduššího než zneužít na hlavu nemocného člověka. Kdokoliv mohl hrdince nakecat cokoliv, a tak jsem čekala netrpělivě spolu s hrdinkou, až se vyjeví pravda. Autor se musel vcítit do osobnosti, u které si vůbec neumím představit, jak funguje. Muselo být těžké udělat hrdinku tak, ať neleze na nervy psychotickými stavy. Manžel takové osoby by opravdu musel být svatý, i kdyby Christine neměla kontroverzní minulost.
Pár výtek ale mám.
- Kniha graduje velmi pomalu. Pořád jsem čekala, že Benovi dojde trpělivost, ale až ke konci se začnou dít věci, které mohly nastat dříve.
- Dále mi vadí, že čtyři z pěti postav (a to jich tam moc není) mají mluvu ostravského pokrývače. Nebo spíš celá kniha je velmi spisovná a do toho postavy občas prohodí "fuck". Jakoby autor nebyl schopen napsat hovorový dialog.
Plusové body dávám za závěr, který může vypadat otevřený, ale alespoň neuráží laciným sladkobolným happyendem.