Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443902/bmid_duch-domu-ashburnu-DDv-443902.jpg
4
2531
2531
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha plná napětí a záhad. Doporučuji nečtenářům, jelikož je krátká a svižná. Přiznávám, měla jsem trošičku strach:)
Za mě super a rozhodně doporučuji.
Nic zdlouhavého, pěkně napsaný. Přečteno za jeden den. Doufám, že další knihy budou podobné :)
Jednoduché svižné čtení plné napětí. Líbilo se mi i to, že ve chvíli, kdy si člověk myslí, že ví, o co go, zjistí, že se těžce mýlí a je to úplně jinak. Autorka umí udržet čtenáře v napětí. Jediný, co mi nesedlo, byl ten směšný konec.
Klasická duchařina od začátku do konce. Asi bych knihu nechtěla číst někde na samotě.
Nejsem zatím přesvědčená, že si přečtu i další knihy ze série strašidelných domů, ale možná jim ještě šanci dám.
Dávám za tři hvězdy s porovnáním s knihami které čtu, pokud bych tuto knihu hodnotila pouze jako duchařinku , tak dávám plný počet . Je to dobře a čtivě napsané a opravdu jsem byla napjatá , jak to dopadne. Dům byl vykreslen tak dobře, že si ho člověk naprosto dokázal představit, jako by tam byl.
Duch domu Ashburnů je první ze série strašidelných domů a mladou Adrienne, stejně jako čtenáře, zavede do odlehlého městečka Ipson, kde mladá dívka po své pratetě Edith zdědila obrovský dům. Jakmile se hned z úvodu dostáváme ke klišoidními, avšak stoprocentně fungujícímu ,,ehm, jedeme správně? Projeli jsme městem a teď jsou všude samé lesy..." ,,No... Navigace ukazuje jet dál...", je jasné, že to bude skvělé. Dům je vskutku velký, honosný, leč staromódní (ovšem milovníka nostalgie chytne za srdce), a Adrienne si na něj jako na svůj nový domov jen těžce zvyká. Navíc je nepříliš solventní, pročež nemá ani mobil. Yes!!!
Kromě starobylostí dům skrývá i záhadné nápisy, a obrazy na stěnách působí trošku... divně. A taky občas vypadává elektřina. Jenomže kdopak by přece věřil pověrám o strašení v Ashburnovic sídle??
️️️
Mám-li být stručný, skvělé! V obsáhlejší verzi mohu říct, že Darcy velice umně pracuje s nostalgickým koloritem a zdařile buduje po celou dobu atmosféru. Jazyková stránka knihy je poměrně bohatá, ale současně stavěná tak, aby byla lehká na čtení a čtenáře nic nebrzdilo. Popisy vytvářejí kýžený obraz ve fantazii a stavba zápletky je solidní taktéž.
Vytýkám časté překlepy a sporadicky se vyskytující nelogičnosti, které redaktoři (možná již ti původní) přehlédli. Nelíbí se mi ani to, že překladatel si upravuje u většiny Darcyiných knih česká znění názvu podle sebe.
Nicméně celkově jde o dílo, které se mimořádně povedlo, a já věřím, že již potěšilo, a dozajista ještě potěší, mnoho hororových milovníků.
Celkové hodnocení 88% -hluback-
Je to první kniha, kterou jsem od autorky četla a možná i první kniha tohoto typu. Musím říct, že ačkoliv to není typ knih které běžně čtu tak mě kniha velmi zaujala. Rozhodně mám v plánu si přečíst další knihy ze série Strašidelných domů. Kniha sama o sobě má trochu pomalejší rozjezd, ale společně s hlavní hrdinkou a jejím kocourem objevujeme taje a záhadnou minulost domu Ashburnů, který jí odkázala její teta. Postupně zjistí, že není vše tak jak se původně zdálo. Od chvíle kdy se v domě a okolí objevily první náznaky zvláštních jevů mě kniha pohltila a s napětím jsem očekávala co bude dál a jak vše dopadne.
Knihu jsem si pořídil domů, protože byla doporučena na konci knihy Božská hra. Přišla mi domů a já se od ní nemohl odtrhnout. V jednu chvíli si o postavách myslíte, že to budou nějaké namyšlené ženské, ale ne. V dalších kapitolách se ukažou jako dobré kamarádky. V nějakých částech mě mrazilo.
Tady jsem se opět tak hezky bála! Pro mě zatím nejlepší duchařská kniha, kterou jsem od autorky přečetla.
Mladá Adrienne neměla dosud v životě moc štěstí. Maminka jí zemřela a jiné příbuzné nemá. Má jen svého milého kocoura Wolfganga. O to víc ji překvapí, když se dozvídá, že zdědila dům po své tetě Edith, kterou nikdy nepoznala.
Vydává se tedy s kocourem do domu, který je rozlehlý a odlehlý od ostatních sousedů. Sídlo je pochmurné, zanedbané a plné tajemných zákoutí, která Adrienne s kocourem začnou postupně prozkoumávat.
Mezitím se dozvídá, že se o domě povídají nejrůznější strašidelné historky. Co je na nich pravdy, to se pomaličku začíná dozvídat a zažívat na vlastní kůži.
A jak to bylo s Adrienne a jejím kocourem v tajuplném domě dál? To si přečtěte, třeba se budete při čtení taky tak pěkně bát jako já!
Dala bych 2,5 hvězdičky. Do poloviny knížky se nic nedělo a čtení bylo nudné. Od druhé části to byl nástřel z 0 na 100 a nemohla jsem se odtrhnout.
(SPOILER)
Ze začátku má příběh obrovský potenciál. Mladá žena v cizím městě se nastěhuje do domu po pratetě, o které ani nevěděla, že existuje. O domu, kam se nastěhovala se vypráví duchařské historky. Časem hlavní hrdinka zjistí, že rodina, která tam žila byla povražděna. Ale tím všechno napětí končí. Hlavní "padouch" není moc vynalézaví, neustálí popis jak se hlavní hrdinka plahočí z jedné místnosti do druhé je moc zdlouhavý a v posledních kapitolách, kde by mělo napětí eskalovat, napětí spíš upadá.
Dávám dvě hvězdičky za začátek knihy a jednu za postavu kocoura, u kterého byla krásně vylíčena povaha koček.
(SPOILER) Jedná se o příjemnou oddychovku. Plusové body dávám za "postavu" neohroženého kocoura Wolfganga :), ale asi jsem čekala od knihy trochu víc napětí a strachu. Pokud nechcete číst úplně "krvavé horory", tak můžu knihu doporučit.
Knihu jsem pořad odkladala a nakonec jsem mile překvapena. Bylo to opravdu strašidelné a byla jsem rada, ze čtu ve dne. Precteno za 1 den.
Beru Darcy Coates jako autorku hororů s určitou rezervou, některé její knížky mě baví, ale za opravdové horory bych je neoznačila. U této jsem chvíli měla pocit, že by mohla být "děsivější" - docela se mi líbil námět a nechci prozrazovat, ale ta forma "návratu" mi přišla zajímavá, jenže potom to zase sklouzlo k takovým nijakým a opakujícím se popisům, jako má v každé knize. Závěr byl předvídatelný a napětí se kamsi vytratilo....škoda
Opravdu dobře napsáno, že se člověk bojí i ve svém bytě s knížkou v ruce. Rozuzlení mi přišlo celkem fajn. Přečteno asi za 3 dny. Paráda.
Nikdy mě horory nelákaly. Pak jsem narazila na Darcy Coates a Hlasy v bouři a od té doby se vezu. Pak jsem narazila na sérii Strašidelných domů. První díl Duch domu Ashburnů jsem přečetla za 2 dny. Autorka dokáže rozepsat okolnosti tak, že vás doopravdy vtáhne do děje a vyvolá ve vás pocit, že se té atmosféry "bojíte". O některých věcech nesmíte moc přemýšlet, abyste si nepokazili výsledný efekt.
Moc nevím, kde začít s tou recenzí. Bála jsem se opravdu jen místy, a to mnohdy jen proto, že jsem to četla navečer. Není to nic, co by ve mě rezonovalo ještě za týden či dva. Hlavní hrdinka byla pro mě neutrální, ničím mě nezaujala, občas mě tedy vytáčela svým chováním. Jako, když si sebe představím v její situaci - půlku věcí, co dělala bych neudělala . Na druhou stranu asi kdyby to bylo o mně tak jsem zalezlá pod dekou a ráno balím saky paky a je mi to jedno . Takže by nebylo o čem psát.
Musím uznat, že se ale četla rychle, takže jsem ji měla během pár večerů přečtenou. Rozhodně si chystám i na další díly a třeba se mi budou líbit více.
Příběh docela zajímavě vymyšlený. Hlavně s tím hrobem, ale co mě doopravdy zklamalo byl teda konec. Čekala jsem prostě trochu víc něco jiného.
2,75/5
Jednoduše, ale čtivě napsaný příběh se sympatickou hrdinkou a jejím kocourem. Adrienne zdědí starý dům, do kterého se nadšeně nastěhuje s vidinou nového začátku. Netrvá dlouho a začnou se dít věci.
Četlo se to samo, stránky mi doslova mizely pod rukama. Je pravda, že nejde o nic světoborného a i když jsem se místy opravdu bál, jako horor mi to nepřišlo. A jinak, chápu, že každý má nějaký vkus, ale ty odpady níže to je tedy mazec.
Nemyslela jsem si, že jsem takovej strašpytel,ale když jsem se do knížky začetla musela jsem se ohlížet i v poledne jestli někde něco neleze a nechce mě zabít.
Příběh je jednoduchý, čtivý a úplně mě vtáhnul. Není to sice žádný klenot jako od Kinga, ale mě to moc bavilo a těším se na další díly
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Abych pravdu řekla, byla jsem mile překvapena, jak se mi to líbilo. Zajímavý příběh, který se výborně četl a měl tu správnou dávku napětí a strašidelnosti.
Mladá dívka Adrienne zdědí po pratetičce rodinný dům, který stojí na samotě v lese za městem. Postupně zjišťuje co strašné se v tom domě kdysi dávno odehrálo a, jak to tak bývá, pořád tam to zlo někde je a bude se s tím muset poprat i ona sama.