Duhový most
Táňa Keleová-Vasilková
Olga je obyčejná žena, prodavačka, matka desetiletého syna Filipa a manželka vysokoškolského učitele. Má své sny a touhy, které by chtěla proměnit ve skutečnost. Chtěla by být bohatší, aby nemusela tak tvrdě pracovat a konečně mohla také trávit krásné chvíle například na dovolené u moře. Jejím největším přáním ovšem je zhubnout. Na žebříčku jejích životních hodnot štíhlá rovná se šťastná. Proto se trápí neustálými redukčními dietami, hubne a přibírá a z tohoto kolotoče neúspěchů je podrážděná, nervózní a nešťastná. A když podstoupí pod odborným dohledem kurz hubnutí a téměř dosáhne vysněného cíle, zasáhne jako mávnutím proutku do jejího života osud v podobě zrádné nemoci. To Olze otevře oči a začne vše přehodnocovat...... celý text
Přidat komentář


Olga mi od začátku byla hrozně nesympatická. Všechny a všechno hned odsuzovala aniž by si zametla před vlastním prahem. Byla pokrytecká, nepříjemná, ke všem zbytečně kritická a zlá. Konec příběhu trošku obrousil hrany, ale i tak to je příběh který po přečtení ihned zapomenu.


Musím říct, že mě kniha v její první půlce děsně rozčilovala. Druhou půlku jsem zas obdivovala. Kniha je pěkná. Jsem ráda, že jsem ji neodložila, i když jsem někdy měla fakt chuť.


Mám ráda knihy Táni Keleové-Vasilkové a u této knihy mi dlouho trvalo než jsem se začetla. Začátek je rozvláčný a hlavní postava Olga řeší jen svoje kila, jojo efekt a vadilo mi její chování k rodině. Už jsem chtěla knihu odložit, když dostala spád a dál jsem četla příběh s napětím. Rozhodně se nedejte odradit začátkem, kniha stojí za přečtení - zamyšlení nad životem a jeho prioritami.


Kniha o tom, jak v lečím případě přicházíme na to, co je v životě nejpodstatnější a honit se za některými věcmi je zbytečné. Když to máme tak si toho nevážíme.


Čtivý příběh ze života, kdy si hlavní hrdinka přehodnotí priority v životě. Doporučuji k přečtení

Jednou jsme dole, jednou nahoře. Tak bych asi shrnula děj knihy. Poučí nás o tom, že zdraví máme jenom jedno a nezáleží na tom, jestli nemáme vyleštěná okna a umytou linku. Hlavní hrdinka přehodnotí svoje priority až když přijde těžká nemoc.


Bohužel u této knížky mi dost dlouho trvalo než jsem se začetla, což se mi u autorky většinou nestává. Tato knížka ukazuje, co je v životě důležité ,co zbytečného stále řešíme. I když na všechno přijde člověk, až se mu stane to nejhorší. Jako by to život člověku musel ukázat . Bohužel i přes silné téma je knížka napsaná dost rozvláčně, nemá takový spád a napětí jak jsem u autorky zvyklá. Takže já jsem trochu zklamaná.


Mám ráda knihy ze života. Pěkně se četla. Jen hlavní hrdinku jsem měla někdy chuť zardousit.


Hezký příběh. Zpočátku mě Olga neskutečně vytáčela svým chováním k rodině a hlavně synovi. Po zasáhnutí osudu v podobě nemoci se hodně změnila a přišla na to, že zdraví je opravdu ta nejdůležitější věc na světě.
Nicméně styl vyprávění mi přišel trochu rozvláčný, její posedlost hubnutím byla chvílemi až otravná.
Abych to shrnula, pět hvězdiček si kniha zaslouží, protože ta myšlenka a poselství celého příběhu tam bylo.


Moc pěkná kniha, u které se člověk jen utvrdí v tom, že jsou důležitější věci než boty v botníku, umyté nádobí atd. V první polovině knihy je hrdinka na plesknutí, pak přichází věci, které čtenáře udiví stejně jako hlavní hrdinku.


Autorka opět nezklamala, velice čtivý příběh, od kterého jsem se téměř nemohla odtrhnout.
Je pravda, že hlavní hrdinka byla v první části knihy téměř na zabití svým chováním především k synovi, ale později hlavně vlivem nemoci přehodnotila své chování a žebříček hodnot ve svém životě.


Kniha mě docela zklamala a to mám tuhle autorku ráda! Líbí se mi, jak popisuje život obyčejných lidí, ale nejen chování Olgy ke svému synovi, ale také její posedlá představa hubnutí mě dostávala občas k šílenství. Konec mě opravdu dostal, nepřála jsem ji takovou nemoc, ale nebyla to kniha jako jiné!


Knížka mi dala hodně. Mluvila do mé situaci, protože stále bojuju se svojí váhou. A po přečtení této knížky jsem pochopila, že žádné diety držet nechci a že jsou na světě věci mnohem důležitější.

Tato kniha se četla sama,ale z příběhu jde mráz....Osobitý styl psaní autorky se mi líbil.
Co dodat...Velmi emotivní a smutné čtení...je to realita, kniha po duši nepohladila.