Dúhový most
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/507842/bmid_duhovy-most-IrF-507842.jpg
4
219
219
Oľga je obyčajná žena, ktorá túži po tom, aby nemusela toľko pracovať, bola bohatšia a mohla ísť s rodinou na dovolenku k moru. No trpí nadváhou a jej najväčšou túžbou je schudnúť. Je skalopevne presvedčená, že len štíhli ľudia majú v živote šťastie, a preto sa týra diétami, chudne a zasa priberá. Až zásah osudu jej otvorí oči.... celý text
Přidat komentář
Bolestivé téma. Hrdinka prochází vývojem cholerické, negativní, nespokojené, vznětlivé přes manželem podváděné, kamarádkou zavržené až po rakovinou onemocněné ženy středního věku. Brrr! Láska rodiny a chuť žít všechno zachrání.
Nehodnotím hlavní hrdinku, ale schopnost autorky odhalit všechny stránky lidské osobnosti- slabosti, sílu, radosti a touhy, zklamání, závist- vše, čím lidský jedinec oplývá. To se jí podařilo tak, že se v tom spousta čtenářů najde. Určitě si přečtu její další knihy.
Moje první knížka přečtená ve slovenštině.
Knížky od téhle autorky mám přečtené skoro všechny, tuhle za mě řadím mezi ty slabší.
Olga byla na ránu od začátku příběhu....děj byl dost předvídatelný.
Autorka píše svým osobitým stylem, ani v této knize se neodchýlila. Ač tento příběh člověka zrovna nenabije optimismem, popisují se v něm pocity, které průměrný člověk denně zažívá - včetně frustrace, pocitů méněcennosti, snahy s tím vším bojovat...a nakonec i nečekané rány osudu. Popasovat se s tím vším je někdy nadlidská dřina. Promítnutí každodenních strastí, které leckdo z nás v reálu zažívá, do literárního příběhu tak realisticky je to, čím si autorka získává řadu čtenářů. Nutno však dodat, že v ostatních knihách se jí to povedlo o fous lépe.
Knížku jsem měla půjčenou od kamarádky a jenom proto jsem u ní vydržela. Olga byla už od první věty nepříjemná protivná puntičkářská pedantka. Celou první půlku knihy jsem měla chuť ji zaklapnout a víc se ní nevracet. Nicméně jsem vydržela, druhá půlka už se četla líp. Ale neseděl mi autorčin styl psaní, nejvíc mi vadilo to nešikovné prolínání dějů. K této autorce se už nevrátím.
Dočteno doslova silou vůle, vůbec nic mi to nedalo, velmi rychle a ráda zapomenu a ke knížce se rozhodně vracet nechci a nebudu... Čekala jsem spíš nějaké milejší a pohodovější čtení - třeba něco jako byl Modrý dům a ne jen neustálé protivné nářky a světonázory hlavní hrdinky a ani ten zlom to pro mě prostě nevylepšil...
Nadšeným čtenářkám se omlouvám za svou kritiku a slibuji jim - i sama sobě, že na autorku po jedné nepovedené knížce nezanevřu a zkusím v četbě jejích románků pokračovat:-)
Ze začátku knížky mi trvalo než jsem se začetla, což se mi u Keleové normálně nestává. Ale pak už to šlo samo. Tato knížka ukazuje, co je v životě doopravdy duležitý a co jsou jen prkotiny, který nemá cenu řešit a hrotit. Nejednou jsem při čtení o průběhu nemoci a jejím boji s ní měla v čích slzy. Jinak hlavní hrdinka by si zasloužila ze začátku pár facek, protože chování k synovi i manželovi bylo teda děsný.
Začátek knihy se mi moc nelíbil, ale v průběhu času se kniha četla lépe a lépe...
Možná to bylo tím, že i Olga se začala sama měnit a zjišťovat, že štíhlá postava, teplé večeře a byt jako klícka nezajistí rodinné štěstí.
Ke konci knihy jsem jí už jen držela palce, ať se dostane z těžké nemoci a má šanci si "nový" život užívat.
Já nevím, když jsem četla ostatní hodnocení, tak mě to dost zarazilo, první kapitola, jak kdyby byla psaná o mě, jen nejsem (doufám :-) ) tak protivná, ale otázku šířky mé postavy v duchu hodně řeším, ikdyž chápu, že postava není vše, ale mě to omezuje v aktivitách, které provádíme s rodinkou a dolu to i přes aktivní život nejde, takže se docela dokážu do Olgy v určitých věcech vcítit. Je to první kniha od této autorky, kterou čtu a určitě není poslední, kniha se mi moc líbila.
No a já dávám čtyři hvězdičky.
Od této autorky první kniha a hodně velké překvapení,protože se skvěle četla!Nádherný příběh ze života a ruku na srdce,kdo z nás není protivný, když přijde z práce!
A ani by jsem neřekla,že je to depresivní čtení je to pouze realita,může se to stát každému.
Já osobně našla další autorku která zůstane doma v knihovně a už se těším na další její knihy!
Olga.Velice protivna,zla a zavistiva zena.CHvilkama mi to prislo ze veskerou zlobu kvule vaze a zivotu hazi na sveho syna a manzela.
Zmeni se ale bohuzel az kdyz vazne onemocni.Dostala proto od zivota druhou sanci.Bohuzel mnozi takove stesti nemaji.
Pres vsechno se mi kniha velmi libila.
Síce v reálnom živote poznám veľa ľudí, ktorí sú protivní a neustále podráždení. No čítať to na každej jednej strane ako danú hrdinku všetko vytáča, rozčuluje, ako sa chová k synovi .... ma doslova pobúrilo. Najradšej by som ju preplieskala!
Ano, každý z nás by se měl přestat zabývat malichernostmi a užívat života, takového, jaký má. Naštěstí na to přišla i Olga. ...
Za mě docela depresivní knížka s pěkně protivnou hlavní hrdinkou, ale čte se dobře a rychle a jako oddychovku můžu doporučit.
Moc se mi to líbilo. Je to sice trochu depresivní čtení a hlavní hrdinka je svým přístupem k životu velmi protivná, ale myslím, že takto uvažuje spousta lidí, nevidí to dobré okolo sebe a v lepším případě se změní až vlivem nějaké dramatické události ve svém životě. Hodně ze života, hodně uvěřitelné a rozhodně stojí za přečtení.
.. pro mě hlavní hrdinka příliš negativní, nespokojená, dělá dusno a otravuje život lidem kolem sebe. Pak ale zjistí, že v životě jsou důležitější věci než sterilní prostředí, které ona kolem sebe vytváří.
Já na Duhový most nedám dopustit! Divím se, že je mezi modrým hodnocením, měl by mít vyšší. Vím, že je to celkem negativní příběh a hlavní hrdinka je pěkná čůza, ale to se mi na tom právě líbí! Líbí se mi, že ten příběh popisuje a ukazuje i tu špatnou stránku žen. Nemusí být muž pokaždé ten, kdo je viníkem. A pak to rozuzlení... myslím, že to má něco do sebe...
V první půlce jsem hlavní hrdinku nesnášela, byla protivná, zahleděná do sebe, nimrající se v prkotinách, hnusná na syna, ve druhé ji život, a hlavně zdraví, pořádně skřípl a ona pochopila, že život není o naklizeném bytě a teplé večeři na stole. Ale za přečtení to rozhodně stálo.