Dům duchů
Isabel Allende
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67816/bmid_dum-duchu-1f8-67816.jpg
5
499
499
Na široké galerii postav a jejich osudů je znázorněn složitý společenský vývoj v Chile, nositelé tamní politické moci i jejich odpůrci. Autorčin dar skvěle vyprávět, vytvářet neopakovatelnou atmosféru, činí z této rodinné ságy strhující román, vzrušující příběh nesmírně zajímavých lidských osudů. Román se stal též předlohou úspěšného filmu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1990 , SvobodaOriginální název:
La casa de los espíritus, 1982
více info...
Přidat komentář
Četla jsem v češtině, 2x, tak se mi líbí.Nezapomeňte na další knihy této autorky Dcera štěstěny a Sépiový portrét. To jsou dva díly. Výborné čtení.
Koupil jsem si jí dávno pradávno, tuším ještě za cca 46,- Kč těsně po revoluci, kvůli názvu, samozřejmě, protože mě tehdy zajímalo všechno kolem duchů, záhad, minulých životů. Barrabas připluje po moři, začal jsem číst....a už jsem nepřestal. Nádherný příběh plný typických latinskoamerických reálií a nezbytného magického realismu, smutných postav, přízraků a nadpřirozených schopností, kde se mezi příběhem důležité rodiny tiše odvíjí historie Chile a rodiny nejznámějšího chilského socialisty Salvadora Allendeho. Krásná záležitost, která se čte sama! Filmová podoba není špatná, ale knížka je prostě knížka!
Doporučil bych především fanouškům magického realismu, tahle kniha nezapře inspiraci Sto roky samoty. A není podle mého o nic horší.
Autorka nás v částečně autobiografickém příběhu provede historií Chile dvacátého století, zejména pak nástupem Pinochetovy diktatury. Ona sama je příbuznou prezidenta Allendeho, který v průběhu puče přišel o život a musela poté emigrovat, její sympatie tedy samozřejmě patří levicovému prezidentovi. Ale nejde jen o politiku, byť má v příběhu podstatnou roli - je to hlavně rodinná sága zobrazující proměnu celé země a myšlení lidí v průběhu minulého století, nenásilně obohacená o řadu magických prvků. Mě to moc bavilo, ještě jednou doporučuji a doufám že se nezklamete :-)
Rozhodně se jedná o mojí nejoblíbenější knihu vůbec. Četla jsem jí již po třetí a stále mi příběh přijde originální a neuvěřitelně poutavě napsaný. Když jsem dočetla poslední kapitolu, měla jsem chuť začít číst od znova a prožívat ty pocity dokola.
Tak tohle je jedna z mých top. Nevím, co k ní více říct, prostě si ji přečtěte......Četla jsem ji asi před pěti lety a dodnes na ni vzpomínám.......
Nádherná knížka, určitě doporučuji, stojí za to přečíst. Knižka se mi nadlouho uloží do paměti. K osudu této chilské rodiny bych se ráda znovu vrátila, bohužel okolnosti mi to nedovolí, za svůj život bych chtěla přečíst ještě spoustu knih, proto se nemůžu vracet již k přečtenému a v tomto případě mě to moc mrzí.
Příjemné překvapení. Kniha se mi četla velmi dobře, až jsem se od ní nemohla odtrhnout (místy jsem se docela zasmála díky povedenému překladu). Každá postava je něčím zajímavá. Především pak zaujmou vzájemné vztahy mezi postavami (sestra Estebana, Clara, Esteban a Blanca). Magická atmosféra jen podtrhuje samotný děj.
Není důležité, co život udělá s námi, ale to, co my uděláme s naším životem.
Rozhodně nejbohatší a nejhlubší knížka, kterou jsem za poslední půlrok četla.
Nádherná kniha, srdcovka. Přečtěná už dvakrát, rozhodně ne naposledy. Miluji postavu Clary.
K příspěvku pode mnou... stačí se podívat, kdy bylo napsáno Sto roků samoty a kdy Dům duchů. Ne nadarmo je Isabel Allende někdy obviňována z plagiátorství Márquéze, její styl vypravování je opravdu hodně podobný, hlavně v této knize, ta je chvílemi psaná skoro jako přes kopírák. Přesto v mých očích to hodnotu knihy nedevalvuje. Jen mi přijde jako totální hloupost napsat, že místo Márquéze by se měla učit Allende.
Navzdory racionálnímu založení mě tato kniha pohltila natolik, že jsem vzala na milost i magický realismus a nechala se jím okouzlit. Marquezovi ani nikomu jinému se to nepodařilo. Resp. místo Márqueze by měla být na školách zmiňována právě Allende, v životě jsem o ní během studií neslyšela, a že jsem dávala pozor, ale jako by ani neexistovala (čistě můj osobní názor, Márqueze nemám ráda a zatím mě od něho nic nebavilo, podle mě je Allendeová lepší, to plagiátorství nevidím, číst M., hlavně jeho Sto roků samoty, je pro mě utrpení) Ani sečtělí lidé z okolí Allende neznají. Učili jsme se o kdejakém patlalovi, ale o I. Allende nikde ani zmínka, narazila jsem na ni náhodou a mrzí mě, že až tak pozdě. Kniha je skvostným vypravováním. Nesmírně lidské, poutavé čtení a výjimečné podání, kdy autorka nepodsouvá, co je si čtenář povinnen myslet, ale čtenář si dělá (zdánlivě) obrázek sám, činí z knihy unikum.
Mé první setkání s magickým realismem, byl jsem knihou skutečně okouzlen. A to natolik, že když jsem posléze sáhnul po Marquezových Sto roků samoty, byl jsem jimi naopak zklamán, Dům duchů mi přišel o dost lepší. Mám dojem, že ženský pohled je z podstaty věci magickému realismu tak nějak blíž.
V první část knihy byla znát silná inspirace, jako byl Allende byla "Marquez v sukni", a to až tak, že Truebovi by klidně mohli být sousedé Buendíů z Maconda. Naštěstí záhy Allende chytla vlastní směr a pustila se do líčení společenské situace, přírodních katastrof a politických převratů sledovaných prostřednictvím čtyř generací jednoho rodu. Z tohoto hlediska je to kniha famózní, spisovatelka přesně ví, o čem vypravuje a i čtenáře neznalého moderních jihoamerických dějin vtáhne do děje. Hlavní postavy jsou netradiční, ale velmi silné, takže vás zajímá, co bude dál. Prakticky každá stránka v knize znamená nový dějový zvrat, novou dějovou linku. Přes řadu poměrně drsných scén se mi moc líbí celkové vyznění knihy, že věci nejsou jen dobré nebo špatné a že pomsta není řešení...
Tak tohle jsem opravdu nečekala - přečteno v rámci mé osobní výzvy přečíst 1001 knih... Velmi příjemné překvapení, nikdy bych neřekla, že mě tato kniha tak pohltí. Ale stalo se. Velmi poutavé čtení. (Četla jsem s tím, že o autorce nic nevím, vč. země původu, takže mě potěšilo, že jsem správně identifikovala "Básníka" atd.).
Strhující děj této knihy mě posadil do křesla a nedovolil vstát, dokud nebudu vědět, co a jak bude dál..
Nečekala jsem, že by mně takováto rodinná sága navíc s politickým podtextem doslova přišpendlila ke čtení, ale stalo se...
Nádherná magickorealistická atmosféra příběhů z rodinné historie. Isabel Allende román směřuje politickými cestami, které protínaly historii Chile a nádherným způsobem postupně opouští jakoukoliv politickou vyhraněnost a rozpouští ji v lidských problémech a jednotlivých osudech. O tom, jak věci nejsou černé ani bílé...
Štítky knihy
totalitní stát zfilmováno rodina magický realismus političtí vězni ságy Chile chilská literatura hispanoamerická literatura diktatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Dům duchů |
| 2006 | Eva Luna |
| 2003 | Dcera štěstěny |
| 2003 |  Město netvorů |
| 2001 | Paula |
Kniha se čte sama,na takové čtení se jen tak nezapomíná.Škoda,že jsem o ní nevěděla dříve,seženu další knihy od této autorky.