Dům ozvěn
Barbara Erskine
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418030/mid_dum-ozven-LDp-418030.png
4
711
711
Veliký starodávný dům na anglickém venkově získala Joss Grantová dědictvím po matce, kterou nikdy nepoznala. Když se s manželem a malým synkem do bývalého rodinného sídla přistěhují, začnou se dít záhadné věci. Vylekaná Joss postupně odhaluje dávná tajemství historie rodu, na němž ulpělo prokletí, a snaží se ochránit všechny své blízké. Reálný svět, zalidněný sympatickými postavami, je v příběhu konfrontován s temnou středověkou minulostí.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , BránaOriginální název:
House of echoes, 1998
více info...
Přidat komentář
Je až s podivem, že po tolika hororech, které jsem přečetla, jsem se u této knihy bála asi nejvíc. Mohla by mít méně stran, ale jinak super duchařina!
Z této knížky je mi smutno, a to proto, že ji musím dát tak nízké hodnocení. Toto bylo mé první setkání s Barbarou Erskine, všude jsem slýchala spoustu chvály na její adresu a byť mě tato knížka přišla poměrně čtivá, nehledě na spoustu chyb a překlepů, které ovšem nejsou vinou autorky, mi přišel příběh nesmírně zdlouhavý. Měla jsem pocit, jako bych knihu četla měsíce, ač to bylo jen pár dní. Sice jsem se nemusela do každé další stránky nutit, ale zároveň jsem postrádala větší spád a hlavně nějakou zajímavou pointu na konci. Vlastně to bylo celé taková pomalá, táhlá cesta k osvobození domu od jeho hrůz. Žádné překvapení, žádné velké emoce. Škoda.
Ale autorku nezavrhuji a zkusím své štěstí ještě jednou.
Moc jsem se na ni tesila, ale zklamala. Zbytecne dlouha a rozvlekla. Zapletka zajimava a bavila, ale ke cteni jsem se musela nutit.
Kniha mě vůbec nezaujala. Strašně se děj táhnul. Ač to bylo tajemné , tak nezáživné
Já tedy nevím, ale dle mého názoru se tohle vůbec nepovedlo. Kniha byla zbytečně dlouhá, jako by uměle protahovaná. Postavy byly na "přes držku", hlavně teda Luke a Lyn. A celá záležitost s duchem krále byla dost přitažená za vlasy a těžko uvěřitelná. Všechno pak ještě korunoval příšerný překlad a useknutý konec. Za mě spíše ztráta času, po dalších dílech autorky rozhodně netoužím...
Výborná ducharina. Pekne vykreslené postavy a prostredie. Dej má spád a gradácia na konci knihy je až do poslednej strany. Skôr mi vadilo náhle ukončenie príbehu, čakal som akési sebareflexie miestami až nezmyselného správania niektorých postáv v knihe.
Moje čtvrtá kniha od Barbary a asi zatím nejstrašidelnější. Po prvních řádcích už jsem byla vtáhlá do děje a líbí se mi, jak autorka umí krásně popsat to prostředí. U knihy mi často běhal mráz po zádech a včera jsem musela knihu dočíst, jinak bych se bála usnout :) Každopádně Joss byla milá hlavní postava a její manžel Luke k ní seděl. Bohužel, mne občas velmi štval tím, jak nedokázal Joss pochopit a být jí oporou. Její sestra Lyn byla na pár facek hned od začátku. Každopádně kniha je velmi tajemná, líbilo se mi, jak se Joss pouštěla do pátrání historie a jak se vše vyvíjelo. Ač se mi kniha četla dobře a děj byl opravdu napínavý, tak duchařinu moc nevyhledávám a asi znovu knihu číst nebudu. Mám raději od Barbary příběhy, kde se dvě časové linky prolínají. Z téhle knihy šel chvílemi opravdu strach a já bych v tom baráku nevydržela ani hodinu :)
Tak tohle byla parada. Mraz mi behal po zadech po celou knihu, nemohla jsem se odtrhnout. Za mne mohl byt konec jeste trosku rozvedeny, treba az po narozeni ditete, ale i tak super. Urcite sahnu i po jine knize od autorky.
Úžasná kniha! Jedna z nejlepších, co jsem v poslední době četla. Autorka píše krásným, někdy téměř poetickým jazykem. Děj je posazený do starobylého venkovského sídla, jehož historie je plná tajemných událostí a až příliš mnoha "náhodných" úmrtí. Po vsi se říká, že v domě žije samotný ďábel a je s ním spojeno jen samé neštěstí. Joss, která dům zdědí po své zesnulé biologické matce, se spolu se svými přáteli snaží záhadě přijít na kloub a pochopit, s čím mají tu čest. Zároveň se však potýká s nebezpečím, které může její rodině hrozit a zároveň s nedůvěrou, s níž k ní její nejbližší přistupují.
U knihy byly momenty, kdy jsem ani nedutala. Prožívala jsem u ní spoustu emocí, s hlavní hrdinkou jsem velmi sympatizovala a byla mi svou povahou opravdu blízká. Naopak její sestra by zasluhovala občas proplesknout za to, jak se chovala. V knize bylo spoustu zajímavých postav, navíc se mi moc líbilo zkoumání minulosti, při kterém Joss a její přítel David zjišťovali, kde je zdroj negativní energie v tomto domě.
Barbara Erskine se jednoznačně stala jednou z mých nejoblíbenějších autorů, byť se jedná o teprve první knihu, kterou jsem od ní přečetla. Další jsem si hned musela půjčit v knihovně a pustím se do ní co nejdříve. Knize bych přesto pár věcí vytkla. Většinou se ale netýkají autorky samotné. Bohužel mělo vydání z roku 2017 obrovské množství chyb. Ať už překlepů, nebo vyloženě hrubek. Vydavatelé si dokonce pořádně nezkontrolovali ani rodokmen rodiny hlavní hrdinky, který je na první straně a i tam udělali velmi hloupou chybu v roce narození jednoho z jejích předků. Sem tam se objevily i chyby překladu a věty, které nedávaly úplný smysl. Do toho byl text na stránkách nahuštěný tak, že když jsem knihu poprvé otevřela, hned jsem ji zase zavřela a vůbec jsem nechtěla začínat se čtením.
Autorce bych vytkla to, že v závěru knihy načala pár událostí, které podle všeho zapomněla do končit. To hlavní, na co celou dobu čekáme, je zakončeno, proto se člověk nejspíš ani nezamyslí nad zbytkem. Mě to však s odstupem trošku tíží, že některé věci zkrátka zůstaly otevřené, respektive nedozvěděli jsme se, co se tedy vlastně stalo.
I přes negativa hodnotím knihu nejvyšším počtem hvězd a jsem moc šťastná, že jsem na tuto autorku narazila!
Temná atmosféra starého venkovského sídla, manžel trochu hlupák, hrdinka rozervané duše. Jen mě trochu štvalo, kdy už konečně začnou brát úrazy chlapečka vážně. Čtivé, napínavé. Dobře se mi to četlo.
Kniha naprosto uzasne vonela! Nemohla jsem se te bozskosti nabazit :D a od jeji cetby hnout... S prostou ctenarskou spokojenosti jsem se do ni ponorila jako do odpocinkove duchariny s prvky historie, romantiky i autobiografie. Barbara je mila a talentovana vypravecka, vtahla me do deje tak zive, ze jsem s radosti odpoustela preklepy, misty pro me zvlastni preklad a chvili nelogickeho jednani postav a opakujici se prvky... Labuznicky jsem knihu shltla na par zatahu a nezustane jen u ni, k autorce se rada vratim...
Tentokrát mne kniha mé jinak oblíbené autorky nedokázala úplně nadchnout. Byla totiž hodně mimo realitu. Já moc duchařské příběhy nemusím, mám raději věrohodnost a realitu, ale jsou případy, kdy mi to zase vůbec nevadí. Tady mi to ale vadilo - a dost. Ti duchové zde byli v podstatě součástí normálního života a to mi právě nesedlo. Když ale odhlédnu od této skutečnosti, je příběh jako takový výborný a zajímavý, kromě toho je kniha dobře napsaná a rozhodně i čtivá. Joss mi byla sympatická a její malé děti roztomilé ;-). Časem tedy zase něco od autorky zkusím, přece jen mám její knihy (povětšinou) opravdu ráda :-).
Zajímalo by mě, jestli King četl tuhle knihu, než napsal Pytel kostí. A je pravda, že překlad se moc nepovedl, ale i tak mě v tomhle celodenním dešti slušně zabavil. Dát si jednou za čas duchařinu ničemu neuškodí.
Duchařské melodrama plné chyb a překlepů s kostrbatým překladem. Nejvíc mě pobavil dotaz na zdraví novorozence (dle překladatelky Jak prosperuje můj kmotřenec? dítě snad prospívá). Nedokážu si představit popisovaný sex s duchem.
Staré anglické sídlo ve kterém straší.Nadčeně jsem se pustila do čtení a napjatá otáčela stránku za stránkou,děj byl pěkně napínavý až jsem se nemohla odtrhnout.Ale ve finále"mnoho poviku pro nic". Rychlé a docela jednoduché vyřešení záhady,se kterou si po staletí nikdo nevěděl rady.No aspoň že se autorka držela té duchařiny a příběh neukončila s nějakým vraždícím maniakem.
Tak dlouho mě mamka přesvědčovala, ať si jí přečtu, až jsem to nevydržela a pustila se do čtení. Musíš říct, že se mi knížka četla moc dobře.
Začalo to dobre, po istej dobe to začalo nudiť a potom zase rozosmievať - zvlášť to, že do toho namočili kráľa a samozrejme súlož v pivnici...hahaha
Tak ani třetí kniha od autorky mě moc neohromila...chvilkami byl příběh až absurdní a závěr mi připadal dost podobný jako u předešlých knih...takže člověk ani není moc překvapený.
Žhavá novinka to právě není, ale jsem ráda, že jsem si knihu půjčila. Kdo čeká bůhvíjaký spád a akce, může být zklamaný. Já se naopak plně poddala autorčinu úmyslu zavést čtenáře do tajemného starého anglického sídla. Domu, který má zlou pověst. A docela jsem se bála. Joss, hlavní ženská postava, má opravdu těžkou úlohu. V zděděném domě čelí jednak tajemným silám a navíc ještě nedůvěře manžela a adoptivní sestry. Přestože se v domě znepokojivé úkazy množí, Jossin manžel stále tvrdí, že je Joss pouze přetažená. Její sestra Lyn, která jim v domácnosti vypomáhá, je až urputně přízemní a nevěří ničemu. Po mnoha a mnoha dalších útrapách dojde konečně k vyřešení celé té záhady a jsem ráda, že autorka dotáhla celý román ke zdárnému cíli, kdy se neodvrátila od duchařské linie, ale důstojně ji završila. Jediné, co mě na tom štvalo, bylo to, že podle jakési střelené anglické tradice měli oba malí synkové každý samostatný pokoj. I malý Ned - kojenec. Neumím si představit, že mám děti, o které se bojím, a nebudou mi usínat na očích. Jinak knihu chválím, početla jsem si s chutí..
Štítky knihy
děti čarodějnice anglický venkov duchové a přízraky prokletí strašidelné domy strašidelné příběhy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Žila jsem již před staletími |
| 2008 | Dům ozvěn |
| 2019 |  Strom duchů |
| 2014 | Nejtemnější hodina |
| 2017 | Spáčův hrad |
Kniha se mi četla dobře. Chvílemi se mi sice čtení zdálo zbytečně zdlouhavé, ale posledních cca 120 stran jsem v napětí přečetla na jeden zátah. Bylo to strašidelné čtení. Závěr mohl být naopak trochu více rozepsaný, ale vše podstatné jsem se dozvěděla. :)