Dům u jezera
Kate Morton
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366153/dum-u-jezera-2fq-366153.jpg
4
397
397
Když Grace ve čtrnácti letech poprvé vchází do impozantního šlechtického sídla Riverton, netuší, že její život se v příštích několika málo letech obrátí naruby. Rozlehlý dům ukrývá záhady předchozích generací. Spletité předivo vztahů mezi panstvem a služebnictvem i napětí mezi jednotlivými členy šlechtické rodiny vytváří barvitou mozaiku osudů, které ožívají v Graceiných vzpomínkách. Její příběh, nerozlučně spjatý s životem nadané okouzlující Hannah, dědičky rivertonského panství, se odehrává na pozadí převratných bouřlivých časů po první světové válce. Jen Grace ví, jaké tajemství si její matka vzala s sebou do hrobu, jen ona byla svědkem tragédie, která se roku 1924 odehrála na břehu rivertonského jezera.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The House at Riverton / The Shifting Fog, 2006
více info...
Přidat komentář
Jednoznačne nejlepší kniha, kterou jsem zatím od Kate Morton četla.
Skvělý příbeh a ten dechberoucí konec...!
U této autorky se mi také moc líbí, když do příběhů zahrnuje i reálné postavy....tady např. Lady Lucy Duff-Gordonová....tato osoba skutečně existovala a v knize se u ní na nějakém společenském odpoledni objeví hlavní postava....
Ještě bych chtěla vyzdvihnout konec, když se stará Grace vrací na Riverton, příběh se nádherně proplétá s okamžikem, když se Grace vracela na Riverton jako mladá. Toto prostě dokáže jen Kate Morton.
Zpočátku bylo těžké se do knihy začíst. Děj byl příliš rozvláčný a zápletka na konci knihy byla očekávaná. Proto hodnotím průměrně.
Tak konečně vím, co se stalo a jak to bylo. Některé prolínání současnosti a minulosti pro mě byly matoucí ale i přesto dávám 5 hv. Velmi čtivé.
Od knihy jsem si zpočátku asi příliš mnoho slibovala, ale nakonec jsem byla spokojená. Doba mezi válkami je fascinující, válečná traumata a měnící se svět, to všechno působí na čtenáře díky autorce velmi přesvědčivě. A milovat "malou" i "velkou" Grace pro mě bylo snadné, stejně jako vcítit se do osudu Hannah a její rodiny. Nechybí ani rodinná tajemství, která udržují čtenáře v napětí. Za mě nakonec čtyři hvězdy z pěti
Začátek byl dost táhlý, u knihy mě udržel jen styl psaní autorky a doba, která mě fascinuje. Ke konci jsem však nedokázala knihu odložit a rozuzlení byla příjemná odměna za těch skoro 500 stran :) Slabší než zapomenutá zahrada a uvidíme jaké bude tajemství letního odpoledne. Každopádně ale stojí za přečtení.
Jsem zvědavá na další knihy od této autorky - toto byl pro mne spíš takový průměr, kniížku jsem přečetla, ale moc mě nechytla, ani nenadchla. Všechny vztahy se mi zdály takové předvídatelné.
Na rozdíl od jiných zde hodnotících se mi naopak nejvíc líbily ty pasáže ze současnosti - myšlenky a pocity staré paní. Je úžasné uvědomit si , jaké změny - ve společnosti, v technice atd. - se vejdou do jednoho života.
Knihu jsem si půjčila v knihovně po přečtení knihy Tajemství letního odpoledne, kterou vlastním...měla jsem velký problém se začíst, kniha mě chytla kolem 200 stránky...kdy už jsem to chtěla vzdát, protože mě nebavil děj. Nakonec jsem vydržela a kniha v druhé polovině nabrala spád. Byla nakonec pěkná a od autorky si pujčím i její další knihhu
Nádherná kniha! Návrat v čase po 1. světové válce, která navždy změní a poznamená osudy lidí. Děj knihy plyne pozvolna a ze života šlechtické rodiny se postupně dostávají na povrch stará tajemství, která po mnoho let zůstala ukrytá až do strhujícího závěru.
Od této autorky opět krásný čtenářský zážitek.
Na to, že to je autorčina prvotina, tak to není vůbec špatné... Za mě bylo ale Tajemství letního odpoledne určitě lepší.
Po dlouhé době knížka, která mě dostala. Původně jsem si chtěla přečíst Tajemství letního odpoledne, ale v knihovně měli od autorky pouze tuto knihu. Jsem ráda. Děj mě doslova pohltil a posledních 130 stran jsem knížku nedokázala odložit.
Za mě krásně napsané, dobře propracované a do posledních stran stále
přibývající skutečnosti rozplétající celý příběh.
V zivote si stale treba vybrat, rozhodnut sa. Recenziu knihy som nasla v zenskom casopise. Prilis mi pripominala Panstvo Downton, ale iba jednu epizodu vyvedenu na vela vela stranach.
Ne že by se mi kniha nelíbila, ale v porovnání s Tajemstvím letního odpoledne je to průměrná knížka, proto dávám tři hvězdy. Přitom zajímavé téma, zajímavá doba, anglická historie, anglické tradice.
Střídání děje ze současnosti a z historie mi nevadilo, ale to co bylo ze současnosti byla fakt nuda.
Velké zklamání. Příliš popisné. Vůbec mě nezajímá rezavý zámek na brance a podobně, kterého v knize bylo víc než dost!!! Dočetla jsem to jen proto, abych se konečně dozveděla oč šlo, ale to jsem se nakonec nedozvěděla. A ta zápletka? Asi je všechno možné, ale tohle bylo příliš banální a navíc, k tomu by stačílo přečíst jen pár stránek závěru knihy. V případě popisu služebnictva jsem měla pocit, že čtu Panství Downton. NEDOPORUČUJI!
Není to napsaný špatně, ale hrozně to nudí... první polovina dobrý, utíká to, i když se tam moc neděje... jenže ono se tam pořád nic neděje :/ Celkem zklamání navzdory hodnocení
Příběh je zajímavý, zápletka opravdu nečekaná, ale nevyhovoval mi vůbec styl vyprávění, hlavní postava Grace v domově důchodců vzpomíná na mládí, kdyby aspoň jen v úvodu, ale příběh se pořád prolíná - minulost, přítomnost (kde se nic neděje). Taky mi chybělo kus vysvětlení - jak Grace ke svému vzdělání přišla, taky trochu moc kritiky a psychologie ostatních postav od služky bez vzdělání. Snad její další kniha bude lepší, zkusím jí dát ještě šanci:-)
Nádherný příběh s tajemnou zápletkou, tenhle styl mám ráda. Nechtělo se mi jí vracet do knihovny :-)
Štítky knihy
pro ženy tajemství anglický venkov společenské romány nešťastná láska rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti služebnictvo
Autorovy další knížky
| 2014 |  Tajemství letního odpoledne |
| 2011 | Zapomenutá zahrada |
| 2009 | Dům u jezera |
| 2017 | Ztracený slib |
| 2019 |  Hodinářova dcera |
Začátek je opravdu náročný pro začtení, občas mi kniha přišla až moc rozvláčná a popisná, ale poslední část změnila tempo a v závěru každá relativně zbytečná pasáž zapadla na své místo. Jako v každé z autorčiných knih jsem byla osudem hlavních postav dojatá.