Dům z karet
Michael Dobbs
Francis Urquhart série
1. díl >
Dům z karet patří k nejlepším politickým thrillerům historie. Vydán byl v roce 1989 a okamžitě se dočkal obrovského úspěchu u čtenářů i u kritiků. Pojednává o machiavellistickém a bezskrupulózním politikovi Francisi Urquhartovi, jemuž přestane jeho úloha v britském parlamentu stačit a rozhodne se zamířit výš: až úplně nahoru, tedy do křesla premiéra. Přestože je to vážený a alespoň navenek slušný člověk, za svým cílem jde přes mrtvoly. Kniha se dočkala dvou pokračování a do širšího povědomí se dostala i díky seriálovému zpracování americké společnosti Netflix, v němž byla hlavní role svěřena Kevinu Spaceymu.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2017
,
Tympanum
Originální název:
House of Cards, 1989
Interpreti: Igor Bareš
více info...
Přidat komentář
Dobrý návod jak stoupat po politickém žebříčku. Urquhart působí navenek jako naprosto solidní a loajální člen strany, ať uvnitř strany tak směrem k médiím. Pravdivý bude nejspíš i tlak od bohatých podnikatelů, kteří také působí v zákulisí politického dění. Kniha je nejspíš aktuální i dnes. 60%.
Výborná kniha a v podání Igora Bareše se Urquhart stal ztělesněním hadího doupěte. Za mě by si knihu měla přečíst/poslechnout co největší masa lidí, aby si při volbách dala záležet, komu ten hlas hodí. V knize se snad nedá fandit jediné postavě, vyjma Matiie, teoreticky. Dokonalá přehlídka lidských neřestí a hyenismu. Seriál od Netflixu sem neviděl a nemám v plánu. Časem raději původní verzi od BBC.
Lehce pomalejší rozjezd, ale nakonec velká jízda. Celou dobu jsem měla před očima Kevina Spaceyho, knihu jsem si skutečně užila. Rychlé, oddechové, příjemné.
Jestli je toto thriller, tak je celým thrillerem politika vůbec.
Je to dobrý náhled do zákulisních jednání, o etických profilech politiků a jejich vazbách na lobistické mediální skupiny.
Vůbec si nedělám iluze o duševních trpaslících, kteří se perou o moc a mají za zády státní i stranické byrokratické aparáty, takový dojem na mě dělá současný stav.
PS. Nechápu jak může někdo fandit takovému haj**ovi
Za mě absolutní špička politického thrilleru.Jak já si přál aby ten parchant Urquhart natáhl brka.Jenže,to by nebylo pokračování.
(SPOILER) Seriál jsem neviděla, takže byl příběh pro mě napínavý až do hořkého konce, ale já fandila Mattie a naivně jsem do poslední stránky doufala, že spravedlnost zvítězí - škoda Trochu jsem taky měla problém se vyznat ve jménech a pozicích docela velkého množství postav, ale pravda je, že politické thrillery nejsou úplně moje parketa, nicméně věřím, že pro fanoušky žánru může být román lahůdkou.
,,Den voleb - den zkázy. Pomsta voličům".
Podvody a čachry machry, nenažranost bezbřehá.
Skryté záměry, politické poměry, přátelství je fraška.
Všem kraluje strach, s hovadama srážka.
Kam se vytratila láska?
Politika byla, je a vždy bude jedna velká sračka.
Vtipně, v důsledku odporně rozehraná politická partie. Z počátku pomalejší rozjezd, ke konci volný pád.
Myslím, že další politický thriller číst již nebudu. Stačí mi ten tuzemský.
,,Z oblohy se snesla osamělá sněhová vločka. Byla krásná, pak ale zmizela..."
P.S.: Naivita a láska do politiky nepatří.
Audiokniha: Igor Bareš čte plouživě, spravedlivě nestranně.
Po přečtení knihy jsem si poslechla i několik rozhovorů s panem Dobbsem, který velmi ochotně vyprávěl, jak ho napadl právě tento námět. Na knize jde vidět, že ji psal někdo, kdo se v britské politice dobře orientuje a má dobrý přehled o tom, kdo co ve své funkci dělá. Kniha je překvapivě srozumitelná a napínavá. Dějem nás provází Francis Urquhart, manipulativní politik, který je ochoten překročit všechny meze pro svůj prospěch. Zároveň je ale čtenář stavěn do situace, kdy mu celkem vzato fandí.
Bylo to mé první seznámení s tímto dílem, jelikož TV seriál jsem neviděl. A prostě skvělý. Jistý čas jsem působil v komunální politice a mohu říci, že i v komunálu se najdou postavy z tohoto románu a dokonce bych našel i někoho, koho bych se nebál přirovnat k Francisovi.
Nemám ráda politické thrillery a protože jsem si nepřečetla anotaci, tak jsem se do toho pustila spíš omylem.
Když jsem zjistila, že jde o politiku, chtěla jsem to odložit, ale šla jsem si sem přečíst názory, a nakonec jsem i došla až na konec.
Na to, že je to politický thriller, je to ještě dobré, ale celkově to na mě působí průměrně. Nějak mi to nepřipadá napínavé.
Je to dost uvěřitelné, ale pro mě prostě průměr.
Úžasný politický román, který baví a děsí od začátku do konce. Vynikající postavy, skvělý spád, dialogy propracované, prostě všechno v této knize funguje na výbornou.
Dočteno. Kniha je naprosto skvělá! Začala jsem číst před volbami a to bylo velmi dobré načasování. Pak jsem přemýšlela o výsledku našich voleb a tím, co jsem do půlky knihy přečetla. A o Vánocích v klidu jsem si užila druhou polovinu.
Moje maminka vždycky říkala, že politika je svinstvo. Všude na světě. Vždycky jsem jí věřila.
Kniha podle mého gusta. Vyhovovala mi obsahem i stylem psaní. Moc se mi líbila.
Brilantně napsaný politický thriller, který je děsivý právě proto, že skutečnosti v něm nejsou ani trochu přitažené za vlasy.
Příběh o moci médii a jedné promyšlené pomstě, která rozpoutá bezohlednou politickou bouři, která smete kde koho. Moc jsem fandila hlavnímu padouchovi.
Doporučuji
Pominu-li dětské pobláznění atmosférou listopadu 1989, Občanským Fórem a nadšenými projevy plnými optimismu, postupně jsem si k politice a jejím představitelům vypěstovala hlubokou nedůvěru až odpor. Přesto s postupujícím věkem preferuji fiktivní pletichaření, intriky a souboje důvtipu (a sviňáctví) před dříve oblíbeným poměřováním sil pomocí fyzických schopností, ostří čepelí či přesnosti při zacházení se střelnými zbraněmi.
Předpokládala jsem, že „Dům z karet“ mi nenabídne žádnou postavu, které bych mohla držet palce… a mýlila jsem se, k vlastnímu zděšení. Snad za to může Kevin Spacey (ze seriálu jsem tedy viděla akorát kousek prvního dílu), leč můj morální kompas tentokrát nefungoval. To není přesné, zcela vědomě jsem stranila bídákovi!
Pokud bylo autorovým záměrem znechutit či vyděsit čtenáře politickou špínou, v mém případě selhal, jelikož ve svém příběhu nevytvořil nic, co by realita nedokázala hravě trumfnout, čím by mě překvapil. Také finále proběhlo v souladu s očekáváním.
Absence užasle pokleslé spodní čelisti či přinejmenším udiveně pozvednutých obočí poněkud zredukovala volební hlasy ve prospěch Michaela Dobbse, gratulace za povedený debut jsou však rozhodně na místě. 75%
Kniha to nebyla špatná, to vůbec ne, ale stejně jsem byl maličko zklamán. A mohu si zato jen a pouze já. House of Cards je můj asi nejoblíbenější seriál vůbec. Zamiloval jsem si Francise Underwooda na první pohled. A přirozeně jsem se těšil na jeho knižní předlohu, protože jak známo, knižní předlohy bývají obecně lepší, propracovanější. Nu a byla to chyba. Měl jsem se od seriálu zcela oprostit, ale nebyl jsem toho schopen, stejně jako toho nebudu schopen v tomto komentáři. Na knihu jsem se až moc těšil a to zavinilo mé zklamání.
Francis Urquhart, hlavní antagonista, ale co si budeme nalhávat, i protagonista knihy, mi byl velice sympatický, stejně jako Francis Underwood. Ale zdálo se mi, že je pan Urquhart zbytečně brutální, moc manuální, přímý. Politické intriky jsou podle mého lépe vystihnuty v seriálu.
Tento nešvar má podle mě ovšem celkem jasnou příčinu. Děj knihy se odehrává v roce – nemýlím-li se – 1994, či 1995. Seriál začíná rokem 2013. Člověku se to mážná nezdá tak moc, ale technologie se za těch dvacet let saakra posunula. To, co panu Urquhartovy procházelo bez nejmenšího problému v roce 1994, nemohlo by mu projít v roce 2013. Samozřejmě i poměry UK a USA jsou rozdílné.
Samotný charakter Francise Urquharta mě fascinuje. Jeho prima mobilia není ambice. On chtěl být spravedlivě odměněn za svou službu a byl podveden. Chtěl pouze sloužit jako ministr, podvedli ho, nu tak budiž! Měl-li bych Francisovy pohnutky vyjádřit, citoval bych LaVeye: „Oko za oko, zub za zub, vždy čtyřnásobně, stonásobně! Staňte se pro svého protivníka zosobněním hrůzy, a až vám půjde z cesty, bude o něco moudřejší a bude mít o čem přemítat.“ Tento charakterový rys mě na Francisovi fascinuje a mám ho rád. Možná je to důvod, proč je vůbec možné někoho takového mít rád.
Kniha se čte rychle a hladce, s tím nebyl problém, ale jednoduše není tak propracovaná jako seriál. Mé pocity jako takové mi říkají, že mám udělit spíše tři hvězdy, ale objektivně si kniha zaslouží čtyři hvězdy.
Jak chutná moc aneb karierní cesta vzhůru odvyprávěná bez příkras, bez sentimentu...Výborně vykreslené prostředí, přesvědčivý vývoj postav, prostě skvělý politický thriller.
Doopravdy se to rozjíždí hodně pomalu, ale pak to hodně hezky zrychluje. Přiznávám, že jsem měl problém se pořádně začíst a vydržet číst. Na druhou stranu o to více byla druhá půlka knihy krásně chytlavá. Jen ten závěr jsem čekal trošku jiný takový více happy-end, ale na druhou stranu tenhle dělá tu knihu víc uvěřitelnější.
Štítky knihy
zfilmováno politické thrillery
Autorovy další knížky
| 2017 |  Dům z karet |
| 2018 | Hra králem |
| 1995 |  Dotyk neviňátek |
| 2000 | Hra o zeď |
| 2002 | Město v obležení |
Politika vyžaduje oběti. Oběti těch druhých, samozřejmě. Když se člověk obětuje pro vlast sám, může sice dosáhnout lecčeho, nicméně určitě získá víc, když to nechá nejdřív provést ty druhé. Vždycky jde o správné načasováni.
Britský Francis Urquhart nebo Americký Francis Underwood jsou cílevědomí politici, kteří jdou i přes mrtvoly. Jsou to jednoznačně záporní hrdinové, přesto fascinovaně sledujeme jejich příběh a možná jim dokonce fandíme.
Autor v tomto politickém románu s nadhledem sleduje nejen boj o moc, ale i zákulisní vnitrostranické boje a aféry. Zjistíte, že zde bují nejen obvykle lidské slabosti - ješitnost, nedravá ctižádost či osobní antipatie, ale i věci daleko nebezpečnější - koupce, bezohlednost a naprostý nedostatek morálky.
Audiokniha v podání Igora Bareše mě moc bavila. Doporučuji